Rychlejší přístup než prohlížeči!
72 vztahy: Akční potenciál, Alexander Graham Bell, Archibald Hill, August Kundt, Šeptání, Barevné spektrum, Berlín, Biofyzika, Copleyho medaile, DeWitt Bristol Brace, Divizionismus, Empirismus, Eugen Goldstein, Ewald Hering, Fyzikální ústav Univerzity Karlovy, Gramofonová deska, Gustav Fechner, Gyula Kőnig, Haidingerův snop, Heinrich Hertz, Helmholtz, Helmholtzův rezonátor, Helmholtzova cívka, Helmholtzova společnost, Helmholtzova volná energie, Helmholtzova–Kelvinova kontrakce, Hermann Föttinger, Historie hypotéz vzniku a vývoje sluneční soustavy, Humboldtova univerzita, James Prescott Joule, Josiah Willard Gibbs, Kelvinova–Helmholtzova nestabilita, Kliment Timirjazev, Kognitivní proces, Konec civilizace, Královecká univerzita, Kvantum, Leopold Kronecker, Max Planck, Max Wien, Meteorologie, Muzikologie, Němci, Německo, Novokantovství, Oftalmoskop, Optometrie, Panspermie, Philipp Lenard, Pruská akademie věd, ..., Rentgenové záření, Seznam filozofů, Seznam hudebních teoretiků, Seznam německých filozofů, Sofja Kovalevská, Stáří Země, Théveninova věta, Thomas Young, Transmisní elektronový mikroskop, Tvořivost, Univerzita Heidelberg, Vilhelm Bjerknes, Vznik života, Wilhelm Wien, Wilhelm Wundt, William James, William Kingdon Clifford, William Thomson, 1821, 1894, 31. srpen, 8. září. Rozbalte index (22 více) »
Akční potenciál
Akční potenciál (zkratka AP) je ve fyziologii krátký okamžik, kdy se membránový potenciál buňky rychle zvýší a zase sníží.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Akční potenciál · Vidět víc »
Alexander Graham Bell
Alexander Graham Bell (3. března 1847 Edinburgh, Skotsko – 2. srpna 1922 Baddeck, Kanada) byl skotsko-americký vědec a vynálezce, který se zabýval tvorbou lidské řeči, výchovou hluchoněmých a elektromagnetickým přenosem řeči.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Alexander Graham Bell · Vidět víc »
Archibald Hill
Archibald Vivian Hill (26. září 1886 Bristol – 3. června 1977 Cambridge) byl anglický fyziolog, spoluzakladatel řady odvětví biofyziky a operačního výzkumu.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Archibald Hill · Vidět víc »
August Kundt
August Kundt (18. listopadu 1839 Schwerin – 21. května 1894 Israelsdorf) byl německý fyzik.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a August Kundt · Vidět víc »
Šeptání
Postavení hlasivek při šepotu. Šepot je způsob fonace, který se obvykle používá v situacích, kdy je třeba zachovávat ticho.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Šeptání · Vidět víc »
Barevné spektrum
368x368pixelůBarevné spektrum (také viditelné spektrum nebo světelné spektrum) je ta část elektromagnetického spektra, která je viditelná lidským okem.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Barevné spektrum · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Berlín · Vidět víc »
Biofyzika
Biofyzika je mezioborová disciplína (hraniční obor) zkoumající biologické objekty a problémy fyzikálními metodami.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Biofyzika · Vidět víc »
Copleyho medaile
Copleyho medaile je vědecké ocenění za práci na jakémkoliv poli vědy, nejvyšší ocenění udělované každoročně Královskou společností v Londýně.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Copleyho medaile · Vidět víc »
DeWitt Bristol Brace
DeWitt Bristol Brace (5. ledna 1859 – 2. října 1905) byl americký fyzik, známý díky svým optickým experimentům, zejména pokud jde o relativní pohyb Země a světlonosného éteru.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a DeWitt Bristol Brace · Vidět víc »
Divizionismus
Divisionismus (též chromoluminarismus) je styl charakteristický pro neoimpresionistickou malbu.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Divizionismus · Vidět víc »
Empirismus
Empirismus (řecky ἐμπειρισμός ze zkušenosti) je směr v teorii poznání různých filozofických soustav, který pokládá smyslovou zkušenost za jediný zdroj poznatků.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Empirismus · Vidět víc »
Eugen Goldstein
Eugen Goldstein (5. září 1850 – 25. prosince 1930) byl německý fyzik.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Eugen Goldstein · Vidět víc »
Ewald Hering
Karl Ewald Konstantin Hering (5. srpna 1834 Alt-Gersdorfu – 26. ledna 1918 v Lipsku) byl německý fyziolog zabývající se vnímáním prostoru a zvláště barvy.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Ewald Hering · Vidět víc »
Fyzikální ústav Univerzity Karlovy
Fyzikální ústav Univerzity Karlovy (FÚ UK) je jedním z největších samostatných pracovišť (se statutem katedry) fyzikální sekce Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK).
