Podobnosti mezi Pluto (trpasličí planeta) a Země
Pluto (trpasličí planeta) a Země mají 47 věci společné (v Uniepedie): Astronomická jednotka, Astronomický symbol, Atmosféra, Charon (měsíc), Chemická reakce, Chemický prvek, Doba oběhu, Dráhová rezonance, Dusík, Ekliptika, Excentricita dráhy, Geologie, Hillova sféra, Hmotnost, Hornina, Hustota, Hvězdný čas, Kometa, Koordinovaný světový čas, Mapa, Mars (planeta), Měsíc, Měsíc (satelit), NASA, Otáčení, Perihélium, Planeta, Planetární diferenciace, Planetesimála, Planetka, ..., Podnebí, Protoplanetární disk, Radioaktivita, Skleníkový efekt, Slunce, Sluneční soustava, Slunovrat, Teplota, Terestrická planeta, Titáni, Troján, Trpasličí planeta, Uran (prvek), Vázaná rotace, Vítr, Vznik a vývoj sluneční soustavy, Země. Rozbalte index (17 více) »
Astronomická jednotka
Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky. Oddíl VII. Vedlejší jednotky, tab. 5, str. 8-9. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, Praha, 1979 (novelizace 1987)) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce.
Astronomická jednotka a Pluto (trpasličí planeta) · Astronomická jednotka a Země ·
Astronomický symbol
Astronomický symbol je znak, který se používá pro zjednodušené zobrazení různých vesmírných těles.
Astronomický symbol a Pluto (trpasličí planeta) · Astronomický symbol a Země ·
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Atmosféra a Pluto (trpasličí planeta) · Atmosféra a Země ·
Charon (měsíc)
Bez popisu.
Charon (měsíc) a Pluto (trpasličí planeta) · Charon (měsíc) a Země ·
Chemická reakce
Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.
Chemická reakce a Pluto (trpasličí planeta) · Chemická reakce a Země ·
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Chemický prvek a Pluto (trpasličí planeta) · Chemický prvek a Země ·
Doba oběhu
Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.
Doba oběhu a Pluto (trpasličí planeta) · Doba oběhu a Země ·
Dráhová rezonance
Měsíce Jupitera vykazují dráhovou (Laplaceovu) rezonanci Dráhová rezonance, orbitální rezonance, Laplaceova rezonance nebo též komensurabilita je vlastnost pohybu dvou těles ve sluneční soustavě, při které jsou jejich doby oběhu v poměru malých celých čísel.
Dráhová rezonance a Pluto (trpasličí planeta) · Dráhová rezonance a Země ·
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Dusík a Pluto (trpasličí planeta) · Dusík a Země ·
Ekliptika
Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru.
Ekliptika a Pluto (trpasličí planeta) · Ekliptika a Země ·
Excentricita dráhy
Excentricita dráhy, výstřednost dráhy nebo také numerická excentricita je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru kolem centrálního tělesa nebo těžiště soustavy.
Excentricita dráhy a Pluto (trpasličí planeta) · Excentricita dráhy a Země ·
Geologie
Podrobná geologická 3D modelace oblasti okolo pohoří Zagros v Íránu Geologie je přírodní věda zaměřující se na procesy neživé přírody v rámci známého vesmíru.
Geologie a Pluto (trpasličí planeta) · Geologie a Země ·
Hillova sféra
Lagrangeových bodů pro planetu, kolem níž obíhá jeden měsíc. Body L1 a L2 leží na hranici Hillovy sféry. Hillova sféra je oblast kolem nějakého tělesa (planety, měsíce), v níž má toto těleso silnější gravitační vliv než jiné masivnější těleso, kolem kterého obíhá.
Hillova sféra a Pluto (trpasličí planeta) · Hillova sféra a Země ·
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Hmotnost a Pluto (trpasličí planeta) · Hmotnost a Země ·
Hornina
sedimentární horninou Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru.
Hornina a Pluto (trpasličí planeta) · Hornina a Země ·
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Hustota a Pluto (trpasličí planeta) · Hustota a Země ·
Hvězdný čas
Hvězdný čas určuje polohu souhvězdí na obloze Hvězdný čas, také siderický čas, se užívá v astronomii k popisu zdánlivého pohybu hvězd po obloze, který je způsoben otáčením Země kolem své osy.
Hvězdný čas a Pluto (trpasličí planeta) · Hvězdný čas a Země ·
Kometa
Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.
Kometa a Pluto (trpasličí planeta) · Kometa a Země ·
Koordinovaný světový čas
Koordinovaný světový čas, UTC (anglicky, francouzsky) je základem systému občanského času, jednotlivá časová pásma jsou definována svými odchylkami od UTC.
Koordinovaný světový čas a Pluto (trpasličí planeta) · Koordinovaný světový čas a Země ·
Mapa
Mapa světa z roku 1689 (Amsterdam) Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy.
Mapa a Pluto (trpasličí planeta) · Mapa a Země ·
Mars (planeta)
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.
Mars (planeta) a Pluto (trpasličí planeta) · Mars (planeta) a Země ·
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Měsíc a Pluto (trpasličí planeta) · Měsíc a Země ·
Měsíc (satelit)
Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.
Měsíc (satelit) a Pluto (trpasličí planeta) · Měsíc (satelit) a Země ·
NASA
Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.
NASA a Pluto (trpasličí planeta) · NASA a Země ·
Otáčení
Sféra rotující kolem osy Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se stejnou úhlovou rychlostí.
Otáčení a Pluto (trpasličí planeta) · Otáčení a Země ·
Perihélium
Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.
