Rychlejší přístup než prohlížeči!
16 vztahy: Berlín, Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris, Enghien-les-Bains, Ferenc Liszt, Fryderyk Chopin, Hřbitov Montmartre, Ignaz Pleyel, Johann Bernhard Logier, Johann Georg Albrechtsberger, Joseph Haydn, Kassel, Ludwig van Beethoven, 10. červen, 1785, 1849, 7. listopad.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a Berlín · Vidět víc »
Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris
Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris neboli Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži je pařížská vysoká škola vyučující hudbě a tanci.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris · Vidět víc »
Enghien-les-Bains
Enghien-les-Bains je město v severní části metropolitní oblasti Paříže ve Francii v departmentu Val-d'Oise a regionu Île-de-France.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a Enghien-les-Bains · Vidět víc »
Ferenc Liszt
Franz Liszt (křtěn, maďarsky Ferenc; 22. října 1811 Raiding (Doborján), tehdy Uhersko v rámci Rakouského císařství, dnes Burgenland, Rakousko – 31. července 1886 Bayreuth, Bavorsko, Německé císařství) byl rakousko-uherský klavírní virtuos a hudební skladatel, jeden z nejslavnějších klavíristů své doby a jeden z nejproduktivnějších skladatelů 19. století.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a Ferenc Liszt · Vidět víc »
Fryderyk Chopin
Fryderyk Franciszek Chopin, francouzsky Frédéric François Chopin, výslovnost česká, francouzská, dříve psáno rovněž (22. února nebo 1. března 1810, Żelazowa Wola – 17. října 1849, Paříž) byl polský skladatel klasické hudby a klavírní virtuos období romantismu, který proslul jako „básník klavíru“.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a Fryderyk Chopin · Vidět víc »
Hřbitov Montmartre
Hřbitov Montmartre (Cimetière de Montmartre, též zvaný Cimetière du Nord - Severní hřbitov) je významný hřbitov v Paříži, který leží v severní části města ve čtvrti Montmartre v 18.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a Hřbitov Montmartre · Vidět víc »
Ignaz Pleyel
#PŘESMĚRUJ Ignaz Joseph Pleyel.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a Ignaz Pleyel · Vidět víc »
Johann Bernhard Logier
Johann Bernhard Logier (9. února 1777, Kassel – 27. července 1846, Dublin) byl německý hudební skladatel, učitel, vynálezce a vydavatel žijící většinu svého života v Irsku.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a Johann Bernhard Logier · Vidět víc »
Johann Georg Albrechtsberger
Náhrobek Johanna Georga Albrechtsbergera (Sankt Marxer Friedhof) Johann Georg Albrechtsberger (3. února 1736, Klosterneuburg, Rakousko – 7. března 1809, Vídeň) byl rakouský varhaník, hudební skladatel a pedagog.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a Johann Georg Albrechtsberger · Vidět víc »
Joseph Haydn
Franz Joseph Haydn (31. března nebo 1. dubna 1732 Rohrau – 31. května 1809 Vídeň) byl rakouský hudební skladatel, přední představitel klasického období v hudbě, často označován jako „otec symfonie“ nebo „otec smyčcového kvarteta“.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a Joseph Haydn · Vidět víc »
Kassel
Kassel (do roku 1926 Cassel) je město na severu spolkové země Hesensko v Německu.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a Kassel · Vidět víc »
Ludwig van Beethoven
Ludwig van Beethoven (pokřtěn 17. prosince 1770 Bonn – 26. března 1827 Vídeň–Alservorstadt) byl německý hudební skladatel a klavírista, jehož dílo pokrývá přechod od hudebního klasicismu k romantismu.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a Ludwig van Beethoven · Vidět víc »
10. červen
10.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a 10. červen · Vidět víc »
1785
1785 (MDCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a 1785 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Friedrich Kalkbrenner a 1849 · Vidět víc »
7. listopad
7.
