Rychlejší přístup než prohlížeči!
14 vztahy: Berlín, Dirigent, Felix Mendelssohn-Bartholdy, Hudební skladatel, International Music Score Library Project, Johann Sebastian Bach, Johann Wolfgang von Goethe, Matoušovy pašije, Romantismus, Spisovatel, 11. prosinec, 15. květen, 1758, 1832.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a Berlín · Vidět víc »
Dirigent
barokní taktovkou) Mezinárodním hudebním festivalu Špilberk (srpen 2013) Dirigent (z latiny, 1. příčestí (.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a Dirigent · Vidět víc »
Felix Mendelssohn-Bartholdy
Jakob Ludwig Felix Mendelssohn Bartholdy (3. února 1809, Hamburk – 4. listopadu 1847, Lipsko) byl jeden z nejvýznamnějších německých romantických hudebních skladatelů.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a Felix Mendelssohn-Bartholdy · Vidět víc »
Hudební skladatel
Francouzský skladatel Louis-Nicolas Clérambault Hudební skladatel (též komponista) je umělec, který tvoří nové hudební skladby a zpravidla je zaznamenává ve formě hudební notace, podle které jeho hudbu poté provozují výkonní umělci (interpreti – zpěváci, hráči na hudební nástroje, dirigenti event. další umělci).
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a Hudební skladatel · Vidět víc »
International Music Score Library Project
International Music Score Library Project (IMSLP, česky Mezinárodní projekt knihovny hudebních partitur) je projekt, jehož cílem je vytvoření virtuální knihovny veřejně přístupných hudebních partitur, fungující na principu wiki.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a International Music Score Library Project · Vidět víc »
Johann Sebastian Bach
Místa, kde J. S. Bach během svého života pobýval Johann Sebastian Bach (německá výslovnost: IPA:,; 31. březnaživotní data jsou sjednocena podle gregoriánského kalendáře, který byl v luteránských zemích zaveden až za Bachova života; podle juliánského kalendáře šlo o 21. březen 1685 Eisenach – 28. července 1750 Lipsko) byl německý hudební skladatel a virtuos hry na klávesové nástroje, považovaný za jednoho z největších hudebních géniů všech dob a završitele barokního hudebního stylu.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a Johann Sebastian Bach · Vidět víc »
Johann Wolfgang von Goethe
Johann Wolfgang Goethe, od roku 1782 von Goethe (28. srpna 1749 Frankfurt nad Mohanem – 22. března 1832 Výmar, Sasko-výmarské vévodství), byl německý básník, prozaik, dramatik a politik.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a Johann Wolfgang von Goethe · Vidět víc »
Matoušovy pašije
El Greco, Kristus nesoucí kříž, 1580. Johann Sebastian Bach, Matoušovy pašije, autograf č. 71 Matoušovy pašije (německy Matthäus-Passion, latinsky Passio Domini Nostri J. C. Secundum Evangelistam Matthaeum) J. S. Bacha je oratorium z roku 1727 nebo 1729, v Seznamu Bachova díla označené číslem 244.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a Matoušovy pašije · Vidět víc »
Romantismus
Caspara Davida Friedricha ''Poutník nad mořem mlhy'' Romantismus je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a Romantismus · Vidět víc »
Spisovatel
Antonem Pavlovičem Čechovem vydaný k výročí 150 let od jeho narození Spisovatel či spisovatelka je osoba, která se zabývá tvorbou vlastních literárních textů.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a Spisovatel · Vidět víc »
11. prosinec
11.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a 11. prosinec · Vidět víc »
15. květen
15.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a 15. květen · Vidět víc »
1758
1758 (MDCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a 1758 · Vidět víc »
1832
1832 (MDCCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Carl Friedrich Zelter a 1832 · Vidět víc »
