Rychlejší přístup než prohlížeči!
40 vztahy: Amnestie, Antoine Samuel Adam-Salomon, Arad (Rumunsko), Šumen, Březnová ústava, Bertalan Szemere, Borsod-Abaúj-Zemplén, Bulharsko, Dějiny Maďarska, Debrecín, Evangelické kolegium (Prešov), Giuseppe Mazzini, Itálie, Josip Jelačić, Lajos Batthyány, Londýn, Maďaři, Maďarská revoluce 1848–1849, Maďarsko, Mauzoleum, Miskolc, Pešť, Rakouské císařství, Rumunsko, Sárospatak, Sátoraljaújhely, Seznam premiérů Maďarska, Seznam prezidentů Maďarska, Slováci, Turín, Uhersko, 13. srpen, 14. duben, 1802, 1848, 1849, 1894, 19. září, 20. březen, 28. září.
Amnestie
Amnestie (z řeckého amnéstia, zapomenutí) je rozhodnutí o hromadném, a to úplném nebo částečném prominutí trestu, a současně o zahlazení odsouzení pro trestný čin.
Nový!!: Lajos Kossuth a Amnestie · Vidět víc »
Antoine Samuel Adam-Salomon
Louis-Jean Delton: Monsieur Adam Salomon, asi 1867, Philadelphia Museum of Art Antoine Samuel Adam-Salomon (9. ledna 1818 – 29. dubna 1881) byl francouzský sochař a průkopník v oboru fotografie se sídlem v Paříži, Francie.
Nový!!: Lajos Kossuth a Antoine Samuel Adam-Salomon · Vidět víc »
Arad (Rumunsko)
Arad je rumunské město a sídlo stejnojmenné župy v Sedmihradsku na západě země, na řece Mureș, necelých 20 km jihovýchodně od maďarských hranic a 420 km severozápadně od Bukurešti.
Nový!!: Lajos Kossuth a Arad (Rumunsko) · Vidět víc »
Šumen
Šumen je město na severovýchodě Bulharska, hlavní město stejnojmenné oblasti, má 86 978 obyvatel.
Nový!!: Lajos Kossuth a Šumen · Vidět víc »
Březnová ústava
Felix Schwarzenberg, jeden z tvůrců ústavy Březnová či Stadionova ústava je oktrojovaná ústava vydaná císařem Františkem Josefem I. v Olomouci roku 1849 po revoluci v Rakouském císařství, která se odehrála v předchozím roce.
Nový!!: Lajos Kossuth a Březnová ústava · Vidět víc »
Bertalan Szemere
Bertalan Szemere (27. srpna 1812 Vatta – 18. ledna 1869 Pešť) byl maďarský básník a politik.
Nový!!: Lajos Kossuth a Bertalan Szemere · Vidět víc »
Borsod-Abaúj-Zemplén
Borsod-Abaúj-Zemplén, běžně zkracovaná jako BAZ, je župa v nejsevernější části Maďarska.
Nový!!: Lajos Kossuth a Borsod-Abaúj-Zemplén · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Lajos Kossuth a Bulharsko · Vidět víc »
Dějiny Maďarska
Státní znak Maďarské republiky Dějiny Maďarska se odvíjejí od 10. století, kdy vznikl na území rozpadlé Velkomoravské říše nový státní útvar ze sedmi kočovných kmenů Maďarů, nazvaných dle nejsilnějšího kmene Megyeri v oblasti Panonie, kam přišly z oblasti na severozápad od Černého moře.
Nový!!: Lajos Kossuth a Dějiny Maďarska · Vidět víc »
Debrecín
Debrecín je město ve východním Maďarsku.
Nový!!: Lajos Kossuth a Debrecín · Vidět víc »
Evangelické kolegium (Prešov)
Evangelické kolegium je bývalá školní budova v Prešově v níž v letech 1667–1918 sídlil stejnojmenný školní ústav.
Nový!!: Lajos Kossuth a Evangelické kolegium (Prešov) · Vidět víc »
Giuseppe Mazzini
Giuseppe Mazzini (22. června 1805, Janov – 10. března 1872, Pisa) byl italský nacionalista, filozof, právník a politik.
