Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn
Vaše vlastní Uniepedie s vaším logem a doménou, od 9,99 USD/měsíc
Vytvořit můj Uniepedie

Alexij I.

Index Alexij I.

Alexij I. (světským jménem: Sergej Vladimirovič Simanskij; 8. listopadu 1877, Moskva – 17. dubna 1970, Peredělkino) byl biskup Ruské pravoslavné církve a patriarcha moskevský a celé Rusi.

Obsah

  1. 110 vztahy: Alexandrie, Alexandro-Něvská lávra, Alexij II., Archimandrita, Arcibiskup canterburský, Astrachaň, Athény, Autokefální církev, Ženeva, Čeka, Černihiv, Černosotněnci, Řád Jiřího I., Řád rumunské hvězdy, Řád sv. Vladimíra, Řád svaté Trojice, Řád svatého Alexandra, Řád Umajjovců, Bělorusko, Biskupská berla, Bulharsko, Charkov, Chrám svaté Sofie (Novgorod), Damašek, Eparchie moskevská, Eparchie novgorodská, Eparchie penzenská, Eparchie petrohradská, Eparchie pskovská, Eparchie tichvinská, Infarkt myokardu, Ivan III., Jerodiákon, Jeromonach, Jeruzalém, Josif Vissarionovič Stalin, Jugoslávie, Jurij Lužkov, Karagandská oblast, Káhira, Kišiněv, Komorník (úřad), Koptská pravoslavná církev, Kyjev, Kyjevskopečerská lávra, Libanon, Liturgie předem posvěcených darů, Lomonosovova univerzita, Londýn, Makarij (Něvskij), ... Rozbalte index (60 více) »

Alexandrie

Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.

Vidět Alexij I. a Alexandrie

Alexandro-Něvská lávra

Svato-Trojická Alexandro-Něvská lávra (Свято-Троицкая Александро-Невская лавра) je mužský pravoslavný monastýr na východním okraji Něvského prospektu v Petrohradě, první a zároveň největší monastýr ve městě.

Vidět Alexij I. a Alexandro-Něvská lávra

Alexij II.

Alexij II. (rodným jménem Alexej Michajlovič Rüdiger –; 23. února 1929 Tallinn – 5. prosince 2008 Moskva) byl ruský pravoslavný duchovní, od roku 1990 16.

Vidět Alexij I. a Alexij II.

Archimandrita

Ioanykij Haljatovskyj (1620-1688), Ukrajinský archimandrita ze 17. století Marek (Krupica) v roce 2014 Archimandrita (řidčeji archimandrit) je označení pro představeného kláštera v křesťanských církvích východního (byzantského) ritu.

Vidět Alexij I. a Archimandrita

Arcibiskup canterburský

Canterburská katedrála Arcibiskup canterburský je nejvyšší biskup, představený Anglikánské církve, symbolický nejvyšší představitel světové anglikánské komunity a diecézní biskup Canterburské diecéze.

Vidět Alexij I. a Arcibiskup canterburský

Astrachaň

Astrachaň (rusky А́страхань, tatarsky Ästerxan) je město na jihu evropské části Ruské federace poblíž Kaspického moře.

Vidět Alexij I. a Astrachaň

Athény

Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.

Vidět Alexij I. a Athény

Autokefální církev

Časová osa organizace pravoslavných církví, včetně vyznačení jejich autokefality (k r. 2022) Autokefální církev je společenství křesťanů, které je organizačně a právně nezávislé, nepodléhá tedy žádné vnější autoritě.

Vidět Alexij I. a Autokefální církev

Ženeva

Ženeva (švýcarskou němčinou,, franko-provensálsky Zeneva) je švýcarské město a hlavní město kantonu Ženeva.

Vidět Alexij I. a Ženeva

Čeka

Emblém Čeky Členové kolegia VČK v roce 1921, zleva: Jakov Peters, Józef Unszlicht, Abram Belenkij (stojí), Felix Edmundovič Dzeržinskij a Vjačeslav Menžinskij. Čeka (fonetická podoba ruské zkratky ЧК, Črezvyčajnaja komissija, Mimořádná komise.

