Obsah
25 vztahy: Bet, Chanuka, Dageš, Dalet, Drejdl, Fénické písmo, Gama, Gram, Hebrejské číslice, Hebrejské písmo, Jód (písmeno), Kabala, Kardinální aritmetika, Mezinárodní fonetická abeceda, Nikud, Písmeno, Sefer Jecira, Serif, Teorie množin, Unicode, Vav, Velbloud, Znělá postalveolární frikativa, Znělá velární frikativa, Znělá velární ploziva.
Bet
Bet a vet jsou dvě jména druhého písmene hebrejské abecedy.
Vidět Gimel a Bet
Chanuka
Chanuka (hebrejsky:, doslova „zasvěcení“), známá také jako Svátek světel, je osmidenní židovský svátek, připomínající zázrak při opětovném vysvěcení druhého Chrámu v roce 165 př.
Vidět Gimel a Chanuka
Dageš
Umístění dageše uvnitř písmene bet Dageš („zostřující“) je diakritické znaménko v podobě tečky uvnitř písmene, jež bylo zavedeno spolu s vokalizací hebrejštiny a které mění výslovnost souhlásek.
Vidět Gimel a Dageš
Dalet
Dalet, podoba ד, je čtvrté písmeno hebrejského písma.
Vidět Gimel a Dalet
Drejdl
Drejdl Drejdl (sevivon) je hračka připomínající káču, s níž si děti hrají během židovského svátku Chanuka.
Vidět Gimel a Drejdl
Fénické písmo
Fénické písmo bylo ve starověku souhláskové písmo používané pro zaznamenání textů ve féničtině a později i v dalších příbuzných kanaánských jazycích.
Vidět Gimel a Fénické písmo
Gama
Gama — majuskulní i minuskulní varianta Gama (majuskulní podoba Γ, minuskulní podoba γ, řecký název γάμμα) je třetí písmeno řecké abecedy.
Vidět Gimel a Gama
Gram
#PŘESMĚRUJ:Kilogram#Gram.
Vidět Gimel a Gram
Hebrejské číslice
Systém hebrejských číslic je kvazidesítková abecední číselná soustava používající písmena hebrejské abecedy.
Vidět Gimel a Hebrejské číslice
Hebrejské písmo
vokalizovaný text (dole) Hebrejské písmo je písmo, jímž se zaznamenává hebrejština, jidiš, ladino a dříve též například slovanský lešon Kena’an.
Vidět Gimel a Hebrejské písmo
Jód (písmeno)
Fénické jód Jód je desáté písmeno mnoha semitských abeced, včetně fénické, aramejské, hebrejské Jud, syrské a arabské Jāʾ ﻱ (v současné arabské abecedě se nachází na 28.
Vidět Gimel a Jód (písmeno)
Kabala
Kabala je druh židovské mystiky.
Vidět Gimel a Kabala
Kardinální aritmetika
Kardinální aritmetika je součást teorie množin, která definuje operace kardinálního součtu, kardinálního součinu a kardinální mocniny jako rozšíření běžných aritmetických operací s přirozenými čísly na všechna kardinální čísla a zabývá se jejich vlastnostmi především na nekonečných množinách.
Vidět Gimel a Kardinální aritmetika
Mezinárodní fonetická abeceda
Mezinárodní fonetická abeceda Mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet, IPA, Alphabet phonétique international, API) je znakový systém navržený jazykovědci k fonetickému zápisu a popisu hlasových projevů lidí mluvících rozdílnými jazyky.
Vidět Gimel a Mezinárodní fonetická abeceda
Nikud
akcenty Nikud, doslova „tečkování“ nebo „punktace“, je označení pro vokalizaci hebrejského písma, tedy systém znamének vyznačující samohlásky v hebrejském textu psaném souhláskovým písmem.
Vidět Gimel a Nikud
Písmeno
A. Dürer Písmeno, případně litera z latinského littera, je jednotlivý písmový znak konkrétní abecedy odpovídající určité hlásce.
Vidět Gimel a Písmeno
Sefer Jecira
Sefer Jecira (doslova „Kniha stvoření“ či „utváření“) je krátký pozdně starověký kabalistický spis pocházející z oblasti Blízkého východu.
Vidět Gimel a Sefer Jecira
Serif
Serify (vyznačené červeně) v patkovém písmu Capitalis Rustica, příklad starého patkového písma Serif nebo patka v typografii označuje u některých typů písma zakončení tahů, grafické zvýraznění zakončení tvarů písmen.
Vidět Gimel a Serif
Teorie množin
Teorie množin je matematická teorie, která se zabývá studiem množin.
Vidět Gimel a Teorie množin
Unicode
Logo Unicode konsorcia Unicode je technická norma pro oblast výpočetní techniky definující jednotnou znakovou sadu a konzistentní kódování znaků pro reprezentaci a zpracovávání textů použitelné pro většinu písem používaných v současnosti na Zemi.
Vidět Gimel a Unicode
Vav
Vav (symbol ו) je šesté písmeno hebrejského písma.
Vidět Gimel a Vav
Velbloud
Velbloud (Camelus) je rod z čeledi velbloudovitých (Camelidae) zahrnující tři druhy sudokopytníků: velblouda dvouhrbého divokého (Camelus ferus), velblouda dvouhrbého (Camelus bactrianus), zvaného též drabař, a velblouda jednohrbého (Camelus dromedarius) neboli dromedára.
Vidět Gimel a Velbloud
Znělá postalveolární frikativa
Znělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Gimel a Znělá postalveolární frikativa
Znělá velární frikativa
Znělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v různých jazycích.
Vidět Gimel a Znělá velární frikativa
Znělá velární ploziva
Znělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Gimel a Znělá velární ploziva
Také známý jako ג.