Rychlejší přístup než prohlížeči!
50 vztahy: Arizona Dream, Šarganská osmička, Černá kočka, bílý kocour, Řád přátelství (Rusko), Bělehrad, Benátky, Berlín, Bosna a Hercegovina, Cannes, Cenzura, Diego Maradona, Dokumentární film, Druhá světová válka, Film, Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Filmový festival v Cannes, Globalizace, Goran Bregović, Ivo Andrić, Jugoslávci, Jugoslávská kinematografie, Kapitalismus, Karlovy Vary, Küstendorf, Medaile Za zásluhy, Miloš Forman, Moskevský Kreml, Muslim, New York, Otakar Vávra, Otec na služební cestě, Portorož, Praha, Pravoslaví, Režisér, Ruská invaze na Ukrajinu, Sarajevo, Srbové, Srbsko, Válka v Bosně a Hercegovině, Vladimir Putin, Zlatá palma, 1954, 1978, 1995, 2004, 2005, 2008, 2016, 24. listopad.
Arizona Dream
Arizona Dream je film srbského režiséra Emira Kusturicy z roku 1993.
Nový!!: Emir Kusturica a Arizona Dream · Vidět víc »
Šarganská osmička
Mapa trati. Parní vlak na turistické trati. Pohled na nádraží Mokra Gora. Šarganská osmička (srbsky Шарганска осмица/Šarganska osmica) je muzejní železniční trať, která se nachází na západě Srbska, v blízkosti města Užice.
Nový!!: Emir Kusturica a Šarganská osmička · Vidět víc »
Černá kočka, bílý kocour
Černá kočka, bílý kocour je koprodukční film srbského režiséra Emira Kusturici z roku 1998.
Nový!!: Emir Kusturica a Černá kočka, bílý kocour · Vidět víc »
Řád přátelství (Rusko)
Řád přátelství (rusky oрден Дружбы) je ocenění udělované Ruskou federací, kde se řadí mezi nejvyšší státní vyznamenání, neboť cizí státní příslušník nemůže v Rusku získat ocenění vyšší.
Nový!!: Emir Kusturica a Řád přátelství (Rusko) · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Emir Kusturica a Bělehrad · Vidět víc »
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Nový!!: Emir Kusturica a Benátky · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Emir Kusturica a Berlín · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Emir Kusturica a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Cannes
Cannes (česká výslovnost, nesklonné) je luxusní letovisko ležící u Azurového pobřeží na jihu Francie v departmentu Alpes-Maritimes a regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur.
Nový!!: Emir Kusturica a Cannes · Vidět víc »
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Nový!!: Emir Kusturica a Cenzura · Vidět víc »
Diego Maradona
Diego Armando Maradona (30. října 1960 Lanús, Buenos Aires – 25. listopadu 2020 Tigre, Buenos Aires) byl argentinský fotbalista a trenér argentinské fotbalové reprezentace.
Nový!!: Emir Kusturica a Diego Maradona · Vidět víc »
Dokumentární film
Dokumentární film je druh filmu, jehož hlavním cílem je zprostředkování a dokumentace skutečnosti.
Nový!!: Emir Kusturica a Dokumentární film · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Emir Kusturica a Druhá světová válka · Vidět víc »
Film
Auguste a Louis Lumièrové Film je souhrnné označení pro kinematografii a veškeré její aspekty – umělecké, technické, komerční a společenské.
Nový!!: Emir Kusturica a Film · Vidět víc »
Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Filmová a televizní fakulta (ve zkratce FAMU) je jedna ze tří fakult Akademie múzických umění v Praze (DAMU, FAMU, HAMU).
Nový!!: Emir Kusturica a Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze · Vidět víc »
Filmový festival v Cannes
Filmový festival v Cannes (francouzsky: le Festival de Cannes) byl založen v roce 1946 a patří mezi nejstarší a nejprestižnější filmové festivaly vedle festivalů v Benátkách nebo Berlíně.
Nový!!: Emir Kusturica a Filmový festival v Cannes · Vidět víc »
Globalizace
Globalizace (z angl. global, celosvětový) je dlouhodobý ekonomický, kulturní a politický proces, který rozšiřuje, prohlubuje a urychluje pohyb zboží, lidí i myšlenek přes hranice států a kontinentů.
Nový!!: Emir Kusturica a Globalizace · Vidět víc »
Goran Bregović
Goran Bregović (Горан Бреговић, * 22. března 1950, Sarajevo) je jugoslávský skladatel, producent a sběratel nahrávek world music.
Nový!!: Emir Kusturica a Goran Bregović · Vidět víc »
Ivo Andrić
Socha Iva Andriće v Bělehradě Ivo Andrić (cyrilicí Иво Андрић narozen jako Ivan Andrić, 9. října 1892 Dolac u Travniku, Bosna a Hercegovina – 13. března 1975 Bělehrad, SFRJ) byl jugoslávskýAčkoli byl původem Chorvat, po přestěhování do Bělehradu se Andrić identifikoval jako Srb.
Nový!!: Emir Kusturica a Ivo Andrić · Vidět víc »
Jugoslávci
Jugoslávci je etnonymum pro ty obyvatele jihoslovanských zemí, kteří se hlásili/hlásí k jugoslávské národnosti.