Vidět Alexij I. a Čeka

Černihiv

Černihiv (historicky znám především jako Černigov;;, staroslovansky; Чєрнигов) je staroslovanské město na území dnešní Ukrajiny v regionu Polesí v severní části země, v minulosti bylo hlavním městem Černigovského knížectví.

Vidět Alexij I. a Černihiv

Černosotněnci

Černosotněnci (rusky: черносотенцы nebo Чёрная сотня) bylo souhrnné označení členů ruských ultraradikálních politických stran a hnutí jako byl například Svaz ruského lidu, Ruská monarchistická strana, nebo Ruský lidový svaz Michala Archanděla v době mezi 1905–1917.

Vidět Alexij I. a Černosotněnci

Řád Jiřího I.

Řád Jiřího I. (řecky Τάγμα τουΓεωργίουΑ') byl řád Řeckého království.

Vidět Alexij I. a Řád Jiřího I.

Řád rumunské hvězdy

Řád rumunské hvězdy (rumunsky Ordinul Steaua României) je rumunský nejvyšší občanský řád a druhé nejvyšší státní vyznamenání po zaniklém Řádu Michala Chrabrého.

Vidět Alexij I. a Řád rumunské hvězdy

Řád sv. Vladimíra

Řád svatého Vladimíra nebo celým jménem Imperátorský řád svatého, apoštolům rovného knížete Vladimíra (rusky: Императорский орден Святого Равноапостольного князя Владимира) byl ruský řád udělovaný za obecné zásluhy o stát.

Vidět Alexij I. a Řád sv. Vladimíra

Řád svaté Trojice

Řád svaté Trojice bylo státní vyznamenání Etiopského císařství založené byl roku 1930 Hailem Selassie I. Zprvu byl udílen výhradně vysoce postaveným duchovním, příslušníkům šlechty a významným členům císařského dvora.

Vidět Alexij I. a Řád svaté Trojice

Řád svatého Alexandra

Řád svatého Alexandra (Царски орден на свети Александър) byl řád Bulharského knížectví a následně Bulharského carství.

Vidět Alexij I. a Řád svatého Alexandra

Řád Umajjovců

Řád Umajjovců (وسامأمية الوطني) je nejvyšší vyznamenání Syrské arabské republiky.

Vidět Alexij I. a Řád Umajjovců

Bělorusko

Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.

Vidět Alexij I. a Bělorusko

Biskupská berla

litoměřický biskup Jan Baxant s biskupskou berlou v ruce Maxim s biskupským žezlem v ruce Ukrajinské katolické církve s biskupským žezlem staršího (jednoduššího) typu. Biskupská berla nebo biskupské žezlo (lat.

Vidět Alexij I. a Biskupská berla

Bulharsko

Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.

Vidět Alexij I. a Bulharsko

Charkov

Charkov je druhé největší město Ukrajiny (žije zde přibližně 1,42 milionů obyvatel).

Vidět Alexij I. a Charkov

Chrám svaté Sofie (Novgorod)

Chrám svaté Sofie (Sofijskij sobor) čili chrám Boží Moudrosti je pravoslavný chrám, nacházející se v areálu Novgorodského dětince v ruském Velikém Novgorodu.

Vidět Alexij I. a Chrám svaté Sofie (Novgorod)

Damašek

Damašek (arabsky oficiálně دمشق Dimašk, hovorově aš-Šám الشام) je hlavní město Sýrie.

Vidět Alexij I. a Damašek

Eparchie moskevská

Eparchie Moskva je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Vidět Alexij I. a Eparchie moskevská

Eparchie novgorodská

Eparchie Novgorod je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Vidět Alexij I. a Eparchie novgorodská

Eparchie penzenská

Eparchie Penza je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Vidět Alexij I. a Eparchie penzenská

Eparchie petrohradská

Eparchie Petrohrad je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Vidět Alexij I. a Eparchie petrohradská

Eparchie pskovská

Eparchie Pskov je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Vidět Alexij I. a Eparchie pskovská

Eparchie tichvinská

Eparchie Tichvin je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Vidět Alexij I. a Eparchie tichvinská

Infarkt myokardu

Infarkt myokardu (opouštěné výrazy srdeční mrtvice, srdeční záhať) je náhlé přerušení krevního zásobování části srdce.

Vidět Alexij I. a Infarkt myokardu

Ivan III.

Ivan III.

