Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Slezsko a Zgorzelec
Slezsko a Zgorzelec mají 45 věci společné (v Uniepedie): Štětín, Česko, Bad Muskau, Berlín, Bolesławiec, Braniborské markrabství, Dálnice A4 (Německo), Dálnice A4 (Polsko), Dolní Slezsko, Dolnoslezské vojvodství, Druhá světová válka, Evropská unie, Francie, Görlitz, Gmina, Hnědé uhlí, Horní Lužice, Husitské války, Jakob Böhme, Jelení Hora, Kamienna Góra, Krakov, Lehnice, Lodž, Lužická Nisa, Luteránství, Němčina, Německá demokratická republika, Německé císařství, Německo, ..., Odra, Poláci, Polština, Polské království, Polsko, První světová válka, Rudá armáda, Sasko, Sovětská okupační zóna Německa, Sovětský svaz, Vojvodství, Vratislav (město), Zaháň, Zelená Hora (Polsko), Znovuzískaná území. Rozbalte index (15 více) »
Štětín
Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.
Štětín a Slezsko · Štětín a Zgorzelec ·
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Slezsko a Česko · Zgorzelec a Česko ·
Bad Muskau
Bad Muskau (Mužakov) je město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko.
Bad Muskau a Slezsko · Bad Muskau a Zgorzelec ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Slezsko · Berlín a Zgorzelec ·
Bolesławiec
Bolesławiec (nověji též) je město v Dolnoslezském vojvodství na jihozápadě Polska.
Bolesławiec a Slezsko · Bolesławiec a Zgorzelec ·
Braniborské markrabství
Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.
Braniborské markrabství a Slezsko · Braniborské markrabství a Zgorzelec ·
Dálnice A4 (Německo)
Spolková dálnice 4 (Bundesautobahn 4, zkr. BAB 4, též Autobahn 4, A4) vede od hranic Německé spolkové republiky a Nizozemska u Vetschau přes severní čtvrť města Cáchy (Aachen) jako pokračování nizozemské dálnice A76 přes Düren, Kolín nad Rýnem (Köln am Rhein) a kolem Olpe do Krombachu, části města Kreuztal.
Dálnice A4 (Německo) a Slezsko · Dálnice A4 (Německo) a Zgorzelec ·
Dálnice A4 (Polsko)
Dálnice A4 vedle vesnice Góra Świętej Anny ve směru na Opolí Dálnice A4 v Krakově Dálnice A4 je nejdelší polská dálnice, vedoucí od západu na východ přes jižní části Polska (podél Sudet a Karpat).
Dálnice A4 (Polsko) a Slezsko · Dálnice A4 (Polsko) a Zgorzelec ·
Dolní Slezsko
Dolní Slezsko (slezsky Dolny Ślůnsk nebo Dolny Ślōnsk, slezskoněmecky Niederschläsing, německy Niederschlesien, polsky Dolny Śląsk, latinsky Silesia Inferior) je severozápadní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Horního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.
Dolní Slezsko a Slezsko · Dolní Slezsko a Zgorzelec ·
Dolnoslezské vojvodství
Dolnoslezské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.
Dolnoslezské vojvodství a Slezsko · Dolnoslezské vojvodství a Zgorzelec ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Slezsko · Druhá světová válka a Zgorzelec ·
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Evropská unie a Slezsko · Evropská unie a Zgorzelec ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Slezsko · Francie a Zgorzelec ·
Görlitz
alt.
Görlitz a Slezsko · Görlitz a Zgorzelec ·
Gmina
Mapa rozdělení Polska na gminy Gmina (z německého „Gemeinde“) je polská územněsprávní jednotka.
Gmina a Slezsko · Gmina a Zgorzelec ·
Hnědé uhlí
Hnědé uhlí z dolnolužického dolu Welzow-Süd Briketa hnědého uhlí pro vytápění domácností Lomu ČSA, Mostecko Hnědé uhlí je druh sedimentární horniny, která se řadí mezi uhlí.
Hnědé uhlí a Slezsko · Hnědé uhlí a Zgorzelec ·
Horní Lužice
Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.
Horní Lužice a Slezsko · Horní Lužice a Zgorzelec ·
Husitské války
Husitské války (též husitské bouře) byly vojenské konflikty mezi husity a jejich domácími a zahraničními protivníky (katolíky) i mezi husitskými frakcemi navzájem, které probíhaly na českém území v letech 1419 až 1434 a ještě nějakou dobu poté.
