Maďaři a Střední Evropa

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Maďaři a Střední Evropa

Maďaři vs. Střední Evropa

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům. Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Maďaři a Česko · Střední Evropa a Česko · Vidět víc »

Karpaty

Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.

Karpaty a Maďaři · Karpaty a Střední Evropa · Vidět víc »

Maďarsko

Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.

Maďarsko a Maďaři · Maďarsko a Střední Evropa · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Maďaři a Polsko · Polsko a Střední Evropa · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Maďaři a Rakousko · Rakousko a Střední Evropa · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Maďaři a Slované · Slované a Střední Evropa · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Maďaři a Slovensko · Slovensko a Střední Evropa · Vidět víc »

Slovinsko

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Maďaři a Slovinsko · Slovinsko a Střední Evropa · Vidět víc »

Ugrofinské národy

Uralské národy Ugrofinské národy je historická lingvistická skupina národů mluvících ugrofinskými jazyky.

Maďaři a Ugrofinské národy · Střední Evropa a Ugrofinské národy · Vidět víc »

Velká dunajská nížina

Velká dunajská nížina, dříve také Velká uherská nížina (slovensky Veľká dunajská kotlina, maďarsky (Nagy)Alföld, rumunsky Câmpia Tisei, chorvatsky Velika mađarska nizina, ukrajinsky Закарпатська низовина) je geomorfologická subprovincie Východopanonské pánve v Maďarsku, na východním Slovensku (Východoslovenská nížina), na Ukrajině, v Rumunsku, v Srbsku a Chorvatsku.

Maďaři a Velká dunajská nížina · Střední Evropa a Velká dunajská nížina · Vidět víc »

Západní Evropa

Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.

Maďaři a Západní Evropa · Střední Evropa a Západní Evropa · Vidět víc »