Praha a Čechy

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Praha a Čechy

Praha vs. Čechy

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie. Čechy jsou region na západě České republiky.

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Praha a Češi · Češi a Čechy · Vidět víc »

České království

České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.

Praha a České království · Čechy a České království · Vidět víc »

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Praha a Česko · Čechy a Česko · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Praha a Československo · Čechy a Československo · Vidět víc »

Bójové

Území obývané Bóji ve 3. století př. n. l. Migrace Bojů Bójové (lat. Boii) byli keltský kmen, který se dělil do několika větví.

Bójové a Praha · Bójové a Čechy · Vidět víc »

Berounka

Berounka je významná česká řeka v západní části republiky (Plzeňský, Středočeský kraj a Praha) a největší levostranný přítok Vltavy.

Berounka a Praha · Berounka a Čechy · Vidět víc »

Církev československá husitská

Církev československá husitská (zkratka CČSH, do roku 1971 pouze Církev československá, zkratka CČS) je křesťanská církev vyhlášená 8. ledna 1920.

Církev československá husitská a Praha · Církev československá husitská a Čechy · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Praha · Druhá světová válka a Čechy · Vidět víc »

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Habsburkové a Praha · Habsburkové a Čechy · Vidět víc »

Karel IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.

Karel IV. a Praha · Karel IV. a Čechy · Vidět víc »

Katastrální území

Prahy Brna Katastrální území je typ územního a katastrálního členění používaný převážně v zemích na území bývalé Habsburské monarchie: V Česku, na Slovensku, v Rakousku, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Jižním Tyrolsku a také v Nizozemsku.

Katastrální území a Praha · Katastrální území a Čechy · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Keltové a Praha · Keltové a Čechy · Vidět víc »

Kraj Vysočina

Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina) je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy.

Kraj Vysočina a Praha · Kraj Vysočina a Čechy · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nacistické Německo a Praha · Nacistické Německo a Čechy · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Německo a Praha · Německo a Čechy · Vidět víc »

Plzeň

Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.

Plzeň a Praha · Plzeň a Čechy · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Polsko a Praha · Polsko a Čechy · Vidět víc »

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku (Pravoslávna cirkev v českých krajinách a na Slovensku) je místní autokefální (samostatná a nezávislá) pravoslavná církev složená z Pravoslavné církve v českých zemích (podle sčítání lidu 2011 měla 20 533 věřících, podle sčítání z roku 2021 již 40 681) a Pravoslavné církve na Slovensku (podle sčítání lidu 2011 49 133 věřících).

Praha a Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku · Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku a Čechy · Vidět víc »

Protektorát Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.

Praha a Protektorát Čechy a Morava · Protektorát Čechy a Morava a Čechy · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Praha a První světová válka · První světová válka a Čechy · Vidět víc »

Romové

Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných.

Praha a Romové · Romové a Čechy · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Praha a Slované · Slované a Čechy · Vidět víc »

Slováci

Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.

Praha a Slováci · Slováci a Čechy · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Praha a Slovensko · Slovensko a Čechy · Vidět víc »

Středočeský kraj

Středočeský kraj je samosprávný celek České republiky ve středních Čechách, který je co do územní rozlohy i počtu obyvatel největším českým krajem.

Praha a Středočeský kraj · Středočeský kraj a Čechy · Vidět víc »

Svatá říše římská

Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Praha a Svatá říše římská · Svatá říše římská a Čechy · Vidět víc »

Svatý Václav

Svatý Václav (asi 907 – 28. září 935, příp. 929) byl český kníže a světec, který je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti.

Praha a Svatý Václav · Svatý Václav a Čechy · Vidět víc »

Vltava

Vltava je s délkou 430,2 km nejdelší řekou na území Česka.

Praha a Vltava · Vltava a Čechy · Vidět víc »

1. červenec

1.

1. červenec a Praha · 1. červenec a Čechy · Vidět víc »

1. leden

1.

1. leden a Praha · 1. leden a Čechy · Vidět víc »

15. březen

15.

15. březen a Praha · 15. březen a Čechy · Vidět víc »