Husitské války a Slezsko · Husitské války a Zgorzelec ·
Jakob Böhme
Jakob Böhme (1575, Alt-Seidenberg u Görlitz – 17. listopadu 1624, Görlitz) byl německý mystik, filosof a křesťanský teosof.
Jakob Böhme a Slezsko · Jakob Böhme a Zgorzelec ·
Jelení Hora
Jelení Hora (historicky Hiršperk) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem okresu Krkonoše.
Jelení Hora a Slezsko · Jelení Hora a Zgorzelec ·
Kamienna Góra
Kamienna Góra (dříve, počeštěně Lanžhot, nyní častěji Kamenná Hora) je město v polském Dolnoslezském vojvodství.
Kamienna Góra a Slezsko · Kamienna Góra a Zgorzelec ·
Krakov
Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.
Krakov a Slezsko · Krakov a Zgorzelec ·
Lehnice
Lehnice (do roku 1946 Lignica) je město v jihozapádním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem okresu Lehnice.
Lehnice a Slezsko · Lehnice a Zgorzelec ·
Lodž
Lodž (– výslovnost, nebo, 1940–1945: Litzmannstadt) je město i okres v centrální části Polska.
Lodž a Slezsko · Lodž a Zgorzelec ·
Lužická Nisa
Nové Vsi nad Nisou Lužická Nisa (lužickosrbsky Łužiska Nysa) je řeka v Dolnoslezském vojvodství ve střední Evropě, která protéká Českem a tvoří státní hranici mezi Polskem a Německem.
Lužická Nisa a Slezsko · Lužická Nisa a Zgorzelec ·
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Luteránství a Slezsko · Luteránství a Zgorzelec ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Němčina a Slezsko · Němčina a Zgorzelec ·
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Německá demokratická republika a Slezsko · Německá demokratická republika a Zgorzelec ·
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Německé císařství a Slezsko · Německé císařství a Zgorzelec ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Německo a Slezsko · Německo a Zgorzelec ·
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Odra a Slezsko · Odra a Zgorzelec ·
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Poláci a Slezsko · Poláci a Zgorzelec ·
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Polština a Slezsko · Polština a Zgorzelec ·
Polské království
Polské království (polsky Królestwo Polskie, německy Königreich Polen, latinsky Regnum Poloniae, polsky též nazýváno Rzeczpospolita) byl státní útvar, který existoval v různých podobách, s různými přestávkami a s různými částmi území od roku 1025 do roku 1918.
Polské království a Slezsko · Polské království a Zgorzelec ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Polsko a Slezsko · Polsko a Zgorzelec ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
První světová válka a Slezsko · První světová válka a Zgorzelec ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Rudá armáda a Slezsko · Rudá armáda a Zgorzelec ·
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Sasko a Slezsko · Sasko a Zgorzelec ·
Sovětská okupační zóna Německa
Sovětská okupační zóna Německa byla jedním ze čtyř okupačních útvarů, v červenci 1945 vítěznými spojenci zřízených v poválečném Německu na základě výsledků Postupimské konference.
Slezsko a Sovětská okupační zóna Německa · Sovětská okupační zóna Německa a Zgorzelec ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Slezsko a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Zgorzelec ·
Vojvodství
Polská vojvodství od roku 1999 data dostęp.
Slezsko a Vojvodství · Vojvodství a Zgorzelec ·
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Slezsko a Vratislav (město) · Vratislav (město) a Zgorzelec ·
Zaháň
Zaháň je město v jihozápadním Polsku, v Lubušském vojvodství.
Slezsko a Zaháň · Zaháň a Zgorzelec ·
Zelená Hora (Polsko)
Zelená Hora (polsky) je město v jihozápadním Polsku, sídlo samosprávy (sejmiku) Lubušského vojvodství.
Slezsko a Zelená Hora (Polsko) · Zelená Hora (Polsko) a Zgorzelec ·
Znovuzískaná území
Znovuzískaná území (tmavě žlutá) Znovuzískaná území (polsky Ziemie Odzyskane, německy Wiedergewonnene Gebiete) je polský výraz pro Východní území Německé říše a Svobodné město Gdaňsk, které po druhé světové válce připadly Polsku.
Slezsko a Znovuzískaná území · Zgorzelec a Znovuzískaná území ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Slezsko a Zgorzelec
- To, co mají společné Slezsko a Zgorzelec
- Podobnosti mezi Slezsko a Zgorzelec
Srovnání mezi Slezsko a Zgorzelec
Slezsko má 811 vztahy, zatímco Zgorzelec má 372. Jak oni mají společné 45, index Jaccard je 3.80% = 45 / (811 + 372).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Slezsko a Zgorzelec. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
