Otevřít v Google MapsObsah
46 vztahy: Černá Hora, Černohorci, Bitva u Zenty, Boka Kotorska, Bosna a Hercegovina, Bukovina (země), Chorvatsko, Cyrilice, Dalmácie, Druhá světová válka, Dunaj, Hercegovina, Kosovo, Lika, Lovćenac, Maďaři, Maďarština, Maďarsko, Mali Iđoš, Marie Terezie, Matyáš Korvín, Němci, Novi Sad, Okres Kunhegyes, Opština Mali Iđoš, Osmanská říše, První světová válka, Rudá armáda, Sáva, Srbština, Srbobran, Srbochorvatština, Srbové, Srbsko, Subotica, Uhersko, Vojenská hranice, Vojvodina, Vrbas (město), 1580, 1652, 1818, 1848, 1849, 1944, 2011.
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Vidět Feketić a Černá Hora
Černohorci
Černohorci (černohorsky Црногорци/Crnogorci) jsou jihoslovanský národ, žijící především v Černé Hoře na pobřeží Jaderského moře.
Vidět Feketić a Černohorci
Bitva u Zenty
Bitva u Zenty (odpoledne 11. září 1697, Senta) byla poslední velkou bitvou mezi křesťanskou Evropou a Osmanskou říší v 17. století a představuje jednu z nejdrtivějších porážek turecké historie.
Vidět Feketić a Bitva u Zenty
Boka Kotorska
Boka Kotorska a město Kotor Mapa boky Kotorské Boka Kotorska čili Kotorský záliv je největší přírodní záliv na jihu Jaderského moře a často bývá mylně považovaný za nejjižnější evropský fjord.
Vidět Feketić a Boka Kotorska
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Vidět Feketić a Bosna a Hercegovina
Bukovina (země)
Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Vidět Feketić a Bukovina (země)
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Vidět Feketić a Chorvatsko
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Vidět Feketić a Cyrilice
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Vidět Feketić a Dalmácie
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Vidět Feketić a Druhá světová válka
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Vidět Feketić a Dunaj
Hercegovina
Přibližný rozsah Hercegoviny na mapě Bosny a Hercegoviny Hercegovina (jinými názvy také Hum, Zahumlje či Humska zemlja) je historické území, nacházející se na jihu Bosny a Hercegoviny, mezi Chorvatskem a Černou Horou.
Vidět Feketić a Hercegovina
Kosovo
Kosovohttp://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě.
Vidět Feketić a Kosovo
Lika
Lika je název jednoho z regionů Chorvatska.
Vidět Feketić a Lika
Lovćenac
Příjezd do obce Lovćenac (v srbské cyrilici Ловћенац; dříve Sekić/Секић, maďarsky Szeghegy) je vesnice, součást opštiny Mali Iđoš na severu srbské Vojvodiny.
Vidět Feketić a Lovćenac
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Vidět Feketić a Maďaři
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Vidět Feketić a Maďarština
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Vidět Feketić a Maďarsko
Mali Iđoš
Mali Iđoš (srbskou cyrilicí Мали Иђош) je město a správní středisko stejnojmenné opštiny v Srbsku v Severobačském okruhu.
Vidět Feketić a Mali Iđoš
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Vidět Feketić a Marie Terezie
Matyáš Korvín
Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.
Vidět Feketić a Matyáš Korvín
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Vidět Feketić a Němci
Novi Sad
Novi Sad (srbsky nebo rusínsky Нови Сад) je město ležící na severu Srbska, zároveň je to hlavní město (oficiálně sídlo provičních orgánů) autonomní provincie Vojvodina.
Vidět Feketić a Novi Sad
Okres Kunhegyes
Okres Kunhegyes je jedním z devíti okresů maďarské župy Jász-Nagykun-Szolnok.
Vidět Feketić a Okres Kunhegyes
Opština Mali Iđoš
Opština Mali Iđoš je srbská základní jednotka územní samosprávy v autonomní oblasti Vojvodina.
Vidět Feketić a Opština Mali Iđoš
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Vidět Feketić a Osmanská říše
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Vidět Feketić a První světová válka
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Vidět Feketić a Rudá armáda
Sáva
Sáva (a,, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou.
Vidět Feketić a Sáva
Srbština
Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.
Vidět Feketić a Srbština
Srbobran
Srbobran (v srbské cyrilici Србобран, maďarsky Szenttamás) je město na severu Srbska, ve Vojvodině.
Vidět Feketić a Srbobran
Srbochorvatština
Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.
Vidět Feketić a Srbochorvatština
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r.
Vidět Feketić a Srbové
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Vidět Feketić a Srbsko
Subotica
Subotica je město na severu Srbska, je to druhé největší město v autonomní provincii Vojvodina (větší je jen Novi Sad, metropole oblasti).
Vidět Feketić a Subotica
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“.
Vidět Feketić a Uhersko
Vojenská hranice
Vojenská hranice (též označována jako Krajina, srbochorvatsky Војна Крајина/Vojna Krajina, maďarsky Határőrvidék, německy Militärgrenze, rumunsky Graniţa Militară) je označení pro pásmo v příhraničí Habsburské monarchie (později Rakousko-Uherska) v jejích jižních oblastech a Osmanskou říší.
Vidět Feketić a Vojenská hranice
Vojvodina
Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.
Vidět Feketić a Vojvodina
Vrbas (město)
Vrbas (v srbské cyrilici Врбас, maďarsky Verbász) je město v srbské Vojvodině, administrativně součást Jihobačského okruhu.
Vidět Feketić a Vrbas (město)
1580
1580 (MDLXXX) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Feketić a 1580
1652
1652 (MDCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Feketić a 1652
1818
1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Feketić a 1818
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Feketić a 1848
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Feketić a 1849
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Feketić a 1944
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Vidět Feketić a 2011