Vidět Alexij I. a Ivan III.

Jerodiákon

Ruský jerodiákon Jerodiákon případně hierodiákon (иеродиакон, či иеродьякон z řeckých výrazů ἱερο- – důstojný, svatý a διάκονος – služebník), ve starším ruském označení též „černý diákon“ („чёрный диакон“) je pravoslavný mnich se svěcením diákona.

Vidět Alexij I. a Jerodiákon

Jeromonach

epitrachelionem. Jeromonach (řecky: Ἱερομόναχος, Ieromonachos; církevně slovansky: jeromonach), je označení pro mnicha, který je zároveň vysvěcen na kněze, užívané v pravoslavné a řeckokatolické církvi.

Vidět Alexij I. a Jeromonach

Jeruzalém

Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).

Vidět Alexij I. a Jeruzalém

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Vidět Alexij I. a Josif Vissarionovič Stalin

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Vidět Alexij I. a Jugoslávie

Jurij Lužkov

Jurij Michajlovič Lužkov (21. září 1936, Moskva – 10. prosince 2019, Mnichov) byl ruský politik, člen politické strany Jednotné Rusko.

Vidět Alexij I. a Jurij Lužkov

Karagandská oblast

Karagandská oblast je oblast v centrální části Kazachstánu.

Vidět Alexij I. a Karagandská oblast

Káhira

Klimadiagram Káhiry Káhira (arabsky: القاهرة, Al-Qáhira („Vítězná“), v hovorové egyptské arabštině obvykle Masr) je hlavní město Egypta a po Lagosu druhé nejlidnatější město Afriky.

Vidět Alexij I. a Káhira

Kišiněv

Kišiněv (rumunsky Chișinău, rusky Кишинёв / Kišiňov) je největší a hlavní město Moldavska.

Vidět Alexij I. a Kišiněv

Komorník (úřad)

Komorník či komoří (latinsky camerarius, německy Kämmerer nebo Kammerherr) jsou dva tituly středověkého původu pro úředníka zabývajícího se financemi.

Vidět Alexij I. a Komorník (úřad)

Koptská pravoslavná církev

Koptský kříž Koptská pravoslavná církev (ti.eklisia en.remenkimi en.orthodoxos) je největší křesťanskou církví v Egyptě (min. 8-9 milionů obyv.), která patří do skupiny starobylých východních církví a která neuznává christologii Chalkedonského koncilu (451).

Vidět Alexij I. a Koptská pravoslavná církev

Kyjev

Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.

Vidět Alexij I. a Kyjev

Kyjevskopečerská lávra

Kyjevskopečerská lávra je pravoslavný klášterní komplex v ukrajinském Kyjevě, založený roku 1051 poustevníky Feodosijem a Antonijem Pečerským.

Vidět Alexij I. a Kyjevskopečerská lávra

Libanon

Libanon, plným názvem Libanonská republika, je stát na Blízkém východě v jihozápadní Asii, při východním pobřeží Středozemního moře.

Vidět Alexij I. a Libanon

Liturgie předem posvěcených darů

Liturgie předem posvěcených darů (řecky: Η Θεία Λειτουργία τῶν Προηγιασμένων (Δώρων), církevně slovansky: Лїтургі́я преждеосвяще́нныхъ даро́въ) je v řeckokatolické a pravoslavné církvi speciální postní bohoslužba.

Vidět Alexij I. a Liturgie předem posvěcených darů

Lomonosovova univerzita

Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova (Moskovskij gosudarstvennyj universitet imeni M. V. Lomonosova; zkratka MGU) je nejstarší a největší univerzita v Rusku.

Vidět Alexij I. a Lomonosovova univerzita

Londýn

Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.

Vidět Alexij I. a Londýn

Makarij (Něvskij)

Svatý Makarij (světským jménem: Michail Andrejevič Něvskij, rozený Parvickij; 13. října 1835, Šapkino – 1. března 1926, Kotělniki) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita altajský.

Vidět Alexij I. a Makarij (Něvskij)

Medaile Za obranu Leningradu

Medaile Za obranu Leningradu (Медаль «За оборону Ленинграда») byla sovětská medaile založená roku 1942.

