Rychlejší přístup než prohlížeči!
21 vztahy: Berlín, Bruck an der Mur, Dortmund, Finsko, Francie, Izrael, Kouvola, Liévin, Modi'in-Makabim-Re'ut, Montluçon, Německé spolkové země, Německo, Porúří, Rakousko, Rúr, Severní Porýní-Vestfálsko, Smolensk, Středoevropský čas, Středoevropský letní čas, Vládní obvod, Vládní obvod Arnsberg.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Hagen a Berlín · Vidět víc »
Bruck an der Mur
Bruck an der Mur je rakouské okresní město ve spolkové zemi Štýrsko.
Nový!!: Hagen a Bruck an der Mur · Vidět víc »
Dortmund
Dortmund je město v Německu v Severním Porýní-Vestfálsku.
Nový!!: Hagen a Dortmund · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Hagen a Finsko · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Hagen a Francie · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Hagen a Izrael · Vidět víc »
Kouvola
Kouvola je město na jihu Finska.
Nový!!: Hagen a Kouvola · Vidět víc »
Liévin
Liévin je francouzské město v departementu Pas-de-Calais v regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Hagen a Liévin · Vidět víc »
Modi'in-Makabim-Re'ut
Modi'in-Makabim-Re'ut (hebrejsky מוֹדִיעִין-מַכַּבִּים-רֵעוּת, v oficiálním přepisu do angličtiny Modi'in-Makkabim-Re'ut, někdy též jen stručněji Modi'in) je město nacházející se v Centrálním distriktu v Izraeli, které vzniklo v prosinci 2003 spojením měst Modi'in s nedalekou obcí Makabim-Re'ut.
Nový!!: Hagen a Modi'in-Makabim-Re'ut · Vidět víc »
Montluçon
Montluçon (okcitánsky: Montluçon) je město ve Francii.
Nový!!: Hagen a Montluçon · Vidět víc »
Německé spolkové země
Spolková republika Německo je federativní republikou složenou ze 16 spolkových zemí (německy Bundesland, plurál Bundesländer) s vysokým stupněm autonomie.
Nový!!: Hagen a Německé spolkové země · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Hagen a Německo · Vidět víc »
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Nový!!: Hagen a Porúří · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Hagen a Rakousko · Vidět víc »
Rúr
Rúr je řeka v Německu (Severní Porýní-Vestfálsko).
Nový!!: Hagen a Rúr · Vidět víc »
Severní Porýní-Vestfálsko
Severní Porýní-Vestfálsko (zkratka NRW) je nejzápadnější, nejlidnatější (žije zde pětina obyvatel Německa) a čtvrtá největší spolková země Německa, jejíž metropolí je město Düsseldorf.
Nový!!: Hagen a Severní Porýní-Vestfálsko · Vidět víc »
Smolensk
Smolensk je historické město v evropské části Ruska.
Nový!!: Hagen a Smolensk · Vidět víc »
Středoevropský čas
Modrá, západoevropský čas – ZEČ (WET/UTC)Červená, středoevropský čas – SEČ (CET/UTC+1)Žlutá, východoevropský čas – VEČ (EET/UTC+2)Zelená, východoevropský čas – (FET/UTC+3) Středoevropský čas, zkratka SEČ je pásmový čas platný pro střední Evropu, časové pásmo od 15° východní délky.
Nový!!: Hagen a Středoevropský čas · Vidět víc »
Středoevropský letní čas
Tmavě červeně jsou vyznačeny země používající SELČ Středoevropský letní čas (SELČ; anglicky Central European Summer Time, CEST) je označení pro časové pásmo středoevropský čas (SEČ) v období platnosti letního času.
Nový!!: Hagen a Středoevropský letní čas · Vidět víc »
Vládní obvod
Německa Vládní obvod (německy Regierungsbezirk) je v některých větších spolkových zemích Německa územněsprávní jednotka stojící mezi spolkovou zemí (na jedné straně) a zemskými a městskými okresy (na straně druhé).
Nový!!: Hagen a Vládní obvod · Vidět víc »
Vládní obvod Arnsberg
Vládní obvod Arnsberg je jeden z pěti vládních obvodů spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko v Německu.
Nový!!: Hagen a Vládní obvod Arnsberg · Vidět víc »
