Rychlejší přístup než prohlížeči!
76 vztahy: Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický, Alžběta Hannoverská, Alžběta Sasko-Hildburghausenská, Alexandr I. Pavlovič, Alexandra Pruská, Amálie Württemberská, Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská, Arnošt August I. Hannoverský, Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský, Augusta Žofie Hannoverská, Augusta Pruská, Augusta Sasko-Gothajská, Šarlota Meklenbursko-Střelická, Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Žofie Albertina z Erbachu, Žofie Britská, Žofie Dorota Württemberská, Bedřiška Vilemína Pruská, Berlín, Biarritz, Britská královská rodina, Brunšvicko-lüneburské vévodství, Ernest Augustus Hannoverský, Frederik Ludvík Hannoverský, Frederika Hannoverská (1848–1926), Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Meklenbursko-Střelická, Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský, Fridrich Pruský (1794–1863), Fridrich Vilém III., Fridrich Vilém IV., Gmunden, Hannoverská dynastie, Hannoverské království, Jane Austenová, Jiří II., Jiří III., Jiří IV., Jiří Meklenbursko-Střelický, Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, Josef Sasko-Altenburský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, Karolina z Ansbachu, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Pruská (1770–1836), Luisa Pruská (1808–1870), Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská, Marie Anna Hesensko-Homburská, Marie Hannoverská (1776), ..., Marie Hannoverská (1849 - 1904), Marie Hannoverská (1849–1904), Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská, Marie Sasko-Altenburská, Německý spolek, Paříž, Prusko, Prusko-rakouská válka, Salické právo, Seznam hannoverských panovníků, Thyra Dánská (1853–1933), Viktorie (britská královna), Viktorie Sasko-Koburská, Vilém I. Pruský, Vilém Pruský (1783–1851), Vilemína Pruská (1774–1837), Welfové, Windsor (hrad), 12. červen, 14. červen, 1819, 1851, 1866, 1878, 27. červen, 27. květen. Rozbalte index (26 více) »
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
Adolf Fridrich II.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Alžběta Hannoverská
Alžběta Hannoverská (22. května 1770, Londýn – 10. ledna 1840, Svobodné město Frankfurt) byla sedmým dítětem a třetí dcerou britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Alžběta Hannoverská · Vidět víc »
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Alžběta Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »
Alexandra Pruská
Alexandra Pruská (23. února 1803 Berlín – 21. dubna 1892 Schwerin), dcera Fridricha Viléma III. a Luisy Meklenbursko-Střelické byla sňatkem s Pavlem Fridrichem Meklenbursko-Zvěřinským meklenbursko-zvěřinskou velkovévodkyní.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Alexandra Pruská · Vidět víc »
Amálie Württemberská
Amálie Württemberská (28. června 1799, Wallisfurth – 28. listopadu 1848, Altenburg) byla sasko-altenburskou vévodkyní a předkem prince Philipa, vévody z Edinburghu, královny Sofie Řecké a pěti řeckých králů.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Amálie Württemberská · Vidět víc »
Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská
Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská (22. dubna 1738, Schwedt – 10. února 1820, Berlín) byla pruskou princeznou.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská · Vidět víc »
Arnošt August I. Hannoverský
Arnošt August I. Hannoverský (5. června 1771, Buckinghamský palác Londýn – 18. listopadu 1851, Hannover) byl v letech 1837–1851 král hannoverský a vévoda Brunšvicko-Lüneburský.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Arnošt August I. Hannoverský · Vidět víc »
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský (21. srpna 1681, Gotha – 9. března 1724, Hildburghausen) byl sasko-hildburghausenským vévodou.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský · Vidět víc »
Augusta Žofie Hannoverská
Augusta Žofie Hannoverská (8. listopadu 1768, Londýn – 22. září 1840, Londýn) byla šestým potomkem britského krále Jiřího III. a královny Šarloty.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Augusta Žofie Hannoverská · Vidět víc »
Augusta Pruská
Augusta Pruská (1. května 1780 Postupim – 19. února 1841 Kassel) byla německou salonistkou a hesenskou kurfiřtkou.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Augusta Pruská · Vidět víc »
Augusta Sasko-Gothajská
