Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Adolf von Baeyer, American Philosophical Society, Americká akademie umění a věd, Anilin, Berlín, Chemik, Copleyho medaile, Elektrolýza, Formaldehyd, Göttingen, Gießen, Humboldtova univerzita, Justus von Liebig, Královská společnost, Londýn, Národní akademie věd Spojených států amerických, Německá akademie věd Leopoldina, Německo, Pour le Mérite, Pruská akademie věd, Uhelný dehet, 1818, 1892, 5. květen, 8. duben.
Adolf von Baeyer
Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer (31. října 1835 Berlín – 20. srpna 1917 Starnberg) byl německý chemik, který syntetizoval indigo a v roce 1905 získal Nobelovu cenu za chemii za „výzkum organických barviv a hydroaromatických sloučenin“.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Adolf von Baeyer · Vidět víc »
American Philosophical Society
American Philosophical Society Hall American Philosophical Society (APS, Americká filozofická společnost), založená v roce 1743 a sídlící ve Filadelfii, je přední vědecká organizace s mezinárodní pověstí, která podporuje znalosti v přírodních a humanitních vědách prostřednictvím vědeckého bádání, odborných setkání, publikací, knihoven a podpory odborné komunity.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a American Philosophical Society · Vidět víc »
Americká akademie umění a věd
Americká akademie umění a věd (někdy) je čestná organizace, sdružující významné vědce, veřejné činitele, podnikatele a umělce.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Americká akademie umění a věd · Vidět víc »
Anilin
Anilin, systematicky benzenamin nebo fenylamin, je bezbarvá olejovitá kapalina.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Anilin · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Berlín · Vidět víc »
Chemik
Skupina chemiků při práci Chemik je osoba s chemickým vzděláním a/nebo s praxí v chemických oborech.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Chemik · Vidět víc »
Copleyho medaile
Copleyho medaile je vědecké ocenění za práci na jakémkoliv poli vědy, nejvyšší ocenění udělované každoročně Královskou společností v Londýně.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Copleyho medaile · Vidět víc »
Elektrolýza
Elektrolýza je fyzikálně-chemický jev, způsobený průchodem stejnosměrného elektrického proudu kapalinou, při kterém dochází k chemickým změnám na elektrodách.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Elektrolýza · Vidět víc »
Formaldehyd
Formaldehyd (systematický název methanal, někdy psáno metanal) je nejjednodušší aldehyd.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Formaldehyd · Vidět víc »
Göttingen
Göttingen (dolnoněmecky Chöttingen, česky zastarale Gotinky) je město v německém Dolním Sasku.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Göttingen · Vidět víc »
Gießen
Gießen (také Giessen) je město v německé spolkové zemi Hesensko.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Gießen · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Justus von Liebig
Justus svobodný pán von Liebig (12. května 1803 Darmstadt – 18. dubna 1873 Mnichov) byl německý chemik, který se zasloužil o rozvoj chemie – zvláště v oblasti agrochemie a organické chemie.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Justus von Liebig · Vidět víc »
Královská společnost
Královská společnost (Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge) je britská učená společnost čili akademie pro podporu věd, založená roku 1660 v Londýně.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Královská společnost · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Londýn · Vidět víc »
Národní akademie věd Spojených států amerických
Národní akademie Spojených států amerických (anglicky United States National Academy of Sciences, NAS) je americká instituce, jejíž členové slouží pro bono jako národní poradci v oblasti vědy, techniky a medicíny.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Národní akademie věd Spojených států amerických · Vidět víc »
Německá akademie věd Leopoldina
Německá akademie přírodních věd Leopoldina (Deutsche Akademie der Naturforscher Leopoldina), krátce Leopoldina, je sdružení německých vědců, založené roku 1652, od roku 1687 s latinským přívlastkem Leopoldina (podle císaře Leopolda I.) a od roku 2008 s názvem „Leopoldina – Národní akademie věd“ (Leopoldina – Nationale Akademie der Wissenschaften).
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Německá akademie věd Leopoldina · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Německo · Vidět víc »
Pour le Mérite
Řád Pour le Mérite (francouzsky Za zásluhy), neformálně zvaný též Modrý Max, bylo nejvyšší pruské a německé vojenské vyznamenání udělované do konce první světové války v roce 1918.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Pour le Mérite · Vidět víc »
Pruská akademie věd
Královská Pruská akademie věd byla založena 11. června 1700 braniborským kurfiřtem Fridrichem III. podle plánů Gottfrieda Wilhelma Leibnize a Daniela Ernsta Jablonského v Berlíně jako Kurfiřtská braniborská společnost věd.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Pruská akademie věd · Vidět víc »
Uhelný dehet
Uhelný dehet lidově nazývaný tér (thér) je hnědá nebo černá kapalina s vysokou viskozitou, páchnoucí po aromatických uhlovodících.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a Uhelný dehet · Vidět víc »
1818
1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a 1818 · Vidět víc »
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a 1892 · Vidět víc »
5. květen
5.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a 5. květen · Vidět víc »
8. duben
8.
Nový!!: August Wilhelm von Hofmann a 8. duben · Vidět víc »
