Obsah
32 vztahy: Alois Kleveta, Antonín Cyril Stojan, Arcidiecéze olomoucká, Římskokatolická farnost Vyškov-Dědice, Cyril a Metoděj, Dědice (hrad), Dědice (Vyškov), Děkanát Vyškov, Hrabě, Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Hamiltony), Kostel Nejsvětější Trojice (Dědice), Lhota (Vyškov), Maxmilián z Hamiltonu, Morava, Moravská církevní provincie, Moravský zemský sněm, Opatovice (Vyškov), Pazderna (Vyškov), Pramen, Radslavičky, Radslavice (okres Vyškov), Seznam kulturních památek ve Vyškově, Vyškov, 1761, 1764, 1776, 1784, 1871, 1941, 1945, 1949, 5. červenec.
Alois Kleveta
Alois Kleveta (16. června 1805 Dědice – 23. srpna 1885 Dědice) byl rakouský politik české národnosti z Moravy, v 2.
Vidět Hamiltony a Alois Kleveta
Antonín Cyril Stojan
Antonín Cyril Stojan, pokřtěn jako Antonín Paduánský (22. května 1851 Beňov – 29. září 1923 Olomouc), byl moravský římskokatolický duchovní a politik, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský v letech 1921–1923.
Vidět Hamiltony a Antonín Cyril Stojan
Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).
Vidět Hamiltony a Arcidiecéze olomoucká
Římskokatolická farnost Vyškov-Dědice
Římskokatolická farnost Vyškov-Dědice je územní společenství římských katolíků s farním kostelem Nejsvětější Trojice v děkanátu Vyškov.
Vidět Hamiltony a Římskokatolická farnost Vyškov-Dědice
Cyril a Metoděj
Petra Váni Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice.
Vidět Hamiltony a Cyril a Metoděj
Dědice (hrad)
Dědice jsou zřícenina hradu v okrese Vyškov v místní části města Vyškov Hamiltonech.
Vidět Hamiltony a Dědice (hrad)
Dědice (Vyškov)
Dědice náleží mezi nejstarší slovanské osady na Moravě.
Vidět Hamiltony a Dědice (Vyškov)
Děkanát Vyškov
Děkanát Vyškov je územní část Arcidiecéze Olomouc.
Vidět Hamiltony a Děkanát Vyškov
Hrabě
Heraldická koruna pro šlechtický titul ''hrabě''. Hrabě je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty.
Vidět Hamiltony a Hrabě
Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Hamiltony)
Kaple svatého Cyrila a Metoděje v Hamiltonech, místní části Vyškova (okres Vyškov), je římskokatolická kaple ve farnosti Vyškov-Dědice.
Vidět Hamiltony a Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Hamiltony)
Kostel Nejsvětější Trojice (Dědice)
Římskokatolický farní kostel Nejsvětější Trojice v místní části města Vyškova Dědicích je barokní kostel z roku 1753.
Vidět Hamiltony a Kostel Nejsvětější Trojice (Dědice)
Lhota (Vyškov)
Bývalá obec Lhota, dnes část města Vyškov, leží 6 km na severozápad od Vyškova.
Vidět Hamiltony a Lhota (Vyškov)
Maxmilián z Hamiltonu
Hrabě Maxmilián z Hamiltonu (či Maximilian Reichsgraf von Hamilton; 17. března 1714 Mnichov – 31. října 1776 Olomouc) byl v letech 1761 až 1776 biskupem olomouckým.
Vidět Hamiltony a Maxmilián z Hamiltonu
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Vidět Hamiltony a Morava
Moravská církevní provincie
České a moravské diecéze Moravská církevní provincie je jedna ze dvou církevních provincií římskokatolické církve na území České republiky, druhou z nich je česká církevní provincie.
Vidět Hamiltony a Moravská církevní provincie
Moravský zemský sněm
Nové radnice v Brně Moravský zemský sněm byl historickou zákonodárnou institucí v Markrabství moravském.
Vidět Hamiltony a Moravský zemský sněm
Opatovice (Vyškov)
Opatovice jsou místní část města Vyškova.
Vidět Hamiltony a Opatovice (Vyškov)
Pazderna (Vyškov)
Pazderna (dříve Pazderňa), někdejší osada Dědic, je dnes místní částí města Vyškova.
Vidět Hamiltony a Pazderna (Vyškov)
Pramen
jižních Čechách. Přírodní rezervace "Modré prameny" ve městě Tomaszów Mazowiecki, Polsko Blautopf (Modrý Hrnec), pramen řeky Blau (Modrá) ve městě Blaubeuren (přítok Dunaje, vlévající se do Dunaje v Ulmu) Pramen je soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch.
Vidět Hamiltony a Pramen
Radslavičky
Radslavičky (též Malé Raclavice) jsou vesnicí a místní částí Radslavic nacházející se v Jihomoravském kraji v severní části okresu Vyškov, dohromady v nich žije 443 obyvatel.
Vidět Hamiltony a Radslavičky
Radslavice (okres Vyškov)
Radslavice (též Velké Raclavice, Hrubé Raclavice) jsou obec Jihomoravského kraje ležící v severní části okresu Vyškov s obyvateli.
Vidět Hamiltony a Radslavice (okres Vyškov)
Seznam kulturních památek ve Vyškově
k. ú.
Vidět Hamiltony a Seznam kulturních památek ve Vyškově
Vyškov
Vyškov (hanácky Veškov, Wischau; dříve také Víškov) je město ležící v severní části Jihomoravského kraje v okrese Vyškov na řece Haná, 35 km severovýchodně od Brna.
Vidět Hamiltony a Vyškov
1761
1761 (MDCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Hamiltony a 1761
1764
1764 (MDCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Hamiltony a 1764
1776
1776 (MDCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Hamiltony a 1776
1784
1784 (MDCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Hamiltony a 1784
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Hamiltony a 1871
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Hamiltony a 1941
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Hamiltony a 1945
1949
1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Hamiltony a 1949
5. červenec
5.
Vidět Hamiltony a 5. červenec