Obsah
101 vztahy: Administrátor (církev), Apoštolský protonotář, Arcidiecéze olomoucká, Arcidiecéze pražská, Štýrské vévodství, Čáslav, České království, Řehoř I. Veliký, Breve, Budyšín, Bula (pečeť), Burgundské vévodství, Císař říše římské, Cheb, Chorvatské království, Dalmácie, Devoční formule, Diecéze míšeňská, Diplomatika, Dolní Rakousy, Evžen IV., Ferdinand II. Štýrský, Flanderské hrabství, František I. Rakouský, Habsburkové, Halič, Horní Lužice, Horní Rakousy, Ilýrie, Inskripce, Invokace (listina), Jan Lucemburský, Jeruzalémské království, Jezeří (zámek), Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka, Jiří z Poděbrad, Josef II., Karel I. Minsterberský, Karel IV., Kladské hrabství, Konrád z Vechty, Korutany, Kraňsko, Království lombardsko-benátské, Listina (diplomatika), Litoměřice, Lobkowicz (příjmení), Lotrinské vévodství, Lužice, Lucemburské vévodství, ... Rozbalte index (51 více) »
Administrátor (církev)
Kardinál Guillaume d'Estouteville byl administrátorem několika opatství a biskupství Administrátor (správce) je v církvi kněz, který byl dočasně pověřen vedením kláštera, farnosti nebo diecéze.
Vidět Intitulace a Administrátor (církev)
Apoštolský protonotář
Schéma znaku apoštolského protonotáře Chórový oděv apoštolského protonotáře Apoštolský protonotář je nejvyšší titul, který může obdržet katolický kněz (ne biskup) od papeže (jako ještě vyšší ocenění pro staré kněze papežové příležitostně používají titul kardinála spolu s dispensem od biskupského svěcení – které jinak kanonické právo kardinálům předepisuje – např.
Vidět Intitulace a Apoštolský protonotář
Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).
Vidět Intitulace a Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze pražská
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha Arcidiecéze pražská je římskokatolická arcidiecéze ve středních Čechách.
Vidět Intitulace a Arcidiecéze pražská
Štýrské vévodství
Štýrské vévodství, také psáno Vévodství štýrské či Vévodství Štýrsko, bylo vévodství o rozloze 22 425 km², zahrnující území moderní rakouské spolkové země Štýrska a území slovinského regionu Dolní Štýrsko.
Vidět Intitulace a Štýrské vévodství
Čáslav
Čáslav (něm. Tschaslau nebo Časlau) je město ležící v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.
Vidět Intitulace a Čáslav
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Vidět Intitulace a České království
Řehoř I. Veliký
Svatý Řehoř I. Veliký (asi 540 – 12. březen 604), v pravoslavných církvích též zvaný Řehoř Dvojeslov, byl v pořadí 64.
Vidět Intitulace a Řehoř I. Veliký
Breve
Pia II. z roku 1463 Breve (z lat. breve, krátký) označuje krátkou písemnost vydávanou především papežskou kanceláří, v císařské kanceláři se nejvíce k breve blíží reskript.
Vidět Intitulace a Breve
Budyšín
Budyšín (do roku 1868 oficiálně Budissin) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko, které leží na horním toku řeky Sprévy v zemském okresu Budyšín.
Vidět Intitulace a Budyšín
Bula (pečeť)
Zlatá bula z roku 1356 (přivěšená k listině nazývané zlatá bula Karla IV.) Bula (starším pravopisem bulla) je ve sfragistice označení pro pečeť vytvořenou z kovu.
Vidět Intitulace a Bula (pečeť)
Burgundské vévodství
Burgundské vévodství (francouzsky Duché de Bourgogne, latinsky Ducatus Burgundiae) bylo středověké vévodství existující na východě dnešní Francie v letech 918–1482.
Vidět Intitulace a Burgundské vévodství
Císař říše římské
František II., poslední císař římské říše Císař říše římské byl titul panovníka Svaté říše římské užívaný od středověku do roku 1806.
Vidět Intitulace a Císař říše římské
Cheb
Cheb (v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha; zastarale také Heb) je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři, od níž je odvozen německý název města.
Vidět Intitulace a Cheb
Chorvatské království
Chorvatské království (chorvatsky Kraljevina Hrvatska, latinsky Regnum Croatiae, maďarsky Horvát Királyság, německy Königreich Kroatien) byl státní útvar (monarchie), který existoval s různou mírou nezávislosti a s malými přerušeními v 925 do roku 1918.
Vidět Intitulace a Chorvatské království
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Vidět Intitulace a Dalmácie
Devoční formule
Devoční formule (z lat. devotio, tj. oddanost, věrnost) je rétorické sebe ponížení.
