Rychlejší přístup než prohlížeči!
80 vztahy: Alžírsko, Alexandr I. Pavlovič, Šabac, Šlechta, Řád černé orlice, Řád červené orlice, Řád čestné legie, Bílý Halštrov, Bělehrad, Berlín, Bertel Thorvaldsen, Bitva o Smolensk (1812), Bitva u Borodina, Bitva u Lipska, Bitva u Wagramu, Brusel, Dělení Polska, Drážďany, František I. Rakouský, Fridrich August I. Saský, Fridrich Vilém III., Generál, Grande Armée, Halič, Hulán, Jérôme Bonaparte, Józef Piłsudski, Josef II., Kaluga, Karel Filip Schwarzenberg, Karel XII., Karl Mack von Leiberich, Kateřina II. Veliká, Katedrála na Wawelu, Krakov, Lipsko, Louis Berthier, Lvov, Major, Maršál Francie, Ministr, Moskva, Napoleon Bonaparte, Pavel I. Ruský, Pešť, Petrohrad, Podplukovník, Sasko, Sejm, Stanislav II. August Poniatowski, ..., Tadeusz Kościuszko, Třetí dělení Polska, Tylžský mír, Varšava, Varšavské knížectví, Vídeň, Vilnius, Virtuti Militari, Visla, Władysław Sikorski, 1763, 1792, 1793, 1794, 1795, 1798, 1802, 1807, 1809, 1810, 1812, 1813, 1814, 1817, 1829, 1830, 1855, 19. říjen, 1947, 7. květen. Rozbalte index (30 více) »
Alžírsko
Alžírsko (berbersky ⴷⵣⴰⵢⴻⵔ), plným názvem Alžírská demokratická a lidová republika, je stát na severu Afriky a na pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Alžírsko · Vidět víc »
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »
Šabac
Šabac (v srbské cyrilici Шабац) je město v západním Srbsku.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Šabac · Vidět víc »
Šlechta
Italský šlechtic z 15. stol. Šlechta (též nobilita či aristokracie) je mocenský, vládní stav, třída, kasta, soubor jedinců, majících mocenské, právní výsady spojené se šlechtickým titulem a zpravidla i znakem rodu – erbem ve feudální společenské formaci.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Šlechta · Vidět víc »
Řád černé orlice
Řád černé orlice (německy Hohe Orden vom Schwarzen Adler nebo Schwarzer Adlerorden) byl nejvyšší pruský řád.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Řád černé orlice · Vidět víc »
Řád červené orlice
Řád červené orlice byl pruský řád.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Řád červené orlice · Vidět víc »
Řád čestné legie
Řád čestné legie – hodnost důstojník, 1880 Řád čestné legie (francouzsky Ordre national de la Légion d'honneur) je nejvyšší francouzské státní vyznamenání, založeno v roce 1802 Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Řád čestné legie · Vidět víc »
Bílý Halštrov
Bílý Halštrov je řeka v Česku (okres Cheb) a Německu (Durynsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko).
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Bílý Halštrov · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Bělehrad · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Berlín · Vidět víc »
Bertel Thorvaldsen
Bertel Thorvaldsen (19. listopadu 1770 Kodaň, Dánsko – 24. března 1844 Kodaň, Dánsko) byl dánský sochař.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Bertel Thorvaldsen · Vidět víc »
Bitva o Smolensk (1812)
Bitva o Smolensk se odehrála, včetně bojů v blízkosti města Smolenska, ve dnech 16. až 18. srpna 1812.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Bitva o Smolensk (1812) · Vidět víc »
Bitva u Borodina
Bitka pri Borodine (nebo též bitva u Moskvy) proběhla 7. září 1812.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Bitva u Borodina · Vidět víc »
Bitva u Lipska
Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující a největší bitva napoleonských válek.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Bitva u Lipska · Vidět víc »
Bitva u Wagramu
Bitva u Wagramu se odehrála 5.–6.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Bitva u Wagramu · Vidět víc »
Brusel
Brusel (francouzsky, nizozemsky) je hlavní město Belgie.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Brusel · Vidět víc »
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Dělení Polska · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Drážďany · Vidět víc »
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a František I. Rakouský · Vidět víc »
Fridrich August I. Saský
Fridrich August I. Saský, německy Friedrich August (23. prosince 1750, Drážďany – 5. května 1827, Drážďany), byl v letech 1806 až 1827 prvním saským králem a zároveň letech 1807 až 1815 vládl jako vévoda varšavský.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Fridrich August I. Saský · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Generál · Vidět víc »
Grande Armée
Grande Armée, česky Velká armáda byla pozemní císařská armáda Napoleona Bonaparte během napoleonských válek.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Grande Armée · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Halič · Vidět víc »
Hulán
Huláni v rakouské armádě roku 1866 Hulán byl příslušník polské kavalérie.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Hulán · Vidět víc »
Jérôme Bonaparte
Jérôme Bonaparte Jérôme Bonaparte (15. listopadu 1784 Ajaccio — 24. června 1860 zámek Villegnis u Paříže) byl nejmladším bratrem Napoléona Bonaparte a v letech 1807–1813 králem vestfálským.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Jérôme Bonaparte · Vidět víc »
Józef Piłsudski
Józef Klemens Piłsudski (5. prosince 1867 Zułów – 12. května 1935 Varšava) byl polský socialistický aktivista, bojovník za nezávislost, politik, státník, náčelník státu v letech 1918–1922, vrchní velitel polských ozbrojených sil od 11.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Józef Piłsudski · Vidět víc »
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Josef II. · Vidět víc »
Kaluga
Kaluga je město ležící v centrální části Ruska na řece Oka, 180 km jihozápadně od Moskvy.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Kaluga · Vidět víc »
Karel Filip Schwarzenberg
#PŘESMĚRUJ Karel Filip ze Schwarzenbergu.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Karel Filip Schwarzenberg · Vidět víc »
Karel XII.
