Rychlejší přístup než prohlížeči!
46 vztahy: Afghánistán, Alexandr Michajlovič Bělonogov, Řád Říjnové revoluce, Řád cti (Rusko), Řád Za zásluhy o vlast, Baku, Bělehrad, Berlín, Diplomat, Francie, Generální tajemník OSN, Indie, Indira Gándhíová, Jevgenij Primakov, Leninův řád, Leonid Iljič Brežněv, Moskva, Německo, Operace Barbarossa, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Organizace spojených národů, Rusko, Sergej Lavrov, Seznam stálých zástupců Ruska při Organizaci spojených národů, Sovětský svaz, Spojené státy americké, 12. prosinec, 1929, 1939, 1952, 1954, 1963, 1965, 1970, 1977, 1978, 1983, 1986, 1987, 1990, 1991, 1994, 1998, 2000, 2007, 7. říjen.
Afghánistán
Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Afghánistán · Vidět víc »
Alexandr Michajlovič Bělonogov
Alexandr Michajlovič Bělonogov (* 15. května 1931) je sovětský a ruský diplomat, stálý zástupce Sovětského svazu při Organizaci spojených národů v letech 1986 až 1990.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Alexandr Michajlovič Bělonogov · Vidět víc »
Řád Říjnové revoluce
Řád Říjnové revoluce bylo sovětské vyznamenání existující v letech 1967 až 1991.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Řád Říjnové revoluce · Vidět víc »
Řád cti (Rusko)
Řád cti je státní vyznamenání Ruské federace založené roku 1994.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Řád cti (Rusko) · Vidět víc »
Řád Za zásluhy o vlast
Řád Za zásluhy o vlast je státní vyznamenání Ruské federace.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Řád Za zásluhy o vlast · Vidět víc »
Baku
Baku (někdy také jako Baky nebo Baki;,, persky باکو Badkube) je hlavní a největší město, obchodní a kulturní středisko a zároveň největší přístav Ázerbájdžánu.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Baku · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Bělehrad · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Berlín · Vidět víc »
Diplomat
Výraz diplomat je řeckého původu (do evropských jazyků se však dostal přes francouzský výraz diplomate) a značí osoby, které jsou pověřeny jednat jménem svého státu se zástupci a představiteli států cizích.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Diplomat · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Francie · Vidět víc »
Generální tajemník OSN
Generální tajemník OSN je nejvyšší úředník a vedoucí představitel Organizace spojených národů (OSN).
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Generální tajemník OSN · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Indie · Vidět víc »
Indira Gándhíová
Indira Priyadaršiní Gándhíová, nepřechýleně Indira Priyadaršiní Gándhí (इन्दिरा प्रियदर्शिनी गान्धी) (19. listopadu 1917 – 31. října 1984) byla indická politička.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Indira Gándhíová · Vidět víc »
Jevgenij Primakov
Jevgenij Maximovič Primakov (29. října 1929, Kyjev – 26. června 2015, Moskva) byl ruský politik a diplomat.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Jevgenij Primakov · Vidět víc »
Leninův řád
Leninův řád či Řád Lenina, pojmenovaný podle vůdce Říjnové revoluce Vladimíra Iljiče Lenina, byl nejvyšším sovětským vyznamenáním.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Leninův řád · Vidět víc »
Leonid Iljič Brežněv
Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Leonid Iljič Brežněv · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Moskva · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Německo · Vidět víc »
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Operace Barbarossa · Vidět víc »
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE; anglicky Organization for Security and Cooperation in Europe, OSCE) je mezinárodní bezpečnostní organizace vzniklá roku 1995 transformací Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE, též Helsinská konference).
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě · Vidět víc »
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Organizace spojených národů · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Rusko · Vidět víc »
Sergej Lavrov
Sergej Viktorovič Lavrov (* 21. března 1950, Moskva) je ruský diplomat a politik, ministr zahraničních věcí Ruské federace.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Sergej Lavrov · Vidět víc »
Seznam stálých zástupců Ruska při Organizaci spojených národů
Seznam stálých zástupců Ruska při Organizaci spojených národů udává chronologický přehled všech zástupců Ruska (resp. Sovětského svazu) od vzniku Organizace spojených národů v roce 1946 do současnosti.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Seznam stálých zástupců Ruska při Organizaci spojených národů · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a Spojené státy americké · Vidět víc »
12. prosinec
12.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 12. prosinec · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1929 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1939 · Vidět víc »
1952
1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1952 · Vidět víc »
1954
1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1954 · Vidět víc »
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1963 · Vidět víc »
1965
1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1965 · Vidět víc »
1970
1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1970 · Vidět víc »
1977
1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1977 · Vidět víc »
1978
1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1978 · Vidět víc »
1983
1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1983 · Vidět víc »
1986
1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1986 · Vidět víc »
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1987 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1990 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1991 · Vidět víc »
1994
1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1994 · Vidět víc »
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 1998 · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 2000 · Vidět víc »
2007
Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 2007 · Vidět víc »
7. říjen
7.
Nový!!: Julij Michajlovič Voroncov a 7. říjen · Vidět víc »
