Obsah
62 vztahy: Asteriornis, Šplhavci, Čápi, Česká společnost ornitologická, Běžci, Belgie, Brodiví, Brodiví a pelikáni, Dlouhokřídlí, DNA, Dravci, Dropi, Dudek, Faetoni, Galloanserae, Gvačarové, Hoacinové, Hokové, Hrabaví, Hrudní kost, Křída, Kolibříkovití, Krátkokřídlí, Kukačky, Kurol, Lelčíkové, Lelkouni, Lelkové, Leskovci, Měkkozobí, Mesitové, Myšáci, Neoaves, Obratlovci, Papoušci, Pěvci, Perepelovití, Plameňáci, Potápky, Potáplice, Potuové, Ptáci, Seriemy, Slunatci, Sokol stěhovavý, Sokoli, Sovy, Srostloprstí, Stepokurovití, Strunatci, ... Rozbalte index (12 více) »
- Letci (ptáci)
Asteriornis
Asteriornis byl rod malého pravěkého ptáka z kladu Neornithes, žijícího na úplném konci křídové periody (asi před 66,8 až 66,7 miliony let) na území dnešní Belgie.
Vidět Letci a Asteriornis
Šplhavci
Šplhavci (Piciformes) jsou rozsáhlý řád ptáků, jehož zástupci jsou rozšířeni po většině kontinentech kromě Austrálie a Antarktidy.
Vidět Letci a Šplhavci
Čápi
Čápi (Ciconiiformes) jsou řád velkých, u vody žijících ptáků, kteří jsou nápadní svým dlouhým krkem, zobákem i nohama a výrazným zbarvením, které je převážně kombinací černé a bílé barvy.
Vidět Letci a Čápi
Česká společnost ornitologická
Označení sídla ČSO Česká společnost ornitologická je spolkem sdružujícím profesionální pracovníky i amatéry zabývající se výzkumem a ochranou ptáků, zájemce o pozorování ptáků a milovníky přírody.
Vidět Letci a Česká společnost ornitologická
Běžci
Běžci (Paleognathae) je jedna ze dvou současných podtříd ptáků (druhou podtřídou jsou letci).
Vidět Letci a Běžci
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem.
Vidět Letci a Belgie
Brodiví
#PŘESMĚRUJ Brodiví a pelikáni#Taxonomie.
Vidět Letci a Brodiví
Brodiví a pelikáni
Brodiví a pelikáni (Pelecaniformes) je řád středně velkých a velkých vodních ptáků, kteří jsou široce rozšíření po celém světě.
Vidět Letci a Brodiví a pelikáni
Dlouhokřídlí
Dlouhokřídlí (Charadriiformes) je řád různě velkých, k rozmanitým podmínkám přizpůsobených ptáků, kteří jsou většinou spojováni s vodní prostředním.
Vidět Letci a Dlouhokřídlí
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např.
Vidět Letci a DNA
Dravci
Dravci (Accipitriformes) jsou řád ptáků.
Vidět Letci a Dravci
Dropi
Dropi (Otidiformes) jsou velcí těžší ptáci vyskytující se v otevřených travnatých oblastech mírného a tropického pásu Starého světa; nejrozšířenější jsou v tropech Afriky, odkud zasahují do mírného pásu Eurasie (od Evropy po východní Sibiř), navíc žijí v Indii a Austrálii.
Vidět Letci a Dropi
Dudek
Dudek (Upupa) je rod hmyzožravých ptáků z řádu zoborožců, jediný rod čeledi dudkovitých.
Vidět Letci a Dudek
Faetoni
Faetoni (Phaethontiformes) jsou řád tropických vodních ptáků s jedinou čeledí faetonovití (Phaethontidae) a jediným rodem faeton (Phaethon) se třemi druhy.
Vidět Letci a Faetoni
Galloanserae
Nadřád Galloanserae je jedna z hlavních vývojových větví moderních ptáků.
Vidět Letci a Galloanserae
Gvačarové
#PŘESMĚRUJ Gvačaro jeskynní.
Vidět Letci a Gvačarové
Hoacinové
Hoacinové (Opisthocomiformes) je řád ptáků příbuzných turakům (Musophagiformes), papouškům (Psittaciformes) a kukačkám (Cuculiformes).
Vidět Letci a Hoacinové
Hokové
#PŘESMĚRUJ Hoko.
Vidět Letci a Hokové
Hrabaví
Hrabaví (Galliformes) jsou řád ptáků s velkým přisedlým tělem a chabými létacími schopnostmi, kteří tráví velkou část života na zemi, kde hnízdí a shání potravu.