Perihélium a Pluto (trpasličí planeta) · Perihélium a Země ·
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Planeta a Pluto (trpasličí planeta) · Planeta a Země ·
Planetární diferenciace
Vnitřní stavba Marsu Planetární diferenciace je proces v době formování planety, během kterého dochází k rozdělení hmot na jednotlivé vrstvy na základě jejich fyzikálních a chemických vlastností.
Planetární diferenciace a Pluto (trpasličí planeta) · Planetární diferenciace a Země ·
Planetesimála
Množství planetesimál (vnitřní hnědý prstenec) obíhající kolem mladé hvězdy. Umělecká představa. Planetesimály jsou malá kamenná nebo ledová tělesa o velikosti jednotek km, o nichž se předpokládá, že dala vznik sluneční soustavě.
Planetesimála a Pluto (trpasličí planeta) · Planetesimála a Země ·
Planetka
Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.
Planetka a Pluto (trpasličí planeta) · Planetka a Země ·
Podnebí
Alpská krajina v létě Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou.
Pluto (trpasličí planeta) a Podnebí · Podnebí a Země ·
Protoplanetární disk
ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.
Pluto (trpasličí planeta) a Protoplanetární disk · Protoplanetární disk a Země ·
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Pluto (trpasličí planeta) a Radioaktivita · Radioaktivita a Země ·
Skleníkový efekt
Krátkovlnné záření ze slunce dopadající na zemský povrch a atmosféru. Dlouhovlnná délka záření je emitována z povrchu a téměř zcela absorbována do atmosféry. V tepelné rovnováze je absorbovaná energie z atmosféry stejná jako ta vydávaná do vesmíru. Čísla ukazují výkon záření ve wattech na metr čtvereční v období let 2000–2005. Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev, nastává, když skleníkové plyny v atmosféře planety způsobují, že se část tepla vyzařovaného z povrchu planety hromadí na jejím povrchu.
Pluto (trpasličí planeta) a Skleníkový efekt · Skleníkový efekt a Země ·
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Pluto (trpasličí planeta) a Slunce · Slunce a Země ·
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Pluto (trpasličí planeta) a Sluneční soustava · Sluneční soustava a Země ·
Slunovrat
Období slunovratu Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu) a nejmenší (v případě zimního) deklinaci.
Pluto (trpasličí planeta) a Slunovrat · Slunovrat a Země ·
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Pluto (trpasličí planeta) a Teplota · Teplota a Země ·
Terestrická planeta
Charon.Na pozadí je ve správném měřítku kotouč Slunce. Terestrická planeta (někdy také kamenná planeta) je planeta, která je složena především z křemičitanových hornin.
Pluto (trpasličí planeta) a Terestrická planeta · Terestrická planeta a Země ·
Titáni
pergamském oltáři Titáni a Titánky jsou v řecké mytologii potomci matky země Gaie a boha Úrana.
Pluto (trpasličí planeta) a Titáni · Titáni a Země ·
Troján
Lagrangeových bodů L4 a L5 soustavy Slunce (žlutě) a Jupiter (modře) Marsu a Jupiteru.Troján (někdy též trojan či spíše zastarale trójan) je označení příslušníka skupiny planetek, obíhajících po stejné dráze jako planeta Jupiter, tedy jejich oběžné dráhy jsou v komensurabilitě 1:1 s drahou Jupiteru.
Pluto (trpasličí planeta) a Troján · Troján a Země ·
Trpasličí planeta
Přehled trpasličích těles (trpasličích planet a dalších kandidátů) za oběžnou dráhou Neptunu Trpasličí planeta je objekt sluneční soustavy, který je podobný planetě a musí splňovat následující kritéria.
Pluto (trpasličí planeta) a Trpasličí planeta · Trpasličí planeta a Země ·
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Pluto (trpasličí planeta) a Uran (prvek) · Uran (prvek) a Země ·
Vázaná rotace
Měsíc je typickým příkladem vázané rotace přivrácenou) Zemi (animace vlevo). Kdyby se neotáčel kolem své osy (nebo otáčel jinou rychlostí), ukazoval by postupně celý povrch (vpravo). (Poměry velikostí a vzdálenosti neodpovídají skutečnosti) Vázaná rotace, též synchronní rotace je dynamický stav, při kterém se menší těleso (např. měsíc), obíhající kolem centrálního tělesa (např. planety) k centrálnímu tělesu otáčí stále stejnou polokoulí, jinými slovy, když se doba rotace menšího tělesa kolem osy právě rovná době jeho oběhu kolem centrálního tělesa.
Pluto (trpasličí planeta) a Vázaná rotace · Vázaná rotace a Země ·
Vítr
Větvě třešně ve větru Šipka větru: západní vítr o rychlosti 63–67 uzlů (50+10+5) Vítr je vektor popisující pohyb zvolené částice vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku.
Pluto (trpasličí planeta) a Vítr · Vítr a Země ·
Vznik a vývoj sluneční soustavy
protoplanetárního disku Vznik a vývoj sluneční soustavy začal podle odhadů někdy před 4,55 až 4,56 miliardami let gravitačním smršťováním malé části obrovského molekulárního mračna.
Pluto (trpasličí planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země ·
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Pluto (trpasličí planeta) a Země
- To, co mají společné Pluto (trpasličí planeta) a Země
- Podobnosti mezi Pluto (trpasličí planeta) a Země
Srovnání mezi Pluto (trpasličí planeta) a Země
Pluto (trpasličí planeta) má 210 vztahy, zatímco Země má 340. Jak oni mají společné 47, index Jaccard je 8.55% = 47 / (210 + 340).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Pluto (trpasličí planeta) a Země. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: