453 vztahy: Adolf Hitler, Annales regni Francorum, Arcibiskup, Arcidiecéze olomoucká, Únor 1948, Únorová ústava, Ústavní listina Československé republiky, Ústavní soud České republiky, Autonomní území, Avaři, Šance (Vrbovce), Špilberk, Štefan Pilárik, Šumperk, Švédská říše, Švédsko, Žďár nad Sázavou, Žďárské vrchy, Ždánický les, Žilinský kraj, Čáslavský sněm, Češi, Čechy, Černé moře, Červená Voda, Česká královská kancelář, Česká královská rada, Česká národní rada, Česká socialistická republika, České národní obrození, České Slezsko, České stavovské povstání, Česko, Česko-moravská hranice, Českobudějovický kraj, Českomoravská vrchovina, Československá národní demokracie, Československo, Říšská župa Dolní Podunají, Baltské moře, Bílé Karpaty, Břeclav, Břetislav I., Bečva, Beneficium, Biskupství, Bitva na Bílé hoře, Bitva u Domašova, Bitva u Slavkova, Boleslav I., ..., Boleslav I. Chrabrý, Brněnský úděl, Brněnský kraj, Brněnsko, Brno, Brno-Líšeň, Byzantská říše, Císař, Cúda, Centralismus, Chřiby, Dačice, Denár, Dolní Rakousy, Dolnomoravský úval, Dolnoslezské vojvodství, Drahanská vrchovina, Dunaj, Dvorský soud, Dyje, Dyjský trojúhelník, Dyjsko-svratecký úval, Ernst Gideon von Laudon, Etnikum, Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav, Federace, Federální shromáždění, Ferdinand II. Štýrský, Ferdinand III. Habsburský, Filharmonie Brno, Franská říše, František Palacký, Frenštát pod Radhoštěm, Fridrich II. Veliký, Fridrich III. Habsburský, Germáni, Gestapo, Gottwaldovský kraj, Gubernátor, Habáni, Haná, Haná (řeka), Hřebečsko, Historické území, Hlučínsko, Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko, Hodonín, Holasici, Horácko, Horní regál, Horní Vilímeč, Hornomoravský úval, Hrubý Jeseník, Hugo Gerhard Ströhl, Husitství, Hustopeče, Inaugurační diplomy, Inkolát, Jan Filip, Jan Jindřich, Jan Lucemburský, Javorníky, Jednota bratrská, Jesenická oblast, Jevišovka (řeka), Jiří Jilík, Jiří z Poděbrad, Jihlava, Jihlava (řeka), Jihlavský kraj, Jihočeský kraj, Jihočeský kraj (1960–2020), Jihomoravský kraj, Jihomoravský kraj (1960–2020), Jindřich Šlik, Jindřich Břetislav, Jindřich z Lipé, Jošt Moravský, Jobova Lhota, Josef II., Jsem Moravan, Karel IV., Karel Sklenář, Karel starší ze Žerotína, Karel VI., Karl Hermann Frank, Křesťanství, KDU-ČSL, Keltové, Kladské hrabství, Komorní soud, Komunistická strana Československa, Konfederace, Konrád II. Ota, Kounicovy koleje, Kraj Vysočina, Kravařsko, Králický Sněžník, Králický Sněžník (pohoří), Kroměříž, Krymští Tataři, Kumáni, Kvádové, Lašsko, Lanškroun, Latina, Léno, Leoš Janáček, Leopold II., Lubomír Emil Havlík, Luděk Galuška, Maďaři, Maďarský vpád do Evropy, Marie Terezie, Marobudova říše, Mateřský jazyk, Matyáš Habsburský, Matyáš Korvín, Místek, Místodržitelství, Městys, Metropole, Michael III., Mikulčice, Mikuláš I. Opavský, Mikulov, Miloslav Pojsl, Mincovna, Mincovní regál, Misie, Mnichovská dohoda, Mojmírovci, Mongolský vpád na Moravu, Morava (řeka), Moravané, Moravané (strana), Moravští Chorvati, Moravští Slováci, Moravština, Moravo, Moravo, Moravská brána, Moravská církevní provincie, Moravská národní obec, Moravská národnost, Moravská orlice, Moravská Ostrava, Moravská platidla, Moravská Třebová, Moravské Budějovice, Moravské enklávy ve Slezsku, Moravské hnutí, Moravské markraběcí války, Moravské markrabství, Moravské místodržitelství, Moravské přemyslovské úděly, Moravské zemské desky, Moravské zemské gubernium, Moravské zemské hnutí, Moravský kras, Moravský královský tribunál, Moravský zemský hejtman, Moravský zemský sněm, Moravský zemský soud, Moravský zemský výbor, Moravsko-panonská diecéze, Moravsko-slezská hranice, Moravskoslezské Beskydy, Moravskoslezské gubernium, Moravskoslezský kraj, Nacistické Německo, Nářečí češtiny, Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939), Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960), Národnost, Národopisná Morava, Nízký Jeseník, Němci, Německá jižní Morava, Německé Rakousko, Nedvězí (okres Svitavy), Nitranské knížectví, Nový Jičín, Novokřtěnectví, Občanské fórum, Obnovené zřízení zemské, Oderské vrchy, Odra, Okres, Okres Jeseník, Okres Moravská Ostrava, Oldřich (kníže), Olomouc, Olomoucký hrad, Olomoucký kraj, Olomoucký kraj (1949–1960), Opava, Opavské knížectví, Opolské vojvodství, Orlické hory, Oslava, Osmanská říše, Osoblažsko, Ostrava, Ostravice (řeka), Ostravský kraj, Pahorkatina, Panovník, Pardubický kraj, Pardubický kraj (1949–1960), Parlament České republiky, Pavel Kouřil, Pavlovské vrchy, Předlitavsko, Přemysl Otakar II., Přemyslovci, Přerov, Petr Pithart, Počátky, Podlužáci, Pohoří, Poláci, Polské Slezsko, Polsko, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Pražské jaro, Praděd, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Prokop Lucemburský, Prosincová ústava, Prostý, Prostějov, Protektorát Čechy a Morava, Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách, Provincie, Prozatímní ústava, Pruské Slezsko, První republika, Rada nad apelacemi, Rakouské císařství, Rakousko, Rakousko-turecká válka (1663–1664), Rakousko-Uhersko, Rýmařov, Region, Ropa, Rostislav, Rudolf II., Saintgermainská smlouva, Sametová revoluce, Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku, Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku, Sámova říše, Sedmiletá válka, Senát Parlamentu České republiky, Sever, Severomoravský kraj, Seznam vládců Moravy, Slavkov u Brna, Slavonice, Slezané, Slezština (lechický jazyk), Slezská expozitura země Moravskoslezské, Slezsko, Slované, Slováci, Slovácko, Slovenská republika (1939–1945), Slovensko, Soluň, Soudní okres, Spisovná čeština, Společnost pro Moravu a Slezsko, Spytihněv II., Staré Město (okres Šumperk), Staré Město (okres Uherské Hradiště), Starý Knín, Statutární město, Státní převrat, Státní správa, Státní znak České republiky, Strážnice (okres Hodonín), Sudetští Němci, Sudetenland, Sudetenland (provincie, 1918), Sudetoněmecká území, Svatá říše římská, Svatý Cyril, Svatý Metoděj, Svatopluk, Svitava, Svitavy, Svratka, Synagoga, Těšínsko, Třebíč, Třicetiletá válka, Telč, Trenčínský kraj, Trnavský kraj, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uhersko, UNESCO, Univerzita Palackého v Olomouci, Valaši (severní Karpaty), Valašsko, Valašsko (Rumunsko), Valtice, Valticko, Václav I., Vídeň, Východočeský kraj, Veligrad, Velkomoravská říše, Vesce (Počátky), Vikariát, Vilém Hrubý, Vlčnov, Vojtech Tuka, Vratislav II., Vrbovce, Vrchovina, Vsetínské vrchy, Vyškovská brána, Vysídlení Němců z Československa, Vysoká hole, Zákonodárná moc, Zánik Československa, Země Koruny české, Země Moravská, Země Moravskoslezská, Země v Československu, Zemská sněmovna v Brně, Zemské úřady, Zemské desky, Zemské hejtmanství Dolní Podunají, Zemský úřad v Brně, Zemský hejtman, Zemský prezident, Zemský výbor, Zikmund Lucemburský, Zlín, Zlínský kraj, Znak (heraldika), Znojemský úděl, Znojmo, 1. říjen, 1. leden, 1. listopad, 1. prosinec, 1003, 1019, 1029, 1061, 11. století, 12. století, 13. století, 14. červen, 1462, 15. století, 1535, 1573, 16. století, 1619, 1620, 1628, 1636, 1641, 1642, 17. století, 1749, 1763, 1790, 18. století, 1848, 1849, 1880, 1915, 1918, 1920, 1925, 1926, 1927, 1928, 1935, 1939, 1940, 1942, 1946, 1948, 1992, 2000, 2004, 2019, 29. říjen, 30. říjen, 31. červenec, 833, 863, 906, 907, 955, 965. Rozbalte index (403 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Morava a Adolf Hitler · Vidět víc »
Annales regni Francorum
(česky Letopisy království Franků, též označované) nebo také (česky Větší anály loršské) jsou franské anály popisující období od smrti Karla Martela roku 741 až do krize Ludvíka I. Pobožného v roce 829, zejména činy Karla Velikého.
Nový!!: Morava a Annales regni Francorum · Vidět víc »
Arcibiskup
liturgie (2018) Arcibiskup (z řeckého αρχι – prvý + biskup) je označení biskupa se zvláštním postavením.
Nový!!: Morava a Arcibiskup · Vidět víc »
Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).
Nový!!: Morava a Arcidiecéze olomoucká · Vidět víc »
Únor 1948
Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.
Nový!!: Morava a Únor 1948 · Vidět víc »
Únorová ústava
Úvodní strana textu Únorové ústavy Únorová či Schmerlingova ústava, v jiných jazycích zpravidla označovaná Únorový patent, byla ústava Rakouského císařství, kterou 26. února 1861 státní ministr Anton von Schmerling oktrojoval (vyhlásil) pro celé jeho území.
Nový!!: Morava a Únorová ústava · Vidět víc »
Ústavní listina Československé republiky
Ústavní listina Československé republiky byla ústavou první československé republiky.
Nový!!: Morava a Ústavní listina Československé republiky · Vidět víc »
Ústavní soud České republiky
Ústavní soud České republiky je specializovaná česká soudní instituce, která stojí mimo systém obecných soudů a jejímž základním posláním je garantovat ústavnost právního řádu a poskytovat ochranu základních lidských práv fyzických a právnických osob na základě ústavního pořádku České republiky, a to i proti rozhodnutím obecných soudů, která by nebyla v souladu s ústavním pořádkem.
Nový!!: Morava a Ústavní soud České republiky · Vidět víc »
Autonomní území
Autonomní území nebo jen autonomie je územní celek, spravovaný odlišně a s vyšším rozsahem samosprávy.
Nový!!: Morava a Autonomní území · Vidět víc »
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Nový!!: Morava a Avaři · Vidět víc »
Šance (Vrbovce)
Osada Šance (též Na Šancích, dříve U Sabotů, dříve slovensky Sabotovci) je částí obce Vrbovce ve slovenském okrese Myjava.
Nový!!: Morava a Šance (Vrbovce) · Vidět víc »
Špilberk
Špilberk (německy Spielberg, v hantecu Špilas) je hrad a pevnost tvořící dominantu města Brna.
Nový!!: Morava a Špilberk · Vidět víc »
Štefan Pilárik
Štefan Pilárik (Stephanus Pilarick) starší (* 1615 Očová, † 8. února 1693 Neu-Salza) byl teolog, spisovatel, básník, filozof a exulant.
Nový!!: Morava a Štefan Pilárik · Vidět víc »
Šumperk
Šumperk (Mährisch Schönberg) je město na severu Moravy v Olomouckém kraji, 46 km severozápadně od Olomouce na řece Desná a na jihozápadním okraji Jeseníků.
Nový!!: Morava a Šumperk · Vidět víc »
Švédská říše
Švédské impérium neboli Švédská říše (švédsky Stormaktstiden, tj. „Období velké moci“) bylo historické období Švédského království (švédsky Konungariket Sverige) 17.
Nový!!: Morava a Švédská říše · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Morava a Švédsko · Vidět víc »
Žďár nad Sázavou
Žďár nad Sázavou (dřívější názvy částí před sloučením Město Žďár a Zámek Žďár, a) je město ležící v Kraji Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou, jádrem na Moravě, okrajovým územím přesahuje historickou česko-moravskou zemskou hranici do Čech.
Nový!!: Morava a Žďár nad Sázavou · Vidět víc »
Žďárské vrchy
Žďárské vrchy jsou krajinnou oblastí (horopisnou jednotkou) na severozápadě Hornosvratecké vrchoviny a jejím geomorfologickým podcelkem o rozloze 485,78 km2, součást Českomoravské vrchoviny v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.
Nový!!: Morava a Žďárské vrchy · Vidět víc »
Ždánický les
Vnější Západní Karpaty, Žďánický les vyznačen červeným polem Ždánický les je plochá vrchovina na jihu Moravy s rozlohou 470 km², součást Středomoravských Karpat.
Nový!!: Morava a Ždánický les · Vidět víc »
Žilinský kraj
Žilinský kraj je kraj ležící na severu Slovenska.
Nový!!: Morava a Žilinský kraj · Vidět víc »
Čáslavský sněm
Čáslavský sněm proběhl v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla ve dnech 3.–7. června 1421.
Nový!!: Morava a Čáslavský sněm · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Morava a Češi · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Morava a Čechy · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Morava a Černé moře · Vidět víc »
Červená Voda
Červená Voda (německy Mährisch Rothwasser) je obec, která se rozkládá po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice s centrem na Moravě, na severovýchodě okresu Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
Nový!!: Morava a Červená Voda · Vidět víc »
Česká královská kancelář
#PŘESMĚRUJ Česká dvorská kancelář.
Nový!!: Morava a Česká královská kancelář · Vidět víc »
Česká královská rada
Česká královská rada (latinsky consilium domini regis) byla poradním orgánem panovníka a tvořil ji sbor králových důvěrníků, zemských a dvorských úředníků z řad šlechty a duchovenstva.
Nový!!: Morava a Česká královská rada · Vidět víc »
Česká národní rada
Česká národní rada (zkratkou ČNR) byla od 1.
Nový!!: Morava a Česká národní rada · Vidět víc »
Česká socialistická republika
Česká socialistická republika byl členský stát federativní Československé socialistické republiky.
Nový!!: Morava a Česká socialistická republika · Vidět víc »
České národní obrození
Život v Praze koncem 18. století České národní obrození byl proces formování moderního českého národa, který probíhal zhruba od poslední třetiny 18. století do druhé poloviny 19. století, politicky bylo završeno roku 1918 vznikem národního státu.
Nový!!: Morava a České národní obrození · Vidět víc »
České Slezsko
České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.
Nový!!: Morava a České Slezsko · Vidět víc »
České stavovské povstání
České stavovské povstání v letech 1618–1620 bylo povstání českých stavů proti panování Habsburků.
Nový!!: Morava a České stavovské povstání · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Morava a Česko · Vidět víc »
Česko-moravská hranice
České republiky Česko-moravská hranice je historickou (reliktní), v aktuální správní praxi neužívanou, hranicí mezi historickými zeměmi Čechy a Morava vedoucí konkrétním krajinným terénem přibližně od Králického Sněžníku na severovýchodě k trojmezí Čechy-Morava-Dolní Rakousko západně od Slavonic na jihozápadě.
Nový!!: Morava a Česko-moravská hranice · Vidět víc »
Českobudějovický kraj
Českobudějovický kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960.
Nový!!: Morava a Českobudějovický kraj · Vidět víc »
Českomoravská vrchovina
Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská krabatina nebo Českomoravská vysočina) je mírně zvlněná geomorfologická oblast (též podsoustava) v jižní části České vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odtud je odvozen její název) na prakticky celém území kraje Vysočina.
Nový!!: Morava a Českomoravská vrchovina · Vidět víc »
Československá národní demokracie
Československá národní demokracie (ČsND), též Národní demokracie byla prvorepubliková konzervativně-nacionální strana.
Nový!!: Morava a Československá národní demokracie · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Morava a Československo · Vidět víc »
Říšská župa Dolní Podunají
Říšská župa Dolní Podunají, též Dolnodunajská župa (německy Reichsgau Niederdonau, též Dolní Dunaj(sko)) je název historického správního útvaru vytvořeného nacisty na obsazeném území Rakouska (Východní marka, něm. Ostmark), v jihovýchodních Čechách, na jihu Moravy a na části Slovenska (Devín a Petržalka) dne 1. května 1939 na základě zákona „o uspořádání správy ve Východní Marce“.
Nový!!: Morava a Říšská župa Dolní Podunají · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Morava a Baltské moře · Vidět víc »
Bílé Karpaty
Červený kámen Bílé Karpaty (slovensky Biele Karpaty) jsou geomorfologický celek a pohoří nacházející se na česko-slovenské hranici.
Nový!!: Morava a Bílé Karpaty · Vidět víc »
Břeclav
Břeclav (do roku 1925 a v místním nářečí Břeclava) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji na řece Dyji, asi 50 km jihovýchodně od Brna, na hranici s Rakouskem a poblíž hranice se Slovenskem.
Nový!!: Morava a Břeclav · Vidět víc »
Břetislav I.
Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.
Nový!!: Morava a Břetislav I. · Vidět víc »
Bečva
Bečva (německy Betschwa, Betsch; polsky Beczwa) je řeka na Moravě.
Nový!!: Morava a Bečva · Vidět víc »
Beneficium
Beneficium (lat. dobrodiní, prospěch) může znamenat jednak výsadu či privilegium udělené určité osobě nebo skupině osob, anebo zdroj příjmu, obvykle spojený s povinností zastávat nějaký úřad.
Nový!!: Morava a Beneficium · Vidět víc »
Biskupství
Biskupství je synonymum pro církevní správní obvod diecézi (eparchii ve východním křesťanství), v římskokatolické církvi také označení pro sídlo (budovu) či úřad biskupa.
Nový!!: Morava a Biskupství · Vidět víc »
Bitva na Bílé hoře
Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války.
Nový!!: Morava a Bitva na Bílé hoře · Vidět víc »
Bitva u Domašova
Bitva u Domašova byla bitvou mezi rakouskými a pruskými jednotkami u moravské vesnice Domašov nad Bystřicí, která se odehrála v rámci sedmileté války 30. června 1758 a jíž předcházel menší střet u Guntramovic 28. června téhož roku.
Nový!!: Morava a Bitva u Domašova · Vidět víc »
Bitva u Slavkova
Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.
Nový!!: Morava a Bitva u Slavkova · Vidět víc »
Boleslav I.
Boleslav I., zvaný Ukrutný (asi 915 Praha – 15. července 967/972), byl pátý český kníže z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Morava a Boleslav I. · Vidět víc »
Boleslav I. Chrabrý
#PŘESMĚRUJ Boleslav Chrabrý.
Nový!!: Morava a Boleslav I. Chrabrý · Vidět víc »
Brněnský úděl
Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jihu Moravy, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.
Nový!!: Morava a Brněnský úděl · Vidět víc »
Brněnský kraj
Brněnský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960.
Nový!!: Morava a Brněnský kraj · Vidět víc »
Brněnsko
Brněnsko je označení pro kulturní a etnografický region na Moravě okolo města Brna.
Nový!!: Morava a Brněnsko · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Morava a Brno · Vidět víc »
Brno-Líšeň
Brno-Líšeň je městská část na severovýchodním okraji statutárního města Brna.
Nový!!: Morava a Brno-Líšeň · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Morava a Byzantská říše · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Morava a Císař · Vidět víc »
Cúda
Cúda je dřívější název krajského soudu (iudicium provinciale), který se používal především na Moravě.
Nový!!: Morava a Cúda · Vidět víc »
Centralismus
#PŘESMĚRUJ Centralizace.
Nový!!: Morava a Centralismus · Vidět víc »
Chřiby
Chřiby (někdy též neoficiálně Buchlovské hory nebo Buchlovské kopce, lidově Buchláky) jsou vrchovina a geomorfologický celek na středovýchodní Moravě, ležící mezi městem Kyjovem v Jihomoravském kraji a obcí Kvasice ve Zlínském kraji.
Nový!!: Morava a Chřiby · Vidět víc »
Dačice
Dačice jsou město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 12 km jižně od Telče na Moravské Dyji v nejjižnějším cípu Českomoravské vrchoviny.
Nový!!: Morava a Dačice · Vidět víc »
Denár
Denár Vratislava II., první strana mince Denár Vratislava II., druhá strana mince Denár je stříbrná mince, která byla poprvé ražena na území římského státu.
Nový!!: Morava a Denár · Vidět víc »
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Nový!!: Morava a Dolní Rakousy · Vidět víc »
Dolnomoravský úval
Dolnomoravský úval je geomorfologický celek nacházející se v nejjižnější části Moravy na jihovýchodě Česka (s přesahem na Slovensko), na dolním toku řek Moravy a Dyje.
Nový!!: Morava a Dolnomoravský úval · Vidět víc »
Dolnoslezské vojvodství
Dolnoslezské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.
Nový!!: Morava a Dolnoslezské vojvodství · Vidět víc »
Drahanská vrchovina
Drahanská vrchovina je geomorfologický celek ležící zhruba uprostřed Moravy, součást Brněnské vrchoviny.
Nový!!: Morava a Drahanská vrchovina · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Morava a Dunaj · Vidět víc »
Dvorský soud
Dvorský soud byl královský soud v Čechách, kterému předsedal nejvyšší dvorský sudí (summus iudex curie), o němž je první dochovaná zpráva z roku 1337.
Nový!!: Morava a Dvorský soud · Vidět víc »
Dyje
Základní kámen programu Ochrana povodí řeky Dyje Začátek Dyje v Raabsu Dyje obtékající městečko Drosendorf Dyje v Břeclavi Soutok Dyje a Moravy Dyje (moravsky Dyja) je středoevropská řeka vzniklá spojením Rakouské Dyje a Moravské Dyje v Dolních Rakousích a tekoucí dále na pomezí Rakouska (Dolní Rakousy) a Česka (Jihomoravský kraj), převážně po území Moravy.
Nový!!: Morava a Dyje · Vidět víc »
Dyjský trojúhelník
Dyjský trojúhelník (též Moravsko-dyjský trojúhelník, za první republiky Podyjský roh) je území v České republice o rozloze 30 km² rozkládající se na nejjižnějším cípu Moravy, při soutoku Dyje s Moravou, tvořící nejjižnější části katastrů měst Břeclavi a Lanžhota.
Nový!!: Morava a Dyjský trojúhelník · Vidět víc »
Dyjsko-svratecký úval
Dyjsko-svratecký úval je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.
Nový!!: Morava a Dyjsko-svratecký úval · Vidět víc »
Ernst Gideon von Laudon
Ernst Gideon svobodný pán von Laudon (Loudon, Ernst Gideon Freiherr von Laudon; 13. února 1717 Tootzen, Švédské Lotyšsko – 14. července 1790 Nový Jičín) byl rakouský vojevůdce, jeden z nejúspěšnějších odpůrců pruského krále Fridricha Velikého.
Nový!!: Morava a Ernst Gideon von Laudon · Vidět víc »
Etnikum
Etnikum (z řeckého ἔθνος, ethnos, tj. lid) je souhrn jedinců sdílejících společnou etnicitu.
Nový!!: Morava a Etnikum · Vidět víc »
Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav
Mapa dálnice s vyznačením rozestavěných úseků Brně, využívaná jako silnice III. třídy Jevíčka Nebovid Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav s označením A88, také známá pod názvem Hitlerova dálnice, je nedokončená dálnice nacistického Německa, která měla přes Moravu a východní Čechy spojovat Vídeň s Vratislaví.
Nový!!: Morava a Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav · Vidět víc »
Federace
Federace (fœdus, „smlouva“) je typ uspořádání státu, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie).
Nový!!: Morava a Federace · Vidět víc »
Federální shromáždění
Federální shromáždění (zkráceně FS, plným názvem Federální shromáždění Československé socialistické republiky, později Federální shromáždění Československé Federativní Republiky, poté Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky) byl dvoukomorový federální parlament v ČSSR (v letech 1969–1990) a ČSFR (1990–1992), nástupce dřívějšího Národního shromáždění ČSSR.
Nový!!: Morava a Federální shromáždění · Vidět víc »
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand II.
Nový!!: Morava a Ferdinand II. Štýrský · Vidět víc »
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. (13. července 1608 Štýrský Hradec – 2. dubna 1657 Vídeň) byl císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský (vše 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657).
Nový!!: Morava a Ferdinand III. Habsburský · Vidět víc »
Filharmonie Brno
Filharmonie Brno (do roku 2006 Státní filharmonie Brno) je klasický symfonický orchestr janáčkovského typu sídlící v Brně.
Nový!!: Morava a Filharmonie Brno · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Morava a Franská říše · Vidět víc »
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
Nový!!: Morava a František Palacký · Vidět víc »
Frenštát pod Radhoštěm
Frenštát pod Radhoštěm (slezsky Frenštat) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Morava a Frenštát pod Radhoštěm · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Morava a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Fridrich III. Habsburský
Fridrich III.
Nový!!: Morava a Fridrich III. Habsburský · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Morava a Germáni · Vidět víc »
Gestapo
Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.
Nový!!: Morava a Gestapo · Vidět víc »
Gottwaldovský kraj
Gottwaldovský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960.
Nový!!: Morava a Gottwaldovský kraj · Vidět víc »
Gubernátor
Gubernátor (ze starořeckého κυβερνητική / kybernetiké – „umění řízení“, z κυβερνάω / kybernao – „řídit“, z κυβερνήτης / kybernētēs – „kormidelník“) je označení hlavního představitele velké administrativně-územní, federativní jednotky – gubernie.
Nový!!: Morava a Gubernátor · Vidět víc »
Habáni
Habánská (hutteritská) keramika Habáni (nebo také toufaři z něm. taufen "křtít") byly novokřtěnecké skupiny křesťanů žijící v komunitách na jižní Moravě a na Slovensku.
Nový!!: Morava a Habáni · Vidět víc »
Haná
Dubu nad Moravou Haná (též Hanácko, německy Hanna nebo Hanakei) je etnografická oblast nacházející se na střední Moravě, v oblasti Hornomoravského úvalu, zhruba na území mezi městy Vyškov, Holešov a Litovel.
Nový!!: Morava a Haná · Vidět víc »
Haná (řeka)
Haná je řeka protékající Jihomoravským, Olomouckým a Zlínským krajem v České republice.
Nový!!: Morava a Haná (řeka) · Vidět víc »
Hřebečsko
Neoficiální znak Hřebečska/Svitavska (vytvořen kol. 1940 místním rodákem A. Jenischem) Hřebečsko (z německého Schönhengstgau, Schönhengster land) je název zaniklého jazykového ostrova rozkládajícího se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy mezi městy Ústí nad Orlicí, Litomyšl, Polička a Jevíčko, které již nebyly jeho součástí, a na druhé straně Mohelnice (Müglitz), Zábřeh (Hohenstadt) a Lanškroun (Landskron), které součástí byly.
Nový!!: Morava a Hřebečsko · Vidět víc »
Historické území
Historické území (nebo historický region) je geografická oblast, která bez ohledu na současné hranice byla někdy v minulosti kulturně, etnicky, jazykově nebo politicky vymezena.
Nový!!: Morava a Historické území · Vidět víc »
Hlučínsko
Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.
Nový!!: Morava a Hlučínsko · Vidět víc »
Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko
Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS) bylo moravské politické hnutí, působící v českém parlamentu mezi lety 1990 a 1996.
Nový!!: Morava a Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko · Vidět víc »
Hodonín
Hodonín je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Morava a Hodonín · Vidět víc »
Holasici
Mapa lokalizace původních slezských kmenů. Holasici (též Holasicové nebo kmen Holasiců, polsky Golęszycy, Gołęszycy, Golęszyce, Gołęszyce, Gołężyce, německy Golensizen, Holasitzer, Holaschitzer) byli západoslovanský kmen, který se koncem 6. století usadil na území severně od Jeseníků a Oderských vrchů, zvláště na Opavsku.
Nový!!: Morava a Holasici · Vidět víc »
Horácko
kraje Vysočina s vymezením národopisných oblastí. Tečkami je vyznačena zemská hranice Čech a Moravy, zeleně rozsah Horácka.Lidová kultura: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, Etnologický ústav AVČR 2007Na mapě není vyznačena "východočeská" část území Horácka: Skutečsko, Poličsko, Rychmbursko, ani k Podhorácku patřící Moravskokrumlovsko na Moravě. Veselý kopec, Muzeum v přírodě Vysočina (statek z Lezníku u Poličky) Horácké kroje tanečního souboru Bajdyš Rouchovanský horácký kroj, který podle tradice navrhl v roce 1931 národopisný badatel Vratislav Bělík. Horácko je rozsáhlá etnografická oblast na rozhraní Čech a Moravy, skládající se z několika menších podoblastí.
Nový!!: Morava a Horácko · Vidět víc »
Horní regál
Horní regál byl v době středověku soubor práv panovníka týkajících se získávání nerostů v zemích pod jeho kontrolou.
Nový!!: Morava a Horní regál · Vidět víc »
Horní Vilímeč
Horní Vilímeč je malá vesnice, místní část města Počátky a katastrální území o rozloze 4,04 km2 v okrese Pelhřimov.
Nový!!: Morava a Horní Vilímeč · Vidět víc »
Hornomoravský úval
Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.
Nový!!: Morava a Hornomoravský úval · Vidět víc »
Hrubý Jeseník
alt.
Nový!!: Morava a Hrubý Jeseník · Vidět víc »
Hugo Gerhard Ströhl
Hugo Gerhard Ströhl (24. září 1851 Wels – 7. prosince 1919 Mödling) byl slavný rakouský heraldik, jehož heraldické malby a výkresy jsou dodnes často reprodukovány.
Nový!!: Morava a Hugo Gerhard Ströhl · Vidět víc »
Husitství
Jan Žižka v čele husitského vojska, Jenský kodex z 15. století Husitství, někdy také husitská revoluce (v marxistické historiografii též husitské revoluční hnutí), označuje nábožensky – a v jistých ohledech i národnostně, sociálně a politicky – motivované hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovala o dalekosáhlou reformu církve.
Nový!!: Morava a Husitství · Vidět víc »
Hustopeče
Hustopeče jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 30 km jižně od Brna, v národopisné oblasti Hanáckého Slovácka.
Nový!!: Morava a Hustopeče · Vidět víc »
Inaugurační diplomy
Inaugurační diplomy byly soubor privilegií a závazků, které Jan Lucemburský potvrdil české šlechtě brzy poté, co v roce 1310 nastoupil na český trůn.
Nový!!: Morava a Inaugurační diplomy · Vidět víc »
Inkolát
Inkolát (z lat. incola, usedlý obyvatel), někdy také indigenát, byl pojem středoevropského, českého a rakouského stavovského práva a označoval příslušnost mezi plnoprávné domácí šlechtické rody, jakousi středověkou obdobu šlechtického občanství.
Nový!!: Morava a Inkolát · Vidět víc »
Jan Filip
Jméno a příjmení Jan Filip se může vztahovat k následujícím osobnostem.
Nový!!: Morava a Jan Filip · Vidět víc »
Jan Jindřich
Jan Jindřich Lucemburský (12. února 1322, Mělník – 12. listopadu 1375, Brno) byl moravský kralevic, moravský markrabě v letech 1349–1375 a vévoda tyrolský v letech 1335–1341.
Nový!!: Morava a Jan Jindřich · Vidět víc »
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Nový!!: Morava a Jan Lucemburský · Vidět víc »
Javorníky
Javorníky jsou pohoří a geomorfologický celek na hranicích Moravy a Slovenska v geomorfologické oblasti Slovensko-moravské Karpaty.
Nový!!: Morava a Javorníky · Vidět víc »
Jednota bratrská
Jednota bratrská je jedna z protestantských (evangelických) církví působících v České republice.
Nový!!: Morava a Jednota bratrská · Vidět víc »
Jesenická oblast
Jesenická oblast (Východosudetská oblast) neboli Východní Sudety (pol. Sudety Wschodnie, něm. Ostsudeten) je geomorfologická oblast rozkládající se na pomezí polského a českého Slezska, východních Čech a severní Moravy.
Nový!!: Morava a Jesenická oblast · Vidět víc »
Jevišovka (řeka)
Jevišovka je malá moravská řeka tekoucí přes okresy Třebíč, Znojmo a krátce Břeclav.
Nový!!: Morava a Jevišovka (řeka) · Vidět víc »
Jiří Jilík
Jiří Jilík (* 16. listopadu 1945, Praha) je český novinář, publicista, spisovatel a folklorista zabývající se Slováckem.
Nový!!: Morava a Jiří Jilík · Vidět víc »
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Nový!!: Morava a Jiří z Poděbrad · Vidět víc »
Jihlava
Jihlava je české krajské a statutární město v okrese Jihlava, ležící na Českomoravské vrchovině a položené na někdejší česko-moravské zemské hranici, tvořené zde zčásti řekou Jihlavou.
Nový!!: Morava a Jihlava · Vidět víc »
Jihlava (řeka)
Jihlava (německy Igel nebo Iglawa) je česká řeka protékající Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem.
Nový!!: Morava a Jihlava (řeka) · Vidět víc »
Jihlavský kraj
Jihlavský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960.
Nový!!: Morava a Jihlavský kraj · Vidět víc »
Jihočeský kraj
Samosprávný Jihočeský kraj (do 30. května 2001 Budějovický kraj), leží převážně na jihu Čech, ale okolím Dačic a Slavonic zasahuje i na Moravu; České Velenice s okolím (tzv. Vitorazsko) zase až do roku 1920 tvořily součást Dolních Rakous.
Nový!!: Morava a Jihočeský kraj · Vidět víc »
Jihočeský kraj (1960–2020)
Původní Jihočeský kraj byl vytvořen 11.
Nový!!: Morava a Jihočeský kraj (1960–2020) · Vidět víc »
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.
Nový!!: Morava a Jihomoravský kraj · Vidět víc »
Jihomoravský kraj (1960–2020)
Původní Jihomoravský kraj byl vytvořen 11.
Nový!!: Morava a Jihomoravský kraj (1960–2020) · Vidět víc »
Jindřich Šlik
Jindřich IV.
Nový!!: Morava a Jindřich Šlik · Vidět víc »
Jindřich Břetislav
Jindřich Břetislav (– 15. června 1197 Cheb) byl od roku 1182 pražský biskup a v letech 1193–1197 současně též českým knížetem z dynastie Přemyslovců (jménem Břetislav III., v latinských listinách Henricus).
Nový!!: Morava a Jindřich Břetislav · Vidět víc »
Jindřich z Lipé
Pečeť Jindřicha z Lipé ''(rok 1316)'' Jindřich z Lipé (1275 – 26. srpna 1329 Brno) byl český šlechtic ze starobylého panského rodu Ronovců, který se nazýval podle Lipé (dnešní České Lípy).
Nový!!: Morava a Jindřich z Lipé · Vidět víc »
Jošt Moravský
Jošt Moravský, též Lucemburský (pravděpodobně říjen 1354 Brno – 18. ledna 1411, Brno) byl moravský markrabě z dynastie Lucemburků, braniborský kurfiřt a zvolený římský král.
Nový!!: Morava a Jošt Moravský · Vidět víc »
Jobova Lhota
Jobova Lhota je vesnice, část obce Kněževes v okrese Blansko v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Morava a Jobova Lhota · Vidět víc »
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Nový!!: Morava a Josef II. · Vidět víc »
Jsem Moravan
Jsem Moravan je píseň, kterou koncem 19.
Nový!!: Morava a Jsem Moravan · Vidět víc »
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Nový!!: Morava a Karel IV. · Vidět víc »
Karel Sklenář
Karel Sklenář (* 8. července 1938, Praha) je český archeolog a popularizátor vědy.
Nový!!: Morava a Karel Sklenář · Vidět víc »
Karel starší ze Žerotína
Karel starší ze Žerotína (Karl der Ältere von Zierotin; 15. září 1564 Brandýs nad Orlicí – 9. října 1636 Přerov) byl moravský šlechtic, stavovský politik s rozsáhlými literárními zájmy a představitel moravského zemského patriotismu z rodu Žerotínů.
Nový!!: Morava a Karel starší ze Žerotína · Vidět víc »
Karel VI.
Karel VI. (1. října 1685 Vídeň – 20. října 1740 tamtéž) byl nejmladší syn císaře Leopolda I. a jeho manželky Eleonory Falcko-Neuburské.
Nový!!: Morava a Karel VI. · Vidět víc »
Karl Hermann Frank
Karl Hermann Frank (24. ledna 1898, Karlovy Vary – 22. května 1946, Praha) byl sudetoněmecký knihkupec, později prvorepublikový politik, člen Sudetendeutsche Partei (SdP) a aktivní nacista s hodností SS-Obergruppenführera.
Nový!!: Morava a Karl Hermann Frank · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Morava a Křesťanství · Vidět víc »
KDU-ČSL
KDU-ČSL (zkratka KDU-ČSL; do roku 2019 oficiálně Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová), též lidovci, je česká křesťansko-demokratická politická strana.
Nový!!: Morava a KDU-ČSL · Vidět víc »
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Nový!!: Morava a Keltové · Vidět víc »
Kladské hrabství
Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.
Nový!!: Morava a Kladské hrabství · Vidět víc »
Komorní soud
Komorní soud byl centrální soud pro všechny země Koruny české, který zasedal v královské komoře, což mu dalo i jeho název.
Nový!!: Morava a Komorní soud · Vidět víc »
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Nový!!: Morava a Komunistická strana Československa · Vidět víc »
Konfederace
KonfederaceMalá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III.
Nový!!: Morava a Konfederace · Vidět víc »
Konrád II. Ota
Konrád II.
Nový!!: Morava a Konrád II. Ota · Vidět víc »
Kounicovy koleje
Kounicovy koleje či Kaunicovy studentské koleje jsou studentské koleje v Brně, v městské části Žabovřesky, postavené v roce 1922.
Nový!!: Morava a Kounicovy koleje · Vidět víc »
Kraj Vysočina
Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina) je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy.
Nový!!: Morava a Kraj Vysočina · Vidět víc »
Kravařsko
Idealistické hranice Kravařska Typická krajina Kravařska Kuhländchen či Kravařsko je název území horního Poodří, známého odvěkou tradicí chovu skotu, která je společná i pro mnohem širší oblast moravsko-slezského pomezí, manifestována v názvech mnohých sídel (Kravaře, Krowiarki, Gliwice/Chlevice apod.) Historická existence určitého národnostního pnutí (1848–1918) v dané oblasti způsobila, že geografické vymezení pojmu dnes není chápáno jednoznačně, ale spíše podle úsudku jeho jednotlivých šiřitelů.
Nový!!: Morava a Kravařsko · Vidět víc »
Králický Sněžník
Králický Sněžník může být.
Nový!!: Morava a Králický Sněžník · Vidět víc »
Králický Sněžník (pohoří)
Králický Sněžník, nebo také masiv Králického Sněžníku, je třetím nejvyšším pohořím v Česku, táhnoucí se v délce asi 16 km od města Králíky po Kladské sedlo na rozhraní Čech, Moravy a Kladska.
Nový!!: Morava a Králický Sněžník (pohoří) · Vidět víc »
Kroměříž
Kroměříž je město ve Zlínském kraji.
Nový!!: Morava a Kroměříž · Vidět víc »
Krymští Tataři
Krymští Tataři (v ruštině a ukrajinštině označovaní těž jako Krymci) jsou národ turkického původu, obývající především Krymský poloostrov.
Nový!!: Morava a Krymští Tataři · Vidět víc »
Kumáni
Kumáni (turkicky quman, qun – „stepní“; maďarsky kun(ok); latinsky Cuni, Cumana; řecky Koumanoi; v hornoněmčině Valwen, Falben neboli „plaví“; arménsky Xartešk'n, rovněž jako „plaví“), v Uhrách známí také jako Kunové či Kuni, byly kočovné kmeny turkického původu příbuzní Pečeněhům.
Nový!!: Morava a Kumáni · Vidět víc »
Kvádové
Území obývané Kvády v 1. a 2. století našeho letopočtu Kvádové byli germánský kmen,.
Nový!!: Morava a Kvádové · Vidět víc »
Lašsko
Hukvaldy Lašsko (polsky nebo, německy, anglicky) je etnografický region ve východní části českého Slezska a v severovýchodním cípu Moravy, rozprostírající se po obou březích řeky Ostravice, dále pak v povodí řek Odry, Lubiny, Ondřejnice, Jičínky a Sedlnice.
Nový!!: Morava a Lašsko · Vidět víc »
Lanškroun
Město Lanškroun (německy Landskron) leží v podhůří Orlických hor, na východě Čech nedaleko historické zemské hranice s Moravou, v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
Nový!!: Morava a Lanškroun · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Morava a Latina · Vidět víc »
Léno
Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.
Nový!!: Morava a Léno · Vidět víc »
Leoš Janáček
Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Moravská Ostrava) byl světově uznávaný český skladatel klasické hudby.
Nový!!: Morava a Leoš Janáček · Vidět víc »
Leopold II.
Leopold II. (5. května 1747 Vídeň – 1. března 1792 Vídeň) byl předposlední císař římský, král český, král uherský, markrabě moravský, velkovévoda toskánský (jako (Petr) Leopold I.) atd.
Nový!!: Morava a Leopold II. · Vidět víc »
Lubomír Emil Havlík
Lubomír Emil Vilém Havlík (30. srpna 1925 Znojmo – 5. března 2000, Brno) byl český historik, medievalista se zaměřením na středověké dějiny a Velkomoravskou říši.
Nový!!: Morava a Lubomír Emil Havlík · Vidět víc »
Luděk Galuška
Luděk Galuška (* 22. února 1960 Uherské Hradiště) je český archeolog, byzantolog a publicista, od roku 2015 vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea.
Nový!!: Morava a Luděk Galuška · Vidět víc »
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Nový!!: Morava a Maďaři · Vidět víc »
Maďarský vpád do Evropy
Vpád Maďarů do Evropy znamenal století neutichajících bojů a invazí v 9. a 10. století, které se odehrály na území dnešního Německa, Francie, Itálie, Španělska, Rakouska, Maďarska, Česka, Slovenska, Bulharska, Chorvatska, Řecka a jiných zemí, které Maďaři razantně zpustošili.
Nový!!: Morava a Maďarský vpád do Evropy · Vidět víc »
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Nový!!: Morava a Marie Terezie · Vidět víc »
Marobudova říše
Marobudova říše je historické označení pro germánský mocenský útvar, který vznikl na přelomu letopočtu na území střední Evropy pravděpodobně s centrem v Čechách.
Nový!!: Morava a Marobudova říše · Vidět víc »
Mateřský jazyk
Jako mateřský jazyk je v českém prostředí nejčastěji označován.
Nový!!: Morava a Mateřský jazyk · Vidět víc »
Matyáš Habsburský
Matyáš Habsburský (24. února 1557 Vídeň – 20. března 1619 Vídeň) byl císař římský (1612–1619), král český (1611–1619), uherský a chorvatský, markrabě moravský a arcivévoda rakouský (1608–1619) z dynastie Habsburků.
Nový!!: Morava a Matyáš Habsburský · Vidět víc »
Matyáš Korvín
Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.
Nový!!: Morava a Matyáš Korvín · Vidět víc »
Místek
Místek (Friedberg či Mistek) je bývalé moravské město, dnes součást města Frýdek-Místek.
Nový!!: Morava a Místek · Vidět víc »
Místodržitelství
Místodržitelství (Statthalterei) byl nejvyšší úřad jednotlivých rakouských korunních zemí, který zde pod vedením místodržitele (místodržícího) jmenovaného císařem vykonával státní správu.
Nový!!: Morava a Místodržitelství · Vidět víc »
Městys
Městys či městečko (dříve i městec) je typ obcí významově stojící mezi městem a vsí.
Nový!!: Morava a Městys · Vidět víc »
Metropole
Metropole (z řeckého μητρόπολις, metropolis výrazu složeného ze slov métér – matka a polis – město) znamená významné město, které je kulturním, obchodním nebo politickým centrem určité oblasti.
Nový!!: Morava a Metropole · Vidět víc »
Michael III.
Michael III.
Nový!!: Morava a Michael III. · Vidět víc »
Mikulčice
Mikulčice (německy Mikultschitz) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 7 km jihozápadně od Hodonína při hranici se Slovenskem, v nadmořské výšce 164 m.
Nový!!: Morava a Mikulčice · Vidět víc »
Mikuláš I. Opavský
Mikuláš Opavský (1255 – 26. července 1318) byl synem Přemysla Otakara II. a jeho milenky, rakouské šlechtičny Anežky z významného hornorakouského rodu Kuenringů.
Nový!!: Morava a Mikuláš I. Opavský · Vidět víc »
Mikulov
Mikulov (Niklšburg) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 18 km západně od Břeclavi poblíž hraničního přechodu Drasenhofen s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy.
Nový!!: Morava a Mikulov · Vidět víc »
Miloslav Pojsl
Miloslav Pojsl (8. května 1945, Modrá – 16. února 2016, Olomouc) byl církevní historik, památkář a historik umění, působící na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého.
Nový!!: Morava a Miloslav Pojsl · Vidět víc »
Mincovna
Mincovna Mincovna je místo, kde se vyrábí (razí) mince.
Nový!!: Morava a Mincovna · Vidět víc »
Mincovní regál
Ludvíkem I. Jagellonským Mincovní právo, neboli mincovní regál, bylo výhradní právo razit mince.
Nový!!: Morava a Mincovní regál · Vidět víc »
Misie
Misie (z lat. missio, poslání) znamená původně soustavné šíření křesťanské víry kázáním a jinou misijní činností.
Nový!!: Morava a Misie · Vidět víc »
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Nový!!: Morava a Mnichovská dohoda · Vidět víc »
Mojmírovci
Mojmírovci byl rod velkomoravských vládců.
Nový!!: Morava a Mojmírovci · Vidět víc »
Mongolský vpád na Moravu
Mongolský vpád na Moravu, který se uskutečnil roku 1241, je spíše znám jako vpád Tatarů.
Nový!!: Morava a Mongolský vpád na Moravu · Vidět víc »
Morava (řeka)
Morava je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje.
Nový!!: Morava a Morava (řeka) · Vidět víc »
Moravané
Výročí „1200 let Moravy“ (první písemná zmínka o Moravanech k roku 822), budova Nového zemského domu v Brně Hanácký kroj Moravané (lidově také Moraváci, zastarale Moravci, německy Mährer, anglicky Moravians) je označení lidí žijících na Moravě, nebo z Moravy pocházejících, kdy první písemná zmínka o Moravanech pochází z Letopisů království Franků k roku 822.
Nový!!: Morava a Moravané · Vidět víc »
Moravané (strana)
#PŘESMĚRUJ Moravané (politická strana).
Nový!!: Morava a Moravané (strana) · Vidět víc »
Moravští Chorvati
Mužský kroj Moravští Chorvati nebo moravští Charváti jsou etnická skupina Chorvatů, kteří v 16. století prchali před Turky do severnějších částí Habsburské monarchie.