Nový!!: Lajos Kossuth a Giuseppe Mazzini · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Lajos Kossuth a Itálie · Vidět víc »
Josip Jelačić
Josip hrabě Jelačić z Bužimi (chorvatsky Josip gróf Jelačić Bužimski, 16. října 1801, Petrovaradín – 20. května 1859, Záhřeb), často označovaný jen jako bán Jelačić, byl chorvatský generál a bán v letech 1848–1859.
Nový!!: Lajos Kossuth a Josip Jelačić · Vidět víc »
Lajos Batthyány
Lajos Batthyány, také znám jako Ludvík František Josef Batthyány nebo Ľudovít Batthyány (10. února 1807, Bratislava – 6. října 1849, Pešť) byl uherský šlechtic, maďarský vlastenecký politik a v roce 1849 první předseda maďarské parlamentní vlády.
Nový!!: Lajos Kossuth a Lajos Batthyány · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Lajos Kossuth a Londýn · Vidět víc »
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Nový!!: Lajos Kossuth a Maďaři · Vidět víc »
Maďarská revoluce 1848–1849
Maďarská revoluce a boj za svobodu a nezávislost 1848–1849 je jednou z největších evropských revolucí roku 1848 a je úzce spojena s revolucí v Českých zemích.
Nový!!: Lajos Kossuth a Maďarská revoluce 1848–1849 · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Lajos Kossuth a Maďarsko · Vidět víc »
Mauzoleum
(Ravenna, 520) Mauzoleum jugoslávských vojínů v Olomouci Moskvě Mauzoleum je monumentální hrobka nebo také monumentální náhrobní stavba.
Nový!!: Lajos Kossuth a Mauzoleum · Vidět víc »
Miskolc
Miskolc, česky Miškovec je město v severním Maďarsku, administrativní centrum župy Borsod-Abaúj-Zemplén.
Nový!!: Lajos Kossuth a Miskolc · Vidět víc »
Pešť
Pohled na Pešť z budínské citadely Pešť je větší, východní, levobřežní, převážně rovinatá část maďarského hlavního města Budapešti.
Nový!!: Lajos Kossuth a Pešť · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Lajos Kossuth a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Lajos Kossuth a Rumunsko · Vidět víc »
Sárospatak
Sárospatak (česky Šarišský Potok či Blatný Potok) je město v severovýchodním Maďarsku, blízko slovenských hranic, asi 60 km JV od Košic a 70 km SV od Miskolce.
Nový!!: Lajos Kossuth a Sárospatak · Vidět víc »
Sátoraljaújhely
Sátoraljaújhely je okresní a historicky župní město v severovýchodním Maďarsku u hranic se Slovenskem.
Nový!!: Lajos Kossuth a Sátoraljaújhely · Vidět víc »
Seznam premiérů Maďarska
Seznam premiérů Maďarska uvádí v chronologickém pořadí všechny, kteří od roku 1848 zastávali funkci premiéra ve státních útvarech na území Maďarska.
Nový!!: Lajos Kossuth a Seznam premiérů Maďarska · Vidět víc »
Seznam prezidentů Maďarska
Vlajka maďarského prezidentaPoměr stran: 2:3.
Nový!!: Lajos Kossuth a Seznam prezidentů Maďarska · Vidět víc »
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Nový!!: Lajos Kossuth a Slováci · Vidět víc »
Turín
Turín (italsky Torino, v piemontském jazyce Turin) je velké průmyslové město v severozápadní Itálii, správní centrum Piemontu a metropolitního města Turín (odpovídající úrovni italských provincií).
Nový!!: Lajos Kossuth a Turín · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Lajos Kossuth a Uhersko · Vidět víc »
13. srpen
13.
Nový!!: Lajos Kossuth a 13. srpen · Vidět víc »
14. duben
14.
Nový!!: Lajos Kossuth a 14. duben · Vidět víc »
1802
1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lajos Kossuth a 1802 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lajos Kossuth a 1848 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lajos Kossuth a 1849 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lajos Kossuth a 1894 · Vidět víc »
19. září
19.
Nový!!: Lajos Kossuth a 19. září · Vidět víc »
20. březen
20.
Nový!!: Lajos Kossuth a 20. březen · Vidět víc »
28. září
28.
Nový!!: Lajos Kossuth a 28. září · Vidět víc »
