Rychlejší přístup než prohlížeči!
40 vztahy: Akvitánie, Akvitánské vévodství, Albi, Auvergne, Řehoř z Tours, Biskup, Bourges, Bretaň, Cahors, Charibert I., Childebert I., Chlothar I., Clermont-Ferrand, Dijon, Francie, Frankové, Franská říše, Guntram, Hierarchie, Limoges, Lodève, Mâcon, Místokrál, Merovejci, Poitiers, Poitou, Prosinec, Remeš, Rodez, Salické právo, Sasové, Seznam franských králů, Theobald, Theudebert I., Tours, Vévoda, 520, 540, 555, 560.
Akvitánie
Akvitánie (francouzsky Aquitaine) je bývalý francouzský region, který byl rozdělen na pět departementů: Dordogne, Gironde, Landes, Lot-et-Garonne a Pyrénées-Atlantiques.
Nový!!: Chram a Akvitánie · Vidět víc »
Akvitánské vévodství
Akvitánské vévodství (okcitánsky Ducat d'Aquitània Duché d'Aquitaine, Duchy of Aquitaine) byl středověký státní útvar existující mezi lety 602 a 1453.
Nový!!: Chram a Akvitánské vévodství · Vidět víc »
Albi
Albi je město na jihu Francie v departementu Tarn a regionu Midi-Pyrénées.
Nový!!: Chram a Albi · Vidět víc »
Auvergne
Auvergne (francouzská výslovnost, okcitánsky: Auvèrnhe / Auvèrnha) je historická oblast a bývalý francouzský region.
Nový!!: Chram a Auvergne · Vidět víc »
Řehoř z Tours
Řehoř z Tours také Gregorius z Tours rozený Gregorius Florentius (30. listopadu 538 Clermont-Ferrand – 17. listopadu 594 Tours) byl franský biskup a historik, což z něj učinilo předního preláta oblasti, kterou Římané dříve označovali jako Galii.
Nový!!: Chram a Řehoř z Tours · Vidět víc »
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
Nový!!: Chram a Biskup · Vidět víc »
Bourges
Katedrála svatého Štěpána Bourges je historicky významné město ve Francii v regionu Centre-Val de Loire na soutoku řek Auron a Yèvre, asi 200 km jižně od Paříže a téměř přesně v geometrickém středu Francie.
Nový!!: Chram a Bourges · Vidět víc »
Bretaň
Bretaň (Bretagne, bretonsky Breizh, v jazyce gallo Bertaèyn) je historické území a jeden z 13 metropolitních francouzských regionů na Bretaňském poloostrově v severozápadní Francii.
Nový!!: Chram a Bretaň · Vidět víc »
Cahors
Cahors je francouzské město v nacházející se v meandru řeky Lot v departementu Lot v regionu Midi-Pyrénées.
Nový!!: Chram a Cahors · Vidět víc »
Charibert I.
Charibert I. (kolem roku 520–567 Chelles) byl franský král z rodu Merovejců.
Nový!!: Chram a Charibert I. · Vidět víc »
Childebert I.
Childebert I. (kolem 496 – 13. prosince 558 Paříž) byl franským králem v Paříži a jedním ze čtyř synů Chlodvíka I. Roku 523 vedl se svými bratry válku proti Burgundskému království, během níž v bitvě u Vézeronce v roce 524 padl Chlodomer.
Nový!!: Chram a Childebert I. · Vidět víc »
Chlothar I.
Chlothar I. také Chlotar (497 nebo 500 – 29. listopadu 561 Soissons) byl franský král, syn legendárního Chlodvíka I. Po jeho smrti bylo království rozděleno mezi jeho čtyři syny, Chlothar obdržel oblast Soissons (kde se též narodil).
Nový!!: Chram a Chlothar I. · Vidět víc »
Clermont-Ferrand
Clermont-Ferrand je město ve střední části Francie v departmentu Puy-de-Dôme a regionu Auvergne-Rhône-Alpes.
Nový!!: Chram a Clermont-Ferrand · Vidět víc »
Dijon
Katedrála svatého Benigna Dijon je historické město na východě Francie na řece Ouche, hlavní město departmentu Côte-d'Or a regionu Burgundsko-Franche-Comté, ve středověku sídlo mocných burgundských vévodů.
Nový!!: Chram a Dijon · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Chram a Francie · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Chram a Frankové · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Chram a Franská říše · Vidět víc »
Guntram
Guntram také Gontram, Gontran, Gunthram nebo Gunthchramn (545 Soissons – 28. března 592 Chalon-sur-Saône) byl od roku 561 do roku 592 králem Burgundského království se sídlem v Orléans.