Nový!!: Morava a Moravští Chorvati · Vidět víc »
Moravští Slováci
Základní rozdělení moravských nářečí. Oblast moravskoslovenských nářečí vyznačena růžově. Přibližný rozsah Slovácka Moravští Slováci jsou v obecném smyslu původní obyvatelé moravské národopisné oblasti Slovácka a v širším pojetí také Valašska, tedy oblasti užívání východomoravských (neboli tzv. moravskoslovenských) nářečí.
Nový!!: Morava a Moravští Slováci · Vidět víc »
Moravština
Nářečí na území Moravy a českého Slezska Moravština, též obecná moravština, je označení meziútvaru češtiny, stojícího jako obecná mluva nad dialekty češtiny používanými na větší části Moravy (kromě její jihozápadní části, kde tradičně převažují tzv. dialekty české) a Českého Slezska.
Nový!!: Morava a Moravština · Vidět víc »
Moravo, Moravo
Moravo, Moravo je lidová nebo zlidovělá vlastenecká píseň, poprvé vydaná počátkem 19.
Nový!!: Morava a Moravo, Moravo · Vidět víc »
Moravská brána
Moravská brána Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin.
Nový!!: Morava a Moravská brána · Vidět víc »
Moravská církevní provincie
České a moravské diecéze Moravská církevní provincie je jedna ze dvou církevních provincií římskokatolické církve na území České republiky, druhou z nich je česká církevní provincie.
Nový!!: Morava a Moravská církevní provincie · Vidět víc »
Moravská národní obec
Jaroslav Krábek, předseda Moravské národní obce Moravská národní obec (MNO) je spolek věnující se moravské kultuře, dějinám, tradicím a Moravě všeobecně.
Nový!!: Morava a Moravská národní obec · Vidět víc »
Moravská národnost
Podíl obyvatel hlásících se k moravské národnosti v obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 2011 Moravská národnost se jako samostatná a svébytná národnost (ve smyslu společenství se společnými dějinami, kulturou a územím) oficiálně poprvé objevila v roce 1991, kdy mohla být uvedena ve sčítání lidu.
Nový!!: Morava a Moravská národnost · Vidět víc »
Moravská orlice
Znak Moravy – moravská orlice Moravský zemský znak v trhovém kvaternu hradišťského kraje založeném v roce 1683 datum přístupu.
Nový!!: Morava a Moravská orlice · Vidět víc »
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava je bývalé samostatné město na Moravě u hranic se Slezskem a od roku 1990 je to, v poněkud pozměněných hranicích, součást ostravského městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
Nový!!: Morava a Moravská Ostrava · Vidět víc »
Moravská platidla
Dvě zlaté mince a mincovní destička z pálené hlíny z lokality Staré Hradisko Moravská platidla – platidla různého druhu vzniklá (vydaní, emitovaná) a užívaná na Moravě ke směně a obchodu v posledních 2500 letech.
Nový!!: Morava a Moravská platidla · Vidět víc »
Moravská Třebová
Moravská Třebová (moravsky Střebová) je město ležící v Pardubickém kraji, v okrese Svitavy, na severozápadní Moravě.
Nový!!: Morava a Moravská Třebová · Vidět víc »
Moravské Budějovice
Moravské Budějovice (česky do roku 1869 Budějovice) jsou město na jihozápadě Moravy v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 19 km jižně od Třebíče, na dopravní spojnici mezi Jihlavou a Znojmem na potoce Rokytka.
Nový!!: Morava a Moravské Budějovice · Vidět víc »
Moravské enklávy ve Slezsku
Moravské enklávy ve Slezsku Moravské enklávy ve Slezsku, dříve též moravské obvody ve Slezsku, je původně označení pro exklávy Moravského markrabství obklopené Slezskem, od roku 1783 označení pro části Moravského markrabství, spravované nadále až do roku 1928 sice slezskými úřady, ale podle moravských zemských zákonů.
Nový!!: Morava a Moravské enklávy ve Slezsku · Vidět víc »
Moravské hnutí
moravskouhttp://zamoravu.eu/mno-k-morave/moravske-barvy-a-symboly/ Denisových sadech malým státním znakem ČR (českým lvem) moravskou orlicí se zlatočerveným šachováním Moravské hnutí je obecný termín, kterým se v období po listopadu 1989 souhrnně označují různé politické strany, politická hnutí, sdružení a spolky usilujících o obnovu samosprávy Moravy a Českého Slezska (v podobně jednotné Země moravskoslezské), buď jako vyššího územněsprávního celku v rámci České republiky, spolkové země spojené s Čechami a Prahou ve federaci (před rokem 1992 v československé trojfederaci), konfederaci nebo v radikální formě její odtržení od ČR a osamostatnění.
Nový!!: Morava a Moravské hnutí · Vidět víc »
Moravské markraběcí války
Prokop Lucemburský zajat bratrancem Zikmundem (''Česko-moravská kronika'', 1868) Moravské markraběcí války bylo neklidné období bojů, šarvátek, loupežení a bezpráví, které se odehrávalo zejména na Moravě na přelomu 14. a 15. století.
Nový!!: Morava a Moravské markraběcí války · Vidět víc »
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Nový!!: Morava a Moravské markrabství · Vidět víc »
Moravské místodržitelství
Sídlo Moravského místodržitelství na dnešním Moravském náměstí v Brně Moravské místodržitelství bylo nejvyšším orgánem státní správy na území Markrabství moravského v letech 1850–1918.
Nový!!: Morava a Moravské místodržitelství · Vidět víc »
Moravské přemyslovské úděly
Moravské přemyslovské úděly je označení historických území na Moravě, kde v 11.
Nový!!: Morava a Moravské přemyslovské úděly · Vidět víc »
Moravské zemské desky
Zápis v trhovém kvaternu z roku 1348. Olomoucká cúda: ''Kniha Jana z Kravař'' z let 1348–1371. Úvodní zápis v první knize olomoucké řady moravských zemských desk, do níž se začalo zapisovat 26. července 1348: "Anno domini Millesimo CCC. XLVIII. In concilio Olomucii in Crastino Beati Jakobi Tabule terre Origenem habuerunt." Moravské zemské desky jsou veřejné knihy určené pro zápisy majetkových práv zpupných statků na území markrabství Moravského a výnosů zemského soudu.
Nový!!: Morava a Moravské zemské desky · Vidět víc »
Moravské zemské gubernium
Moravské zemské gubernium (německy Mährisches Landesgubernium) se sídlem v Brně bylo v letech 1763–1783 vrcholným zemským správním orgánem na Moravě.
Nový!!: Morava a Moravské zemské gubernium · Vidět víc »
Moravské zemské hnutí
Moravské zemské hnutí (MZH) je moravské politické hnutí registrované v České republice, působící převážně na Moravě.
Nový!!: Morava a Moravské zemské hnutí · Vidět víc »
Moravský kras
Moravský kras je krasová oblast a geomorfologický podcelek severovýchodně od Brna, který je částí Drahanské vrchoviny.
Nový!!: Morava a Moravský kras · Vidět víc »
Moravský královský tribunál
Moravský královský tribunál (případně Moravský zemský tribunál) neboli královský úřad zemského hejtmanství (německy Königliches Tribunal in Mähren, Königliches Amt der Landeshauptmannschaft) byl kolegiátní úřad pro správu Moravského markrabství v pobělohorské době.
Nový!!: Morava a Moravský královský tribunál · Vidět víc »
Moravský zemský hejtman
Moravský zemský hejtman (latinsky capitaneus terrae Moraviae, německy Landeshauptmann von Mähren) byl nejvýznamnějším zemským úředníkem na Moravě.
Nový!!: Morava a Moravský zemský hejtman · Vidět víc »
Moravský zemský sněm
Nové radnice v Brně Moravský zemský sněm byl historickou zákonodárnou institucí v Markrabství moravském.
Nový!!: Morava a Moravský zemský sněm · Vidět víc »
Moravský zemský soud
J. Scheiwla, ''Česko-moravská kronika'', 1881) Moravský zemský soud, respektive Moravský soud zemský (Mährisches Landrecht, iudicium terre moraviae) byla instituce, kterou založil Karel IV. v roce 1348.
Nový!!: Morava a Moravský zemský soud · Vidět víc »
Moravský zemský výbor
Moravský zemský výbor byl nejvyšší výkonný orgán samosprávy na Moravě v letech 1861–1918.
Nový!!: Morava a Moravský zemský výbor · Vidět víc »
Moravsko-panonská diecéze
Moravsko-panonská diecéze byla správní jednotkou křesťanské církve v rámci Velkomoravské říše, založenou v roce 863.
Nový!!: Morava a Moravsko-panonská diecéze · Vidět víc »
Moravsko-slezská hranice
Moravsko-slezská hranice je historická zemská hranice oddělující Moravu a Slezsko.
Nový!!: Morava a Moravsko-slezská hranice · Vidět víc »
Moravskoslezské Beskydy
Moravskoslezské Beskydy (slovensky Moravsko-sliezske Beskydy; polsky Beskid Morawsko-Śląski), v českém úzu běžně jen Beskydy, jsou geomorfologický celek a pohoří rozkládající se v téměř nejvýchodnější části České republiky u hranic se Slovenskem (malý přesah do okresu Čadca).
Nový!!: Morava a Moravskoslezské Beskydy · Vidět víc »
Moravskoslezské gubernium
Sídlo Moravskoslezského gubernia na dnešním Moravském náměstí v Brně Moravskoslezské zemské gubernium (německy Mährischschlesisches Landesgubernium) sídlící v Brně, bylo v letech 1783–1849 správní institucí země Moravskoslezské, v jehož čele stál moravský zemský hejtman jakožto gubernátor.
Nový!!: Morava a Moravskoslezské gubernium · Vidět víc »
Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku.
Nový!!: Morava a Moravskoslezský kraj · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Morava a Nacistické Německo · Vidět víc »
Nářečí češtiny
Nářečí češtiny: 1 – česká skupina (podskupiny: 1a – severovýchodočeská, 1b – středočeská, 1c – jihozápadočeská, 1d – českomoravská) 2 – středomoravská skupina 3 – východomoravská skupina 4 – slezská skupina (4a – slezskomoravská podskupina, 4b – slezskopolská podskupina) 5 – nářečně různorodé oblasti (bývalá německojazyčná území)Nářečí češtiny jsou mluvené formy českého jazyka, omezené na určité oblasti Česka.
Nový!!: Morava a Nářečí češtiny · Vidět víc »
Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)
Národní shromáždění republiky Československé byl nejvyšší zákonodárný sbor Československa v letech 1920–1939.
Nový!!: Morava a Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939) · Vidět víc »
Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960)
Národní shromáždění republiky Československé, též poúnorové Národní shromáždění, byl jednokomorový nejvyšší zákonodárný sbor Československa, jehož parametry a pravomoci stanovila nově přijatá ústava z roku 1948.
Nový!!: Morava a Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960) · Vidět víc »
Národnost
Národnost je příslušnost osoby k určitému národu, přičemž národ se chápe jako společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území a jehož členové mají také povědomí sounáležitosti s tímto společenstvím.
Nový!!: Morava a Národnost · Vidět víc »
Národopisná Morava
Národopisná Morava byla slovácká kolaborantská etnografická skupina, která po okupaci zbytku Československa Německem v roce 1939 neúspěšně usilovala o přičlenění Slovácka ke Slovenskému státuPasák (1999), str.
Nový!!: Morava a Národopisná Morava · Vidět víc »
Nízký Jeseník
Nízký Jeseník (německy Niederes Gesenke, polsky Niski Jesionik) je geomorfologický celek a plochá vrchovina na severu Moravy a v jižní části Slezska.
Nový!!: Morava a Nízký Jeseník · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Morava a Němci · Vidět víc »
Německá jižní Morava
Německá jižní Morava (německy Deutschsüdmähren) byla jedna z oblastí státu Německé Rakousko, jednostranně vyhlášeného rakouskými Němci po skončení první světové války.
Nový!!: Morava a Německá jižní Morava · Vidět víc »
Německé Rakousko
Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 1918–1919.
