Rychlejší přístup než prohlížeči!
23 vztahy: Arabové, Askold (kníže), Byzantská říše, Chazarská říše, Fotios, Igor Rurikovič, Konstantinopol, Kyjev, Kyjevská Rus, Letopisy, Michael III., Oleg, Pověst dávných let, Rurik, Rus (historické území), Rus (národ), Sága, Seznam konstantinopolských patriarchů, Varjagové, 860, 862, 866, 882.
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Askold a Dir a Arabové · Vidět víc »
Askold (kníže)
Askold (ve staré severštině se předpokládá Haskuldr či Höskuldr, v kronikách Асколдъ a Осколдъ; zemřel 882) byl kyjevský kníže.
Nový!!: Askold a Dir a Askold (kníže) · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Askold a Dir a Byzantská říše · Vidět víc »
Chazarská říše
Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.
Nový!!: Askold a Dir a Chazarská říše · Vidět víc »
Fotios
Fótios, řecky Φώτιος, (asi 820 Konstantinopol – 6. února 893 Bordi, Arménie) byl patriarcha konstantinopolský v letech 858–867 a 877–886 a jeden z protagonistů velkého církevního schizmatu (mezi Východem a Západem).
Nový!!: Askold a Dir a Fotios · Vidět víc »
Igor Rurikovič
Igor Rurikovič byl vládce Kyjevské Rusi v letech 912–945.
Nový!!: Askold a Dir a Igor Rurikovič · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Askold a Dir a Konstantinopol · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Askold a Dir a Kyjev · Vidět víc »
Kyjevská Rus
Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.
Nový!!: Askold a Dir a Kyjevská Rus · Vidět víc »
Letopisy
Tacitus, Letopisy, konec 11. knihy a začátek 12. knihy, v ms. Florencie, Biblioteca Medicea Laurenziana, Plut. 68,2, sv. 6v. Letopisy neboli anály (z latinského – rok) jsou strukturované historické prameny, kde jsou dějiny zaznamenávány rok po roce.
Nový!!: Askold a Dir a Letopisy · Vidět víc »
Michael III.
Michael III.
Nový!!: Askold a Dir a Michael III. · Vidět víc »
Oleg
Oleg (?, Švédsko – po roce 912, Ladoga) byl pololegendární varjažský bojovník, který roku 882 ovládl Kyjev a spojil ho s Novgorodem.
Nový!!: Askold a Dir a Oleg · Vidět víc »
Pověst dávných let
Pověst dávných let, Povisť vremennych lit, ukrajinsky Повість временнихліт, Povesť vremennych let, rusky По́весть временны́хлет, starorusky Повѣсть временныхъ лѣт, též nazývaná Prvotní (základní) letopis (Первоначальная летопись), nebo Nestorův letopis (Несторова летопись), je považována za nejstarší z dosud zachovalých ruských letopisů (vedle označení letopis se také užívá označení kronika).
Nový!!: Askold a Dir a Pověst dávných let · Vidět víc »
Rurik
Rurik, (v ruských pramenech Рюрик, Rjurik), † 878/879, byl legendárním zakladatelem nejstarší ruské panovnické dynastie Rurikovců, švédský Varjag, od roku 862 vládce Novgorodu.
Nový!!: Askold a Dir a Rurik · Vidět víc »
Rus (historické území)
Jaroslava I. Moudrého v roce 1054 Rus (starorusky Рꙋсь, Rous’ nebo Рꙋсьскаꙗ землꙗ, Rous’kaja zemlja; rusky, ukrajinsky, bělorusky Русь, Rus’;, Rhós nebo později Ῥωσσία, Rhóssía) je historické označení pro etnokulturní prostor ve východní Evropě obývaný východními Slovany.
Nový!!: Askold a Dir a Rus (historické území) · Vidět víc »
Rus (národ)
Nikolaj Rerich (1899) arabský cestovatel Ibn Fadlán, který v 10. století navštívil severovýchodní Evropu.Henryk Siemiradzki (1883) Pojmem Rus (v češtině často chybně zaměňován s pojmem Rusové, což je však současný východoslovanský národ), starorusky Рѹсь;,,: Русь (Rus); staroseversky: Garðar;: Ῥῶς (Rhos)) jsou obecně označováni etnickým původem nebo svými předky lidé skandinávského původu, kteří zhruba mezi osmým až jedenáctým stoletím n. l. obchodovali nebo podnikali nájezdy na říčních trasách mezi Baltským a Černým mořem. Proto jsou v pramenech v anglickém jazyce často označováni jako „Vikingští Rusové“ („Viking Rus“). Vědecký konsensus je takový, že Rusové pocházeli okolo 8. století z východního pobřeží dnešního Švédska a že má jejich jméno stejný původ jako kraj Roslagen ve Švédsku (staroseversky Rōþin, kde þ zní podobně jako th v anglickém thing). V 18. století němečtí historici a filologové Gottlieb Siegfried Bayer a August Ludwig von Schlözer, kteří oba pracovali na Petrohradské akademii věd, hovořili o skandinávském původu Rusů. Odkazovali se na Pověst dávných let (12. století) a Letopisy bertinské (9. století). Alternativní tzv. antinormanská hypotéza je podporována relativně malou skupinou vědců z Ruska a některých dalších států bývalého Sovětského svazu.
Nový!!: Askold a Dir a Rus (národ) · Vidět víc »
Sága
Sága (pochází z islandského slova saga, množné číslo sögur) je označení pro příběh s tematikou dávné skandinávské a germánské historie, o prvních vikinských výpravách, osidlování Islandu a krevní msty mezi islandskými rodinami.
Nový!!: Askold a Dir a Sága · Vidět víc »
Seznam konstantinopolských patriarchů
Bartoloměje I. Svatý Ondřej Seznam konstantinopolských patriarchů obsahuje biskupy, jejichž sídlo se nacházelo v Byzantiu, pozdější Konstantinopoli (česky též Cařihradě), od roku 1930 oficiálně nazývané Istanbul.
Nový!!: Askold a Dir a Seznam konstantinopolských patriarchů · Vidět víc »
Varjagové
Mapa s hlavními varjažskými obchodními trasami: Cesta ze Skandinávie do Persie (červená) a cesta od Varjagů k Řekům (fialově). Ostatní cesty z 8.-11. století jsou oranžově. Varjagové (staroseversky væringjar) byli švédští vikingové, kteří podnikali obchodně-kořistnické výpravy do východní Evropy, Černomoří a Kaspicka.
Nový!!: Askold a Dir a Varjagové · Vidět víc »
860
Bez popisu.
Nový!!: Askold a Dir a 860 · Vidět víc »
862
Bez popisu.
Nový!!: Askold a Dir a 862 · Vidět víc »
866
Rok 866 (DCCCLXVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Askold a Dir a 866 · Vidět víc »
882
Bez popisu.
Nový!!: Askold a Dir a 882 · Vidět víc »