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Fyzikální ústav Univerzity Karlovy · Vidět víc »
Gramofonová deska
258x258pixelů Gramofonová deska neboli gramodeska, známá těž jako vinylová deska, lidově vinyl je záznamové médium určené k záznamu, uchování a reprodukci zvuku.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Gramofonová deska · Vidět víc »
Gustav Fechner
Gustav Theodor Fechner (19. dubna 1801 – 18. prosince 1887) byl německý fyzik, psycholog, filozof a estetik.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Gustav Fechner · Vidět víc »
Gyula Kőnig
Gyula Kőnig, také známý jako Julius König (16. prosince 1849, Győr, Maďarsko – 8. dubna 1913, Budapešť), byl maďarský matematik.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Gyula Kőnig · Vidět víc »
Haidingerův snop
Haidingerův snop Haidingerův snop je percepční jev umožňující člověku spatřit a určit rovinu polarizovaného světla či směr rotace kruhově polarizovaného světla.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Haidingerův snop · Vidět víc »
Heinrich Hertz
Heinrich Rudolf Hertz (22. února 1857 Hamburk – 1. ledna 1894 Bonn) byl německý fyzik, který experimentálně ověřil Maxwellovy a Faradayovy teoretické předpoklady o šíření elektromagnetických vln, a tím odstartoval cestu k vývoji bezdrátového spojení.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Heinrich Hertz · Vidět víc »
Helmholtz
Příjmení Helmholtz nese více osob.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Helmholtz · Vidět víc »
Helmholtzův rezonátor
Mosazný Helmholtzův rezonátor (kolem roku 1900) Helmholtzův rezonátor je akustický rezonátor.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Helmholtzův rezonátor · Vidět víc »
Helmholtzova cívka
Schematický nákres Helmholtzovy cívky Helmholtzova cívka je přístroj tvořený dvěma cívkami na jednom vodiči (zapojenými sériově), které jsou vůči sobě umístěny souose (koaxiálně).
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Helmholtzova cívka · Vidět víc »
Helmholtzova společnost
Helmholtzova společnost, plným názvem Helmholtzova společnost německých výzkumných center (německy: Helmholtz-Gemeinschaft Deutscher Forschungszentren) je německá vědecká organizace.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Helmholtzova společnost · Vidět víc »
Helmholtzova volná energie
Helmholtzova volná energie (též volná energie nebo Helmholtzova funkce) je stavová veličina umožňující určit termodynamickou rovnováhu při izotermicko-izochorickém ději.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Helmholtzova volná energie · Vidět víc »
Helmholtzova–Kelvinova kontrakce
Helmholtzova-Kelvinova kontrakce nebo také Kelvin-Helmholtzův mechanismus je astrofyzikální proces vzniku tepelné energie u planet a hvězd jejich stálým gravitačním smršťováním.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Helmholtzova–Kelvinova kontrakce · Vidět víc »
Hermann Föttinger
Pamětní deska na domě č. 125 v ulici 17. Juni v Berlíně-Charlottenburgu Hermann Föttinger (* 9. února 1877 v Norimberku; † 28. dubna 1945 v Berlíně) byl německý elektroinženýr, vynálezce a vysokoškolský učitel.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Hermann Föttinger · Vidět víc »
Historie hypotéz vzniku a vývoje sluneční soustavy
mlhovinové hypotézy Různé myšlenky týkající se původu a osudu světa se objevují již v nejstarších známých spisech, ovšem po většinu lidské historie se žádná z těchto teorií nijak nedotýkala přímo sluneční soustavy.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Historie hypotéz vzniku a vývoje sluneční soustavy · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
James Prescott Joule
James Prescott Joule (24. prosince 1818 Salford u Manchesteru – 11. října 1889) byl anglický fyzik.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a James Prescott Joule · Vidět víc »
Josiah Willard Gibbs
Josiah Willard Gibbs (11. února 1839 New Haven – 28. duben 1903 New Haven) byl matematik a jeden z prvních amerických teoretických fyziků a chemiků.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Josiah Willard Gibbs · Vidět víc »
Kelvinova–Helmholtzova nestabilita
Kelvinova–Helmholtzova nestabilita je klasický příklad nestabilního chování kapaliny, který se objevuje u pohybujících se vrstev různých tekutin.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Kelvinova–Helmholtzova nestabilita · Vidět víc »
Kliment Timirjazev
Kliment Arkaďjevič Timirjazev (3. června 1843 Petrohrad – 28. dubna 1920 Moskva) byl ruský přírodovědec, botanik, specialista na fyziologii rostlin, významný výzkumník fotosyntézy, jeden z prvních propagandistů Darwinových myšlenek o evoluci v Rusku, popularizátor a historik vědy.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Kliment Timirjazev · Vidět víc »