Nový!!: Morava a Německé Rakousko · Vidět víc »
Nedvězí (okres Svitavy)
Obec Nedvězí (německy Ewitz) v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, leží na obou březích Trhonického potoka, asi 8 km jižně od Poličky.
Nový!!: Morava a Nedvězí (okres Svitavy) · Vidět víc »
Nitranské knížectví
Nitranské knížectví, též Nitransko (slovensky Nitrianske kniežatstvo, maďarsky Nyitrai Fejedelemség), bylo původně slovanské knížectví nacházející se v jihozápadní části dnešního Slovenska.
Nový!!: Morava a Nitranské knížectví · Vidět víc »
Nový Jičín
Nový Jičín je město v Moravskoslezském kraji, 34 km jihozápadně od Ostravy na řece Jičínce.
Nový!!: Morava a Nový Jičín · Vidět víc »
Novokřtěnectví
Upalování novokřtěnců na hranici (Anneken Hendriks, † 1571) Novokřtěnectví (Anabaptismus) je jedno z mnoha reformních křesťanských náboženských hnutí vzniklých v 16. století.
Nový!!: Morava a Novokřtěnectví · Vidět víc »
Občanské fórum
Občanské fórum (OF) bylo politické hnutí, které vzniklo dva dny po začátku „sametové revoluce“ v Praze jako široká, spontánní platforma občanských nezávislých aktivit.
Nový!!: Morava a Občanské fórum · Vidět víc »
Obnovené zřízení zemské
Úvodní list tištěného Obnoveného zřízení zemského (pro Čechy) Obnovené zřízení zemské (německy Verneuerte Landesordnung, celým název Verneuerte Landesordnung des Erbkönigreichs Böhaimb) je název pro historické zemské ústavy Čech (z 10. května 1627) a Moravy (z 10. května 1628).
Nový!!: Morava a Obnovené zřízení zemské · Vidět víc »
Oderské vrchy
Oderské vrchy (německy Oderberge nebo Odergebirge, polsky Góry Odrzańskie) jsou vrchovina, součást geomorfologického celku Nízký Jeseník, jež leží na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje.
Nový!!: Morava a Oderské vrchy · Vidět víc »
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Nový!!: Morava a Odra · Vidět víc »
Okres
Hlavní město Praha okresem není a na okresy se nečlení) Okres je územně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší než obec a nižší než kraj, používaná mj.
Nový!!: Morava a Okres · Vidět víc »
Okres Jeseník
Okres Jeseník spadá do samosprávného Olomouckého kraje.
Nový!!: Morava a Okres Jeseník · Vidět víc »
Okres Moravská Ostrava
Politický okres Moravská Ostrava vznikl na Moravě roku 1900 a zahrnul celý dosavadní soudní okres Moravská Ostrava.
Nový!!: Morava a Okres Moravská Ostrava · Vidět víc »
Oldřich (kníže)
Oldřich († 9. listopadu 1034) byl český kníže (1012–1033 a 1034) z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Morava a Oldřich (kníže) · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Morava a Olomouc · Vidět víc »
Olomoucký hrad
Olomoucký hrad je jeden z nejvýznamnějších hradních areálů v České republice.
Nový!!: Morava a Olomoucký hrad · Vidět víc »
Olomoucký kraj
Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje.
Nový!!: Morava a Olomoucký kraj · Vidět víc »
Olomoucký kraj (1949–1960)
#PŘESMĚRUJ Olomoucký kraj (1948–1960) Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Morava a Olomoucký kraj (1949–1960) · Vidět víc »
Opava
Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Morava a Opava · Vidět víc »
Opavské knížectví
Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.
Nový!!: Morava a Opavské knížectví · Vidět víc »
Opolské vojvodství
Opolské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.
Nový!!: Morava a Opolské vojvodství · Vidět víc »
Orlické hory
Orlické hory (polsky Góry Orlickie, německy Adlergebirge) jsou pohoří a geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem.
Nový!!: Morava a Orlické hory · Vidět víc »
Oslava
Oslava je řeka v Kraji Vysočina a Jihomoravském kraji, součást povodí Moravy.
Nový!!: Morava a Oslava · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Morava a Osmanská říše · Vidět víc »
Osoblažsko
Osoblažsko (něm. Hotzenplotzer Ländchen, polsky ziemia osobłoska) či Osoblažský výběžek (polsky worek osobłoski nebo cypel osobłoski) je severovýchodní výběžek okresu Bruntál na severozápadě Moravskoslezského kraje, který tvoří výběžek území České republiky do území Polské republiky.
Nový!!: Morava a Osoblažsko · Vidět víc »
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Nový!!: Morava a Ostrava · Vidět víc »
Ostravice (řeka)
Beskydech Ostravice (moravsky Ostravica) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Morava a Ostravice (řeka) · Vidět víc »
Ostravský kraj
Ostravský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960.
Nový!!: Morava a Ostravský kraj · Vidět víc »
Pahorkatina
Senická pahorkatina Opavská pahorkatina Pahorkatina je geomorfologická jednotka s mírně zvlněným reliéfem a vnitřní výškovou členitostí 30 až 150 m.
Nový!!: Morava a Pahorkatina · Vidět víc »
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Nový!!: Morava a Panovník · Vidět víc »
Pardubický kraj
Pardubický kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož územím je jižní část Východočeského kraje (bez okresu Havlíčkův Brod).
Nový!!: Morava a Pardubický kraj · Vidět víc »
Pardubický kraj (1949–1960)
#PŘESMĚRUJ Pardubický kraj (1948–1960).
Nový!!: Morava a Pardubický kraj (1949–1960) · Vidět víc »
Parlament České republiky
Parlament České republiky je dvoukomorový zákonodárný sbor České republiky.
Nový!!: Morava a Parlament České republiky · Vidět víc »
Pavel Kouřil
Pavel Kouřil (* 14. února 1950 Kyjov) je český archeolog a historik, ředitel brněnského Archeologického ústavu AV ČR.
Nový!!: Morava a Pavel Kouřil · Vidět víc »
Pavlovské vrchy
Pavlovské vrchy, hovorově Pálava (všechny názvy odvozeny od obce Pavlov) jsou vápencové pohoří v Česku, které se táhne na samém jihu Moravy od ohbí Dyje dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem.
Nový!!: Morava a Pavlovské vrchy · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Morava a Předlitavsko · Vidět víc »
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Morava a Přemysl Otakar II. · Vidět víc »
Přemyslovci
Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).
Nový!!: Morava a Přemyslovci · Vidět víc »
Přerov
Přerov (Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km².
Nový!!: Morava a Přerov · Vidět víc »
Petr Pithart
Petr Pithart (* 2. ledna 1941 Kladno) je český politik, spisovatel a právník věnující se politologii a historii, označovaný za jednoho z „otců zakladatelů“ české politiky a ústavnosti.
Nový!!: Morava a Petr Pithart · Vidět víc »
Počátky
Počátky jsou město rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.
Nový!!: Morava a Počátky · Vidět víc »
Podlužáci
Podlužáci jsou etnografická skupina na území České republiky, konkrétně na Slovácku, v oblasti zvané Podluží.
Nový!!: Morava a Podlužáci · Vidět víc »
Pohoří
Pohoří Himálaj z vesmíru Pohoří je obecné označení vypuklého georeliéfu hornatinného, případně i vrchovinného rázu.
Nový!!: Morava a Pohoří · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Morava a Poláci · Vidět víc »
Polské Slezsko
Rozsah historického Slezska ve srovnání se současným Polskem (bíle). Bleděmodrá plocha označuje původní Slezsko v rámci Českých zemí, resp. Rakouska do roku 1740. Červená linie ohraničuje Slezsko v rámci Pruska v 19. století. Polské Slezsko je část historického Slezska, která patří Polsku.
Nový!!: Morava a Polské Slezsko · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Morava a Polsko · Vidět víc »
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr.
Nový!!: Morava a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky · Vidět víc »
Pražské jaro
Jako pražské jaro je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968.
Nový!!: Morava a Pražské jaro · Vidět víc »
Praděd
Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří.
Nový!!: Morava a Praděd · Vidět víc »
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Právnická fakulta Masarykovy univerzity (PrF MU) je jedna z deseti fakult Masarykovy univerzity.
Nový!!: Morava a Právnická fakulta Masarykovy univerzity · Vidět víc »
Prokop Lucemburský
Prokop Lucemburský (prosinec 1358 Brno – 24. září 1405 Královo Pole) byl syn moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a Markéty Opavské, titulární markrabě moravský (1375–1405) a zemský hejtman království.
Nový!!: Morava a Prokop Lucemburský · Vidět víc »
Prosincová ústava
Prosincová ústava byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů.
Nový!!: Morava a Prosincová ústava · Vidět víc »
Prostý
Prostý je malá vesnice, část města Počátky v okrese Pelhřimov.
Nový!!: Morava a Prostý · Vidět víc »
Prostějov
Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama) Prostějov (hanácky Prostijov; Proßnitz) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 14 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny.
Nový!!: Morava a Prostějov · Vidět víc »
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Nový!!: Morava a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »
Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách
Protihabsburská stavovská povstání je označení pro sérii ozbrojených vystoupení sedmihradských a uherských stavů, vedených sedmihradskými knížaty nebo uherskými magnáty proti Habsburkům v letech 1604 (začátek Bočkajova povstání) až 1711 (Satmárský mír).
Nový!!: Morava a Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách · Vidět víc »
Provincie
Provincie (z latinského provincia.
Nový!!: Morava a Provincie · Vidět víc »
Prozatímní ústava
Prozatímní ústava, přijatá jako zákon č.
Nový!!: Morava a Prozatímní ústava · Vidět víc »
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Nový!!: Morava a Pruské Slezsko · Vidět víc »
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Nový!!: Morava a První republika · Vidět víc »
Rada nad apelacemi
Jedna z pečetí apelačního soudu (z doby vlády Marie Terezie) Apelační soud, oficiálně zvaný rada nad apelacemi či apelační komora, byla soudní instituce, zřízená roku 1548 králem Ferdinandem I. Habsburským jako odvolací stolice od městských soudů ze všech zemí České koruny.
Nový!!: Morava a Rada nad apelacemi · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Morava a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Morava a Rakousko · Vidět víc »
Rakousko-turecká válka (1663–1664)
Čtvrtá rakousko-turecká válka, někdy označovaná také první turecká válka, bylo vojenské střetnutí mezi habsburským soustátím a Osmanskou říší vedená v letech 1663 až 1664.
Nový!!: Morava a Rakousko-turecká válka (1663–1664) · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Morava a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rýmařov
Rýmařov je nejzápadnější město v Moravskoslezském kraji, leží v okrese Bruntál.
Nový!!: Morava a Rýmařov · Vidět víc »
Region
Region (z latinského regio) je území vymezené na základě společných znaků (rysů či kritérií).
Nový!!: Morava a Region · Vidět víc »
Ropa
Vzorek ropy. Ropa (též (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů.
Nový!!: Morava a Ropa · Vidět víc »
Rostislav
Rostislav (nebo také Rastislav, Rastic, Rasticlao, Rastislaus, někdy též Radislav či Ladislav) z dynastie Mojmírovců (– po 870 Bavorské vévodství) byl v letech 846–870 druhým velkomoravským knížetem.
Nový!!: Morava a Rostislav · Vidět víc »
Rudolf II.
Rudolf II.
Nový!!: Morava a Rudolf II. · Vidět víc »
Saintgermainská smlouva
Územní rozdělení Rakousko-Uherska po 1. světové válce Saintgermainská smlouva byla jednou z mírových smluv podepsaných po skončení první světové války.
Nový!!: Morava a Saintgermainská smlouva · Vidět víc »
Sametová revoluce
Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní.
Nový!!: Morava a Sametová revoluce · Vidět víc »
Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku
Pošťačka předává obyvatelce chaty sčítací archy pro Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Logo sčítání Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo celostátní sčítání lidu na území České republiky.
Nový!!: Morava a Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku · Vidět víc »
Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku
Logo sčítání Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku, zkráceně též SLDB 2021 a Sčítání 2021, byl v pořadí třetí populační census konaný v 21. století a zároveň třetí v samostatné České republice.
