Rychlejší přístup než prohlížeči!
51 vztahy: Alexander Hoyos, Anton Wolkenstein-Trostburg, Šlechta, Španělsko, Bavorsko, Bádensko-Württembersko, Berlín, Darmstadt, Ditrichštejnové, Drážďany, Felix Wimpffen, Francie, Gustav Kálnoky, Herbersteinové, Hoyosové, Hrabě, Hugo Kálnoky, Kníže, Korutany, Krumbach (Švábsko), Lažanští z Bukové, Lambergové, Mnichov, Nikolaus Wrede, Paříž, Panská sněmovna, Pörtschach am Wörther See, Přidělenec, První světová válka, Rakousko, Rakousko-Uhersko, Rumunské království, Rumunsko, Salcburk, Spojené státy americké, Stuttgart, Tajný rada, Terezie Herbersteinová, Vídeň, Wallisové z Karighmainu, Washington, D.C., Zichy z Vaszonykeö, 1834, 1875, 1878, 1882, 1883, 1894, 1901, 23. leden, ..., 25. srpen. Rozbalte index (1 více) »
Alexander Hoyos
Alexander hrabě von Hoyos (německy Ludwig Alexander Georg Graf von Hoyos, Freiherr von Stüchsenstein; 13. května 1876 Rijeka – 20. října 1937 Schwertberg) byl rakousko-uherský diplomat ze staré šlechtické rodiny Hoyosů.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Alexander Hoyos · Vidět víc »
Anton Wolkenstein-Trostburg
Antonín hrabě Wolkenstein-Trostburg (Anton Karl Simon Graf von Wolkenstein-Trostburg) (2. srpna 1832, Prunéřov – 5. prosince 1913, Castel Ivano, Rakousko-Uhersko, dnes Itálie) byl rakousko-uherský diplomat ze staré šlechtické rodiny.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Anton Wolkenstein-Trostburg · Vidět víc »
Šlechta
Italský šlechtic z 15. stol. Šlechta (též nobilita či aristokracie) je mocenský, vládní stav, třída, kasta, soubor jedinců, majících mocenské, právní výsady spojené se šlechtickým titulem a zpravidla i znakem rodu – erbem ve feudální společenské formaci.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Šlechta · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Španělsko · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Bavorsko · Vidět víc »
Bádensko-Württembersko
Bádensko-Württembersko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Bádensko-Württembersko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Berlín · Vidět víc »
Darmstadt
Darmstadt je německé město, které se nachází na jihu německé spolkové země Hesensko.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Darmstadt · Vidět víc »
Ditrichštejnové
Ditrichštejnové či Ditrichsteinové nebo Dietrichsteinové jsou starobylý šlechtický rod původem z Korutan, který se v 16. století rozdělil na rakouskou a českomoravskou větev.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Ditrichštejnové · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Drážďany · Vidět víc »
Felix Wimpffen
Felix hrabě von Wimpffen (Felix Bedřich Eduard Václav hrabě von Wimpffen / Felix Friedrich Eduard Wenzel Graf von Wimpffen) (16. března 1827, Brunnsee, Rakousko – 30. prosince 1882, Paříž, Francie) byl rakousko-uherský diplomat.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Felix Wimpffen · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Francie · Vidět víc »
Gustav Kálnoky
Gustav Zikmund Albrecht hrabě Kálnoky z Kőröspataku (Gustav Sigmund Albrecht Graf Kálnoky von Kőröspatak; 28. prosince 1832 Letovice – 13. února 1898 Brodek u Prostějova) byl rakousko-uherský šlechtic z rodu Kálnokyů, diplomat a politik.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Gustav Kálnoky · Vidět víc »
Herbersteinové
Zámek Herberstein v obci Stubenberg ve Štýrsku Herbersteinové (německy /von/ Herberstein) jsou starobylý šlechtický rod původem ze Štýrska.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Herbersteinové · Vidět víc »
Hoyosové
Hoyosové je jméno původně španělského, později rakouského šlechtického rodu.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Hoyosové · Vidět víc »
Hrabě
Heraldická koruna pro šlechtický titul ''hrabě''. Hrabě je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Hrabě · Vidět víc »
Hugo Kálnoky
Hugo Leopold hrabě Kálnoky z Kőröspataku (německy Hugo Leopold Arthur Gustav Graf Kálnoky von Kőröspatak; 2. června 1844 Letovice – 23. května 1928 Letovice) byl příslušník moravské větve šlechtického rodu Kálnokyů z Kőröspataku.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Hugo Kálnoky · Vidět víc »
Kníže
hodnostní korunka mediatizovaných knížectví hodnostní klobouk Kníže, v ženské podobě kněžna, je označení vysokého šlechtického titulu.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Kníže · Vidět víc »
Korutany
Korutany či Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Korutany · Vidět víc »
Krumbach (Švábsko)
