Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Dolní Slezsko a Slezsko
Dolní Slezsko a Slezsko mají 256 věci společné (v Uniepedie): Aldous Huxley, Aleksander Fredro, Altranstädtská konvence, Anežka Habsburská (1392), Arcidiecéze vratislavská, Ślęża, Świebodzin, Łambinowice, Židé, Čechy, České království, Český koutek, Československo, Říšská župa Sudety, Říšské stavy, Říšský sněm (Svatá říše římská), Bad Muskau, Bavorský geograf, Břežské knížectví, Břetislav I., Belgie, Berlín, Berlínský mír, Bitva u Lehnice, Bobr (přítok Odry), Bolesławiec, Boleslav I. Vysoký, Boleslav II. Malý, Boleslav II. Smělý, Boleslav III. Křivoústý, ..., Boleslav IV. Kadeřavý, Braniborské markrabství, Braniborsko, Chełmsko Śląskie, Chráněná krajinná oblast Dolina Baryczy, Cuius regio, eius religio, Dálnice A4 (Německo), Dálnice A4 (Polsko), Důl Turów, Doba bronzová, Dolní Lužice, Dolní Slezsko (provincie), Dolnoslezské vojvodství, Druhá slezská válka, Druhá světová válka, Dzierżoniów, Evropská unie, Ferdinand III. Habsburský, Francie, Fridrich I. Barbarossa, Fridrich Vilém III., Gazeta Wyborcza, Görlitz, Gęsiniec, Geomorfologická oblast, Gerhart Hauptmann, Germáni, Globální město, Gościęcice, Grodków, Habsburská monarchie, Hamburk, Hlohov, Hlohovské knížectví, Hlucholazy, Hnězdenská církevní provincie, Horní Lužice, Horní Slezsko, Hoyerswerda, Hrubý Jeseník, Husitské války, Jan Lucemburský, Javoří hory, Javorské knížectví, Jawor, Jelení Hora, Jelenohorské vojvodství, Jiří Vilém Lehnický, Jiří z Poděbrad, Jihobaltské pojezeří, Jindřich I. Bradatý, Jindřich II. Pobožný, Jindřich VI. Dobrý, Jizerské hory, Kačava, Kaliningrad, Kamienna Góra, Karel IV., Kazimír I. Obnovitel, Kazimír III. Veliký, Keltové, Kladská kotlina, Kladská Nisa, Kladské hrabství, Kladsko (město), Klášter Lubuš, Kluczbork, Koncentrační tábor Gross-Rosen, Konrád Hlohovský, Konrád III., Korfantów, Kosmova kronika česká, Kostely míru, Kostely milosti, Kowary, Králický Sněžník (pohoří), Kresy, Krkonoše, Krkonošsko-jesenická subprovincie, Krosno Odrzańskie, Kwisa, Latina, Lehnice, Lehnické knížectví, Lehnické vojvodství, Lodž, Lužičtí Srbové, Lužická jezera, Lužická kultura, Lužická Nisa, Lubin, Lubušské vojvodství, Lucemburkové, Ludvík I. Veliký, Luteránství, Lvov, Lwówek Śląski, Magdeburské právo, Marie Terezie, Martin Luther, Matyáš Korvín, Měšek I., Měšek I. Křivonohý, Meyers Konversations-Lexikon, Miliczské rybníky, Minstrberské knížectví, Mongolský vpád do Evropy, Morava, Moravskoslezský kraj, Napoleon Bonaparte, Národně socialistická německá dělnická strana, Němčina, Německá demokratická republika, Německá východní kolonizace, Německé císařství, Německé volby do říšského sněmu 1933 (březen), Niesky, Nisa (Polsko), Niské knížectví, Nová marka, Nová Ruda, Novokřtěnectví, Nowa Ruda, Nowa Sól, Oława, Obležení Hlohova, Odra, Okres Jeseník, Olešnické knížectví, Olomoucký kraj, Olomoucký kraj (1948–1960), Operace Visla, Opolí, Opolské knížectví, Opolské vojvodství, Opolské vojvodství (1975–1998), Orlické hory, Ossolineum, Pablo Picasso, Přemyslovci, Piastovci, Pobělohorská doba, Polština, Polsko, Porúří, Postupimská dohoda, Povodí Odry, Povstání slezských tkalců, Praděd, Pragmatická sankce, Prudník, Pruské království, Pruské Slezsko, Przewóz (Lubušské vojvodství), Rakouské Slezsko, Rekatolizace, Respekt (časopis), Rudá armáda, Rybniční soustava, Rychlebské hory, Rychtal, Sasko, Sedmiletá válka, Severomoravský kraj, Silingové, Slezané, Slezští Piastovci, Slezská knížectví, Slezská nížina, Slezská němčina, Slované, Sněžka, Sociálně vyloučená lokalita, Soví hory, Sovětská okupační zóna Německa, Sovětský svaz, Spanilé jízdy, Spojené státy americké, Stěhování národů, Stříbrná Hora, Střední Evropa, Středopolské nížiny, Stolové hory, Svatá říše římská, Svatopluk I., Svatopluk Olomoucký, Svídnice (Polsko), Syców, Trenčínská smlouva, Trzebnica, Valbřišské vojvodství, Valbřich, Vandalové, Války o rakouské dědictví, Výmarská republika, Výstava znovuzískaných území, Velkomoravská říše, Velkopolské vojvodství, Velkopolsko (historické území), Versailleská smlouva, Vestfálský mír, Vladislav II. Vyhnanec, Vojvodství, Volovské knížectví, Vratislav (město), Vratislav I., Vratislavská univerzita, Vratislavské knížectví, Vratislavské vojvodství, Vysoké kolo (Krkonoše), Weißwasser, Wołów, Zaháň, Zaháňské knížectví, Zakládací listina pražského biskupství, Złotoryja, Zelená Hora (Polsko), Zelenohorské vojvodství, Země Koruny české, Země Moravskoslezská, Země Slezská, Zgorzelec, Zlaté Hory, Zlato, Znovusjednocení Německa, Znovuzískaná území. Rozbalte index (226 více) »
Aldous Huxley
Aldous Leonard Huxley (26. července 1894, Godalming, Spojené království – 22. listopadu 1963, Los Angeles, Kalifornie, USA) byl anglický spisovatel a filozof, který od roku 1937 pracoval ve Spojených státech.
Aldous Huxley a Dolní Slezsko · Aldous Huxley a Slezsko ·
Aleksander Fredro
Aleksander Fredro (20. června 1793, Surochów, Jarosław – 15. července 1876, Lvov) byl polský dramatik a spisovatel období romantismu.
Aleksander Fredro a Dolní Slezsko · Aleksander Fredro a Slezsko ·
Altranstädtská konvence
Interiér kostela milosti v Jelení Hoře Altranstädtská konvence je mezinárodní smlouva uzavřená dne 1. září 1707 na zámku v Altranstädtu v Sasku mezi švédským králem Karlem XII. a císařem Josefem I. Obsahem smlouvy byla ustanovení zlepšující postavení evangelíků ve Slezsku.
Altranstädtská konvence a Dolní Slezsko · Altranstädtská konvence a Slezsko ·
Anežka Habsburská (1392)
Pečeť Anežky Habsburské Anežka Habsburská (1315, Vídeň - 2. února 1392, Svídnice) byla slezská kněžna.
Anežka Habsburská (1392) a Dolní Slezsko · Anežka Habsburská (1392) a Slezsko ·
Arcidiecéze vratislavská
Arcidiecéze vratislavská (latinsky Archidioecesis Vratislaviensis) je polská římskokatolická arcidiecéze.
Arcidiecéze vratislavská a Dolní Slezsko · Arcidiecéze vratislavská a Slezsko ·
Ślęża
Ślęża, česky Slenza, Sleza nebo Sobotka je hora v Krkonošsko-jesenickém podhůří, se svými 718 m n. m. tvoří výraznou krajinnou dominantu Dolnoslezského vojvodství.
Dolní Slezsko a Ślęża · Slezsko a Ślęża ·
Świebodzin
Świebodzin je město v Polsku v Lubušském vojvodství ve stejnojmenném okrese.
