Obsah
25 vztahy: Žemaitština, Baltská mytologie, Belemnit, Berstuk, Katechismus, Kukeri, Lemurové, Litevština, Litevci, Lotyština, Peklo, Perkunas, Plivník, Postila, Pruština, Prusové, Rusové, Skřítek (mytologie), Trpaslík, Vladimir Toporov, 14. století, 1582, 1591, 1595, 18. století.
Žemaitština
Žemaitština či žmudština (žemaitsky žemaitiu ruoda) je některými považována za pouhý dialekt litevštiny, jinými (hlavně obyvateli Žemaitska) za samostatný jazyk.
Vidět Kaukas a Žemaitština
Baltská mytologie
Sambijském poloostrově, obrázek Simona Grunaua Baltská mytologie je souborem mýtů a představ starých Baltů, jež tvořily základ předkřesťanského (pohanského) náboženství pobaltských národů a pokračující dále po jejich pokřesťanštění v rámci baltského folklóru a lidových tradic.
Vidět Kaukas a Baltská mytologie
Belemnit
#PŘESMĚRUJ Belemniti.
Vidět Kaukas a Belemnit
Berstuk
#PŘESMĚRUJ Barzdukai.
Vidět Kaukas a Berstuk
Katechismus
Katechismus (z latinského catechismus, kardinálské komise jmenované Svatým stolcem chybně nebo nejasně popisuje řadu podstatných témat katolického nauky).
Vidět Kaukas a Katechismus
Kukeri
Kuker ve městě Pernik Kukeri (v jednotném čísle кукер, kuker) je tradiční bulharský rituál na zahnání zlých duchů prováděný lidmi v kostýmech.
Vidět Kaukas a Kukeri
Lemurové
Lemurové (lemures) či larvové (larvae) jsou v římském náboženství nepokojní či zlovolní mrtví, forma revenantů.
Vidět Kaukas a Lemurové
Litevština
Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků.
Vidět Kaukas a Litevština
Litevci
Litevci jsou evropský národ, patřící k baltským národům, které obývají východní pobřeží Baltského moře.
Vidět Kaukas a Litevci
Lotyština
Lotyština (lotyšsky latviešu valoda) patří do skupiny baltských jazyků.
Vidět Kaukas a Lotyština
Peklo
Středověké ztvárnění pekla od Herrada von Landsberg (okolo 1180) Peklo je místo v posmrtném životě, ve kterém jsou zemřelí podrobeni utrpení za viny, obvykle jako věčný trest.
Vidět Kaukas a Peklo
Perkunas
Perkunas (litevsky Perkūnas, lotyšsky Pērkons, prusky pravděpodobně Perkun(a)s) je baltský bůh hromu a jedno z nejdůležitějších božstev předkřesťanských Baltů.
Vidět Kaukas a Perkunas
Plivník
Plivník je bytost ze slovanského folklóru sloužící hospodáři, typicky v podobě kuřete a vylíhlá ze zvláštně opatrovaného vejce.
Vidět Kaukas a Plivník
Postila
''Postilla'', autor Jan Ferrus, rok 1575 Postila nebo postilla (z latinského post illa verba, tedy „po těchto slovech“, tj. výklad kněze následující po čtení Písma) je středověký název pro souvislý výklad liturgického biblického textu ("čtení") nebo později pro celou sbírku takových výkladů.
Vidět Kaukas a Postila
Pruština
Rozšíření pruštiny Pruština (Prūsiskan) byl západobaltský jazyk, kterým hovořili Prusové sídlící na jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu.
Vidět Kaukas a Pruština
Prusové
Baltští Prusové, známi též jako Staří Prusové (prusky a litevsky Prūsai, lotyšsky Prūši, polsky Prusowie, německy Pruzzen či Prußen) byli někdejší etnikum baltského původu (nezaměňovat s pozdějšími německými obyvateli Pruska), sídlící od počátku našeho letopočtu v jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu, na území, které se ve středověku nazývalo Prusy.
Vidět Kaukas a Prusové
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Vidět Kaukas a Rusové
Skřítek (mytologie)
Skřítek či šotek je bytost ze západoslovanského folklóru, původně ochranný duch domu podobný východoslovanskému domovojovi.
Vidět Kaukas a Skřítek (mytologie)
Trpaslík
Vědminy písně, Lorenz Frølich, 1895 Nové Město nad Metují, trpaslíci před zámkem (M. B. Braun, kolem 1720) Trpaslík je člověku podobná bytost malého vzrůstu, objevující se v mýtech, pověstech, pohádkách a z nich odvozených uměleckých dílech.
Vidět Kaukas a Trpaslík
Vladimir Toporov
Vladimir Nikolajevič Toporov (5. července 1928 Moskva – 5. prosince 2005, Moskva) byl ruský filolog spojený se Sémiotickou školou Tartu–Moskva.
Vidět Kaukas a Vladimir Toporov
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Vidět Kaukas a 14. století
1582
1582 (MDLXXXII) byl rok zahrnující přechod od juliánského kalendáře k gregoriánskému kalendáři, čehož výsledkem bylo, že tento rok měl pouhých 355 dní.
Vidět Kaukas a 1582
1591
1591 (MDXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kaukas a 1591
1595
1595 (MDXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kaukas a 1595
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Vidět Kaukas a 18. století