Vidět Alexij I. a Medaile Za obranu Leningradu

Medaile Za udatnou práci za Velké vlastenecké války 1941–1945

Medaile Za udatnou práci za Velké vlastenecké války 1941–1945 bylo státní vyznamenání Sovětského svazu založené roku 1945.

Vidět Alexij I. a Medaile Za udatnou práci za Velké vlastenecké války 1941–1945

Mikuláš II. Alexandrovič

Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.

Vidět Alexij I. a Mikuláš II. Alexandrovič

Moldavsko

Moldavsko, oficiálně Moldavská republika, je východoevropský vnitrozemský stát na severovýchodním okraji Balkánu.

Vidět Alexij I. a Moldavsko

Moleben

Vladimíra Putina prezidentem Ruské federace 7. května 2000 Moleben (resp. staroslověnsky моле́бен, církevně bulharsky „молебный“, „молитвенный“) v pravoslavné liturgii označuje krátkou společnou bohoslužbu prosebného nebo děkovného charakteru, jež se modlitbou obrací k Bohu, Bohorodičce nebo svatým.

Vidět Alexij I. a Moleben

Moskevská duchovní akademie

Moskevská duchovní akademie, někdy též Moskevská teologická akademie (rusky Московская духовная академия, zkr. МДА/MDA) je vysokoškolská instituce Ruské pravoslavné církve, jejímž cílem je školení duchovních, učitelů, teologů a zaměstnanců pro činnost pravoslavné církve.

Vidět Alexij I. a Moskevská duchovní akademie

Moskevský Kreml

Moskevský Kreml je středověký kreml v centru Moskvy založený středověkou ruskou vládnoucí dynastií Rurikovců.

Vidět Alexij I. a Moskevský Kreml

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Vidět Alexij I. a Moskva

Národní řád cedru

Národní řád cedru (وسامالأرز الوطني‎) je druhé nejvyšší státní vyznamenání Libanonské republiky.

Vidět Alexij I. a Národní řád cedru

Nejsvětější synod

Velká Něva v Petrohradu Nejsvětější vládnoucí synod (rusky Святейший Правительствующий Синод, starorusky Святѣйшій Правительствующій Сѵнодъ) byla nejvyšší instituce Ruské pravoslavné církve zřízená Petrem I.

Vidět Alexij I. a Nejsvětější synod

Nikita Sergejevič Chruščov

Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).

Vidět Alexij I. a Nikita Sergejevič Chruščov

Nikodim (Rotov)

#PŘESMĚRUJ Seznam moskevských metropolitů a patriarchů.

Vidět Alexij I. a Nikodim (Rotov)

Nový zákon

Papyrový zlomek Nového zákona (2Kor 11,33–12,9, kolem roku 200) Nový zákon je soubor 27 knih, které tvoří druhou část křesťanské Bible.

Vidět Alexij I. a Nový zákon

Patriarcha moskevský a celé Rusi

Patriarcha moskevský a celé Rusi (rusky Патриа́рхМоско́вский и всея́ Руси́) je titul současného nejvyššího představitele Ruské pravoslavné církve.

Vidět Alexij I. a Patriarcha moskevský a celé Rusi

Peredělkino

Peredělkino je chatová oblast na jihozápadním předměstí Moskvy, která patří k Novomoskevskému administrativnímu okruhu.

Vidět Alexij I. a Peredělkino

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Vidět Alexij I. a Petrohrad

Pimen (patriarcha moskevský)

Pimen (světským jménem: Sergej Michajlovič Izvekov; 23. července 1910, Kobylino – 3. května 1990, Moskva) byl biskup Ruské pravoslavné církve a patriarcha moskevský a celé Rusi.

Vidět Alexij I. a Pimen (patriarcha moskevský)

Poltava

Poltava (a Полтава; Połtawa) je město ležící mírně na severovýchod od středu Ukrajiny, zhruba 350 km východně od Kyjeva.

Vidět Alexij I. a Poltava

Praporčík

Praporčík je jedna z nižších vojenských hodností.

Vidět Alexij I. a Praporčík

Pravoslavný patriarchát alexandrijský

Znak patriarchátu Pravoslavný patriarchát alexandrijský je součástí křesťanského společenství řecké pravoslavné církve, uznaný patriarchou Konstantinopole s titulem "první mezi rovnými" (primus inter pares).