Dolní Slezsko a Świebodzin · Slezsko a Świebodzin ·
Łambinowice
Łambinowice jsou vesnice v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Nisa, sídlo stejnojmenné ''gminy''.
Dolní Slezsko a Łambinowice · Slezsko a Łambinowice ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Dolní Slezsko a Židé · Slezsko a Židé ·
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Dolní Slezsko a Čechy · Slezsko a Čechy ·
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Dolní Slezsko a České království · Slezsko a České království ·
Český koutek
kostnice ve Velké Čermné jazyk.
Dolní Slezsko a Český koutek · Slezsko a Český koutek ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Dolní Slezsko a Československo · Slezsko a Československo ·
Říšská župa Sudety
Říšská župa Sudety (německy Reichsgau Sudetenland, zkráceně „Sudetská župa“, něm. Sudetengau) byl správní útvar a součást nacistického Německa v letech 1939–1945 na území tzv.
Dolní Slezsko a Říšská župa Sudety · Slezsko a Říšská župa Sudety ·
Říšské stavy
Symbolické znázornění Říšských stavů na mědirytu z roku 1606 Říšské stavy Svaté říše římské německého národa, něm. Reichsstände (des Heiligen Römischen Reiches Deutscher Nation), jsou někdejší osoby a korporace, které zaujímaly místo a hlas v říšském sněmu.
Dolní Slezsko a Říšské stavy · Slezsko a Říšské stavy ·
Říšský sněm (Svatá říše římská)
Zasedání Říšského sněmu v roce 1663 Budova staré radnice v Řezně, místo zasedání Říšského sněmu Říšský sněm (latinsky Di(a)eta imperii nebo Comitium imperiale, německy Reichstag) byl shromážděním stavů Svaté říše římské, tedy šlechticů a církevních hodnostářů, kteří bezprostředně podléhali císaři Svaté říše římské.
Dolní Slezsko a Říšský sněm (Svatá říše římská) · Slezsko a Říšský sněm (Svatá říše římská) ·
Bad Muskau
Bad Muskau (Mužakov) je město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko.
Bad Muskau a Dolní Slezsko · Bad Muskau a Slezsko ·
Bavorský geograf
Bavorský geograf (latinsky Geographus Bavarus) je konvenční jméno, dané Janem Potockým roku 1796 autorovi anonymního středověkého dokumentu Descriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam Danubii ("Popis měst a míst na severní straně Dunaje").
Bavorský geograf a Dolní Slezsko · Bavorský geograf a Slezsko ·
Břežské knížectví
Břežské knížectví (polsky Księstwo Brzeskie, německy Fürstentum Brieg) bylo jedním ze slezských knížectví, které se nacházelo v Dolním Slezsku.
Břežské knížectví a Dolní Slezsko · Břežské knížectví a Slezsko ·
Břetislav I.
Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.
Břetislav I. a Dolní Slezsko · Břetislav I. a Slezsko ·
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Belgie a Dolní Slezsko · Belgie a Slezsko ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Dolní Slezsko · Berlín a Slezsko ·
Berlínský mír
Berlínský mír byla mírová smlouva podepsaná mezi státy Rakouskem a Pruskem 28.
Berlínský mír a Dolní Slezsko · Berlínský mír a Slezsko ·
Bitva u Lehnice
Bitva u Lehnice, též bitva na Lehnickém poli, se odehrála mezi slezským, moravským a malopolským rytířstvem a Mongoly zvanými také Tatary 9. dubna 1241 u slezské Lehnice.
Bitva u Lehnice a Dolní Slezsko · Bitva u Lehnice a Slezsko ·
Bobr (přítok Odry)
Bobr je řeka v jihozápadním Polsku s pramenem v Česku (na území Žacléře, okres Trutnov).
Bobr (přítok Odry) a Dolní Slezsko · Bobr (přítok Odry) a Slezsko ·
Bolesławiec
Bolesławiec (nověji též) je město v Dolnoslezském vojvodství na jihozápadě Polska.
Bolesławiec a Dolní Slezsko · Bolesławiec a Slezsko ·
Boleslav I. Vysoký
Boleslav I. Vysoký též Dlouhý (polsky Bolesław I Wysoki) (1127 – 8. prosince 1201) byl prvním Piastovcem, který nosil titul slezský kníže (lat. dux Slesie), zakladatel dolnoslezského rozrodu slezských Piastovců.
Boleslav I. Vysoký a Dolní Slezsko · Boleslav I. Vysoký a Slezsko ·
Boleslav II. Malý
Boleslav II.
Boleslav II. Malý a Dolní Slezsko · Boleslav II. Malý a Slezsko ·
Boleslav II. Smělý
Boleslav II. (pol. Bolesław II; okolo r. 1042 – 2. nebo 3. dubna 1081 nebo 1082) byl polský kníže (1058–1076) a král (1076–1079) z rodu Piastovců.
Boleslav II. Smělý a Dolní Slezsko · Boleslav II. Smělý a Slezsko ·
Boleslav III. Křivoústý
Boleslav III.
Boleslav III. Křivoústý a Dolní Slezsko · Boleslav III. Křivoústý a Slezsko ·
Boleslav IV. Kadeřavý
Boleslav IV.
Boleslav IV. Kadeřavý a Dolní Slezsko · Boleslav IV. Kadeřavý a Slezsko ·
Braniborské markrabství
Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.
Braniborské markrabství a Dolní Slezsko · Braniborské markrabství a Slezsko ·
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Braniborsko a Dolní Slezsko · Braniborsko a Slezsko ·
Chełmsko Śląskie
Chełmsko Śląskie (německy Schömberg) je ves v Polsku v Dolnoslezském vojvodství v okrese Kamienna Góra.
Chełmsko Śląskie a Dolní Slezsko · Chełmsko Śląskie a Slezsko ·
Chráněná krajinná oblast Dolina Baryczy
#PŘESMĚRUJ Park Krajobrazowy Dolina Baryczy.
Chráněná krajinná oblast Dolina Baryczy a Dolní Slezsko · Chráněná krajinná oblast Dolina Baryczy a Slezsko ·
Cuius regio, eius religio
Latinský výraz Cuius regio, eius religio (někdy též cuius regio, illius religio, znamená: ‚koho země/panství, toho víra‘, v tehdejším pojetí též německá forma: ‚wes der Fürst, des der Glaub'‘) je úsloví znamenající, že pán/panovník své země je oprávněn zvolit si náboženské vyznání pro své území.
Cuius regio, eius religio a Dolní Slezsko · Cuius regio, eius religio a Slezsko ·
Dálnice A4 (Německo)
Spolková dálnice 4 (Bundesautobahn 4, zkr. BAB 4, též Autobahn 4, A4) vede od hranic Německé spolkové republiky a Nizozemska u Vetschau přes severní čtvrť města Cáchy (Aachen) jako pokračování nizozemské dálnice A76 přes Düren, Kolín nad Rýnem (Köln am Rhein) a kolem Olpe do Krombachu, části města Kreuztal.
Dálnice A4 (Německo) a Dolní Slezsko · Dálnice A4 (Německo) a Slezsko ·
Dálnice A4 (Polsko)
Dálnice A4 vedle vesnice Góra Świętej Anny ve směru na Opolí Dálnice A4 v Krakově Dálnice A4 je nejdelší polská dálnice, vedoucí od západu na východ přes jižní části Polska (podél Sudet a Karpat).
Dálnice A4 (Polsko) a Dolní Slezsko · Dálnice A4 (Polsko) a Slezsko ·
Důl Turów
Důl Turów (výslovnost) je hnědouhelný lom, v jihozápadním cípu Polska v centrální části Bogatyňského výběžku (též zvaného Turoszowský výběžek).
Dolní Slezsko a Důl Turów · Důl Turów a Slezsko ·
Doba bronzová
Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu – pro výrobu důležitých potřeb.
Doba bronzová a Dolní Slezsko · Doba bronzová a Slezsko ·
Dolní Lužice
Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko.
Dolní Lužice a Dolní Slezsko · Dolní Lužice a Slezsko ·
Dolní Slezsko (provincie)
Provincie Dolní Slezsko (německy: Provinz Niederschlesien, slezskoněmecky: Provinz Niederschläsing, polsky: Prowincja Dolny Śląsk, slezsky: Prowincyjŏ Dolny Ślůnsk) byla pruská provincie, která vznikla z usnesení pruského zemského sněmu 14.
