Rychlejší přístup než prohlížeči!
52 vztahy: Akciová společnost, Anton Schobloch, Čechy, Čeminy, České vysoké učení technické v Praze, Český zemský sněm, Říšská rada (Rakousko), Berlín, Dolní Rychnov, Gymnázium, Johann David Starck, Kaznějov, Kraslice (okres Sokolov), Kroměřížský sněm, Kurie (volby), Kyselina sírová, Lipsko, Město Touškov, Odpad, Oxid železitý, Paříž, Plzeň, Rakouské císařství, Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství, Sklo, Starckové, Stříbro (okres Tachov), Strana ústavověrného velkostatku, Stupno, Sudetští Němci, Světová výstava 1867, Světová výstava 1873, Svobodný pán, Třemošná, Volby do rakouského Říšského sněmu 1848, Závěť, Zemské volby v Čechách 1861, Zemské volby v Čechách 1872, Zemské volby v Čechách 1878, Zemské volby v Čechách březen 1867, 1808, 1848, 1849, 1861, 1865, 1866, 1867, 1870, 1872, 1883, ..., 22. květen, 5. prosinec. Rozbalte index (2 více) »
Akciová společnost
Nizozemskou východoindickou společností. Akciová společnost je druh korporace, jejíž základní kapitál se neskládá z (nehmotných, abstraktních) podílů, ale z akcií, což jsou cenné papíry (nebo zaknihované cenné papíry) tento podíl představující.
Nový!!: Johann Anton Starck a Akciová společnost · Vidět víc »
Anton Schobloch
Anton Schobloch (5. prosince 1835, Staré Sedlo farnost Staré Sedlo – 26. května 1900, Čeminy farnost Město Touškov) byl český podnikatel.
Nový!!: Johann Anton Starck a Anton Schobloch · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Johann Anton Starck a Čechy · Vidět víc »
Čeminy
Čeminy jsou obec a vesnice v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji.
Nový!!: Johann Anton Starck a Čeminy · Vidět víc »
České vysoké učení technické v Praze
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) je česká technická univerzita, sídlící a převážně i působící v Praze.
Nový!!: Johann Anton Starck a České vysoké učení technické v Praze · Vidět víc »
Český zemský sněm
Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.
Nový!!: Johann Anton Starck a Český zemský sněm · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Johann Anton Starck a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Johann Anton Starck a Berlín · Vidět víc »
Dolní Rychnov
Obec Dolní Rychnov (něm. Unter Reichenau) se nachází v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.
Nový!!: Johann Anton Starck a Dolní Rychnov · Vidět víc »
Gymnázium
Gymnázium poskytuje formální vzdělávání a je v České republice jedním ze tří hlavních druhů středních škol poskytujících všeobecné vzdělání zakončené maturitní zkouškou.
Nový!!: Johann Anton Starck a Gymnázium · Vidět víc »
Johann David Starck
Johann David von Starck (3. května 1770 Kraslice – 10. listopadu 1841 Praha) byl šlechtic a podnikatel z rodu Starcků.
Nový!!: Johann Anton Starck a Johann David Starck · Vidět víc »
Kaznějov
Kaznějov je město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji.
Nový!!: Johann Anton Starck a Kaznějov · Vidět víc »
Kraslice (okres Sokolov)
Kraslice (ty Kraslice – pomnožné) jsou město v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, 29 km severozápadně od Karlových Varů a 3 km od německých hranic, na řece Svatavě, v západní části Krušných hor.
Nový!!: Johann Anton Starck a Kraslice (okres Sokolov) · Vidět víc »
Kroměřížský sněm
Kroměřížský sněm je označení zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie, které začalo 22.
Nový!!: Johann Anton Starck a Kroměřížský sněm · Vidět víc »
Kurie (volby)
Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.
Nový!!: Johann Anton Starck a Kurie (volby) · Vidět víc »
Kyselina sírová
Kyselina sírová (zastarale též vitriol) je silná dvojsytná kyselina.
Nový!!: Johann Anton Starck a Kyselina sírová · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Johann Anton Starck a Lipsko · Vidět víc »
Město Touškov
Město Touškov (v lat. textech Tuscowe) je město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji, zhruba deset kilometrů západně od Plzně.
Nový!!: Johann Anton Starck a Město Touškov · Vidět víc »
Odpad
Fotografie odpadu ve slumu v Jakartě Příklad odpadu, produkovaného běžnou domácností Odpad na skládce Recyklační bod, Gdaňská technická univerzita Odpad je movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.
Nový!!: Johann Anton Starck a Odpad · Vidět víc »
Oxid železitý
Oxid železitý (Fe2O3) je sloučenina trojmocného železa s kyslíkem.
Nový!!: Johann Anton Starck a Oxid železitý · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Johann Anton Starck a Paříž · Vidět víc »
Plzeň
Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.
Nový!!: Johann Anton Starck a Plzeň · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Johann Anton Starck a Rakouské císařství · Vidět víc »
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
József Heicke: Vídeňské barikády Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství pramenila jednak z nespokojenosti s feudalismem a Metternichovým absolutismem, nemalý podnět revolucím v Rakouském císařství ovšem představoval také počáteční úspěch zahraničních revolucí v roce 1848.