Vidět Alexij I. a Pravoslavný patriarchát alexandrijský

Pravoslavný patriarchát antiochijský

Erb patriarchátu Pravoslavný patriarchát antiochijský je součástí společenství pravoslavných církví, uznaný patriarchou Konstantinopole s titulem "první mezi rovnými" (primus inter pares).

Vidět Alexij I. a Pravoslavný patriarchát antiochijský

Protojerej

Alexeje Antropova, roku 1761) Protojerej (rusky Протоиерéй, řecky πρωτοιερεύς – velekněz) je výraz pocházející z řeckých slov πρώτος / protos — první a ἱερεύς / jereís — duchovní, kněz) a představuje kněžský titul, který získává osoba bílého kléru jako poctu v pravoslavné církvi a v řeckokatolických církvích.

Vidět Alexij I. a Protojerej

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Vidět Alexij I. a Rumunsko

Rurikovci

bitvě na Čudském jezeře v dubnu 1242 Řád německých rytířů Rurikovci byli vládnoucí dynastií založenou varjažským knížetem Rurikem.

Vidět Alexij I. a Rurikovci

Ruská pravoslavná církev

Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu či jen Ruská pravoslavná církev (RPC, Русская Православная Церковь Московского Патриархата, РПЦ), oficiálně též Moskevský patriarchát či Patriarchát Moskvy a vší Rusi, je největší autokefální pravoslavnou církví, s nimiž tvoří společenství pravoslavných církví.

Vidět Alexij I. a Ruská pravoslavná církev

Ruská revoluce (1917)

Ruská revoluce 1917 je označení pro souhrn událostí v ruských dějinách roku 1917, během kterých se Ruské impérium proměnilo v historicky první komunistický stát světa.

Vidět Alexij I. a Ruská revoluce (1917)

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Vidět Alexij I. a Ruské impérium

Sergij (patriarcha moskevský)

Sergij (světským jménem: Ivan Nikolajevič Stragorodskij; 23. ledna 1867, Arzamas – 15. května 1944, Moskva) byl biskup Ruské pravoslavné církve a patriarcha moskevský a celé Rusi.

Vidět Alexij I. a Sergij (patriarcha moskevský)

Slavjanofilství

A. S. Šiškov Slavjanofilství byl specifický filosofický a kulturně náboženský proud v Rusku v období let 1840–1886, který odmítal západnické tendence a ruské odlišnosti od evropské kultury nepokládal za zaostalost, ale naopak za přednosti.

Vidět Alexij I. a Slavjanofilství

Sofia Palaiologovna

Zoé Sofia Palaiologovna (řecky Ζωή Σοφία Παλαιολογίνα, Zoé Sofia Palaiologina; rusky Софи́я Фоми́нична Палеоло́г, Sofia Fominična Paleolog; kolem 1448 pravděpodobně Mystras - 1503) byla ruská velkokněžna.

Vidět Alexij I. a Sofia Palaiologovna

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Vidět Alexij I. a Sovětský svaz

Svatá země

Izraelské a jižní Judské království a území dvanácti kmenů Jeruzalém – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu Svatá země (latinsky Terra Sancta) je jedním z expresivních názvů Izraele a Palestiny, jakožto země, do níž vstoupili Židé po čtyřicetiletém putování pouští.

Vidět Alexij I. a Svatá země

Svatý synod

Svatý synod Ruské pravoslavné církve (Священный синод Русской православной церкви / Svjaššennyj sinod ruskoj pravoslavnoj cerkvi) podle stanov církve slouží jako nejvyšší správní orgán Ruské pravoslavné církve v obdobích mezi Biskupskými radami.

Vidět Alexij I. a Svatý synod

Svaz ruského lidu

Svaz ruského lidu (rusky: Союз русского народа) byla konzervativní, nacionalistická, procarská strana aktivní v letech 1905 až 1917.

Vidět Alexij I. a Svaz ruského lidu

Tichon (patriarcha moskevský)

Svatý patriarcha Tichon Posvětitel, narozen jako Vasilij Ivanovič Běllavin (rusky Тихон, vlastním jménem Василий Иванович Беллавин, 31. ledna 1865 Toropec – 7. dubna 1925 Moskva) byl v letech 1917 až 1925 jedenáctým patriarchou moskevským a celé Rusi.