Augusta Sachsen-Gotha (30. listopadu 1719, Gotha – 8. února 1772, Londýn) byla jako manželka následníka britského trůnu waleského prince Frederika Ludvíka v letech 1736–1751 waleská princezna, později nosila titul princezny-vdovy.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Augusta Sasko-Gothajská · Vidět víc »
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Šarlota Meklenbursko-Střelická (Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz) (19. května 1744, Mirow – 17. listopadu 1818, Kew) byla rozená princezna meklenbursko-střelická a jako manželka britského krále Jiřího III. britská královna.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Šarlota Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Šarlota z Hanau-Lichtenbergu · Vidět víc »
Žofie Albertina z Erbachu
Žofie Albertina z Erbachu (30. července 1683, Erbach – 4. září 1742, Einsfeld) byla erbašskou hraběnkou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní; letech 1724 až 1728 byla regentkou tohoto durynského státu.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Žofie Albertina z Erbachu · Vidět víc »
Žofie Britská
Žofie Britská (Sophia Matilda; 3. listopadu 1777, Buckinghamský palác, Londýn – 27. května 1848, Kensingtonský palác, Londýn) byla dvanáctým dítětem a pátou dcerou krále Jiřího III. a královny Šarloty.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Žofie Britská · Vidět víc »
Žofie Dorota Württemberská
Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »
Bedřiška Vilemína Pruská
Bedřiška Vilemína Pruská (celým jménem Bedřiška Vilemína Luisa Pruská, 30. září 1796, Berlín – 1. ledna 1850, Dessau) byla dcerou Ludvíka Karla Pruského a Frederiky Meklenbursko-Střelické a členkou rodu Hohenzollernů.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Bedřiška Vilemína Pruská · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Berlín · Vidět víc »
Biarritz
Biarritz (v gaskoňském nářečí Biàrritz) je francouzské přímořské letovisko.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Biarritz · Vidět víc »
Britská královská rodina
princezna Beatrice z Yorku, princ Edward, vévoda z Kentu, Katharine, vévodkyně z Kentu. Britská královská rodina (British royal family) se skládá z krále Karla III. a jeho blízkých příbuzných.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Britská královská rodina · Vidět víc »
Brunšvicko-lüneburské vévodství
Brunšvicko-lüneburské vévodství (německy Herzogtum Braunschweig-Lüneburg), přesněji Vévodství brunšvické a lüneburské, byl historický německý státní útvar na území Svaté říše římské.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Brunšvicko-lüneburské vévodství · Vidět víc »
Ernest Augustus Hannoverský
Ernest Augustus, korunní princ hannoverský, 3.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Ernest Augustus Hannoverský · Vidět víc »
Frederik Ludvík Hannoverský
Frederik Ludvík Hannoverský (1. února 1707, Hannover – 31. března 1751, Leicester House, Londýn) byl princ z Walesu, následník trůnu Velké Británie, nejstarší syn britského krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, dcery Jana Fridricha, markraběte Brandenburg-Ansbach.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Frederik Ludvík Hannoverský · Vidět víc »
Frederika Hannoverská (1848–1926)
Frederika Hannoverská (Friederike Sophie Marie Henriette Amelie Therese; 9. ledna 1848, Hannover – 16. října 1926, Biarritz) byla členkou hannoverské dynastie.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Frederika Hannoverská (1848–1926) · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Meklenbursko-Střelická (německy Friederike Prinzessin zu Mecklenburg von Preußen, plným jménem Friederike Luise Karoline Sophie Charlotte Alexandrine Herzogin zu Mecklenburg) (2. března 1778, Alten Palais, Hannover – 29. června 1841 tamtéž) byla sňatkem postupně princezna pruská, princezna zu Solms-Braunfels a hannoverská královna.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Frederika Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
Fridrich II.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský · Vidět víc »
Fridrich Pruský (1794–1863)
Fridrich Pruský (Fridrich Vilém Ludvík; 30. října 1794, Berlín – 27. července 1863, Berlín) byl pruský princ a vojenský důstojník.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Fridrich Pruský (1794–1863) · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Fridrich Vilém IV.