Nový!!: Morava a Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku · Vidět víc »
Sámova říše
Sámova říše byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 623/624–659 (podle Fredegarovy kroniky) a historicky první slovanský stát střední Evropy.
Nový!!: Morava a Sámova říše · Vidět víc »
Sedmiletá válka
Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.
Nový!!: Morava a Sedmiletá válka · Vidět víc »
Senát Parlamentu České republiky
Senát Parlamentu České republiky je horní komora Parlamentu České republiky.
Nový!!: Morava a Senát Parlamentu České republiky · Vidět víc »
Sever
Sever je označen písmenem S Sever, ve staré češtině též půlnoc nebo půlnoční strana, je jedna ze čtyř hlavních světových stran.
Nový!!: Morava a Sever · Vidět víc »
Severomoravský kraj
Severomoravský kraj byl vytvořen 11.
Nový!!: Morava a Severomoravský kraj · Vidět víc »
Seznam vládců Moravy
Moravská orlice (iluminace z roku 1459) Znak Markrabství moravského Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla.
Nový!!: Morava a Seznam vládců Moravy · Vidět víc »
Slavkov u Brna
Slavkov u Brna (německy Austerlitz) je město v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, 20 km východně od Brna na řece Litava.
Nový!!: Morava a Slavkov u Brna · Vidět víc »
Slavonice
Slavonice jsou malé historické město na jihozápadní Moravě (v česko-moravsko-dolnorakouském pomezí) v okrese Jindřichův Hradec.
Nový!!: Morava a Slavonice · Vidět víc »
Slezané
Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.
Nový!!: Morava a Slezané · Vidět víc »
Slezština (lechický jazyk)
Nářečí slezštiny podle Alfreda Zaręby Slezština ve veřejném prostoru: transparent ''Každý jiný, všichni rovní'' na průvodu LGBT hrdosti Slezština ve veřejném prostoru: vývěsný štít ''Květinářství: květiny a dárky'' s typickými lexikálními germanismy Slezština ve veřejném prostoru: výstražný nápis ''Dej pozor na tramvaj'' na chodníku v Chořově Dvojjazyčný slezsko-český nápis v Jablunkově, slezština zapsaná alternativním těšínským zápisem Slezština je západoslovanský jazyk použivaný v Horním Slezsku, v současnosti menšinově.
Nový!!: Morava a Slezština (lechický jazyk) · Vidět víc »
Slezská expozitura země Moravskoslezské
Slezská expozitura země Moravskoslezské, oficiálním názvem Moravskoslezský zemský národní výbor – expositura v Moravské Ostravě, vznikla v rámci země Moravskoslezské po osvobození 31. května 1945 v reakci na požadavek obnovení samosprávy země Slezské.
Nový!!: Morava a Slezská expozitura země Moravskoslezské · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Morava a Slezsko · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Morava a Slované · Vidět víc »
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Nový!!: Morava a Slováci · Vidět víc »
Slovácko
Havřicích Kaplička v Uherském Brodě-Havřicích, lokalita „Vinohrady“ datum přístupu.
Nový!!: Morava a Slovácko · Vidět víc »
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
Nový!!: Morava a Slovenská republika (1939–1945) · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Morava a Slovensko · Vidět víc »
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Nový!!: Morava a Soluň · Vidět víc »
Soudní okres
Soudní okresy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku roku 1938 Soudní okresy (německy Gerichtsbezirke) byly od roku 1850 (definitivně od roku 1868) soudní obvody 1. stupně, tedy územní jednotky Rakouska-Uherska, podle kterých byly (a v Rakousku stále jsou) nezávisle na správním členění organizovány okresní soudy.
Nový!!: Morava a Soudní okres · Vidět víc »
Spisovná čeština
Spisovná čeština je podoba českého jazyka, která je určena pro používání na oficiální úrovni.
Nový!!: Morava a Spisovná čeština · Vidět víc »
Společnost pro Moravu a Slezsko
Společnost pro Moravu a Slezsko (SMS) byla založena v Brně pod vlivem událostí tzv.
Nový!!: Morava a Společnost pro Moravu a Slezsko · Vidět víc »
Spytihněv II.
Spytihněv II. (1031 – 28. ledna 1061, latinsky Spitigneu či Zpitigneu) byl český kníže (1055–1061) z dynastie Přemyslovců, podle Kosmy muž velmi krásný, vlasy měl tmavší nad černou smolu, vousy dlouze splývající, tvář veselou...
Nový!!: Morava a Spytihněv II. · Vidět víc »
Staré Město (okres Šumperk)
Staré Město (německy (Mährisch) Altstadt) je město ležící na severu Moravy mezi Králickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem na říčce Krupá.
Nový!!: Morava a Staré Město (okres Šumperk) · Vidět víc »
Staré Město (okres Uherské Hradiště)
Staré Město (do roku 1996 Staré Město u Uherského Hradiště, německy Altstadt bei Ungarisch Hradisch) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji na pravém břehu řeky Moravy.
Nový!!: Morava a Staré Město (okres Uherské Hradiště) · Vidět víc »
Starý Knín
Starý Knín je někdejší samostatná ves, nyní součást města Nového Knína, se kterým jak stavebně, tak i administrativně splynula (sloučeno i číslování domů, zachováno zůstalo pouze samostatné katastrální území).
Nový!!: Morava a Starý Knín · Vidět víc »
Statutární město
Statutární město je město, jehož správa je organizována (nebo může být organizována) podle základní městské vyhlášky, anebo jde o takové město, jež je plně řízeno dle zemského zákona, přičemž se oba typy těchto právních norem označují jako statut města.
Nový!!: Morava a Statutární město · Vidět víc »
Státní převrat
Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.
Nový!!: Morava a Státní převrat · Vidět víc »
Státní správa
Finanční úřad v Ostravě Státní správa je činnost státu prováděná buď přímo státními orgány nebo jinými orgány, na které stát výkon státní správy v určitém rozsahu přenesl.
Nový!!: Morava a Státní správa · Vidět víc »
Státní znak České republiky
Česká republika používá již od roku 1990 státní znak, který má dvě varianty: malý státní znak a velký státní znak.
Nový!!: Morava a Státní znak České republiky · Vidět víc »
Strážnice (okres Hodonín)
Strážnice (místním dialektem Strážnica) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 15 km severovýchodně od Hodonína, na levém břehu říčky Veličky poblíž jejího ústí do Moravy.
Nový!!: Morava a Strážnice (okres Hodonín) · Vidět víc »
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Nový!!: Morava a Sudetští Němci · Vidět víc »
Sudetenland
#PŘESMĚRUJ Sudety (rozcestník).
Nový!!: Morava a Sudetenland · Vidět víc »
Sudetenland (provincie, 1918)
Provincie Sudetsko byla jednou z Němci vyhlášených provincií vzniklých po vyhlášení samostatného Československa.
Nový!!: Morava a Sudetenland (provincie, 1918) · Vidět víc »
Sudetoněmecká území
Sudetoněmecká území (německy Sudetendeutsche Gebiete) byla správní jednotka nacistického Německa vytvořená 1. října 1938 na části území Československa označovaném jako Sudety, které bylo anektováno na základě Mnichovské dohody.
Nový!!: Morava a Sudetoněmecká území · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Morava a Svatá říše římská · Vidět víc »
Svatý Cyril
Svatý Cyril, původním jménem Konstantinos (řecky Κωνσταντίνος), zvaný Filosof, řeholním jménem Kyrillos (826/827 v Soluni – 14. února 869 v Římě), byl významný byzantský teolog, kněz, mnich, filozof, filolog a diplomat, jeden z nejvýznamnějších učenců 9.
Nový!!: Morava a Svatý Cyril · Vidět víc »
Svatý Metoděj
Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci Svatý Metoděj (řecky Μεθόδιος, Methodios; latinsky Methodius) (813 (prameny uvádějí i 815) v Soluni – 6. dubna 885 na Moravě) byl významný byzantský právník, státník, mnich, biskup, teolog, světec a jeden z nejvýznamnějších učenců 9. století.
Nový!!: Morava a Svatý Metoděj · Vidět víc »
Svatopluk
Svatopluk je prastaré slovanské jméno, které se vykládá jako silný, silný v plucích, ve svém vojsku.
Nový!!: Morava a Svatopluk · Vidět víc »
Svitava
Svitava je řeka na Moravě.
Nový!!: Morava a Svitava · Vidět víc »
Svitavy
Svitavy jsou město ležící v Pardubickém kraji v okrese Svitavy, 59 km severozápadně od Olomouce.
Nový!!: Morava a Svitavy · Vidět víc »
Svratka
Svratka v městské části Brno-Komín Svratka v Jundrově, léto 2011 Regulované koryto Svratky u hotelu Voroněž na Starém Brně Svratka v Židlochovicích Přírodní památka Nosislavská zátočina – jediný zachovalý původní meandr na dolním toku Svratky Svitavou Svratka (německy Schwarza(ch) nebo Schwarzawa) je řeka na Moravě, největší přítok Dyje a hlavní tok procházející městem Brnem.
Nový!!: Morava a Svratka · Vidět víc »
Synagoga
Plzni je jednou z největších na světě Evropě Brně Synagoga (z řeckého, synagógé, „shromáždění“;, bejt kneset, „dům shromáždění“ nebo בית תפילה, bejt tfila, „dům modlitby“), je židovská modlitebna, sloužící kromě místa pro bohoslužebná setkání i jako místo společenských setkání nebo náboženského studia.
Nový!!: Morava a Synagoga · Vidět víc »
Těšínsko
Těšínsko, také Těšínské Slezsko je termín označující území bývalého Těšínského knížectví včetně všech jeho bývalých území, z nichž se stala samostatná stavovská panství, a s územím bývalého stavovského panství Bohumín.
Nový!!: Morava a Těšínsko · Vidět víc »
Třebíč
Třebíč (v místním nářečí Třebič nebo Střebič; Trebitsch) je město s rozšířenou působností, které se nachází na západě Moravy v okrese Třebíč v jihovýchodní části Kraje Vysočina a je po Jihlavě jeho druhým největším městem.
Nový!!: Morava a Třebíč · Vidět víc »
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Nový!!: Morava a Třicetiletá válka · Vidět víc »
Telč
Telč (německy Teltsch) je město na jihozápadě Moravy v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, 25 km jihozápadně od Jihlavy.
Nový!!: Morava a Telč · Vidět víc »
Trenčínský kraj
Trenčínský kraj je kraj na Slovensku v západní části země s krajským městem Trenčínem.
Nový!!: Morava a Trenčínský kraj · Vidět víc »
Trnavský kraj
Trnavský kraj je kraj na Slovensku v jihozápadní části země s krajským městem Trnavou.
Nový!!: Morava a Trnavský kraj · Vidět víc »
Uherské Hradiště
264x264px Uherské Hradiště (slováckým nářečím Hradišče) je město ve Zlínském kraji, 23 km jihozápadně od Zlína na levém břehu řeky Moravy.
Nový!!: Morava a Uherské Hradiště · Vidět víc »
Uherský Brod
Uherský Brod (německy Ungarisch Brod) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 14 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na řece Olšavě.
Nový!!: Morava a Uherský Brod · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Morava a Uhersko · Vidět víc »
UNESCO
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.
Nový!!: Morava a UNESCO · Vidět víc »
Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzita Palackého v Olomouci (latinsky: Universitas Palackiana Olomucensis) byla založena v roce 1573, takže je po Univerzitě Karlově druhou nejstarší univerzitou v českých zemích, na Moravě pak nejstarší.
Nový!!: Morava a Univerzita Palackého v Olomouci · Vidět víc »
Valaši (severní Karpaty)
Zăbalțu") Valaši je historický termín a exonymum používané od středověku do novověku k označení především Rumunů, ale také Arumunů, Meglenorumunů, Istrorumunů a dalších podskupin hovořící balkanorománskými jazyky ve střední a východní Evropě.
Nový!!: Morava a Valaši (severní Karpaty) · Vidět víc »
Valašsko
Valašsko je tradiční region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem.
