Obsah
33 vztahy: Alboin, Arabové, Arménie, Avaři, Šáhanšáh, Římané, Byzantská říše, Caesaropapismus, Císař, Dunaj, Germáni, Husrav I., Itálie, Justinián I., Kavkaz, Lachmovci, Langobardi, Mezopotámie, Monofyzitismus, Perská říše, Pozdní antika, Sásánovci, Seznam byzantských císařů, Starověk, Stěhování národů, Theodora I., Tiberios II., Tribut, Turci, 14. listopad, 5. říjen, 568, 7. prosinec.
- Úmrtí v roce 578
- Narození v 6. století
Alboin
Alboin (6. století – 572 Verona) byl langobardský král vládnoucí v letech 560 až 572.
Vidět Justinus II. a Alboin
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Vidět Justinus II. a Arabové
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Vidět Justinus II. a Arménie
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Vidět Justinus II. a Avaři
Šáhanšáh
Šáhanšáh či šáhinšáh (staropersky 𐎧𐏁𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐏐𐎧𐏁 𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐎠𐎴𐎠𐎶, středopersky a parthsky 60px, novopersky شاهنشاه) byl tradiční titul íránských vládců ve starověku s významem král králů.
Vidět Justinus II. a Šáhanšáh
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Vidět Justinus II. a Římané
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Vidět Justinus II. a Byzantská říše
Caesaropapismus
Justina II. Caesaropapismus je označení pro spojení nejvyšší světské moci (latinsky imperium, regnum, řecky basileia) a církevní (latinsky sacerdotium, řecky hierosyné) v osobě panovníka, typické především pro raně středověkou Byzanc.
Vidět Justinus II. a Caesaropapismus
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Vidět Justinus II. a Císař
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Vidět Justinus II. a Dunaj
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Vidět Justinus II. a Germáni
Husrav I.
Husrav I. (řecky Chosroés) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující v letech 531–579.
Vidět Justinus II. a Husrav I.
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Vidět Justinus II. a Itálie
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Vidět Justinus II. a Justinián I.
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Vidět Justinus II. a Kavkaz
Lachmovci
Lachmovci (arabsky اللخميون) neboli Banú Lachm byl před-islámský arabský kmen, který posléze založil království ve východní Arábii včetně jižní oblasti dnešního Iráku zahrnující oblast západního břehu Perského zálivu, které však náleželo de iure Sásánovské Persii.
Vidět Justinus II. a Lachmovci
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Vidět Justinus II. a Langobardi
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Vidět Justinus II. a Mezopotámie
Monofyzitismus
Monofyzitismus (z řeckého μόνος monos jeden + φύσις fysis přirozenost) je v křesťanství christologické učení, že Ježíš Kristus měl pouze jedinou, božskou přirozenost.
Vidět Justinus II. a Monofyzitismus
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Vidět Justinus II. a Perská říše
Pozdní antika
Kupole chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli Pozdní antika je pojem užívaný historiky k popisu doby přechodu od starověku ke středověku, ovšem jen v kontinentální Evropě, středomoří a na Blízkém východě.
Vidět Justinus II. a Pozdní antika
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Vidět Justinus II. a Sásánovci
Seznam byzantských císařů
dvojhlavý orel s monogramem Tento seznam císařů Byzantské říše zahrnuje všechny císaře, počínaje Konstantinem I. Velikým po Konstantina XI. Dragaše, rozdělené podle panovnických dynastií.
Vidět Justinus II. a Seznam byzantských císařů
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Vidět Justinus II. a Starověk
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Vidět Justinus II. a Stěhování národů
Theodora I.
Theodora Byzantská (Θεοδώρα) (497 Konstantinopol – 28. června 548) byla manželka byzantského císaře Justiniána I. Narodila se kolem roku 497 v tehdejší Konstantinopoli jako dcera krotitele medvědů v cirku.
Vidět Justinus II. a Theodora I.
Tiberios II.
Tiberios II.
Vidět Justinus II. a Tiberios II.
Tribut
Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.
Vidět Justinus II. a Tribut
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii.
Vidět Justinus II. a Turci
14. listopad
14.
Vidět Justinus II. a 14. listopad
5. říjen
5.
Vidět Justinus II. a 5. říjen
568
Rok 568 (DLXVIII) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Justinus II. a 568
7. prosinec
7.
Vidět Justinus II. a 7. prosinec
Viz také
Úmrtí v roce 578
- Jakub Baradai
- Jan Malalas
- Justinus II.
Narození v 6. století
- Æthelfrith
- Áedán mac Gabráin
- Acha Deirská
- Agatho
- Anastasius z Persie
- Augustin z Canterbury
- Bahrám Čóvén
- Bertoald
- Bonifác V.
- Conall mac Comgaill
- Domitián z Meliténé
- Filippikus
- Fredegunda
- Hussa Bernicijský
- Jan z Biclara
- Justinus II.
- Marcovefa
- Mellitus
- Menander Protektor
- Merofleda
- Smaragdus
- Svatý Hospic
- Theudechilda
- Vavřinec z Canterbury
- Waldalenus