Vidět Intitulace a Devoční formule
Diecéze míšeňská
reformací Znak Míšeňského biskupství Míšeňské biskupství je územní společenství římskokatolické církve v okolí německého města Míšně.
Vidět Intitulace a Diecéze míšeňská
Diplomatika
Diplomatika je pomocná věda historická zabývající se studiem písemností úřední provenience.
Vidět Intitulace a Diplomatika
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Vidět Intitulace a Dolní Rakousy
Evžen IV.
Evžen IV., rodným jménem Gabriele Condulmer (1383 Benátky – 23. února 1447 Řím) v letech 1431 až 1447 byl 207. papežem katolické církve.
Vidět Intitulace a Evžen IV.
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand II.
Vidět Intitulace a Ferdinand II. Štýrský
Flanderské hrabství
Flanderské hrabství (nizozemsky Graafschap Vlaanderen, západovlámsky Groafschap Vloandern, francouzsky Comté de Flandre, latinsky Comitatus Flandriae), původně markrabství, byl politický útvar na západě dnešní Belgie.
Vidět Intitulace a Flanderské hrabství
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II.
Vidět Intitulace a František I. Rakouský
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Vidět Intitulace a Habsburkové
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Vidět Intitulace a Halič
Horní Lužice
Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.
Vidět Intitulace a Horní Lužice
Horní Rakousy
Horní Rakousy či Horní Rakousko je spolková země na severu Rakouska.
Vidět Intitulace a Horní Rakousy
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Vidět Intitulace a Ilýrie
Inskripce
Inskripce (z lat. inscriptio, tj. nápis, nápis, nadepsání), též adresa je v diplomatice označení pro tu část listiny, která pojednává o jejím příjemci, tj.
Vidět Intitulace a Inskripce
Invokace (listina)
Invokace (z lat. invocatio, tj. zvolání) je v diplomatice označení pro úvodní část středověké listiny.
Vidět Intitulace a Invokace (listina)
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Vidět Intitulace a Jan Lucemburský
Jeruzalémské království
Jeruzalémské království (latinsky, starofrancouzsky Roiaume de Jherusalem, arabsky, italsky, řecky, hebrejsky), též Latinské království jeruzalémské, bylo křižáckým státem založeným ve Svaté zemi po první křížové výpravě roku 1099.
Vidět Intitulace a Jeruzalémské království
Jezeří (zámek)
Jezeří je hrad přestavěný na zámek, který se nachází na svazích Krušných hor v okrese Most v Ústeckém kraji.
Vidět Intitulace a Jezeří (zámek)
Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka
Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka (1550 Most – 20. února 1614 Praha) byl humanistický básník a prozaik, historik a církevní hodnostář.
Vidět Intitulace a Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Vidět Intitulace a Jiří z Poděbrad
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Vidět Intitulace a Josef II.
Karel I. Minsterberský
Karel I. Minsterberský (4. května 1476, Kladsko – 31. května 1536, Frankenstein), byl minsterberský a olešnický kníže a nejvyšší hejtman Českého království, pocházející z minsterberské větve rodu z Poděbrad.
Vidět Intitulace a Karel I. Minsterberský
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Vidět Intitulace a Karel IV.
Kladské hrabství
Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.
Vidět Intitulace a Kladské hrabství
Konrád z Vechty
Konrád z Vechty (asi 1364 – 26. prosinec 1431, Helfenburk u Úštěka) byl verdenským a olomouckým biskupem a pražským arcibiskupem, který se po vypuknutí husitské revoluce přihlásil ke čtyřem pražským artikulům a světil husitské kněze, kterým záleželo na dodržení apoštolské posloupnosti.
Vidět Intitulace a Konrád z Vechty
Korutany
Korutany či Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska.
Vidět Intitulace a Korutany
Kraňsko
Znak Kraňska Horní, Střední, Vnitřní Kraňsko (''Krain''). dole Istrie (1714) Historické Kraňsko na mapě současného Slovinska Kraňsko nebo též Krajina (slovinsky Kranjska; německy Krain; latinsky Carniola) je historická země.
Vidět Intitulace a Kraňsko
Království lombardsko-benátské
#PŘESMĚRUJ Lombardsko-benátské království.
Vidět Intitulace a Království lombardsko-benátské
Listina (diplomatika)
pečetí Listina (lat. diploma, charta, littera, něm. Urkunde) je obecně jakýkoliv písemný úřední dokument.
Vidět Intitulace a Listina (diplomatika)
Litoměřice
Litoměřice jsou město na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách na západním okraji Polabské nížiny (dříve bylo oblíbené označení „zlatý pruh země české“) v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.
Vidět Intitulace a Litoměřice
Lobkowicz (příjmení)
Příjmení Lobkowicz nebo Lobkovic nosí zejména osobnosti českého šlechtického rodu Lobkovicové.