Karel XII. (17. června 1682 Stockholm – 30. listopadu 1718 Fredrikshald) byl švédský král a vévoda falcko-zweibrückenský (1697–1718) z dynastie Wittelsbachů.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Karel XII. · Vidět víc »
Karl Mack von Leiberich
Karl Mack von Leiberich (25. srpna 1752, Nennslingen – 22. prosince 1828, Sankt Pölten) byl vojevůdce a podmaršálek rakouské armády.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Karl Mack von Leiberich · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Katedrála na Wawelu
Poloha katedrály uvnitř hradu na Wawelu. Katedrála na Wawelu, plným názvem Katedrální bazilika svatého Stanislava a svatého Václava, je arcidiecézní kostel na Wawelském pahorku v Krakově v Malopolském vojvodství.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Katedrála na Wawelu · Vidět víc »
Krakov
Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Krakov · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Lipsko · Vidět víc »
Louis Berthier
Louis Alexandre Berthier (20. listopadu 1753 Versailles – 1. června 1815 Bamberk za nejasných okolností) byl napoleonský velitel, dosáhnuvší hodnosti maršál Francie, suverénní kníže z Neuchâtelu, kníže z Wagramu a vévoda z Valanginu.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Louis Berthier · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Lvov · Vidět víc »
Major
Major je vojenská hodnost odpovídající hodnosti OF-3 podle Hodnostního kódování NATO.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Major · Vidět víc »
Maršál Francie
Hodnostní označení maršála Maršál Francie (fr. Maréchal de France), je v moderní francouzské armádě spíše čestným titulem udělovaným generálům za výjimečné úspěchy než vojenskou hodností.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Maršál Francie · Vidět víc »
Ministr
Ministr (původní význam slova z latinského "minister" .
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Ministr · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Moskva · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Pavel I. Ruský · Vidět víc »
Pešť
Pohled na Pešť z budínské citadely Pešť je větší, východní, levobřežní, převážně rovinatá část maďarského hlavního města Budapešti.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Pešť · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Petrohrad · Vidět víc »
Podplukovník
Podplukovník (zkratka pplk.) je policejní a vojenská hodnost, v češtině má zkratku pplk.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Podplukovník · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Sasko · Vidět víc »
Sejm
Sejm Polské republiky (zkráceně Sejm) je dolní komora Parlamentu Polské republiky.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Sejm · Vidět víc »
Stanislav II. August Poniatowski
Stanisław August Poniatowski, jako král Stanislav II. (17. ledna 1732 Wołczyn – 12. února 1798 Petrohrad, Rusko), byl polský král v letech 1764–1795.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Stanislav II. August Poniatowski · Vidět víc »
Tadeusz Kościuszko
Tadeusz Kościuszko jako generálporučík polského korunního vojska v době polsko-ruské války v roce 1792 Tadeusz Kościuszko, plným jménem Andrzej Tadeusz Bonawentura Kościuszko, v češtině též Tadeáš Kościuszko (4. února 1746 – 15. října 1817) byl polský a americký generál, pevnostní inženýr, účastnil se americké války za nezávislost, roznítil protiruské hnutí v rozdělovaném Polsku a byl nejvyšším vůdcem povstání v roce 1794.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Tadeusz Kościuszko · Vidět víc »
Třetí dělení Polska
#PŘESMĚRUJ Dělení Polska#Třetí dělení Polska.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Třetí dělení Polska · Vidět víc »
Tylžský mír
Tylžský mír byl uzavřen v Tylži (tehdy pruské město Tilsit, nyní Sovětsk na hranici Kaliningradské oblasti Ruska s Litvou) mezi Francií a Ruskem 7.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Tylžský mír · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Varšava · Vidět víc »
Varšavské knížectví
Varšavské knížectví či vévodství (polsky Księstwo Warszawskie; francouzsky Duché de Varsovie; německy Herzogtum Warschau) byl státní útvar na území okleštěného Polska, který existoval v letech 1807–1813 jako formálně nezávislý územní celek, ve skutečnosti však podřízený napoleonské Francii.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Varšavské knížectví · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Vídeň · Vidět víc »
Vilnius
Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Vilnius · Vidět víc »
Virtuti Militari
Řád Virtuti Militari je nejvyšší polské vojenské vyznamenání, které poprvé udělil v roce 1792 polský král Stanislav August Poniatowski.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Virtuti Militari · Vidět víc »
Visla
Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Visla · Vidět víc »
Władysław Sikorski
Władysław Sikorski Władysław Sikorski (20. května 1881 Tuszów Narodowy – 4. července 1943 Gibraltar) byl polský generál a předseda polské exilové vlády.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a Władysław Sikorski · Vidět víc »
1763
1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1763 · Vidět víc »
1792
1792 (MDCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1792 · Vidět víc »
1793
1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1793 · Vidět víc »
1794
1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1794 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1795 · Vidět víc »
1798
1798 (MDCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1798 · Vidět víc »
1802
1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1802 · Vidět víc »
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1807 · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1809 · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1810 · Vidět víc »
1812
1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1812 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1813 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1814 · Vidět víc »
1817
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1817 · Vidět víc »
1829
1829 (MDCCCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1829 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1830 · Vidět víc »
1855
1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1855 · Vidět víc »
19. říjen
19.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 19. říjen · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 1947 · Vidět víc »
7. květen
7.
Nový!!: Józef Antoni Poniatowski a 7. květen · Vidět víc »