Kognitivní proces
Kognitivní (poznávací) procesy (z latinského cognoscere.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Kognitivní proces · Vidět víc »
Konec civilizace
Konec civilizace: aneb Překrásný nový svět, v prvním překladu Konec civilisace, v originálu, je antiutopický sci-fi román anglického autora Aldouse Huxleyho.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Konec civilizace · Vidět víc »
Královecká univerzita
Královecká univerzita (německy Albertus-Universität Königsberg, Albrechtova univerzita Královec, předtím v letech 1701 až 1918 Königliche Albertus-Universität zu Königsberg i. Pr., Královská Albrechtova univerzita v Královci v Prusku) byla univerzita v Královci (dnešním Kaliningradu) ve východním Prusku.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Královecká univerzita · Vidět víc »
Kvantum
Kvantum (z lat. quantum, „kolik“) je v kvantové fyzice nejmenší nedělitelné množství veličiny, která se podílí na interakci.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Kvantum · Vidět víc »
Leopold Kronecker
Leopold Kronecker (7. prosince 1823 v Legnici, Prusko – 29. prosince 1891 v Berlíně) byl německý matematik a logik, který se snažil založit aritmetiku a analýzu na celých číslech.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Leopold Kronecker · Vidět víc »
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Max Planck · Vidět víc »
Max Wien
Max Wien (25. prosinec 1866, Královec – 22. února 1938, Jena) byl německý fyzik a ředitel Fyzikálního ústavu univerzity v Jeně.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Max Wien · Vidět víc »
Meteorologie
Meteorologie je věda zabývající se atmosférou.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Meteorologie · Vidět víc »
Muzikologie
Muzikologie je vědní obor na rozhraní humanitních a exaktních věd, jehož předmětem zkoumání je hudba a všechny s ní související jevy.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Muzikologie · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Němci · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Německo · Vidět víc »
Novokantovství
Novokantovství je souhrnné označení pro německé filosofické školy, které se od druhé poloviny 19.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Novokantovství · Vidět víc »
Oftalmoskop
Použití oftalmoskopu Oftalmoskop, neboli oční zrcátko, je lékařská pomůcka, jejíž pomocí je možno pozorovat oční pupilou oční pozadí – fundus oculi.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Oftalmoskop · Vidět víc »
Optometrie
Foropter používaný k vyšetření refrakce lidského oka Optometrie je nelékařská zdravotnická profese zaměřená na lidské oko a jeho vlastnosti.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Optometrie · Vidět víc »
Panspermie
PanspermiePanspermie je hypotéza o vzniku života na Zemi předpokládající, že byl přinesen z vesmíru mikroorganismy, které v podobě spór putují kosmickým prostorem a v příznivých podmínkách se pokoušejí uchytit.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Panspermie · Vidět víc »
Philipp Lenard
Philipp Eduard Anton von Lenard (7. června 1862 Bratislava – 20. května 1947 Messelhausen) byl německý fyzik narozený na Slovensku.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Philipp Lenard · Vidět víc »
Pruská akademie věd
Královská Pruská akademie věd byla založena 11. června 1700 braniborským kurfiřtem Fridrichem III. podle plánů Gottfrieda Wilhelma Leibnize a Daniela Ernsta Jablonského v Berlíně jako Kurfiřtská braniborská společnost věd.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Pruská akademie věd · Vidět víc »
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Rentgenové záření · Vidět víc »
Seznam filozofů
Seznam filozofů uvádí některé významné filozofy; pro jejich výběr nejsou stanovena žádná přesná kritéria a je tedy víceméně nahodilý.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Seznam filozofů · Vidět víc »
Seznam hudebních teoretiků
Toto je seznam hudebních teoretiků (muzikologů) řazený v chronologickém pořadí.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Seznam hudebních teoretiků · Vidět víc »
Seznam německých filozofů
Toto je seznam německých filozofů.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Seznam německých filozofů · Vidět víc »
Sofja Kovalevská
Sofja Vasiljevna Kovalevská (15. ledna 1850 Moskva – 10. února 1891 Stockholm) byla ruská matematička, která se zasloužila o několik důležitých objevů v analýze, diferenciálních rovnicích a mechanice.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Sofja Kovalevská · Vidět víc »
Stáří Země
Sluneční soustava – poloměry oběžných drah ani velikosti planet nejsou v pravém měřítku Stáří Země je přibližně 4,54 miliardy let s nepřesností jeho určení ± 70 milionů let (tedy větší než ± 1%).