Fridrich Vilém IV. nebo počeštěně Bedřich Vilém IV. (Friedrich Wilhelm von Hohenzollern, 15. října 1795 Berlín – 2. ledna 1861 Postupim) byl v letech 1840–1861 pruský král a v letech 1840–1848 též neuchâtelský kníže.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Fridrich Vilém IV. · Vidět víc »
Gmunden
Gmunden je okresní město ležící na severním břehu Traunsee v rakouském Salzkammergutu.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Gmunden · Vidět víc »
Hannoverská dynastie
Znak Hannoverské dynastie Hannoverská dynastie je pojmenování, které se nejčastěji používá pro původně německou dynastii, vládnoucí ve Velké Británii od roku 1714 do roku 1901.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Hannoverská dynastie · Vidět víc »
Hannoverské království
Hannoverské království (Königreich Hannover) vzniklo v říjnu roku 1814 rozhodnutím Vídeňského kongresu.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Hannoverské království · Vidět víc »
Jane Austenová
Jane Austenová (anglicky Jane Austen; 16. prosince 1775 Steventon, Hampshire, Anglie – 18. července 1817 Winchester, Hampshire, Anglie) byla anglická spisovatelka, představitelka tzv.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Jane Austenová · Vidět víc »
Jiří II.
#PŘESMĚRUJ Jiří II. Britský.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Jiří II. · Vidět víc »
Jiří III.
Jiří III. (4. června 1738 Londýn – 29. ledna 1820 Windsorský hrad) byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Jiří III. · Vidět víc »
Jiří IV.
Jiří IV. (12. srpen 1762 Londýn – 26. červen 1830 Windsor) byl panovník Spojeného království Velké Británie a Irska a Hannoveru od smrti svého otce Jiřího III. 29. ledna 1820 do své smrti.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Jiří IV. · Vidět víc »
Jiří Meklenbursko-Střelický
Jiří Meklenbursko-Střelický (Jiří Fridrich Karel Josef; 12. srpna 1779, Hannover – 6. září 1860, Neustrelitz) byl od roku 1816 meklenbursko-střelickým velkovévodou.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Jiří Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Josef Sasko-Altenburský
Josef Sasko-Altenburský (27. srpna 1789, Hildburghausen – 25. listopadu 1868, Altenburg) byl sasko-altenburským vévodou.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Josef Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karolina z Ansbachu
Karolina z Ansbachu (německy Wilhelmina Charlotte Caroline von Brandenburg-Ansbach, 1. března 1683, Ansbach, Bavorsko – 20. listopadu 1737, Londýn, Velká Británie) byla rodem bavorská princezna a jako manželka britského krále Jiřího II. královna Velké Británie.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Karolina z Ansbachu · Vidět víc »
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Pruská (1770–1836)
Luisa Pruská (Bedřiška Dorota Luisa Filipína Pruská, 24. května 1770, Berlín – 7. prosince 1836, Berlín) byla členka rodu Hohenzollernů, neteř Fridricha II. Velikého.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Luisa Pruská (1770–1836) · Vidět víc »
Luisa Pruská (1808–1870)
Luisa Pruská (německy Luise Auguste Wilhelmine Amalie von Preußen; 1. února 1808 Königsberg – 6. prosince 1870 Wassenaar) byla rodem pruská a sňatkem nizozemská princezna.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Luisa Pruská (1808–1870) · Vidět víc »
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská (13. října 1679 – 11. října 1740) byla anhaltsko-zerbstskou princeznou a sňatkem s Fridrichem II.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská · Vidět víc »
Marie Anna Hesensko-Homburská
Marie Anna Hesensko-Homburská (13. října 1785, Bad Homburg vor der Höhe – 14. dubna 1846, Berlín) byla německou šlechtičnou a v letech 1810 až 1840 první dámou Pruska.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Marie Anna Hesensko-Homburská · Vidět víc »
Marie Hannoverská (1776)
Marie Hannoverská (25. dubna 1776, Londýn – 30. dubna 1857, Weymouth) byla jedenáctým dítětem a čtvrtou dcerou britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Marie Hannoverská (1776) · Vidět víc »
Marie Hannoverská (1849 - 1904)
#PŘESMĚRUJ Marie Hannoverská (1849–1904).
