Rychlejší přístup než prohlížeči!
19 vztahy: Archeologie, Římskokatolická farnost Kralice na Hané, Berla, Doba železná, Houžev, Laténská kultura, Markéta Antiochijská, Morava, Neolit, Okres Prostějov, Olomouc, Olomoucký kraj, Ondřejský kříž, Procesní kříž, Prostějov, Slované, Starověký Řím, Zubr evropský, 1131.
Archeologie
''Laténská socha z Mšeckých Žehrovic'' Archeologie (z řečtiny: αρχαίος (archaios).
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Archeologie · Vidět víc »
Římskokatolická farnost Kralice na Hané
Římskokatolická farnost Kralice na Hané je územní společenství římských katolíků v rámci prostějovského děkanátu Olomoucké arcidiecéze s farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Římskokatolická farnost Kralice na Hané · Vidět víc »
Berla
Hlavice biskupské berly. Irsko, 9. stol. Berla (z lat. ferula, hůl) je pevná hůl, sloužící primárně jako opěra při chůzi.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Berla · Vidět víc »
Doba železná
V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Doba železná · Vidět víc »
Houžev
Houžev, nářečně též hužva, (množ. č. houžve, hužve) je vazebný prvek, druh provazu vyrobený ze zkroucených prutů, větví, kořenů nebo kmínků stromů s osekanými větvemi.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Houžev · Vidět víc »
Laténská kultura
Rozšíření halštatské (žl.) a laténské kultury (zel.) Laténská kultura odvozuje svůj název od archeologického naleziště La Tène na severním břehu Neuchâtelského jezera ve Švýcarsku, kde bylo roku 1857 objeveno množství artefaktů.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Laténská kultura · Vidět víc »
Markéta Antiochijská
Svatá Markéta Antiochijská (ve východní církvi Marina) byla starokřesťanská mučednice, o níž je jen velmi málo spolehlivých zpráv.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Markéta Antiochijská · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Morava · Vidět víc »
Neolit
Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Neolit · Vidět víc »
Okres Prostějov
Okres Prostějov je okres na jihozápadě Olomouckého kraje.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Okres Prostějov · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Olomouc · Vidět víc »
Olomoucký kraj
Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Olomoucký kraj · Vidět víc »
Ondřejský kříž
Ondřejský kříž na vlajce Skotska Vlajka Amsterdamu s ondřejskými kříži Ondřejský kříž na vlajce Rio de Janeiro Erb rodu Neville Ondřejský kříž na vlajce Námořnictva Ruské federace Ondřejský kříž je šikmý kříž, který svým tvarem připomíná písmeno X. Podle legendy byl na kříži tohoto tvaru ukřižován Svatý Ondřej.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Ondřejský kříž · Vidět víc »
Procesní kříž
Procesní kříž Procesní kříž se nosí v čele liturgických průvodů.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Procesní kříž · Vidět víc »
Prostějov
Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama) Prostějov (hanácky Prostijov; Proßnitz) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 14 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Prostějov · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Slované · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Starověký Řím · Vidět víc »
Zubr evropský
Zubr (Bison bonasus), někdy též zubr evropský či bizon evropský, je zvíře z čeledi turovitých (Bovidae).
Nový!!: Biskupice (okres Prostějov) a Zubr evropský · Vidět víc »
1131
Bez popisu.
