Rychlejší přístup než prohlížeči!
30 vztahy: Alexandr II. Nikolajevič, Angelo Neumann, Archiv hlavního města Prahy, Berlín, Bratislava, Car, Drážďany, Evangelický hřbitov ve Strašnicích, František Josef I., Generálporučík, Herec, Intendant, Kaliningrad, Korunní princ Rudolf, Ministerstvo kultury České republiky, Německo, Petrohrad, Praha, Rakouský státní archiv, Rusko, Státní opera Praha, Vídeň, Východní Prusko, Vilém I. Pruský, Wiesbaden, 16. květen, 1848, 19. století, 1922, 24. květen.
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Nový!!: Johanna Buska a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »
Angelo Neumann
Angelo Neumann (18. srpna 1838 Stupava (okres Malacky) – 20. prosince 1910 Praha) byl rakouský barytonista, režisér, impresário a divadelní ředitel.
Nový!!: Johanna Buska a Angelo Neumann · Vidět víc »
Archiv hlavního města Prahy
Archiv hlavního města Prahy (AHMP, i AMP) je městský archiv zřízený jako odbor Magistrátu hl. m. Prahy.
Nový!!: Johanna Buska a Archiv hlavního města Prahy · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Johanna Buska a Berlín · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Johanna Buska a Bratislava · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Johanna Buska a Car · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Johanna Buska a Drážďany · Vidět víc »
Evangelický hřbitov ve Strašnicích
Evangelický hřbitov ve Strašnicích, též Německý evangelický hřbitov, či jen Strašnický hřbitov, se nachází v Praze 10-Strašnicích na Vinohradské ulici.
Nový!!: Johanna Buska a Evangelický hřbitov ve Strašnicích · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Johanna Buska a František Josef I. · Vidět víc »
Generálporučík
''Generálporučík'' Pavel Štefka Hodnostní označení '''generálporučíka''' (OF-8) Armády ČR Generálporučík je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Nový!!: Johanna Buska a Generálporučík · Vidět víc »
Herec
Sugar! (Někdo to rád horké)'' Herec je umělec, který dramaticky předvádí jinou postavu.
Nový!!: Johanna Buska a Herec · Vidět víc »
Intendant
Termín intendant má několik významů.
Nový!!: Johanna Buska a Intendant · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Johanna Buska a Kaliningrad · Vidět víc »
Korunní princ Rudolf
Korunní princ Rudolf (21. srpna 1858 zámek Laxenburg u Vídně – 30. ledna 1889, Mayerling) byl jediný syn císaře Františka Josefa I. a jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské, rakouský arcivévoda (Erzherzog) a následník trůnu rakousko-uherské monarchie.
Nový!!: Johanna Buska a Korunní princ Rudolf · Vidět víc »
Ministerstvo kultury České republiky
Ministerstvo kultury České republiky je ústředním orgánem státní správy na úseku kultury.
Nový!!: Johanna Buska a Ministerstvo kultury České republiky · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Johanna Buska a Německo · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Johanna Buska a Petrohrad · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Johanna Buska a Praha · Vidět víc »
Rakouský státní archiv
Hlavní budova státního archivu v Nottendorfer Gasse 2, Vídeň 3 (Landstraße) Samostatná budova, kde sídlí oddělení Haus-, Hof- und Staatsarchiv na Minoritenplatzu Rakouský státní archiv (německy Österreichisches Staatsarchiv, ve zkratce ÖStA) je centrální archiv Rakouské republiky se sídlem ve Vídni.
Nový!!: Johanna Buska a Rakouský státní archiv · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Johanna Buska a Rusko · Vidět víc »
Státní opera Praha
Státní opera Praha je jedna ze čtyř scén, kterými v současnosti disponuje Národní divadlo v Praze.
Nový!!: Johanna Buska a Státní opera Praha · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Johanna Buska a Vídeň · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Johanna Buska a Východní Prusko · Vidět víc »
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Nový!!: Johanna Buska a Vilém I. Pruský · Vidět víc »
Wiesbaden
Wiesbaden rozkládající se na pravém břehu Rýna, je hlavním městem německé spolkové země Hesenska.
Nový!!: Johanna Buska a Wiesbaden · Vidět víc »
16. květen
16.
Nový!!: Johanna Buska a 16. květen · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Johanna Buska a 1848 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Johanna Buska a 19. století · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Johanna Buska a 1922 · Vidět víc »
24. květen
24.
Nový!!: Johanna Buska a 24. květen · Vidět víc »