Vidět Alexij I. a Tichon (patriarcha moskevský)

Trojicko-sergijevská lávra

Plánek kláštera Trojicko-sergijevská lávra (rusky, v církevní literatuře též) je největší a nejdůležitější ruský pravoslavný monastýr (lávra) a duchovní centrum Ruské pravoslavné církve.

Vidět Alexij I. a Trojicko-sergijevská lávra

Tula

Tula je město v evropské části Ruska, administrativní centrum Tulské oblasti a okresu města Tula.

Vidět Alexij I. a Tula

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Vidět Alexij I. a Ukrajina

Uvedení Páně do chrámu

#PŘESMĚRUJ Svátek Uvedení Páně do chrámu.

Vidět Alexij I. a Uvedení Páně do chrámu

Východní fronta (druhá světová válka)

Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Vidět Alexij I. a Východní fronta (druhá světová válka)

Velká Británie

#PŘESMĚRUJ Spojené království.

Vidět Alexij I. a Velká Británie

Veniamin (Kazanskij)

Svatý Veniamin (světským jménem: Vasilij Pavlovič Kazanskij;, Nimenskij pogost – 13. srpna 1922, Petrohrad) byl biskup ruské pravoslavné církve, metropolita petrohradský a gdovský a mučedník.

Vidět Alexij I. a Veniamin (Kazanskij)

Vjačeslav Michajlovič Molotov

Vjačeslav Michajlovič Molotov (Вячеслав Михайлович Молотов, roz. Skrjabin (Cкрябин), – 8. listopadu 1986) byl dlouholetý přední činitel KSSS a SSSR, stal se blízkým spolupracovníkem V. I. Lenina i J. V. Stalina.

Vidět Alexij I. a Vjačeslav Michajlovič Molotov

Zakavkazsko

#PŘESMĚRUJ Jižní Kavkaz.

Vidět Alexij I. a Zakavkazsko

11. květen

11.

Vidět Alexij I. a 11. květen

17. březen

17.

Vidět Alexij I. a 17. březen

17. duben

17.

Vidět Alexij I. a 17. duben

1877

1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Alexij I. a 1877

1902

1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Alexij I. a 1902

1903

1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Alexij I. a 1903

1904

1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Alexij I. a 1904

1906

1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Alexij I. a 1906

1913

1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Alexij I. a 1913

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Alexij I. a 1945

1970

1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Alexij I. a 1970

2. únor

2.

Vidět Alexij I. a 2. únor

22. únor

22.

Vidět Alexij I. a 22. únor

3. leden

3.

Vidět Alexij I. a 3. leden

4. únor

4.

Vidět Alexij I. a 4. únor

8. listopad

8.

Vidět Alexij I. a 8. listopad

, Medaile Za obranu Leningradu, Medaile Za udatnou práci za Velké vlastenecké války 1941–1945, Mikuláš II. Alexandrovič, Moldavsko, Moleben, Moskevská duchovní akademie, Moskevský Kreml, Moskva, Národní řád cedru, Nejsvětější synod, Nikita Sergejevič Chruščov, Nikodim (Rotov), Nový zákon, Patriarcha moskevský a celé Rusi, Peredělkino, Petrohrad, Pimen (patriarcha moskevský), Poltava, Praporčík, Pravoslavný patriarchát alexandrijský, Pravoslavný patriarchát antiochijský, Protojerej, Rumunsko, Rurikovci, Ruská pravoslavná církev, Ruská revoluce (1917), Ruské impérium, Sergij (patriarcha moskevský), Slavjanofilství, Sofia Palaiologovna, Sovětský svaz, Svatá země, Svatý synod, Svaz ruského lidu, Tichon (patriarcha moskevský), Trojicko-sergijevská lávra, Tula, Ukrajina, Uvedení Páně do chrámu, Východní fronta (druhá světová válka), Velká Británie, Veniamin (Kazanskij), Vjačeslav Michajlovič Molotov, Zakavkazsko, 11. květen, 17. březen, 17. duben, 1877, 1902, 1903, 1904, 1906, 1913, 1945, 1970, 2. únor, 22. únor, 3. leden, 4. únor, 8. listopad.