Krumbach je město v zemském okresu Günzburg v německé spolkové zemi Bavorsko.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Krumbach (Švábsko) · Vidět víc »
Lažanští z Bukové
Lažanští z Bukové jsou český šlechtický rod.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Lažanští z Bukové · Vidět víc »
Lambergové
Lambergové jsou rakouský šlechtický rod připomínaný již od 13.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Lambergové · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Mnichov · Vidět víc »
Nikolaus Wrede
Nikolaus (Mikuláš) kníže Wrede (26. prosince 1837, Petrohrad, Rusko – 1. srpna 1909, Gmunden, Rakousko) byl rakousko-uherský diplomat a generál z bavorského šlechtického rodu.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Nikolaus Wrede · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Paříž · Vidět víc »
Panská sněmovna
Budova rakousko-uherského parlamentu v Vídni Bývalý sál panské sněmovny, zničený za náletu během druhé světové války a následně modernizovaný Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Panská sněmovna · Vidět víc »
Pörtschach am Wörther See
Pörtschach am Wörther See (slovinsky Poreče ob jezeru) je městečko v rakouské spolkové zemi Korutany, vyhledávané rekreační a turistické letovisko, ležící asi 300 km jihozápadně od Vídně, 120 km jihozápadně od Štýrského Hradce a 20 km severně od hranic se Slovinskem.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Pörtschach am Wörther See · Vidět víc »
Přidělenec
Přidělenec, také attaché, (z franc. attacher.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Přidělenec · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Rakousko · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rumunské království
Rumunské království (rumunsky Regatul României) byl nezávislý stát v Jihovýchodní Evropě v letech 1881–1947.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Rumunské království · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Rumunsko · Vidět víc »
Salcburk
Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Salcburk · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Spojené státy americké · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Stuttgart · Vidět víc »
Tajný rada
Císařský tajný rada (německy kaiserlicher Geheimrat, starým pravopisem Geheimrath), později císařsko-královský tajný rada (většinou zapisovaný jako c. k. tajný rada) a konečně císařský a královský tajný rada (c. a k. tajný rada) byl původně rádcem císaře, členem dvorského úřadu zvaného tajná rada, který založil Ferdinand I. Habsburský (římským králem v letech 1531–1564, císařem od roku 1556) v roce 1527.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Tajný rada · Vidět víc »
Terezie Herbersteinová
Terezie hraběnka z Herbersteina, rozená hraběnka z Ditrichštejna (Theresia Gräfin von Herberstein, geborene Gräfin von Dietrichstein-Proskau-Leslie) (15. října 1822, Praha – 12. března 1895, Vídeň) byla rakouská šlechtična, nejstarší ze čtyř dědiček obrovského majetku vymřelého knížecího rodu Ditrichštejnů.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Terezie Herbersteinová · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Vídeň · Vidět víc »
Wallisové z Karighmainu
Wallisové z Karighmainu (hrabata z Wallis, svobodní páni z Carringhmain, německy Grafen von Wallis, Freiherrn von Carrighmain) byli hraběcí rod původem z Francie.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Wallisové z Karighmainu · Vidět víc »
Washington, D.C.
Washington, D.C. (anglická výslovnost, česká výslovnost) je hlavní město Spojených států amerických, sídlo prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Washington, D.C. · Vidět víc »
Zichy z Vaszonykeö
Zichyové z Vásonykeő (maďarsky Zichy de Vásonykeő nebo Zichy család, slovensky Zičiovci) je starý rozvětvený katolický panský rod v Uhrách, uváděný již počátkem 13. století, jehož četní členové vynikali ve válečnictví, diplomacii, politice, literatuře i umění.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a Zichy z Vaszonykeö · Vidět víc »
1834
1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a 1834 · Vidět víc »
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a 1875 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a 1878 · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a 1882 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a 1883 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a 1894 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a 1901 · Vidět víc »
23. leden
23.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a 23. leden · Vidět víc »
25. srpen
25.
Nový!!: Ladislaus Hoyos a 25. srpen · Vidět víc »