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Marie Hannoverská (1849 - 1904) · Vidět víc »
Marie Hannoverská (1849–1904)
Princezna Marie Hannoverská (Marie Ernestina Josefína Adolfina Henrietta Tereza Alžběta Alexandrina; 2. prosince 1849, Hannover – 4. června 1904, Gmunden) byla mladší dcera krále Jiřího V. Hannoverského a jeho manželky Marie Sasko-Altenburské.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Marie Hannoverská (1849–1904) · Vidět víc »
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská (16. března 1729 – 11. března 1818) byla dědičkou baronství Broich a sňatkem hesensko-darmstadtskou princeznou.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Vidět víc »
Marie Sasko-Altenburská
Marie Sasko-Altenburská (14. dubna 1818, Hildburghausen – 9. ledna 1907, Gmunden) byla sňatkem s Jiřím V. Hannoverským, vnukem Jiřího III., hannoverskou královnou.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Marie Sasko-Altenburská · Vidět víc »
Německý spolek
Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (hlavně Rakouska – včetně českých zemí – Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Německý spolek · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Paříž · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Prusko · Vidět víc »
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »
Salické právo
Chlodvík I. diktuje Lex Salicu Salické právo také Salický zákon(ík) či Sálský zákon, Lex Salica nebo Pactus legis Salicae je zákoník, který byl sepsán v letech 507–511 na příkaz merovejského krále Chlodvíka I. a je tak jedním z nejstarších dochovaných zákoníků.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Salické právo · Vidět víc »
Seznam hannoverských panovníků
Brunšvicko-Lüneburský vévoda Arnošt August (1629–1698) byl roku 1692 povýšen na římskoněmeckého kurfiřta, čímž získal významné právo podílet se na volbě římsko-německého císaře.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Seznam hannoverských panovníků · Vidět víc »
Thyra Dánská (1853–1933)
Vévodkyně Thyra se svou rodinou (1887/1888) Princezna Thyra Dánská plným jménem a tituly dánsky Prinsesse af Danmark, Kronprinsesse af Hannover, Hertuginde af Cumberland, (29. září 1853, Kodaň – 26. února 1933, Gmunden, Rakousko) byla rodem dánská princezna a sňatkem britská a hannoverská princezna, vévodkyně z Cumberlandu a brunšvicko-lüneburská vévodkyně.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Thyra Dánská (1853–1933) · Vidět víc »
Viktorie (britská královna)
Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876, obojí do své smrti.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Viktorie (britská královna) · Vidět víc »
Viktorie Sasko-Koburská
Viktorie, královská princezna (Victoria Adelaida Marie Luisa; 21. listopadu 1840, Buckinghamský palác, Londýn – 5. srpna 1901, Kronberg im Taunus), byla jako manželka německého císaře Fridricha III. německá císařovna a pruská královna.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Viktorie Sasko-Koburská · Vidět víc »
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Vilém I. Pruský · Vidět víc »
Vilém Pruský (1783–1851)
Vilém Pruský (Fridrich Vilém Karel; 3. července 1783, Berlín – 28. září 1851, Berlín) byl pruský princ, nejmladší syn krále Fridricha Viléma II. a jeho druhé manželky Frederiky Luisy Hesensko-Darmstadtské.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Vilém Pruský (1783–1851) · Vidět víc »
Vilemína Pruská (1774–1837)
Frederika Luisa Vilemína (18. listopadu 1774, Postupim – 12. října 1837, den Haag) byla rodem pruská princezna a sňatkem nizozemská královna.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Vilemína Pruská (1774–1837) · Vidět víc »
Welfové
Welfové (německy Welfen) jsou starý evropský šlechtický rod, vzniklý jako větev italského rodu Estenských.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Welfové · Vidět víc »
Windsor (hrad)
Hrad Windsor (anglicky Windsor Castle) je královská rezidence ve Windsoru v anglickém hrabství Berkshire, jen 30 kilometrů od Londýna.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a Windsor (hrad) · Vidět víc »
12. červen
12.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a 12. červen · Vidět víc »
14. červen
14.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a 14. červen · Vidět víc »
1819
1819 (MDCCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a 1819 · Vidět víc »
1851
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a 1851 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a 1866 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a 1878 · Vidět víc »
27. červen
27.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a 27. červen · Vidět víc »
27. květen
27.
Nový!!: Jiří V. Hannoverský a 27. květen · Vidět víc »