Nový!!: Johann Anton Starck a Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství · Vidět víc »
Sklo
tabulky lokality Besednice, sklo vzniklé po dopadu meteoritu Sklo je homogenní, amorfní (tj. nekrystalická) pevná látka, která se vyznačuje tvrdostí, křehkostí a průhledností.
Nový!!: Johann Anton Starck a Sklo · Vidět víc »
Starckové
Starckové byli novoštítný šlechtický rod pocházející z Kraslic a Bublavy, povýšený v jedné linii do panského stavu.
Nový!!: Johann Anton Starck a Starckové · Vidět víc »
Stříbro (okres Tachov)
Stříbro je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, 27 km západně od Plzně, na řece Mži, od níž je odvozen německý název města.
Nový!!: Johann Anton Starck a Stříbro (okres Tachov) · Vidět víc »
Strana ústavověrného velkostatku
Strana ústavověrného velkostatku byla zemská politická strana působící v předlitavské části Rakouska-Uherska, účastnící se voleb ve velkostatkářské kurii.
Nový!!: Johann Anton Starck a Strana ústavověrného velkostatku · Vidět víc »
Stupno
Stupno je vesnice, část obce Břasy v okrese Rokycany.
Nový!!: Johann Anton Starck a Stupno · Vidět víc »
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Nový!!: Johann Anton Starck a Sudetští Němci · Vidět víc »
Světová výstava 1867
Celkový pohled na výstaviště Světová výstava 1867 byla v pořadí čtvrtá světová výstava a zároveň druhá, která se uskutečnila v Paříži.
Nový!!: Johann Anton Starck a Světová výstava 1867 · Vidět víc »
Světová výstava 1873
Vstupní brána výstavy, v pozadí pavilón Rotunda Světová výstava ve Vídni se konala od 1. května do 2. listopadu 1873 ve Vídni, hlavním městě Rakouska-Uherska.
Nový!!: Johann Anton Starck a Světová výstava 1873 · Vidět víc »
Svobodný pán
Svobodný pán, resp. svobodná paní (Freiherr; resp. Freifrau nebo častěji Freiin, neprovdaná dcera „Freifräulein“) je někdejší šlechtický titul udělovaný v rámci Svaté říše římské, tzn. na území Německa, v Českém království, potažmo Rakousku-Uhersku a Baltských státech, a to až do roku 1918.
Nový!!: Johann Anton Starck a Svobodný pán · Vidět víc »
Třemošná
Třemošná je město na stejnojmenném vodním toku v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji, devět kilometrů severně od Plzně.
Nový!!: Johann Anton Starck a Třemošná · Vidět víc »
Volby do rakouského Říšského sněmu 1848
Parlamentní volby do rakouského Říšského sněmu se konaly v červnu 1848 jako první celostátní volby v Rakouském císařství, fakticky ovšem proběhly jen v předlitavské části monarchie (tedy bez Uherska).
Nový!!: Johann Anton Starck a Volby do rakouského Říšského sněmu 1848 · Vidět víc »
Závěť
Závěť (též poslední vůle, poslední pořízení nebo testament, zastarale kšaft) je jednostranné právní jednání, ve kterém budoucí zůstavitel ustanoví (povolá) jednu nebo více osob za své dědice, tj.
Nový!!: Johann Anton Starck a Závěť · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1861
Zemské volby v Čechách 1861 byly volby konané v Českém království v druhé polovině března 1861, kterými byli poprvé zvoleni poslanci nově ustaveného Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství.
Nový!!: Johann Anton Starck a Zemské volby v Čechách 1861 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1872
Zemské volby v Čechách 1872, v etnicky českém prostředí označovány hanlivě i jako chabrusové volby (chabrus – kupčení, kšeft) byly volby konané v Českém království 18., 20. a 22. dubna 1872, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.
Nový!!: Johann Anton Starck a Zemské volby v Čechách 1872 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1878
Zemské volby v Čechách 1878 byly volby konané v Českém království 17. a 19. září 1878, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.
Nový!!: Johann Anton Starck a Zemské volby v Čechách 1878 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách březen 1867
Zemské volby v Čechách v březnu 1867 byly volby konané v Českém království 20., 22. a 26. – 28. března 1867, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství.
Nový!!: Johann Anton Starck a Zemské volby v Čechách březen 1867 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Johann Anton Starck a 1808 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Johann Anton Starck a 1848 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Johann Anton Starck a 1849 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Johann Anton Starck a 1861 · Vidět víc »
1865
1865 (MDCCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Johann Anton Starck a 1865 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Johann Anton Starck a 1866 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Johann Anton Starck a 1867 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Johann Anton Starck a 1870 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Johann Anton Starck a 1872 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Johann Anton Starck a 1883 · Vidět víc »
22. květen
22.
Nový!!: Johann Anton Starck a 22. květen · Vidět víc »
5. prosinec
5.
Nový!!: Johann Anton Starck a 5. prosinec · Vidět víc »
