Rychlejší přístup než prohlížeči!
16 vztahy: Alexandrovův soubor písní a tanců, Řád Bílého lva, Berlín, Dirigent, Generálmajor, Hudební skladatel, Hymna Sovětského svazu, Moskevská státní konzervatoř, Ruské impérium, Rusko, Sbormistr, Sovětská okupační zóna Německa, Sovětský svaz, Státní cena SSSR, Svatá válka (píseň), 1946.
Alexandrovův soubor písní a tanců
Vasilij Štefuca Alexandrovův soubor písní a tanců, plným současným oficiálním názvem Akademický soubor písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova (rusky Академический ансамбль песни и пляски Российской Армии имени А. В. Александрова), více však známý jako Alexandrovci, je pěvecký a taneční soubor, který byl oficiálním armádním uměleckým souborem Rudé armády bývalého Sovětského svazu (nyní Ruské armády Ruské federace).
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Alexandrovův soubor písní a tanců · Vidět víc »
Řád Bílého lva
Řád Bílého lva je nejvyšší státní vyznamenání České republiky.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Řád Bílého lva · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Berlín · Vidět víc »
Dirigent
barokní taktovkou) Mezinárodním hudebním festivalu Špilberk (srpen 2013) Dirigent (z latiny, 1. příčestí (.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Dirigent · Vidět víc »
Generálmajor
upright Hodnostní označení '''generálmajora''' (OF-7) Armády ČR Generálmajor je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Generálmajor · Vidět víc »
Hudební skladatel
Francouzský skladatel Louis-Nicolas Clérambault Hudební skladatel (též komponista) je umělec, který tvoří nové hudební skladby a zpravidla je zaznamenává ve formě hudební notace, podle které jeho hudbu poté provozují výkonní umělci (interpreti – zpěváci, hráči na hudební nástroje, dirigenti event. další umělci).
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Hudební skladatel · Vidět víc »
Hymna Sovětského svazu
Hymna Sovětského svazu byla hymna dnes již neexistujícího státu, která byla používána od roku 1944 do zániku tohoto státu v roce 1991.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Hymna Sovětského svazu · Vidět víc »
Moskevská státní konzervatoř
Moskevská státní konzervatoř P. I. Čajkovského je nejvýznamnější hudební vzdělávací instituce v Moskvě.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Moskevská státní konzervatoř · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Rusko · Vidět víc »
Sbormistr
Sbormistryně s maďarským ženským sborem Sbormistr je umělecký vedoucí pěveckého sboru, de facto je jeho dirigentem.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Sbormistr · Vidět víc »
Sovětská okupační zóna Německa
Sovětská okupační zóna Německa byla jedním ze čtyř okupačních útvarů, v červenci 1945 vítěznými spojenci zřízených v poválečném Německu na základě výsledků Postupimské konference.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Sovětská okupační zóna Německa · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Sovětský svaz · Vidět víc »
Státní cena SSSR
Státní cena SSSR byla každoroční cena udělovaná ústředním výborem KSSS a Radou ministrů SSSR v letech 1967 až 1991 k výročí Říjnové revoluce za vynikající tvůrčí úspěchy v oblasti vědy a techniky, literatury a umění.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Státní cena SSSR · Vidět víc »
Svatá válka (píseň)
Svatá válka (rusky Священная война) je sovětská vojenská píseň.
Nový!!: Alexandr Vasiljevič Alexandrov a Svatá válka (píseň) · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