Vidět Intitulace a Lobkowicz (příjmení)
Lotrinské vévodství
Lotrinské vévodství neboli Hornolotrinské vévodství byl státní útvar, který existoval mezi lety 959 až 1766 v oblasti Horního Lotrinska.
Vidět Intitulace a Lotrinské vévodství
Lužice
Lužice (německy Lausitz, polsky Łużyce, hornolužickosrbsky Łužica, dolnolužickosrbsky Łužyca, latinsky Lusatia) je historické území rozdělené dnes mezi Německo (většina území), Polsko a Česko.
Vidět Intitulace a Lužice
Lucemburské vévodství
Lucemburské vévodství (německy Herzogtum Luxemburg, francouzsky Duché de Luxembourg) byl stát existující v letech 1354–1815.
Vidět Intitulace a Lucemburské vévodství
Mantova
Mantova (Mantua, v mantovském dialektu Màntua) je italské historické město v Lombardii, sídlo stejnojmenné provincie a zároveň diecéze.
Vidět Intitulace a Mantova
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Vidět Intitulace a Marie Terezie
Markrabství moravské
#PŘESMĚRUJ Moravské markrabství.
Vidět Intitulace a Markrabství moravské
Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze
Budova prepozitury kapituly pod katedrálou na Pražském hradě Budova kapituly Detail erbu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze (svatovítská či také pražská kapitula) je sbor kněží, kteří slouží při katedrálním kostele pražské (arci)diecéze.
Vidět Intitulace a Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze
Milánské vévodství
Milánské vévodství (italsky Ducato di Milano, latinsky Ducatus Mediolani nebo Ducatus Mediolanensis) byl stát ležící v severní Itálii existující v letech 1395–1797. Milán byl součástí Svaté říše římské a vládlo zde několik dynastií.
Vidět Intitulace a Milánské vévodství
Minstrberské knížectví
#PŘESMĚRUJ Minsterberské knížectví.
Vidět Intitulace a Minstrberské knížectví
Missiv
Missiv (misiv, list posélací, něm. Sendbrief, Sendschreiben) byla úřední písemnost v podobě uzavřeného listu, jejíž jméno vychází ze způsobu doručení příjemci: missivy byly posílány po poslech, později poštou.
Vidět Intitulace a Missiv
Most (město)
Most (německy Brüx, latinsky Pons) je statutární město v severozápadních Čechách, v okrese Most v Ústeckém kraji.
Vidět Intitulace a Most (město)
Nové Sedlo nad Bílinou
Nové Sedlo nad Bílinou je zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov.
Vidět Intitulace a Nové Sedlo nad Bílinou
Olešnické knížectví
Olešnické knížectví bylo jedním ze slezských knížectví s centrem v Olešnici.
Vidět Intitulace a Olešnické knížectví
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Vidět Intitulace a Olomouc
Palatin
Palatin, někdy také paladin (z lat. comes palatinus, comes palatii) byl původně představený panovnického paláce (majordomus, hofmistr), který měl na starosti provoz dvora a panovníka někdy zastupoval jako soudce apod.
Vidět Intitulace a Palatin
Papežská bula
náhled Papežská bula či krátce pouze bula (z latinského bulla neboli bublina) je v katolické církvi označení pro výnos (listinu), který se týká důležitých právních aktů papeže, jenž je vyhlášen slavnostní formou a opatřen olověnou pečetí.
Vidět Intitulace a Papežská bula
Parmské vévodství
Parmské vévodství (italsky) byl samostatný stát vzniklý roku 1545 v severní Itálii osamostatněním území na jih od řeky Pád od Milánského vévodství.
Vidět Intitulace a Parmské vévodství
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Vidět Intitulace a Přemysl Otakar II.
Polské království
Polské království (polsky Królestwo Polskie, německy Königreich Polen, latinsky Regnum Poloniae, polsky též nazýváno Rzeczpospolita) byl státní útvar, který existoval v různých podobách, s různými přestávkami a s různými částmi území od roku 1025 do roku 1918.
Vidět Intitulace a Polské království
Pordenone
Pordenone je italské město antického původu v regionu Furlansko-Julské Benátsko se středověkým historickým centrem, v současnosti je průmyslovým centrem regionu.
Vidět Intitulace a Pordenone
Promulgační list
Promulgační list je označení úředního oznamovatele, v němž se, podle povahy a kompetencí vydávajícího úřadu či subjektu, zveřejňují například zákony, mezinárodní smlouvy a jiné důležité právní předpisy, úřední usnesení, rozhodnutí, opatření nebo oznámení (sdělení).
Vidět Intitulace a Promulgační list
Rakouské arcivévodství
Rakouské arcivévodství (německy Erzherzogtum Österreich) byl historický státní útvar, který se rozkládal na území dnešních Dolních a Horních Rakous.