Dolní Slezsko a Dolní Slezsko (provincie) · Dolní Slezsko (provincie) a Slezsko ·
Dolnoslezské vojvodství
Dolnoslezské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.
Dolní Slezsko a Dolnoslezské vojvodství · Dolnoslezské vojvodství a Slezsko ·
Druhá slezská válka
#PŘESMĚRUJ Války o rakouské dědictví#Druh%C3%A1 slezsk%C3%A1 v%C3%A1lka.
Dolní Slezsko a Druhá slezská válka · Druhá slezská válka a Slezsko ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Dolní Slezsko a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Slezsko ·
Dzierżoniów
Dzierżoniów (do roku 1946 Rychbach, před rokem 1945) je dolnoslezské historické a průmyslové město v Polsku.
Dolní Slezsko a Dzierżoniów · Dzierżoniów a Slezsko ·
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Dolní Slezsko a Evropská unie · Evropská unie a Slezsko ·
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. (13. července 1608 Štýrský Hradec – 2. dubna 1657 Vídeň) byl císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský (vše 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657).
Dolní Slezsko a Ferdinand III. Habsburský · Ferdinand III. Habsburský a Slezsko ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Dolní Slezsko a Francie · Francie a Slezsko ·
Fridrich I. Barbarossa
Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 1122 – 10. červen 1190, řeka Salef v dnešním Turecku) byl římský král (1152–1190) a císař (1155–1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského a Judity Welfské, dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů.
Dolní Slezsko a Fridrich I. Barbarossa · Fridrich I. Barbarossa a Slezsko ·
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Dolní Slezsko a Fridrich Vilém III. · Fridrich Vilém III. a Slezsko ·
Gazeta Wyborcza
Gazeta Wyborcza (česky Volební noviny) jsou celopolské noviny, druhý nejprodávanější polský deník, který vydává mediální koncern Agora S. A. (akciová společnost).
Dolní Slezsko a Gazeta Wyborcza · Gazeta Wyborcza a Slezsko ·
Görlitz
alt.
Dolní Slezsko a Görlitz · Görlitz a Slezsko ·
Gęsiniec
Gęsiniec je ves v okrese Strzelin v Dolnoslezském vojvodství v jihozápadním Polsku.
Dolní Slezsko a Gęsiniec · Gęsiniec a Slezsko ·
Geomorfologická oblast
Geomorfologické členění Česka až po oblasti Geomorfologická oblast (též podsoustava) je jednotka páté úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.
Dolní Slezsko a Geomorfologická oblast · Geomorfologická oblast a Slezsko ·
Gerhart Hauptmann
Gerhart Johann Robert Hauptmann (15. listopadu 1862, Obersalzbrunn – 6. června 1946, Agnieszków) byl německý prozaik a dramatik přelomu 19. a 20. století, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1912.
Dolní Slezsko a Gerhart Hauptmann · Gerhart Hauptmann a Slezsko ·
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Dolní Slezsko a Germáni · Germáni a Slezsko ·
Globální město
Globální město (někdy také nazývané světové) je město, které je obecně považováno za důležitou součást světového ekonomického systému.
Dolní Slezsko a Globální město · Globální město a Slezsko ·
Gościęcice
Gościęcice je obec v Polsku.
Dolní Slezsko a Gościęcice · Gościęcice a Slezsko ·
Grodków
Grodkov (řidčeji též Grotkov) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Břeh, sídlo stejnojmenné ''gminy'' zahrnující třicet pět okolních vesnic.
Dolní Slezsko a Grodków · Grodków a Slezsko ·
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Dolní Slezsko a Habsburská monarchie · Habsburská monarchie a Slezsko ·
Hamburk
Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.
Dolní Slezsko a Hamburk · Hamburk a Slezsko ·
Hlohov
Hlohov (polsky) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, sídlo okresu Hlohov.
Dolní Slezsko a Hlohov · Hlohov a Slezsko ·
Hlohovské knížectví
Hlohovské knížectví (polsky Księstwo Głogowskie, německy Herzogtum Glogau) bylo jedním ze slezských knížectví v Dolním Slezsku.
Dolní Slezsko a Hlohovské knížectví · Hlohovské knížectví a Slezsko ·
Hlucholazy
Hlucholazy (v současném úzu též Glucholazy) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Nisa, sídlo stejnojmenné ''gminy''.
Dolní Slezsko a Hlucholazy · Hlucholazy a Slezsko ·
Hnězdenská církevní provincie
Členění polské římskokatolické církve Hnězdenská církevní provincie je nejstarší z čtrnácti církevních provincií římskokatolické církve na území Polské republiky.
Dolní Slezsko a Hnězdenská církevní provincie · Hnězdenská církevní provincie a Slezsko ·
Horní Lužice
Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.
Dolní Slezsko a Horní Lužice · Horní Lužice a Slezsko ·
Horní Slezsko
Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.
Dolní Slezsko a Horní Slezsko · Horní Slezsko a Slezsko ·
Hoyerswerda
Hoyerswerda (česky zastarale Hojeřice, Vojerce či Vojerec), je velké okresní město na území Horní Lužice, administrativně náležející k německé spolkové zemi Sasko a k zemskému okresu Budyšín.
Dolní Slezsko a Hoyerswerda · Hoyerswerda a Slezsko ·
Hrubý Jeseník
alt.
Dolní Slezsko a Hrubý Jeseník · Hrubý Jeseník a Slezsko ·
Husitské války
Husitské války (též husitské bouře) byly vojenské konflikty mezi husity a jejich domácími a zahraničními protivníky (katolíky) i mezi husitskými frakcemi navzájem, které probíhaly na českém území v letech 1419 až 1434 a ještě nějakou dobu poté.
Dolní Slezsko a Husitské války · Husitské války a Slezsko ·
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Dolní Slezsko a Jan Lucemburský · Jan Lucemburský a Slezsko ·
Javoří hory
Javoří hory (polsky Góry Suche, německy Heidelgebirge) jsou pohoří rozkládající se severně až severovýchodně od měst Meziměstí a Broumov v severovýchodních Čechách na hranicích s Polskem.
Dolní Slezsko a Javoří hory · Javoří hory a Slezsko ·
Javorské knížectví
Javorské knížectví bylo jedním z mnoha slezských knížectví s hlavním městem Javor.
Dolní Slezsko a Javorské knížectví · Javorské knížectví a Slezsko ·
Jawor
Jawor (Javor) je polské město v Dolnoslezském vojvodství.
Dolní Slezsko a Jawor · Jawor a Slezsko ·
Jelení Hora
Jelení Hora (historicky Hiršperk) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem okresu Krkonoše.
Dolní Slezsko a Jelení Hora · Jelení Hora a Slezsko ·
Jelenohorské vojvodství
Jelenohorské vojvodství bylo během uspořádání země z let 1975–1998 vyšším územně samosprávným celkem Polska.
Dolní Slezsko a Jelenohorské vojvodství · Jelenohorské vojvodství a Slezsko ·
Jiří Vilém Lehnický
Jiří Vilém Lehnický (29. září 1660 Oława – 21. listopadu 1675 Brzeg) byl lehnický, volovský a břežský kníže.
Dolní Slezsko a Jiří Vilém Lehnický · Jiří Vilém Lehnický a Slezsko ·
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Dolní Slezsko a Jiří z Poděbrad · Jiří z Poděbrad a Slezsko ·
Jihobaltské pojezeří
Jihobaltské pojezeří (německy Seenplatten, polsky Pojezierza Południowobałtyckie) je geomorfologická subprovincie Středoevropské nížiny v Německu (Meklenbursko-Přední Pomořansko a Braniborsko) a severním Polsku.
Dolní Slezsko a Jihobaltské pojezeří · Jihobaltské pojezeří a Slezsko ·
Jindřich I. Bradatý
Jindřich I. Bradatý (1165/1170 – 19. březen 1238) byl vratislavský a opolský kníže a polský senior z rodu slezských Piastovců.