Nový!!: Emir Kusturica a Jugoslávci · Vidět víc »
Jugoslávská kinematografie
Jugoslávská kinematografie je termín zastřešující kinematografie jednotlivých národů zaniklého jihoevropského státu Jugoslávie.
Nový!!: Emir Kusturica a Jugoslávská kinematografie · Vidět víc »
Kapitalismus
Kapitalismus je ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a jsou provozovány v prostředí tržní ekonomiky za účelem dosažení zisku.
Nový!!: Emir Kusturica a Kapitalismus · Vidět víc »
Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou krajské a statutární město v okrese Karlovy Vary v západních Čechách, v Karlovarském kraji, 110 km západně od Prahy na soutoku Ohře a Teplé.
Nový!!: Emir Kusturica a Karlovy Vary · Vidět víc »
Küstendorf
Drvengrad, zvaný také Mećavnik nebo Küstendorf, je napodobenina tradiční balkánské vesnice („etno selo“), která se nachází ve Zlatiborském okrese na západě Srbska.
Nový!!: Emir Kusturica a Küstendorf · Vidět víc »
Medaile Za zásluhy
Medaile Za zásluhy je nižší státní vyznamenání České republiky.
Nový!!: Emir Kusturica a Medaile Za zásluhy · Vidět víc »
Miloš Forman
Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA), byl česko-americký filmový režisér, scenárista a příležitostný herec.
Nový!!: Emir Kusturica a Miloš Forman · Vidět víc »
Moskevský Kreml
Moskevský Kreml je středověký kreml v centru Moskvy založený středověkou ruskou vládnoucí dynastií Rurikovců.
Nový!!: Emir Kusturica a Moskevský Kreml · Vidět víc »
Muslim
Muslimská populace ve světě (v %) Modlící se muslimové v Káhiře, 1865, Jean-Léon Gérôme Muslimští Chuejové Muslim je vyznavač islámu, monoteistického abrahámovského náboženství.
Nový!!: Emir Kusturica a Muslim · Vidět víc »
New York
New York, oficiálně City of New York, v běžném užívání i New York City, je nejlidnatější město Spojených států amerických.
Nový!!: Emir Kusturica a New York · Vidět víc »
Otakar Vávra
Otakar Vávra, Záznam o narození a křtu Otakar Vávra (28. února 1911 Hradec Králové – 15. září 2011 Praha) byl český filmový režisér, scenárista a pedagog.
Nový!!: Emir Kusturica a Otakar Vávra · Vidět víc »
Otec na služební cestě
Otec na služební cestě (srbochorvatsky Otac na službenom putu/Отац на службеном путу, anglicky When Father Was Away on Business, francouzsky Papa est en voyage d'affaires) je film režiséra Emira Kusturici z roku 1985.
Nový!!: Emir Kusturica a Otec na služební cestě · Vidět víc »
Portorož
Portorož (italsky Portorose) je slovinské sídlo městského typu na pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Emir Kusturica a Portorož · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Emir Kusturica a Praha · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Emir Kusturica a Pravoslaví · Vidět víc »
Režisér
''Lesní jahody'' Režisér je tvořivý umělec syntetizující jednotlivé složky a prvky dramatické struktury do ideově a stylově jednotného, celistvého díla (divadelního, filmového, televizního, rozhlasového).
Nový!!: Emir Kusturica a Režisér · Vidět víc »
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu neboli rusko-ukrajinská válka (běžně též ruská agrese na Ukrajině, válka na Ukrajině či Putinova válka), v Rusku pouze pod legálním označením „speciální vojenská operace na Ukrajině“, je ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022 ruským útokem na Ukrajinu.
Nový!!: Emir Kusturica a Ruská invaze na Ukrajinu · Vidět víc »
Sarajevo
Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.
Nový!!: Emir Kusturica a Sarajevo · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Emir Kusturica a Srbové · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Emir Kusturica a Srbsko · Vidět víc »
Válka v Bosně a Hercegovině
Válka v Bosně a Hercegovině, obecně známá také jako Bosenská válka za nezávislost, byl mezinárodní ozbrojený konflikt, který probíhal od března roku 1992 do listopadu roku 1995 na území Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Emir Kusturica a Válka v Bosně a Hercegovině · Vidět víc »
Vladimir Putin
Vladimir Vladimirovič Putin (* 7. října 1952 Leningrad) je ruský politik, v letech 2000–2008 a znovu od roku 2012 prezident Ruské federace.
Nový!!: Emir Kusturica a Vladimir Putin · Vidět víc »
Zlatá palma
Zlatá palma (francouzsky: Palme d'Or) je nejvyšší ocenění udílené na Filmovém festivalu v Cannes.
Nový!!: Emir Kusturica a Zlatá palma · Vidět víc »
1954
1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Emir Kusturica a 1954 · Vidět víc »
1978
1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Emir Kusturica a 1978 · Vidět víc »
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Nový!!: Emir Kusturica a 1995 · Vidět víc »
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Emir Kusturica a 2004 · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Emir Kusturica a 2005 · Vidět víc »
2008
Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Emir Kusturica a 2008 · Vidět víc »
2016
Rok 2016 (MMXVI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Emir Kusturica a 2016 · Vidět víc »
24. listopad
24.
Nový!!: Emir Kusturica a 24. listopad · Vidět víc »