Nový!!: Morava a Valašsko · Vidět víc »
Valašsko (Rumunsko)
Valašsko (rumunsky Țara Românească, Цѣра Рȣмѫнѣскъ v rumunské cyrilici, nebo Valahia) je země na jihu Rumunska, rozkládající se mezi karpatským obloukem a řekou Dunaj.
Nový!!: Morava a Valašsko (Rumunsko) · Vidět víc »
Valtice
Valtice (v místním nářečí Valčice) jsou malé vinařské město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 9 km západně od Břeclavi, u hranic s Rakouskem, v oblasti Valticka.
Nový!!: Morava a Valtice · Vidět víc »
Valticko
Valticko, dříve psáno Valčicko, něm.
Nový!!: Morava a Valticko · Vidět víc »
Václav I.
Václav I. (1205 – 23. září 1253 Počaply u Berouna), zvaný též Jednooký, byl čtvrtý český král z rodu Přemyslovců, druhorozený syn Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské a též bratr svaté Anežky.
Nový!!: Morava a Václav I. · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Morava a Vídeň · Vidět víc »
Východočeský kraj
Východočeský kraj byl vytvořen 11.
Nový!!: Morava a Východočeský kraj · Vidět víc »
Veligrad
Veligrad („velké město“), nebo také Velehrad, bylo hlavní město a mocenské centrum Velkomoravské říše.
Nový!!: Morava a Veligrad · Vidět víc »
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Nový!!: Morava a Velkomoravská říše · Vidět víc »
Vesce (Počátky)
Vesce je část města Počátky v okrese Pelhřimov.
Nový!!: Morava a Vesce (Počátky) · Vidět víc »
Vikariát
Vikariát může znamenat.
Nový!!: Morava a Vikariát · Vidět víc »
Vilém Hrubý
Vilém Hrubý (18. listopadu 1912 Říkovice – 23. září 1985 Brno), původní profesí pedagog, vlastivědný pracovník, muzejník, archeolog, objevitel prvního křesťanského kostela prokazatelně náležejícího do období Velké Moravy v poloze Na Valách.
Nový!!: Morava a Vilém Hrubý · Vidět víc »
Vlčnov
Obec Vlčnov (se nachází v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, zhruba 5 km jihozápadně od Uherského Brodu.
Nový!!: Morava a Vlčnov · Vidět víc »
Vojtech Tuka
Vojtech Tuka (4. července 1880 Štiavnické Bane pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch nebo Piarg – 20. srpna 1946 Bratislava) byl slovenský politik, funkcionář HSĽS, placený agent maďarské vlády, válečný zločinec a předseda vlády první slovenské republiky.
Nový!!: Morava a Vojtech Tuka · Vidět víc »
Vratislav II.
Vratislav II. (okolo 1033 – 14. ledna 1092) byl český kníže od 28. ledna 1061 do dubna 1085 a poté první český král z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Morava a Vratislav II. · Vidět víc »
Vrbovce
Vrbovce jsou obec na Slovensku v okrese Myjava.
Nový!!: Morava a Vrbovce · Vidět víc »
Vrchovina
Vrchovina je typ georeliéfu s členitým povrchem a s vnitřní výškovou členitostí 150 až 300 metrů..
Nový!!: Morava a Vrchovina · Vidět víc »
Vsetínské vrchy
Vsetínské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 338 km² a střední výšce 593 m n. m. Jde o geomorfologický podcelek tvořený flyšovými souvrstvími Hostýnsko-vsetínské hornatiny.
Nový!!: Morava a Vsetínské vrchy · Vidět víc »
Vyškovská brána
Vyškovská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin.
Nový!!: Morava a Vyškovská brána · Vidět víc »
Vysídlení Němců z Československa
Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.
Nový!!: Morava a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »
Vysoká hole
Vysoká hole (německy Hohe Heide), 1465 m, je druhá nejvyšší hora ležící v pohoří Hrubý Jeseník.
Nový!!: Morava a Vysoká hole · Vidět víc »
Zákonodárná moc
Zákonodárná moc je oprávnění vydávat zákony.
Nový!!: Morava a Zákonodárná moc · Vidět víc »
Zánik Československa
Československo zaniklo po 74 letech a 64 dnech od svého založení uplynutím 31.
Nový!!: Morava a Zánik Československa · Vidět víc »
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Nový!!: Morava a Země Koruny české · Vidět víc »
Země Moravská
Českého Slezska na župy z roku 1920 Země Moravská byl v období od roku 1918 do 30.
Nový!!: Morava a Země Moravská · Vidět víc »
Země Moravskoslezská
Země Moravskoslezská (německy Land Mähren-Schlesien) byl samosprávný celek, jedna ze samosprávných zemí Československé republiky, která vznikla spojením dosavadní země Moravské a země Slezské v roce 1928 a existovala do roku 1948.
Nový!!: Morava a Země Moravskoslezská · Vidět víc »
Země v Československu
Po svém vzniku 28. října 1918 převzala Československá republika na území tzv.
Nový!!: Morava a Země v Československu · Vidět víc »
Zemská sněmovna v Brně
Zemská sněmovna (označována rovněž jako Zemský dům I) je historická parlamentní, dnes památkově chráněná budova, postavená v severoitalském novorenesančním slohu.
Nový!!: Morava a Zemská sněmovna v Brně · Vidět víc »
Zemské úřady
#PŘESMĚRUJ Zemský úřad.
Nový!!: Morava a Zemské úřady · Vidět víc »
Zemské desky
Desky zemské Zemské desky (ve staré češtině používán název vždy v opačném pořadí slov: desky zemské; výraz se užívá zásadně v plurálu, v genitivu je tvar zemských desk/desk zemských, Landtafeln, tabulae terrae) jsou předchůdcem pozemkových knih (což je rejstřík a doklad o vlastnictví půdy a jiných nemovitostí).
Nový!!: Morava a Zemské desky · Vidět víc »
Zemské hejtmanství Dolní Podunají
Zemské hejtmanství Dolní Podunají (německy Landeshauptmannschaft Niederdonau) bylo v období od 13. března 1938 do 30. dubna 1939 správním útvarem existujícím zpočátku na území rakouské spolkové země Dolní Rakousy, později i v severních třech pětinách Burgenlandu, na jihu Moravy a jihovýchodě Čech a na části Slovenska (Devín a Petržalka).
Nový!!: Morava a Zemské hejtmanství Dolní Podunají · Vidět víc »
Zemský úřad v Brně
Sídlo Zemského úřadu v bývalém Místodržitelském paláci Další budova úřadu (Moravské náměstí čo. 6) Nový zemský dům Zemský úřad v Brně byl nejvyšší orgán státní správy a samosprávy v zemi Moravskoslezské v letech 1928–1945.
Nový!!: Morava a Zemský úřad v Brně · Vidět víc »
Zemský hejtman
Zemský hejtman (Landeshauptmann) je označení zemského představeného, dnes především předsedy vlády rakouských spolkových zemí a italské autonomní provincie Bolzano (Jižní Tyrolsko).
Nový!!: Morava a Zemský hejtman · Vidět víc »
Zemský prezident
Zemský prezident byl v dobách zemského zřízení politickým představitelem země, jakožto správní jednotky státu.
Nový!!: Morava a Zemský prezident · Vidět víc »
Zemský výbor
Zemský výbor byl od roku 1861 až do druhé světové války výkonný orgán (obdoba vlády) zemí Rakouského císařství (od roku 1867 v Předlitavsku) a poté zemí v Československé republice.
Nový!!: Morava a Zemský výbor · Vidět víc »
Zikmund Lucemburský
Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk/Praha – 9. prosince 1437 Znojmo) byl syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, polorodý bratr Václava IV. a tchán Albrechta Habsburského.
Nový!!: Morava a Zikmund Lucemburský · Vidět víc »
Zlín
Zlín (v letech 1949–1989 Gottwaldov) je statutární město na východě Moravy.
Nový!!: Morava a Zlín · Vidět víc »
Zlínský kraj
Zlínský kraj je vyšší územní samosprávný celek, jeden ze 14 krajů České republiky.
Nový!!: Morava a Zlínský kraj · Vidět víc »
Znak (heraldika)
Znak je trvalé nedědičné znamení ve štítě vytvořené podle ustálených heraldických pravidel na základě vžitého nebo uděleného práva.
Nový!!: Morava a Znak (heraldika) · Vidět víc »
Znojemský úděl
Znojemský úděl, zkráceně Znojemsko, je označení historického území na jižní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.
Nový!!: Morava a Znojemský úděl · Vidět víc »
Znojmo
Znojmo (německy Znaim) je moravské město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně.
Nový!!: Morava a Znojmo · Vidět víc »
1. říjen
1.
Nový!!: Morava a 1. říjen · Vidět víc »
1. leden
1.
Nový!!: Morava a 1. leden · Vidět víc »
1. listopad
1.
Nový!!: Morava a 1. listopad · Vidět víc »
1. prosinec
1.
Nový!!: Morava a 1. prosinec · Vidět víc »
1003
Bez popisu.
Nový!!: Morava a 1003 · Vidět víc »
1019
Bez popisu.
Nový!!: Morava a 1019 · Vidět víc »
1029
Bez popisu.
Nový!!: Morava a 1029 · Vidět víc »
1061
Bez popisu.
Nový!!: Morava a 1061 · Vidět víc »
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Nový!!: Morava a 11. století · Vidět víc »
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Nový!!: Morava a 12. století · Vidět víc »
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Nový!!: Morava a 13. století · Vidět víc »
14. červen
14.
Nový!!: Morava a 14. červen · Vidět víc »
1462
Bez popisu.
Nový!!: Morava a 1462 · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Morava a 15. století · Vidět víc »
1535
České země.
Nový!!: Morava a 1535 · Vidět víc »
1573
1573 (MDLXXIII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Morava a 1573 · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Morava a 16. století · Vidět víc »
1619
1619 (MDCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Morava a 1619 · Vidět víc »
1620
1620 (MDCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Morava a 1620 · Vidět víc »
1628
1628 (MDCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Morava a 1628 · Vidět víc »
1636
1636 (MDCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Morava a 1636 · Vidět víc »
1641
Aure de Montalais''' 1641 (MDCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Morava a 1641 · Vidět víc »
1642
1642 (MDCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Morava a 1642 · Vidět víc »
17. století
17.
Nový!!: Morava a 17. století · Vidět víc »
1749
1749 (MDCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Morava a 1749 · Vidět víc »
1763
1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Morava a 1763 · Vidět víc »
1790
1790 (MDCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Morava a 1790 · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Morava a 18. století · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Morava a 1848 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Morava a 1849 · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Morava a 1880 · Vidět víc »
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Morava a 1915 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Morava a 1918 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Morava a 1920 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Morava a 1925 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Morava a 1926 · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Morava a 1927 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Morava a 1928 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Morava a 1935 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Morava a 1939 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Morava a 1940 · Vidět víc »
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Morava a 1942 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Morava a 1946 · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Morava a 1948 · Vidět víc »
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Morava a 1992 · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Morava a 2000 · Vidět víc »
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Morava a 2004 · Vidět víc »
2019
Rok 2019 (MMXIX) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Morava a 2019 · Vidět víc »
29. říjen
29.
Nový!!: Morava a 29. říjen · Vidět víc »
30. říjen
30.
Nový!!: Morava a 30. říjen · Vidět víc »
31. červenec
31.
Nový!!: Morava a 31. červenec · Vidět víc »
833
Mojmír I. vyhnal Pribinu ze sousedního Nitranského knížectví a tím vznikla tzv.
Nový!!: Morava a 833 · Vidět víc »
863
Bez popisu.
Nový!!: Morava a 863 · Vidět víc »
906
Bez popisu.
Nový!!: Morava a 906 · Vidět víc »
907
Bez popisu.
Nový!!: Morava a 907 · Vidět víc »
955
Bez popisu.
Nový!!: Morava a 955 · Vidět víc »
965
Bez popisu.
Nový!!: Morava a 965 · Vidět víc »