Rychlejší přístup než prohlížeči!
47 vztahy: Augustus, Auxilia, Římané, Římská říše, Římská legie, Římské provincie, Belgie, Bonn, Castrum, Dolnogermánský limes, Drusus, Eburoni, Gaius Julius Civilis, Galie, Gallia Belgica, Galské války, Germanicus, Germáni, Germánie, Germánské náboženství, Horní Germánie, Istaveoni, Julius Caesar, Křesťanství, Kolín nad Rýnem, Latina, Německo, Nijmegen, Nizozemsko, Posádka, Povstání Batavů, Pozdně antické náboženství, Provincie, Rýn, Severní moře, Starověké římské náboženství, Starověký Řím, Utrecht, Xanten, 12 př. n. l., 275, 3. století, 476, 57 př. n. l., 69, 83, 89.
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Dolní Germánie a Augustus · Vidět víc »
Auxilia
Trajánova sloupu Auxilia (z latinského auxilium, "pomoc, podpora") byly pomocné sbory římské armády, sestávající z příslušníků spojeneckých kmenů nebo svobodných provinciálů bez římského občanství.
Nový!!: Dolní Germánie a Auxilia · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Dolní Germánie a Římané · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Dolní Germánie a Římská říše · Vidět víc »
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Nový!!: Dolní Germánie a Římská legie · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Dolní Germánie a Římské provincie · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Dolní Germánie a Belgie · Vidět víc »
Bonn
Bonn je město v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, ležící 20 km jihovýchodně od Kolína nad Rýnem.
Nový!!: Dolní Germánie a Bonn · Vidět víc »
Castrum
Zrekonstruovaná brána castra Biriciana (Bavorsko) Castrum (mn. č. castra) označuje římský vojenský tábor, ve kterém sídlila celá legie, tj.
Nový!!: Dolní Germánie a Castrum · Vidět víc »
Dolnogermánský limes
Jako Dolnogermánský limes bývá označována část vojenské hranice Římské říše podél středního a dolního toku Rýnu v moderním Německu a Nizozemsku, která dělila římskou provincii Dolní Germánie od Germánie.
Nový!!: Dolní Germánie a Dolnogermánský limes · Vidět víc »
Drusus
Nero Claudius Drusus (14. ledna 38 př. n. l. – 14. září 9 př. n. l.)., nazývaný také Drusus starší (latinsky Drusus maior) nebo jen Drusus, byl římský politik a vojevůdce, nevlastní syn císaře Augusta.
Nový!!: Dolní Germánie a Drusus · Vidět víc »
Eburoni
Ambiorika, v Tongerenu. Zlatý statér Eburonů, s vyobrazením Triskelionu na přední straně a keltským koněm na zadní straně Eburoni (ÉΒούρονες Strabón) byl keltský kmen žijící na severovýchodě Galie.
Nový!!: Dolní Germánie a Eburoni · Vidět víc »
Gaius Julius Civilis
Gaius Julius Civilis byl vůdcem Batávského povstání proti Římanům v letech 69-70.
Nový!!: Dolní Germánie a Gaius Julius Civilis · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Dolní Germánie a Galie · Vidět víc »
Gallia Belgica
Gallia Belgica roku 125 Gallia Belgica („Belgická Galie“) byla provincie Římské říše nacházející se na území dnešní severní Francie, Belgie, Lucemburska, Nizozemska a Německa.
Nový!!: Dolní Germánie a Gallia Belgica · Vidět víc »
Galské války
Galské války také galská válka byla série vojenských tažení Římanů v letech 58–50 př. n. l., v nichž prokonzul a vojevůdce Julius Caesar dobyl velkou část Galie.
Nový!!: Dolní Germánie a Galské války · Vidět víc »
Germanicus
Germanicus, mramorová socha v Lateránském muzeu v Římě Nero Claudius Germanicus (24. května 15 př. n. l. – 10. října 19 n. l. v Antiochii nad Orontem) byl římský vojevůdce, proslavený svými vojenskými výpravami do Germánie.
Nový!!: Dolní Germánie a Germanicus · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Dolní Germánie a Germáni · Vidět víc »
Germánie
Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.