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Stáří Země · Vidět víc »
Théveninova věta
Théveninova poučka (Théveninův teorém) o náhradním zdroji napětí tvrdí, že lze libovolně složitý lineární obvod nahradit obvodem skutečného zdroje napětí, připojeným k libovolným dvěma svorkám.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Théveninova věta · Vidět víc »
Thomas Young
Thomas Young (13. červen 1773 Milverton – 10. květen 1829 Londýn) byl britský polyhistor – vynikal mj.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Thomas Young · Vidět víc »
Transmisní elektronový mikroskop
Fyzikálním ústavu AV ČR Transmisní elektronový mikroskop (TEM) je elektronový mikroskop umožňující zobrazení a měření strukturních, chemických a mechanických vlastností látek až na atomární úrovni.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Transmisní elektronový mikroskop · Vidět víc »
Tvořivost
Tvořivost neboli kreativita (z lat. creo.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Tvořivost · Vidět víc »
Univerzita Heidelberg
Ruprechto-Karlova univerzita v Heidelbergu (německy Ruprecht-Karls-Universität, latinsky Ruperto-Carola) je nejstarší univerzita v Německu a jedna z nejstarších v Evropě.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Univerzita Heidelberg · Vidět víc »
Vilhelm Bjerknes
Vilhelm Friman Koren Bjerknes (14. března 1862 Kristiania – 9. dubna 1951 Oslo) byl norský fyzik a meteorolog, zakladatel moderní meteorologické předpovědi počasí a fyzikální hydrodynamiky.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Vilhelm Bjerknes · Vidět víc »
Vznik života
života na Zemi. Vznik života (biogeneze) je přírodní proces, během kterého se z neživé hmoty jako jsou organické sloučeniny stala hmota živá.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Vznik života · Vidět víc »
Wilhelm Wien
Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien (13. ledna 1864, Gaffken, Prusko – 30. srpna 1928, Mnichov, Německo) byl německý fyzik.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Wilhelm Wien · Vidět víc »
Wilhelm Wundt
Wilhelm Maximilian Wundt (16. srpna 1832 – 31. srpna 1920) byl německý lékař, fyziolog, psycholog, systematik a zakladatel vědecké psychologie.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a Wilhelm Wundt · Vidět víc »
William James
O fotografovi pojednává článek William James (fotograf). William James William James, (11. ledna 1842 New York, USA – 26. srpna 1910 Chocorua, New Hampshire, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické psychologie, autor vlivných knih o mystice, o psychologii náboženství a filosofii výchovy a významný představitel pragmatické filosofie.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a William James · Vidět víc »
William Kingdon Clifford
William Kingdon Clifford (4. květen 1845, Exeter – 3. březen 1879, Madeira) byl anglický matematik a filosof.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a William Kingdon Clifford · Vidět víc »
William Thomson
Thomas Annan: Sir William Thomson, uhlotisk William Thomson, OM, GCVO, PC (26. června 1824, Belfast – 17. prosince 1907, Netherhall u Largsu, Skotsko), známý spíše pod svým šlechtickým jménem lord Kelvin z Largsu, byl britský matematik, matematický fyzik, inženýr a vynálezce.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a William Thomson · Vidět víc »
1821
1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a 1821 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a 1894 · Vidět víc »
31. srpen
31.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a 31. srpen · Vidět víc »
8. září
8.
Nový!!: Hermann von Helmholtz a 8. září · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Hermann Helmholtz, Hermann Ludwig Ferdinand von Helmholtz.