Vidět Intitulace a Rakouské arcivévodství
Rota (diplomatika)
Alexandra III. Rota (z latiny: kruh) je v diplomatice označení pro způsob ověření autentičnosti listiny.
Vidět Intitulace a Rota (diplomatika)
Rudolf II.
Rudolf II.
Vidět Intitulace a Rudolf II.
Salcbursko
Salcbursko či Solnohradsko je jednou z devíti spolkových zemí Rakouska.
Vidět Intitulace a Salcbursko
Salutace
Alexandra IV. (1256) Starého Města Pražského (1558) Salutace (z lat. salutatio, tj. pozdrav) je v diplomatice označení pro pozdravnou formuli v listině.
Vidět Intitulace a Salutace
Sedmihradské velkoknížectví
Sedmihradské knížectví, v roce 1765 povýšeno na Sedmihradské velkoknížectví, bylo od roku 1711 jedno z rakouských korunních zemí.
Vidět Intitulace a Sedmihradské velkoknížectví
Slavonie
Slavonie je historická země ležící mezi řekami Drávou, Sávou a Dunajem, rozdělená v současnosti mezi Chorvatsko a Srbsko.
Vidět Intitulace a Slavonie
Slezské knížectví
#PŘESMĚRUJ Vratislavské knížectví.
Vidět Intitulace a Slezské knížectví
Služebník služebníků Božích
Pia V. z roku 1570, kde je použit titul ''servus servorum Dei''. Služebník služebníků Božích nebo (řidčeji) sluha služebníků Božích (latinsky servus servorum Dei) je jeden z titulů používaných římskými papeži, a to od 1.
Vidět Intitulace a Služebník služebníků Božích
Toskánské velkovévodství
Toskánské velkovévodství (Granducato di Toscana, Magnus Ducatus Etruriae) byl státní útvar, rozkládající se na většině území moderního Toskánska.
Vidět Intitulace a Toskánské velkovévodství
Trčkové z Lípy
Trčkové z Lípy (německy Trčka von Lípa, Trčka von Leipa, či Trczka von Leipa) byli jedním z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů.
Vidět Intitulace a Trčkové z Lípy
Tyrolské hrabství
Tyrolské (okněžněné) hrabství (německy Gefürstete Grafschaft Tirol, italsky Contea principesca del Tirolo) byl v letech 1140–1919 politický útvar na území Tyrol.
Vidět Intitulace a Tyrolské hrabství
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“.
Vidět Intitulace a Uhersko
Václav II.
Václav II. (27. září 1271 Praha – 21. června 1305 Staré Město pražské) byl šestý český a první polský král z rodu Přemyslovců.
Vidět Intitulace a Václav II.
Václav IV.
Václav IV. (26. února 1361 Norimberk – 16. srpna 1419 Nový hrad u Kunratic) z rodu Lucemburků byl český král (1378–1419) a římský král (1376–1400).
Vidět Intitulace a Václav IV.
Vladislav Jagellonský
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.
Vidět Intitulace a Vladislav Jagellonský
Volyň
Volyň na mapě Ukrajiny Mapa Volyně Polska Detail mapy Polska v letech 1921–1939 Volyň (starším názvem též Vladimiř nebo Ladoměř, latinsky pak Lodomeria) je označení pro historickou oblast na dnešní severozápadní Ukrajině.
Vidět Intitulace a Volyň
Z milosti Boží
Sakramentář krále Jindřicha II. 1002-14 - München BSB Clm 4456 Seite 33c: Král Jindřich II. Z milosti Boží je základ nároku titulů panovníků.
Vidět Intitulace a Z milosti Boží
Zájmeno
Zájmeno (pronomen, z latinského pro-nomen – „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.
Vidět Intitulace a Zájmeno
Zikmund Lucemburský
Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk/Praha – 9. prosince 1437 Znojmo) byl syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, polorodý bratr Václava IV. a tchán Albrechta Habsburského.
Vidět Intitulace a Zikmund Lucemburský
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Vidět Intitulace a 12. století
1506
Rok 1506 (MDVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal ve čtvrtek.
Vidět Intitulace a 1506
1515
Rok 1515 (MDXV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Intitulace a 1515
1579
1579 (MDLXXIX) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Intitulace a 1579
1589
1589 (MDLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Intitulace a 1589
1593
1593 (MDXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Intitulace a 1593
1604
1604 (MDCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Intitulace a 1604
1606
1606 (MDCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Intitulace a 1606
1629
1629 (MDCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Intitulace a 1629
1715
1715 (MDCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Intitulace a 1715
1749
1749 (MDCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Intitulace a 1749
1784
1784 (MDCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Intitulace a 1784
1817
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Intitulace a 1817