Dolní Slezsko a Jindřich I. Bradatý · Jindřich I. Bradatý a Slezsko ·
Jindřich II. Pobožný
Krypta Jindřicha II. Pobožného ve Wroclawi, Polsko Služebník Boží Jindřich II.
Dolní Slezsko a Jindřich II. Pobožný · Jindřich II. Pobožný a Slezsko ·
Jindřich VI. Dobrý
Jindřich VI.
Dolní Slezsko a Jindřich VI. Dobrý · Jindřich VI. Dobrý a Slezsko ·
Jizerské hory
Jizerské hory (hovorově též nazývané Jizerky) jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka.
Dolní Slezsko a Jizerské hory · Jizerské hory a Slezsko ·
Kačava
Kačava (dříve Kacbacha) je řeka v Dolnoslezském vojvodství v jihozápadním Polsku, která protéká Dolním Slezskem a vlévá se zleva do Odry u Prochowic v okrese Lehnice.
Dolní Slezsko a Kačava · Kačava a Slezsko ·
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Dolní Slezsko a Kaliningrad · Kaliningrad a Slezsko ·
Kamienna Góra
Kamienna Góra (dříve, počeštěně Lanžhot, nyní častěji Kamenná Hora) je město v polském Dolnoslezském vojvodství.
Dolní Slezsko a Kamienna Góra · Kamienna Góra a Slezsko ·
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Dolní Slezsko a Karel IV. · Karel IV. a Slezsko ·
Kazimír I. Obnovitel
Kazimír I. Karel Obnovitel (25. července 1016 – 28. listopadu 1058 Poznaň) byl kníže z dynastie Piastovců, vládce Polska v letech 1039–1058, syn Měška II. a jeho manželky Richenzy.
Dolní Slezsko a Kazimír I. Obnovitel · Kazimír I. Obnovitel a Slezsko ·
Kazimír III. Veliký
Kazimír III.
Dolní Slezsko a Kazimír III. Veliký · Kazimír III. Veliký a Slezsko ·
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Dolní Slezsko a Keltové · Keltové a Slezsko ·
Kladská kotlina
Kladská kotlina (polsky Kotlina Kłodzka, německy Glatzer Kessel) je geomorfologický celek a údolí v Kladsku, na jihu Polska, ve Středních Sudetech obklopené Orlickými horami, Bystřickými horami, Stolovými horami (Hejšovinou), Bardskými horami, Králickým Sněžníkem a Hanušovickou vrchovinou.
Dolní Slezsko a Kladská kotlina · Kladská kotlina a Slezsko ·
Kladská Nisa
Kladská Nisa (německy Glatzer Neiße, v anglickém úzu spíše Eastern Neisse „Východní Nisa“) je řeka na jihozápadě Polska (Dolnoslezské a Opolské vojvodství), jeden z největších levých přítoků Odry.
Dolní Slezsko a Kladská Nisa · Kladská Nisa a Slezsko ·
Kladské hrabství
Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.
Dolní Slezsko a Kladské hrabství · Kladské hrabství a Slezsko ·
Kladsko (město)
Kladsko (latinsky Glacium, Glacensis urbs), je okresní město na jihu polského Dolnoslezského vojvodství, centrum současného okresu Kladsko a historického Kladského hrabství.
Dolní Slezsko a Kladsko (město) · Kladsko (město) a Slezsko ·
Klášter Lubuš
Klášter Lubuš (polsky Opactwo Cysterskie w Lubiążu) je zaniklý cisterciácký klášter v polské Lubuši.
Dolní Slezsko a Klášter Lubuš · Klášter Lubuš a Slezsko ·
Kluczbork
Zámecká věž – vodojem Evangelický kostel Krista Spasitele Vlakové nádraží Kluczbork (slezsky a polsky historicky Kluczborek) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Kluczbork.
Dolní Slezsko a Kluczbork · Kluczbork a Slezsko ·
Koncentrační tábor Gross-Rosen
Koncentrační tábor Gross-Rosen (Konzentrationslager Groß-Rosen) byl nacistický koncentrační tábor, nacházející se v Dolním Slezsku, Rogoźnica, zhruba 60 kilometrů jihozápadně od města Vratislav (polsky: Wrocław).
Dolní Slezsko a Koncentrační tábor Gross-Rosen · Koncentrační tábor Gross-Rosen a Slezsko ·
Konrád Hlohovský
Konrád Hlohovský (polsky Konrad Laskonogi) (1146/1157 – 1180/1190), kníže hlohovský od roku 1177.
Dolní Slezsko a Konrád Hlohovský · Konrád Hlohovský a Slezsko ·
Konrád III.
Konrád III.
Dolní Slezsko a Konrád III. · Konrád III. a Slezsko ·
Korfantów
Zámek Korfantów (dříve Fyrląd, Frydląd nebo Fryląd) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Nisa, sídlo ''gminy'' Korfantów.
Dolní Slezsko a Korfantów · Korfantów a Slezsko ·
Kosmova kronika česká
#PŘESMĚRUJ Kosmova kronika.
Dolní Slezsko a Kosmova kronika česká · Kosmova kronika česká a Slezsko ·
Kostely míru
Kostely míru (Kościoły Pokoju, Friedenskirchen) je označení pro tři dřevěné podstávkové sakrální stavby, které vznikly v padesátých letech 17. století ve slezských městech Jawor, Svídnice a Hlohov.
Dolní Slezsko a Kostely míru · Kostely míru a Slezsko ·
Kostely milosti
Kostely milosti se nazývá šest velkých původně evangelických kostelů, které byly vystavěny v 18. století ve Slezsku na základě tzv.
Dolní Slezsko a Kostely milosti · Kostely milosti a Slezsko ·
Kowary
Kowary jsou město a městská gmina v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství v okrese Krkonoše.
Dolní Slezsko a Kowary · Kowary a Slezsko ·
Králický Sněžník (pohoří)
Králický Sněžník, nebo také masiv Králického Sněžníku, je třetím nejvyšším pohořím v Česku, táhnoucí se v délce asi 16 km od města Králíky po Kladské sedlo na rozhraní Čech, Moravy a Kladska.
Dolní Slezsko a Králický Sněžník (pohoří) · Králický Sněžník (pohoří) a Slezsko ·
Kresy
Etnická mapa Polska v roce 1931 Kresy nebo Kresy Wschodnie je označení, které používají Poláci pro oblasti, které byly do roku 1939 součástí polského státu.
Dolní Slezsko a Kresy · Kresy a Slezsko ·
Krkonoše
Krkonoše (v místním nářečí Kerkonoše) jsou geomorfologický celek a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny.
Dolní Slezsko a Krkonoše · Krkonoše a Slezsko ·
Krkonošsko-jesenická subprovincie
Geografické členění Sudet Krkonošsko-jesenická subprovincie (též Sudetská subprovincie nebo subprovincie Sudety (zkráceně Sudety), Sudetská pohoří nebo Sudetské pohoří, německy Sudeten, polsky Sudety, anglicky Sudetes) - pohoří, vyšší geomorfologická jednotka v severovýchodních Čechách, na severu Moravy, v českém Slezsku a také v jihovýchodním Sasku a jihozápadním Polsku, jedna ze šesti subprovincií České vysočiny.
Dolní Slezsko a Krkonošsko-jesenická subprovincie · Krkonošsko-jesenická subprovincie a Slezsko ·
Krosno Odrzańskie
Krosno Odrzańskie je město v okrese Krosno Odrzańskie v Lubušském vojvodství na jihozápadě Polska.
Dolní Slezsko a Krosno Odrzańskie · Krosno Odrzańskie a Slezsko ·
Kwisa
Kwisa (hornolužickosrbsky; německy, česky Hvízda či Kviza) je řeka v Dolnoslezském a Lubušském vojvodství v Polsku, která pramení na polské straně Jizerských hor.
Dolní Slezsko a Kwisa · Kwisa a Slezsko ·
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Dolní Slezsko a Latina · Latina a Slezsko ·
Lehnice
Lehnice (do roku 1946 Lignica) je město v jihozapádním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem okresu Lehnice.
