Otevřít v Google MapsObsah
37 vztahy: Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny, Železniční trať Nikšić–Bileća, Černá Hora, Berlínský kongres, Bilećské jezero, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Cyrilice, Gacko, Hercegovina, Karl Malden, Nadmořská výška, Nezávislý stát Chorvatsko, Osmanská říše, Pravoslaví, Rakousko-Uhersko, Republika Dubrovník, Republika srbská, Srbština, Srbové, Středozemní moře, Stećak, Tijana Boškovićová, Trebišnjica, Trebinje, Vnitrozemí, Zemědělství, 13. století, 14. století, 1466, 15. století, 16. století, 1880, 1940, 1965, 1966, 8. září.
Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny
Federace Bosny a Hercegoviny (modrá), Republika srpská (červená) a Distrikt Brčko (zelená) Bosna a Hercegovina se skládá ze dvou entit, Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské a jednoho federálního Distriktu Brčko.
Vidět Bileća a Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny
Železniční trať Nikšić–Bileća
Železniční trať Nikšić–Bileća (srbochorvatsky v latince Željeznička pruga Nikšić–Bileća, v cyrilici Жељезничка пруга Никшић–Билећа) je bývalá úzkorozchodná železniční trať, která spojovala tato dvě města v bývalé Jugoslávii mezi lety 1938-1965.
Vidět Bileća a Železniční trať Nikšić–Bileća
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Vidět Bileća a Černá Hora
Berlínský kongres
Šuvalovem. Nalevo Alois Károlyi, ruský kancléř Alexandr Gorčakov a Benjamin Disraeli Berlínský kongres byl mezinárodním setkáním svolaným k vyřešení Velké východní krize z let 1877–1878.
Vidět Bileća a Berlínský kongres
Bilećské jezero
Jezero s okolní krajinou. Bilećské jezero (srbsky Bилећко језеро/Bilećko jezero) je umělé jezero, které se nachází v nejjižnější části Republiky srbské a Bosny a Hercegoviny.
Vidět Bileća a Bilećské jezero
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Vidět Bileća a Bosna a Hercegovina
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Vidět Bileća a Chorvatsko
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Vidět Bileća a Cyrilice
Gacko
Gacko (v srbské cyrilici Гацко) je město v jižní části Bosny a Hercegoviny.
Vidět Bileća a Gacko
Hercegovina
Přibližný rozsah Hercegoviny na mapě Bosny a Hercegoviny Hercegovina (jinými názvy také Hum, Zahumlje či Humska zemlja) je historické území, nacházející se na jihu Bosny a Hercegoviny, mezi Chorvatskem a Černou Horou.
Vidět Bileća a Hercegovina
Karl Malden
Karl Malden, vlastním jménem Mladen George Sekulovič (22. března 1912, Chicago, Illinois, USA - 1. července 2009) byl americký herec česko-srbského původu.
Vidět Bileća a Karl Malden
Nadmořská výška
HA, HB, HC, HD... nadmořské výšky bodů A,B,C,D Badwater v kalifornském Údolí smrti je s 85,5 m pod mořem nejhlubší bod USA Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na Zemi ke střední hladině některého moře (obvykle nejbližšího nebo toho, k němuž se vztahuje místní výškový systém).
Vidět Bileća a Nadmořská výška
Nezávislý stát Chorvatsko
Nezávislý stát Chorvatsko bylo označení pro chorvatský stát, existující v dobách druhé světové války jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších ustašovců.
Vidět Bileća a Nezávislý stát Chorvatsko
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Vidět Bileća a Osmanská říše
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Vidět Bileća a Pravoslaví
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8.
Vidět Bileća a Rakousko-Uhersko
Republika Dubrovník
Republika Dubrovník neboli Dubrovnická republika (Dubrovačka Republika), přesněji Republika Ragusa či Raguská republika (dalmátsky Republica de Ragusa, Respublica Ragusina, Repubblica di Ragusa) byla italská aristokratická městská námořní republika na jihu chorvatské Dalmácie s centrem v Dubrovníku.
Vidět Bileća a Republika Dubrovník
Republika srbská
Republika srbskáBosna a Hercegovina,, Ministerstvo zahraničních věcí ČR (srbsky/chorvatsky/bosensky v latince Republika Srpska, v srbské cyrilici Република Српска) je jedna ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, druhou je Federace Bosny a Hercegoviny.
Vidět Bileća a Republika srbská
Srbština
Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.
Vidět Bileća a Srbština
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r.
Vidět Bileća a Srbové
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Vidět Bileća a Středozemní moře
Stećak
Stećak (v množném čísle stećci) je název středověkého náhrobního kamene na západním Balkáně.
Vidět Bileća a Stećak
Tijana Boškovićová
Tijana Boškovićová (cyrilicí Тијана Бошковић, * 8. března 1997 Trebinje) je srbská volejbalistka, vysoká 193 cm a hrající na postu univerzálky.
Vidět Bileća a Tijana Boškovićová
Trebišnjica
Popovog Polja. Trebišnjica (v srbské cyrilici Требишњица) je ponorná řeka v jižní části Bosně a Hercegovině.
Vidět Bileća a Trebišnjica
Trebinje
Trebinje (srbskou cyrilicí Требиње) je město v Bosně a Hercegovině, na jihovýchodě země, v Republice srbské.
Vidět Bileća a Trebinje
Vnitrozemí
Vnitrozemí je geografická oblast zemského povrchu, která neobsahuje pobřeží zálivu, moře či oceánu.
Vidět Bileća a Vnitrozemí
Zemědělství
kombajnem, doprovázeným traktorem s vlekem. Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.
Vidět Bileća a Zemědělství
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Vidět Bileća a 13. století
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Vidět Bileća a 14. století
1466
Rok 1466 (MCDLXVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal středou.
Vidět Bileća a 1466
15. století
15.
Vidět Bileća a 15. století
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Vidět Bileća a 16. století
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Bileća a 1880
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Bileća a 1940
1965
1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Bileća a 1965
1966
1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Bileća a 1966
8. září
8.
Vidět Bileća a 8. září