Rychlejší přístup než prohlížeči!
35 vztahy: Altona (Hamburk), Berlín, Dessau, Frederik Hendrik Oranžský, Fridrich I. Pruský, Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771), Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém I. Braniborský, Henrietta Kateřina Oranžská, Herford, Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský, Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská, Kolobřeh, Leopold I. Anhaltsko-Desavský, Leopold III. Anhaltsko-Desavský, Leopoldina Marie Anhaltsko-Desavská, Luisa Braniborsko-Schwedtská, Luisa Henrietta Oranžská, Markrabě, Mecenáš, Mořic Oranžský, Pluk, Vojenství, 12. prosinec, 1709, 1711, 1713, 1733, 1738, 1741, 1755, 1771, 1785, 1788, 21. srpen.
Altona (Hamburk)
Altona je jeden ze sedmi městských obvodů (Bezirke) Hamburku.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Altona (Hamburk) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Berlín · Vidět víc »
Dessau
Dessau (česky Desava) je město v německé Spolkové zemi Sasko-Anhaltsko ležící na soutoku řek Mulde a Labe.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Dessau · Vidět víc »
Frederik Hendrik Oranžský
Frederik Hendrik (29. ledna 1584 Delft – 14. března 1647 den Haag) byl kníže oranžský a v letech 1625–1647 místodržitel Hollandu, Zeelandu, Utrechtu, Gelderlandu a Overijsselu.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Frederik Hendrik Oranžský · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771)
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (17. listopadu 1700, hrad Oranienbaum-Wörlitz – 4. března 1771 Wildenbruch) byl pruský princ a markrabě Braniborský.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771) · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »
Henrietta Kateřina Oranžská
Henrietta Kateřina Oranžská (10. února 1637, Haag – 3. listopadu 1708, Oranienbaum, dnešní Oranienbaum-Wörlitz) byla nizozemská hraběnka a dcera Frederika Hendrika Oranžského (1584–1647) a jeho manželky Amálie zu Solms-Braunfels.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Henrietta Kateřina Oranžská · Vidět víc »
Herford
Herford je historické město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Herford · Vidět víc »
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
Jan Jiří II.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský · Vidět víc »
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
Jana (Johana) Šarlota Anhaltsko-Desavská (* 6. dubna 1682, Dessau – 31. března 1750, Herford) byla askánská princezna z Anhalt-Dessau a díky výhodnému sňatku i markraběnka Braniborsko-schwedtská.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská · Vidět víc »
Kolobřeh
Kolobřeh je město v Západním Pomořansku v Polsku.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Kolobřeh · Vidět víc »
Leopold I. Anhaltsko-Desavský
Leopold I. Anhaltsko-Desavský, též zvaný Starý Desavan (3. července 1676 Dessau – 7. dubna 1747 tamtéž), byl kníže anhaltsko-desavský (1693 do 1747) a vojenský velitel.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Leopold I. Anhaltsko-Desavský · Vidět víc »
Leopold III. Anhaltsko-Desavský
Leopold III.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Leopold III. Anhaltsko-Desavský · Vidět víc »
Leopoldina Marie Anhaltsko-Desavská
Leopoldina Marie Anhaltsko-Desavská (12. prosince 1716 – 27. ledna 1782) byla devátým dítětem Leopolda I. Anhaltsko-Desavského a Anny Luisy Föhse.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Leopoldina Marie Anhaltsko-Desavská · Vidět víc »
Luisa Braniborsko-Schwedtská
Luisa Braniborsko-Schwedtská (24. září 1750 – 21. prosince 1811) se narodila jako braniborská markraběnka, sňatkem se stala anhaltsko-desavskou princeznou, později vévodkyní.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Luisa Braniborsko-Schwedtská · Vidět víc »
Luisa Henrietta Oranžská
Luisa (také Louisa) Henrietta Oranžská (či Oranžsko-Nassavská) (7. prosince 1627, Haag – 18. června 1667, Cölln), byla rodem nizozemská princezna z Oranžsko-Nassavské dynastie a sňatkem braniborská kurfiřtka a pruská vévodkyně.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »
Markrabě
Markrabě, alternativně markrabí, (z něm. Markgraf; lat. marchio) je buď titul vládce závislého území, nebo vysoký šlechtický titul.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Markrabě · Vidět víc »
Mecenáš
Mecenáš je člověk, který nezištně podporuje umění, resp.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Mecenáš · Vidět víc »
Mořic Oranžský
Mořic Oranžský (14. listopadu 1567 Dillenburg – 23. dubna 1625 Haag) byl oranžský kníže, místodržící Spojených provincií nizozemských a nasavsko-dillenburský hrabě.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Mořic Oranžský · Vidět víc »
Pluk
NATO Britské armády Pluk, dříve regiment je vojenský útvar, který tvoří základní taktický celek.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Pluk · Vidět víc »
Vojenství
Počet aktivních jednotek (vojáků) podle zemí Vojenství je nauka o vojácích, armádách, válkách, zbraních, vojenské technice apod.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a Vojenství · Vidět víc »
12. prosinec
12.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a 12. prosinec · Vidět víc »
1709
1709 (MDCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a 1709 · Vidět víc »
1711
1711 (MDCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a 1711 · Vidět víc »
1713
1713 (MDCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a 1713 · Vidět víc »
1733
1733 (MDCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a 1733 · Vidět víc »
1738
1738 (MDCCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a 1738 · Vidět víc »
1741
1741 (MDCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a 1741 · Vidět víc »
1755
1755 (MDCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a 1755 · Vidět víc »
1771
1771 (MDCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a 1771 · Vidět víc »
1785
1785 (MDCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a 1785 · Vidět víc »
1788
1788 (MDCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a 1788 · Vidět víc »
21. srpen
21.
Nový!!: Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský a 21. srpen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Fridrich Jindřich Braniborsko-Schwedtský.