Dolní Slezsko a Lehnice · Lehnice a Slezsko ·
Lehnické knížectví
Lehnické knížectví bylo jedním ze slezských knížectví, které se rozkládalo v okolí města Lehnice.
Dolní Slezsko a Lehnické knížectví · Lehnické knížectví a Slezsko ·
Lehnické vojvodství
Lehnické vojvodství bylo během uspořádání země z let 1975–1998 vyšším územně samosprávným celkem Polska.
Dolní Slezsko a Lehnické vojvodství · Lehnické vojvodství a Slezsko ·
Lodž
Lodž (– výslovnost, nebo, 1940–1945: Litzmannstadt) je město i okres v centrální části Polska.
Dolní Slezsko a Lodž · Lodž a Slezsko ·
Lužičtí Srbové
Lužičtí Srbové jsou malý západoslovanský národ obývající jihovýchodní část východního Německa, historicky zvanou Lužice.
Dolní Slezsko a Lužičtí Srbové · Lužičtí Srbové a Slezsko ·
Lužická jezera
Mapa jezer v Lužici Lužická jezera je uměle vytvořená jezerní oblast v německé Lužici.
Dolní Slezsko a Lužická jezera · Lužická jezera a Slezsko ·
Lužická kultura
Rozšíření lužické kultury (zeleně) Lužická kultura, lužický kulturní komplex či kultura lužických popelnicových polí je archeologická kultura doby bronzové a železné, jež byla rozšířena ve střední Evropě od 14. století př. n. l. do 4. století př. n. l. a náležela do širší skupiny kultur popelnicových polí, které od mladší doby bronzové sídlily ve velké části Evropy.
Dolní Slezsko a Lužická kultura · Lužická kultura a Slezsko ·
Lužická Nisa
Nové Vsi nad Nisou Lužická Nisa (lužickosrbsky Łužiska Nysa) je řeka v Dolnoslezském vojvodství ve střední Evropě, která protéká Českem a tvoří státní hranici mezi Polskem a Německem.
Dolní Slezsko a Lužická Nisa · Lužická Nisa a Slezsko ·
Lubin
Lubin je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství.
Dolní Slezsko a Lubin · Lubin a Slezsko ·
Lubušské vojvodství
Lubušské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.
Dolní Slezsko a Lubušské vojvodství · Lubušské vojvodství a Slezsko ·
Lucemburkové
Lucemburkové byli vládnoucí dynastií ve Svaté říši římské a v českém království ve 14. a první polovině 15. století.
Dolní Slezsko a Lucemburkové · Lucemburkové a Slezsko ·
Ludvík I. Veliký
Ludvík I. Uherský nebo také Ludvík I. Veliký z Anjou (5. březen 1326, Visegrád – 10. září 1382, Trnava) byl v letech 1342–1382 uherský a od roku 1370 také polský král.
Dolní Slezsko a Ludvík I. Veliký · Ludvík I. Veliký a Slezsko ·
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Dolní Slezsko a Luteránství · Luteránství a Slezsko ·
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Dolní Slezsko a Lvov · Lvov a Slezsko ·
Lwówek Śląski
Lwówek Śląski (též Lemberk) je polské město v Dolnoslezském vojvodství (województwo dolnośląskie).
Dolní Slezsko a Lwówek Śląski · Lwówek Śląski a Slezsko ·
Magdeburské právo
Památník magdeburského práva v Kyjevě Magdeburské právo označovalo typ městského práva vycházející z městského práva Magdeburgu, které mělo značný vliv na městské právo v severovýchodním Německu, Slezsku, Polsku, v severní části Čech a Moravy, Litvě, Bělorusku, Uhersku a na Ukrajině.
Dolní Slezsko a Magdeburské právo · Magdeburské právo a Slezsko ·
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Dolní Slezsko a Marie Terezie · Marie Terezie a Slezsko ·
Martin Luther
Martin Luther (10. listopadu 1483 Eisleben – 18. února 1546 Eisleben) byl německý teolog, katolický kněz, univerzitní profesor, augustinianský mnich, kazatel a církevní reformátor, zakladatel luteránství, autor řady duchovních, politických, pedagogických spisů, církevních písní a překladů.
Dolní Slezsko a Martin Luther · Martin Luther a Slezsko ·
Matyáš Korvín
Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.
Dolní Slezsko a Matyáš Korvín · Matyáš Korvín a Slezsko ·
Měšek I.
Měšek I., někdy také nazýván Mečislav, (asi 935 – 25. května 992) byl nejstarším historicky doloženým polským knížetem z rodu Piastovců.
Dolní Slezsko a Měšek I. · Měšek I. a Slezsko ·
Měšek I. Křivonohý
Měšek I. Křivonohý (polsky Mieszko I Plątonogi, † 16. květen 1211) byl slezský údělný kníže pocházející z rodu Slezských Piastovců.
Dolní Slezsko a Měšek I. Křivonohý · Měšek I. Křivonohý a Slezsko ·
Meyers Konversations-Lexikon
Meyers Konversations-Lexikon je významná encyklopedická práce obecné povahy v německém jazyce, která byla publikována v několika vydáních od 1836 do 1984 bibliografickým ústavem (Bibliographisches Institut) a je pojmenována po svém zakladateli Josephu Meyerovi.
Dolní Slezsko a Meyers Konversations-Lexikon · Meyers Konversations-Lexikon a Slezsko ·
Miliczské rybníky
Miliczské rybníky jsou skupinou asi 285 rybníků v Dolnoslezském vojvodství na jihozápadě Polska v údolí řeky Barycz. Nedaleko leží města Milicz a Żmigród.
Dolní Slezsko a Miliczské rybníky · Miliczské rybníky a Slezsko ·
Minstrberské knížectví
#PŘESMĚRUJ Minsterberské knížectví.
Dolní Slezsko a Minstrberské knížectví · Minstrberské knížectví a Slezsko ·
Mongolský vpád do Evropy
Mongolský (nesprávně také tatarský) vpád do Evropy označuje invazi Mongolů a jimi podrobených kmenů, jež při rozšiřování obrovské mongolské říše z Asie směrem na západ dosáhly ve 13. století z východu Evropy, kterou v průběhu tohoto století několikrát napadli.
Dolní Slezsko a Mongolský vpád do Evropy · Mongolský vpád do Evropy a Slezsko ·
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Dolní Slezsko a Morava · Morava a Slezsko ·
Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku.
Dolní Slezsko a Moravskoslezský kraj · Moravskoslezský kraj a Slezsko ·
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Dolní Slezsko a Napoleon Bonaparte · Napoleon Bonaparte a Slezsko ·
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Dolní Slezsko a Národně socialistická německá dělnická strana · Národně socialistická německá dělnická strana a Slezsko ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Dolní Slezsko a Němčina · Němčina a Slezsko ·
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Dolní Slezsko a Německá demokratická republika · Německá demokratická republika a Slezsko ·
Německá východní kolonizace
Německá východní kolonizace v 8. až 14. století Německá východní kolonizace (německy Ostsiedlung či Ostkolonisation) byla středověká německá kolonizace střední a východní Evropy probíhající převážně v 9.
Dolní Slezsko a Německá východní kolonizace · Německá východní kolonizace a Slezsko ·
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Dolní Slezsko a Německé císařství · Německé císařství a Slezsko ·
Německé volby do říšského sněmu 1933 (březen)
Německé federální volby konané 5.
Dolní Slezsko a Německé volby do říšského sněmu 1933 (březen) · Německé volby do říšského sněmu 1933 (březen) a Slezsko ·
Niesky
Niesky je velké okresní město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko.
Dolní Slezsko a Niesky · Niesky a Slezsko ·
Nisa (Polsko)
Nisa (latinsky Nissa) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Nisa a stejnojmenné ''gminy''.
Dolní Slezsko a Nisa (Polsko) · Nisa (Polsko) a Slezsko ·
Niské knížectví
Niské knížectví (Księstwo Nyskie, Fürstentum Neisse), zkráceně Nisko, je historické území v Dolním Slezsku rozkládající se podél středního toku Kladské Nisy, původně zahrnující souvislé území kolem dnešních měst Nisa (dle něhož je knížectví pojmenováno), Otmuchów, Paczków, Głuchołazy, Vidnava a Jeseník, roce 1344 bylo ještě rozšířeno o Grodków.