Nový!!: Chram a Guntram · Vidět víc »
Hierarchie
Hierarchický strom Hierarchie (řec. ἱερός hieros, posvátný, a ἄρχω, ἄρχειν archó, archein, vládnout) je uspořádání nadřazenosti a podřízenosti tak, že každý prvek kromě nejvyššího je podřízen právě jednomu nadřízenému.
Nový!!: Chram a Hierarchie · Vidět víc »
Limoges
Katedrála od severu Limoges je město na středozápadu Francie, sídlo prefektury departementu Haute-Vienne a správních úřadů regionu Nová Akvitánie.
Nový!!: Chram a Limoges · Vidět víc »
Lodève
Lodève je francouzská obec v departementu Hérault v regionu Languedoc-Roussillon.
Nový!!: Chram a Lodève · Vidět víc »
Mâcon
Mâcon je francouzské město v regionu Burgundsko-Franche-Comté, prefektura departementu Saône-et-Loire.
Nový!!: Chram a Mâcon · Vidět víc »
Místokrál
Místokrál byl králem jmenovaný úředník vládnoucí zemi nebo kolonii.
Nový!!: Chram a Místokrál · Vidět víc »
Merovejci
Merovejci byla první dynastie vládnoucí Franské říši od nastoupení Chlodvíka roku 481 do nástupu dynastie Karlovců roku 751.
Nový!!: Chram a Merovejci · Vidět víc »
Poitiers
Katedrála z Grand‘rue Ukřižování, vitráž ze 12. století Notre-Dame-la-Grande, 11. století Poitiers je město ležící na řece Clain na západě centrální Francie, asi 320 km jihozápadně od Paříže.
Nový!!: Chram a Poitiers · Vidět víc »
Poitou
Vyznačení Poitou na mapě Francie Poitou je historické území, bývalá francouzská provincie v západní Francii a bývalé hrabství (do 10. století hrabství Poitiers).
Nový!!: Chram a Poitou · Vidět víc »
Prosinec
Prosinec je podle gregoriánského kalendáře dvanáctý a poslední měsíc v roce.
Nový!!: Chram a Prosinec · Vidět víc »
Remeš
Remeš (francouzsky Reims, latinsky Durocortorum) je historické město v severovýchodní Francii, asi 150 km severovýchodně od Paříže.
Nový!!: Chram a Remeš · Vidět víc »
Rodez
Rodez je francouzské město v regionu Midi-Pyrénées, hlavní město (prefektura) departementu Aveyron.
Nový!!: Chram a Rodez · Vidět víc »
Salické právo
Chlodvík I. diktuje Lex Salicu Salické právo také Salický zákon(ík) či Sálský zákon, Lex Salica nebo Pactus legis Salicae je zákoník, který byl sepsán v letech 507–511 na příkaz merovejského krále Chlodvíka I. a je tak jedním z nejstarších dochovaných zákoníků.
Nový!!: Chram a Salické právo · Vidět víc »
Sasové
Sasové (starosasky Sahson) byli skupina raných germánských kmenů.
Nový!!: Chram a Sasové · Vidět víc »
Seznam franských králů
Franská říše byla ovládána dvěma dynastiemi, Merovejci a později Karlovci.
Nový!!: Chram a Seznam franských králů · Vidět víc »
Theobald
Theobald nebo Theudobald či Theudebald (kolem 535–555) byl franský král, který po smrti svého otce Theudeberta I. nastoupil na trůn v Remeši.
Nový!!: Chram a Theobald · Vidět víc »
Theudebert I.
Theudebert I. (500 – 547 či 548) byl král v Austrasii z rodu Merovejců od roku 533 do své smrti v roce 548.
Nový!!: Chram a Theudebert I. · Vidět víc »
Tours
Katedrála, západní průčelí (1426–1547) Interiér, chór (13. stol.) Kostel St. Julien Věž Karla Velikého Tourský groš (1270) ulička ve starém městě Tours je historické město v západní Francii, hlavní město departementu Indre-et-Loire.
Nový!!: Chram a Tours · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Chram a Vévoda · Vidět víc »
520
Bez popisu.
Nový!!: Chram a 520 · Vidět víc »
540
Bez popisu.
Nový!!: Chram a 540 · Vidět víc »
555
Bez popisu.
Nový!!: Chram a 555 · Vidět víc »
560
Bez popisu.
Nový!!: Chram a 560 · Vidět víc »