Nový!!: Dolní Germánie a Germánie · Vidět víc »
Germánské náboženství
Wodana Germánské náboženství označuje soubor věrských představ a praktik Germánů od doby železné do přijetí křesťanství během středověku.
Nový!!: Dolní Germánie a Germánské náboženství · Vidět víc »
Horní Germánie
Horní Germánie (latinsky Germania Superior) byla provincií římské říše, která zahrnovala oblast západního Švýcarska, francouzské regiony Jura a Alsasko a jihozápadní Německo.
Nový!!: Dolní Germánie a Horní Germánie · Vidět víc »
Istaveoni
Istaveoni (také Istaevoni) byla skupina germánských kmenů žijících v dobách římské říše okolo břehů Rýna a která údajně sdílela společnou kulturu a původ (Rýnsko-veserští Germáni).
Nový!!: Dolní Germánie a Istaveoni · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Dolní Germánie a Julius Caesar · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Dolní Germánie a Křesťanství · Vidět víc »
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.
Nový!!: Dolní Germánie a Kolín nad Rýnem · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Dolní Germánie a Latina · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Dolní Germánie a Německo · Vidět víc »
Nijmegen
Nijmegen (výslovnost, gueldersky Nèhméége) je město na východě Nizozemska u hranic s Německem.
Nový!!: Dolní Germánie a Nijmegen · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Dolní Germánie a Nizozemsko · Vidět víc »
Posádka
Nižněnovgorodském kremlu v roce 1914 Posádka (dříve též garnizón či garnizóna) jsou veškeré jednotky ozbrojených sil, jež jsou „přidělené k základně nebo určitému prostoru pro obranu, budování provoz a údržbu zařízení“.
Nový!!: Dolní Germánie a Posádka · Vidět víc »
Povstání Batavů
#PŘESMĚRUJ Batávské povstání.
Nový!!: Dolní Germánie a Povstání Batavů · Vidět víc »
Pozdně antické náboženství
Římské říše. Pozdně antické náboženství (někdy méně přesně též pohanství v pozdní antice) je konvenční novodobé označení pro pestrý a nejednotný soubor náboženských či filosoficko-náboženských nekřesťanských (tj. pohanských) představ a systémů v oblasti tradiční řecko-římské kultury v době, kdy se po vydání milánského ediktu začaly střetávat s křesťanstvím jako rovnoprávným náboženstvím.
Nový!!: Dolní Germánie a Pozdně antické náboženství · Vidět víc »
Provincie
Provincie (z latinského provincia.
Nový!!: Dolní Germánie a Provincie · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Dolní Germánie a Rýn · Vidět víc »
Severní moře
Severní moře je okrajové, šelfové moře Atlantského oceánu.
Nový!!: Dolní Germánie a Severní moře · Vidět víc »
Starověké římské náboženství
Vítězného oblouku Starověké římské náboženství je soubor věrských představ a praktik Římanů od založení Říma do konce starověku.
Nový!!: Dolní Germánie a Starověké římské náboženství · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Dolní Germánie a Starověký Řím · Vidět víc »
Utrecht
Mapa Utrechtu (1649) Vodní kanál, tzv. gracht, v Utrechtu Utrecht (Oudegracht) Utrecht je čtvrté největší město v Nizozemsku, ležící ve stejnojmenné provincii.
Nový!!: Dolní Germánie a Utrecht · Vidět víc »
Xanten
Xanten je město v severozápadní části německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, nedaleko hranic s Nizozemskem.
Nový!!: Dolní Germánie a Xanten · Vidět víc »
12 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Dolní Germánie a 12 př. n. l. · Vidět víc »
275
Bez popisu.
Nový!!: Dolní Germánie a 275 · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Dolní Germánie a 3. století · Vidět víc »
476
Bez popisu.
Nový!!: Dolní Germánie a 476 · Vidět víc »
57 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Dolní Germánie a 57 př. n. l. · Vidět víc »
69
Bez popisu.
Nový!!: Dolní Germánie a 69 · Vidět víc »
83
Bez popisu.
Nový!!: Dolní Germánie a 83 · Vidět víc »
89
Bez popisu.
Nový!!: Dolní Germánie a 89 · Vidět víc »