Dolní Slezsko a Niské knížectví · Niské knížectví a Slezsko ·
Nová marka
Nová marka (Neumark, Nowa Marchia), známá též jako Východní Braniborsko, byla část Braniborského markrabství a jeho nástupnických států, která se nacházela na východ od řeky Odry a na sever od řek Warty a Noteće na území, jež po roce 1945 připadlo Polsku.
Dolní Slezsko a Nová marka · Nová marka a Slezsko ·
Nová Ruda
#PŘESMĚRUJ Nowa Ruda Kategorie:Přesměrování z českého místopisného názvu.
Dolní Slezsko a Nová Ruda · Nová Ruda a Slezsko ·
Novokřtěnectví
Upalování novokřtěnců na hranici (Anneken Hendriks, † 1571) Novokřtěnectví (Anabaptismus) je jedno z mnoha reformních křesťanských náboženských hnutí vzniklých v 16. století.
Dolní Slezsko a Novokřtěnectví · Novokřtěnectví a Slezsko ·
Nowa Ruda
Erb Stillfriedů z Rattonic Nowa Ruda (nebo Neürodt) je polské město v okrese Kladsko v Dolnoslezském vojvodství.
Dolní Slezsko a Nowa Ruda · Nowa Ruda a Slezsko ·
Nowa Sól
Nowa Sól (německy Neusalz) je město na řece Odře v západním Polsku, v Lubuszském vojvodství, v kraji Nowa Sól.
Dolní Slezsko a Nowa Sól · Nowa Sól a Slezsko ·
Oława
Oława je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, sídlo okresu Oława.
Dolní Slezsko a Oława · Oława a Slezsko ·
Obležení Hlohova
Obležení Hlohova a s tím spojená Bitva na Psích polích je prvním velkým vítězstvím Poláků proti mocnému cizímu nepříteli a tak zaujímá v polských dějinách významné místo.
Dolní Slezsko a Obležení Hlohova · Obležení Hlohova a Slezsko ·
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Dolní Slezsko a Odra · Odra a Slezsko ·
Okres Jeseník
Okres Jeseník spadá do samosprávného Olomouckého kraje.
Dolní Slezsko a Okres Jeseník · Okres Jeseník a Slezsko ·
Olešnické knížectví
Olešnické knížectví bylo jedním ze slezských knížectví s centrem v Olešnici.
Dolní Slezsko a Olešnické knížectví · Olešnické knížectví a Slezsko ·
Olomoucký kraj
Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje.
Dolní Slezsko a Olomoucký kraj · Olomoucký kraj a Slezsko ·
Olomoucký kraj (1948–1960)
Olomoucký kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960.
Dolní Slezsko a Olomoucký kraj (1948–1960) · Olomoucký kraj (1948–1960) a Slezsko ·
Operace Visla
Lemkovska v průběhu operace Visla Operace Visla (polsky Akcja "Wisła", ukrajinsky Операція «Вісла») je označení pro operaci probíhající v roce 1947 na územích východního a jihovýchodního Polska.
Dolní Slezsko a Operace Visla · Operace Visla a Slezsko ·
Opolí
Opolí (slezskopolsky Uopole / Ôpole, slezskoněmecky Uppeln) je město s postavením okresu v jižním Polsku, sídlo Opolského vojvodství a okresu Opolí.
Dolní Slezsko a Opolí · Opolí a Slezsko ·
Opolské knížectví
Opolské knížectví (latinsky Ducatus Opolie, polsky Księstwo opolskie, německy Herzogtum Oppeln), nazýváno v některých fázích jako Opolsko-ratibořské knížectví, bylo jedno ze slezských knížectví Horního Slezska s centrem v Opoli existující mezi lety 1173–1742.
Dolní Slezsko a Opolské knížectví · Opolské knížectví a Slezsko ·
Opolské vojvodství
Opolské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.
Dolní Slezsko a Opolské vojvodství · Opolské vojvodství a Slezsko ·
Opolské vojvodství (1975–1998)
Opolské vojvodství bylo během uspořádání země z let 1975–1998 vyšším územně samosprávným celkem Polska.
Dolní Slezsko a Opolské vojvodství (1975–1998) · Opolské vojvodství (1975–1998) a Slezsko ·
Orlické hory
Orlické hory (polsky Góry Orlickie, německy Adlergebirge) jsou pohoří a geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem.
Dolní Slezsko a Orlické hory · Orlické hory a Slezsko ·
Ossolineum
Někdejší Ossolineum ve Lvově Hrabě Józef Maksymilian Ossoliński, zakladatel Ossolinea Ossolineum neboli Národní knihovna Ossolinských ve Vratislavi (polsky Zakład Narodowy im. Ossolińskich, zkr. ZNiO, německy Ossolinski-Nationalbibliothek Breslau), je nadace se sídlem v klášteře sv.
Dolní Slezsko a Ossolineum · Ossolineum a Slezsko ·
Pablo Picasso
Guernica Pablo Ruiz Picasso (25. října 1881 Málaga – 8. dubna 1973 Mougins) byl španělský malíř a sochař.
Dolní Slezsko a Pablo Picasso · Pablo Picasso a Slezsko ·
Přemyslovci
Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).
Dolní Slezsko a Přemyslovci · Přemyslovci a Slezsko ·
Piastovci
Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.
Dolní Slezsko a Piastovci · Piastovci a Slezsko ·
Pobělohorská doba
#PŘESMĚRUJ Doba pobělohorská.
Dolní Slezsko a Pobělohorská doba · Pobělohorská doba a Slezsko ·
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Dolní Slezsko a Polština · Polština a Slezsko ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Dolní Slezsko a Polsko · Polsko a Slezsko ·
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Dolní Slezsko a Porúří · Porúří a Slezsko ·
Postupimská dohoda
Stalin, Truman a Churchill těsně před zahájením konference Postupimská dohoda je obvyklý název pro Závěrečný protokol postupimské konference – výsledek posledního jednání Velké trojky na postupimské konferenci, která se konala od 17. července do 2. srpna 1945 v braniborské Postupimi u Berlína.
Dolní Slezsko a Postupimská dohoda · Postupimská dohoda a Slezsko ·
Povodí Odry
mapa povodí Odry Povodí Odry je povodí řeky 1.
Dolní Slezsko a Povodí Odry · Povodí Odry a Slezsko ·
Povstání slezských tkalců
Dobová karikatura ''Nouze ve Slezsku'': ''Hlad a zoufalství'' vs. ''Oficiální pomoc''. Povstání slezských tkalců je označení dělnických nepokojů, k nímž došlo v červnu 1844 v dolnoslezských městech Bielawa (Langenbielau) a Pieszyce (Peterswaldau).
Dolní Slezsko a Povstání slezských tkalců · Povstání slezských tkalců a Slezsko ·
Praděd
Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří.
Dolní Slezsko a Praděd · Praděd a Slezsko ·
Pragmatická sankce
Karlem VI. v roce 1713. Pragmatická sankce byl dokument vydaný 19. dubna 1713 ve Vídni císařem Karlem VI., celým jménem Pragmatická sankce o posloupnosti nejjasnějšího arcidomu rakouského, v němž byla ustanovena nedělitelnost habsburských držav a v případě vymření mužské linie Habsburků nástupnictví linie ženské.
Dolní Slezsko a Pragmatická sankce · Pragmatická sankce a Slezsko ·
Prudník
Prudník (dříve Prądnik) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Prudník a stejnojmenné ''gminy'' zahrnující město a 10 okolních vesnic.
Dolní Slezsko a Prudník · Prudník a Slezsko ·
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Dolní Slezsko a Pruské království · Pruské království a Slezsko ·
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Dolní Slezsko a Pruské Slezsko · Pruské Slezsko a Slezsko ·
Przewóz (Lubušské vojvodství)
Przewóz je vesnice (bývalé město) v jihozápadním Polsku v Lubušském vojvodství v okrese Żary, sídlo stejnojmenné gminy.
Dolní Slezsko a Przewóz (Lubušské vojvodství) · Przewóz (Lubušské vojvodství) a Slezsko ·
Rakouské Slezsko
Rakouské Slezsko (Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742.
Dolní Slezsko a Rakouské Slezsko · Rakouské Slezsko a Slezsko ·
Rekatolizace
Bedřich Bridel rozmlouvá se sedláky – obraz Jana Jiřího Heinsche Rekatolizace je proces obracení protestantů (kacířů) na římskokatolickou víru.
Dolní Slezsko a Rekatolizace · Rekatolizace a Slezsko ·
Respekt (časopis)
Respekt je český týdeník komentující aktuální dění v domácí i zahraniční politice, ekonomice a společnosti.
Dolní Slezsko a Respekt (časopis) · Respekt (časopis) a Slezsko ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Dolní Slezsko a Rudá armáda · Rudá armáda a Slezsko ·
Rybniční soustava
Bezdrev - největší rybník Hlubocké rybniční soustavy Prostřední rybník - jeden ze soustavy Lednických rybníků Rybniční soustava je seskupení více rybníků v určité oblasti nebo povodí.
Dolní Slezsko a Rybniční soustava · Rybniční soustava a Slezsko ·
Rychlebské hory
Rychlebské hory (též Rychleby, dříve Rychlebské pohoří, Góry Złote, Reichensteiner Gebirge) jsou geomorfologický celek, jedno z nejopuštěnějších pohoří v ČR.
Dolní Slezsko a Rychlebské hory · Rychlebské hory a Slezsko ·
Rychtal
Rychtal je vesnice (bývalé město) v jihozápadním Polsku ve Velkopolském vojvodství v okrese Kępno, sídlo stejnojmenné gminy.
Dolní Slezsko a Rychtal · Rychtal a Slezsko ·
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Dolní Slezsko a Sasko · Sasko a Slezsko ·
Sedmiletá válka
Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.
Dolní Slezsko a Sedmiletá válka · Sedmiletá válka a Slezsko ·
Severomoravský kraj
Severomoravský kraj byl vytvořen 11.
Dolní Slezsko a Severomoravský kraj · Severomoravský kraj a Slezsko ·
Silingové
římský Silingové byl východogermánský kmen, pravděpodobně část větší vandalské skupiny.
Dolní Slezsko a Silingové · Silingové a Slezsko ·
Slezané
Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.
Dolní Slezsko a Slezané · Slezané a Slezsko ·
Slezští Piastovci
Slezští Piastovci je souhrnné označení příslušníku rodu Piastovců, vládnoucích ve Slezsku.
Dolní Slezsko a Slezští Piastovci · Slezští Piastovci a Slezsko ·
Slezská knížectví
Území historického Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství.
Dolní Slezsko a Slezská knížectví · Slezská knížectví a Slezsko ·
Slezská nížina
Slezská nížina (dříve Oderská nížina, polsky Nizina Śląska) je nejjižnější geomorfologická oblast Středopolských nížin v Polsku a malou částí (Opavská pahorkatina) v Česku.
Dolní Slezsko a Slezská nížina · Slezská nížina a Slezsko ·
Slezská němčina
Podoblasti Slezského nářečí na mapě Slezska před rokem 1945 Slezská němčina nebo také slezština (slezskoněmecky Schläsisch, Schläsch) je německý dialekt, kterým se mluvilo a který ještě v minimální míře přežívá v části Slezska, která patřila Německu.
Dolní Slezsko a Slezská němčina · Slezská němčina a Slezsko ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Dolní Slezsko a Slované · Slezsko a Slované ·
Sněžka
Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1603 m (dříve uváděný údaj 1602 m) nejvyšší horou Krkonoš, Sudet, Slezska, Čech, i celého Česka.
Dolní Slezsko a Sněžka · Slezsko a Sněžka ·
Sociálně vyloučená lokalita
São Paulu (Brazílie) po požáru v roce 2017Jako sociálně vyloučená lokalita je označováno místo, kde se soustřeďují lidé, poznamenaní exkluzí neboli sociálním vyloučením.
Dolní Slezsko a Sociálně vyloučená lokalita · Slezsko a Sociálně vyloučená lokalita ·
Soví hory
Soví hory, polsky Góry Sowie, jsou sudetské pohoří v jihozápadním Polsku.
Dolní Slezsko a Soví hory · Slezsko a Soví hory ·
Sovětská okupační zóna Německa
Sovětská okupační zóna Německa byla jedním ze čtyř okupačních útvarů, v červenci 1945 vítěznými spojenci zřízených v poválečném Německu na základě výsledků Postupimské konference.
Dolní Slezsko a Sovětská okupační zóna Německa · Slezsko a Sovětská okupační zóna Německa ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Dolní Slezsko a Sovětský svaz · Slezsko a Sovětský svaz ·
Spanilé jízdy
#PŘESMĚRUJ Spanilá jízda.
Dolní Slezsko a Spanilé jízdy · Slezsko a Spanilé jízdy ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Dolní Slezsko a Spojené státy americké · Slezsko a Spojené státy americké ·
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Dolní Slezsko a Stěhování národů · Slezsko a Stěhování národů ·
Stříbrná Hora
#PŘESMĚRUJ Srebrna Góra.
Dolní Slezsko a Stříbrná Hora · Slezsko a Stříbrná Hora ·
Střední Evropa
Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Dolní Slezsko a Střední Evropa · Slezsko a Střední Evropa ·
Středopolské nížiny
Středopolské nížiny (polsky Niziny Środkowopolskie) jsou geomorfologická subprovincie Středoevropské nížiny v Polsku a malou částí (Slezská nížina) v Česku.
Dolní Slezsko a Středopolské nížiny · Slezsko a Středopolské nížiny ·
Stolové hory
Stolové hory tvoří panoramaticky a krajinářsky nejatraktivnější pohoří Sudet.
Dolní Slezsko a Stolové hory · Slezsko a Stolové hory ·
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Dolní Slezsko a Svatá říše římská · Slezsko a Svatá říše římská ·
Svatopluk I.
Svatopluk (– 894; též Sventopluk, Zventapu, Zwentibald, Zuendibolch, Suatopluk;, staroslověnsky Свѧтопълкъ, starorusky Свѧтополкъ/Святополкъ) byl v letech 871–894 třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše.
Dolní Slezsko a Svatopluk I. · Slezsko a Svatopluk I. ·
Svatopluk Olomoucký
Svatopluk (resp. Svatopluk Olomoucký, datum jeho narození neznámé, zemřel 21. září 1109) pocházel z olomoucké větve dynastie Přemyslovců, byl nejdříve knížetem olomouckého údělu v letech 1091–1107, v letech 1107–1109 pak českým knížetem.
Dolní Slezsko a Svatopluk Olomoucký · Slezsko a Svatopluk Olomoucký ·
Svídnice (Polsko)
Svídnice je starobylé město na jihu polské části Slezska na území dnešního okresu Svídnice Dolnoslezského vojvodství, historická metropole Svídnického knížectví.
Dolní Slezsko a Svídnice (Polsko) · Slezsko a Svídnice (Polsko) ·
Syców
Syców (počeštěně Sycov,, před rokem 1888 Polnisch Wartenberg) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství v okrese Olešnice, sídlo stejnojmenné městsko-vesnické gminy.
Dolní Slezsko a Syców · Slezsko a Syców ·
Trenčínská smlouva
Trenčínský hrad, ve kterém byla Trenčínská smlouva uzavřena Trenčínská smlouva (německy Vertrag von Trentschin, polsky Układ w Trenczynie), též známá jako Trenčínský mír, je smlouva, kterou se český král a titulární polský král Jan Lucemburský vzdal za odstupné nároků na polský trůn a polský král Kazimír III. Veliký se vzdal nároků na českým králem ovládané Slezsko.
Dolní Slezsko a Trenčínská smlouva · Slezsko a Trenčínská smlouva ·
Trzebnica
Trzebnica je město v Polsku v Dolnoslezském vojvodství v okrese Trzebnica.
Dolní Slezsko a Trzebnica · Slezsko a Trzebnica ·
Valbřišské vojvodství
Valbřišské vojvodství bylo během uspořádání země z let 1975–1998 vyšším územně samosprávným celkem Polska.
Dolní Slezsko a Valbřišské vojvodství · Slezsko a Valbřišské vojvodství ·
Valbřich
Valbřich (dříve též Valdenburk) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného okresu a zároveň je sídlem okresu Valbřich.
Dolní Slezsko a Valbřich · Slezsko a Valbřich ·
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Dolní Slezsko a Vandalové · Slezsko a Vandalové ·
Války o rakouské dědictví
Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko.
Dolní Slezsko a Války o rakouské dědictví · Slezsko a Války o rakouské dědictví ·
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Dolní Slezsko a Výmarská republika · Slezsko a Výmarská republika ·
Výstava znovuzískaných území
Iglica před Halou století Výstava znovuzískaných zemí byla polská propagandistická výstava oslavující „navrácení znovuzískaných území Polsku“ po konci druhé světové války.
Dolní Slezsko a Výstava znovuzískaných území · Slezsko a Výstava znovuzískaných území ·
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Dolní Slezsko a Velkomoravská říše · Slezsko a Velkomoravská říše ·
Velkopolské vojvodství
Velkopolské vojvodství je vyšší územně samosprávný celek Polska, jde o jedno z 16 vojvodství.
Dolní Slezsko a Velkopolské vojvodství · Slezsko a Velkopolské vojvodství ·
Velkopolsko (historické území)
Velkopolsko je historické území ve střední a západní části Polska s hlavním městem Poznaní.
Dolní Slezsko a Velkopolsko (historické území) · Slezsko a Velkopolsko (historické území) ·
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Dolní Slezsko a Versailleská smlouva · Slezsko a Versailleská smlouva ·
Vestfálský mír
Vestfálský mír, uzavřený 24. října 1648, byl soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a osmdesátiletou válku.
Dolní Slezsko a Vestfálský mír · Slezsko a Vestfálský mír ·
Vladislav II. Vyhnanec
Vladislav II. zvaný Vyhnanec, polsky Władysław II Wygnaniec (1105 Krakov – 30. května 1159 Altenburg) byl polský kníže a první senior, který vládl v letech 1138–1146.
Dolní Slezsko a Vladislav II. Vyhnanec · Slezsko a Vladislav II. Vyhnanec ·
Vojvodství
Polská vojvodství od roku 1999 data dostęp.
Dolní Slezsko a Vojvodství · Slezsko a Vojvodství ·
Volovské knížectví
Volovské knížectví bylo jedním z mnoha slezských knížectví, s hlavním městem Volov.
Dolní Slezsko a Volovské knížectví · Slezsko a Volovské knížectví ·
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Dolní Slezsko a Vratislav (město) · Slezsko a Vratislav (město) ·
Vratislav I.
Vratislav I. (875/888 – 13. února 921) byl třetí český kníže z rodu Přemyslovců vládnoucí zřejmě v letech 915 až 921.
Dolní Slezsko a Vratislav I. · Slezsko a Vratislav I. ·
Vratislavská univerzita
Kampus Koszarowa Vratislavská univerzita je veřejná univerzita, která se nachází v polské Vratislavi.
Dolní Slezsko a Vratislavská univerzita · Slezsko a Vratislavská univerzita ·
Vratislavské knížectví
Vratislavské knížectví, původně Slezské knížectví, zkráceně Vratislavsko, byl středověký státní útvar (feudální monarchie) v oblasti historického území Slezska, zprvu náležející k Polskému království.
Dolní Slezsko a Vratislavské knížectví · Slezsko a Vratislavské knížectví ·
Vratislavské vojvodství
Vratislavské vojvodství bylo během uspořádání země z let 1975–1998 vyšším územně samosprávným celkem Polska.
Dolní Slezsko a Vratislavské vojvodství · Slezsko a Vratislavské vojvodství ·
Vysoké kolo (Krkonoše)
Vysoké kolo (německy také Hohes Rad) je hora nacházející se v Krkonoších v hlavním hřebeni, na česko-polské hranici.
Dolní Slezsko a Vysoké kolo (Krkonoše) · Slezsko a Vysoké kolo (Krkonoše) ·
Weißwasser
Weißwasser je velké okresní město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko.
Dolní Slezsko a Weißwasser · Slezsko a Weißwasser ·
Wołów
Wołów je slezské město v Dolnoslezském vojvodství v jihozápadním Polsku.
Dolní Slezsko a Wołów · Slezsko a Wołów ·
Zaháň
Zaháň je město v jihozápadním Polsku, v Lubušském vojvodství.
Dolní Slezsko a Zaháň · Slezsko a Zaháň ·
Zaháňské knížectví
Zaháňské knížectví bylo jedno ze slezských knížectví v Dolním Slezsku.
Dolní Slezsko a Zaháňské knížectví · Slezsko a Zaháňské knížectví ·
Zakládací listina pražského biskupství
Zakládací listina pražského biskupství není doložena v autentické podobě z roku 973, kdy pražské biskupství vzniklo.
Dolní Slezsko a Zakládací listina pražského biskupství · Slezsko a Zakládací listina pražského biskupství ·
Złotoryja
Kovářská věž Złotoryja je polské město v Dolnoslezském vojvodství.
Dolní Slezsko a Złotoryja · Slezsko a Złotoryja ·
Zelená Hora (Polsko)
Zelená Hora (polsky) je město v jihozápadním Polsku, sídlo samosprávy (sejmiku) Lubušského vojvodství.
Dolní Slezsko a Zelená Hora (Polsko) · Slezsko a Zelená Hora (Polsko) ·
Zelenohorské vojvodství
Zelenohorské vojvodství bylo během uspořádání země z let 1975–1998 vyšším územně samosprávným celkem Polska.
Dolní Slezsko a Zelenohorské vojvodství · Slezsko a Zelenohorské vojvodství ·
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Dolní Slezsko a Země Koruny české · Slezsko a Země Koruny české ·
Země Moravskoslezská
Země Moravskoslezská (německy Land Mähren-Schlesien) byl samosprávný celek, jedna ze samosprávných zemí Československé republiky, která vznikla spojením dosavadní země Moravské a země Slezské v roce 1928 a existovala do roku 1948.
Dolní Slezsko a Země Moravskoslezská · Slezsko a Země Moravskoslezská ·
Země Slezská
Země Slezská (v textu země Slezská nebo Slezská země) byla v letech 1918–1928 samosprávnou zemí první Československé republiky.
Dolní Slezsko a Země Slezská · Slezsko a Země Slezská ·
Zgorzelec
Zgorzelec (výslovnost) je okresní město na východním břehu Lužické Nisy na samém jihozápadě Polska.
Dolní Slezsko a Zgorzelec · Slezsko a Zgorzelec ·
Zlaté Hory
Zlaté Hory (1869–1948 Cukmantl, Zuckmantel, Złote Góry, Cukmantel, Złote Gůry, latinsky Cucmantel) jsou slezské město ležící na severovýchodě okresu Jeseník při hranicích s Polskem na Zlatém potoce.
Dolní Slezsko a Zlaté Hory · Slezsko a Zlaté Hory ·
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Dolní Slezsko a Zlato · Slezsko a Zlato ·
Znovusjednocení Německa
Německé znovusjednocení je proces připojení Německé demokratické republiky (NDR) včetně Východního Berlína ke Spolkové republice Německo (SRN), završený 3. října 1990.
Dolní Slezsko a Znovusjednocení Německa · Slezsko a Znovusjednocení Německa ·
Znovuzískaná území
Znovuzískaná území (tmavě žlutá) Znovuzískaná území (polsky Ziemie Odzyskane, německy Wiedergewonnene Gebiete) je polský výraz pro Východní území Německé říše a Svobodné město Gdaňsk, které po druhé světové válce připadly Polsku.
Dolní Slezsko a Znovuzískaná území · Slezsko a Znovuzískaná území ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Dolní Slezsko a Slezsko
- To, co mají společné Dolní Slezsko a Slezsko
- Podobnosti mezi Dolní Slezsko a Slezsko
Srovnání mezi Dolní Slezsko a Slezsko
Dolní Slezsko má 283 vztahy, zatímco Slezsko má 811. Jak oni mají společné 256, index Jaccard je 23.40% = 256 / (283 + 811).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Dolní Slezsko a Slezsko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