Vidět Letci a Hrabaví
Hrudní kost
Hrudní kost (sternum) je plochá kost, která se vyskytuje jako jedna z částí hrudního koše.
Vidět Letci a Hrudní kost
Křída
Křída je vývojová etapa Země, je nejmladším a zároveň nejdelším útvarem (periodou) druhohor a jednou z hlavních částí geologického času, pokračuje od konce jurského období až do začátku paleocénu.
Vidět Letci a Křída
Kolibříkovití
Kolibříci, kteří tvoří samostatnou čeleď kolibříkovití (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci.
Vidět Letci a Kolibříkovití
Krátkokřídlí
Krátkokřídlí (Gruiformes) je řád ptáků vyznačující se různorodostí zástupců a širokým geografickým areálem výskytu.
Vidět Letci a Krátkokřídlí
Kukačky
Kukačky (Cuculiformes) jsou řád většinou stromových ptáků s dlouhými křídly i ocasem.
Vidět Letci a Kukačky
Kurol
Kurol (Leptosomus) je endemický pták obývající Madagaskar a Komorské ostrovy.
Vidět Letci a Kurol
Lelčíkové
Lelčíkové (Aegotheliformes) je skupina malých soumračných až nočních ptáků, kteří se vyskytují na Nové Guineji, Molukách, Nové Kaledonii a v Austrálii.
Vidět Letci a Lelčíkové
Lelkouni
Lelkouni (Podargiformes) jsou řád soumračných až nočních ptáků, jehož zástupci jsou rozšíření v indomalajské a australské oblasti.
Vidět Letci a Lelkouni
Lelkové
Lelkové (Caprimulgiformes) je řád ptáků, pro který jsou charakteristické kryptické opeření, dlouhá tenká křídla, krátké slabé nohy a velmi krátký zobák.
Vidět Letci a Lelkové
Leskovci
Leskovci (někdy také leskovci a lenivky) je skupina malých až středně velkých ptáků označovaná jako samostatný řád Galbuliformes, někdy jako podřád Galbuli náležící ke šplhavcům (Piciformes).
Vidět Letci a Leskovci
Měkkozobí
Měkkozobí (Columbiformes) jsou skupinou středně velkých ptáků, které spojuje stavba zobáku, jež je tvrdý pouze na špičce a jehož báze je kryta ozobím.
Vidět Letci a Měkkozobí
Mesitové
#PŘESMĚRUJ Mesitovití.
Vidět Letci a Mesitové
Myšáci
Myšáci (Coliiformes) jsou malým řádem ptáků, jehož zástupci se vyskytují pouze v subsaharské Africe.
Vidět Letci a Myšáci
Neoaves
Neoaves je klad ptáků zahrnující všechny moderní ptáky kromě běžců a Galloanserae (hrabaví a vrubozobí).
Vidět Letci a Neoaves
Obratlovci
Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů.
Vidět Letci a Obratlovci
Papoušci
Papoušci (Psittaciformes) jsou vývojově starý řád hlučných a pestrých ptáků, jejichž domovem jsou převážně tropické oblasti světa – Austrálie, Tichomoří, Jižní a Střední Amerika.
Vidět Letci a Papoušci
Pěvci
Pěvci (Passeriformes) jsou největší řád třídy ptáků.
Vidět Letci a Pěvci
Perepelovití
Perepelovití (Turnicidae) je malá čeleď ptáků, připomínajících na první pohled křepelky, s nimiž však nejsou vůbec příbuzní.
Vidět Letci a Perepelovití
Plameňáci
Hlava plameňáka. Plameňáci (Phoenicopteriformes) je řád vodních ptáků s dlouhým krkem i nohama.
Vidět Letci a Plameňáci
Potápky
Potápky (Podicipediformes) je řád vodních ptáků.
Vidět Letci a Potápky
Potáplice
Potáplice (Gaviiformes) je řád vodních ptáků přizpůsobených potápění.
Vidět Letci a Potáplice
Potuové
Potuové (Nyctibiiformes) je řád ptáků, který zahrnuje pouze jedinou čeleď potuovití (Nyctibiidae) s jediným rodem potu (Nyctibius).
Vidět Letci a Potuové
Ptáci
Ptáci (Aves) jsou třída teplokrevných obratlovců, pro kterou je charakteristická přítomnost peří, bezzubého zobáku, snášení skořápkových vajec, vysoká rychlost metabolismu, čtyřdílné srdce a pevná lehká kostra s častými srůsty kostí.
Vidět Letci a Ptáci
Seriemy
Seriemy jsou malá skupina velkých jihoamerických pozemních běhavých ptáků, do které patří pouze dva žijící druhy.
Vidět Letci a Seriemy
Slunatci
Slunatci (Eurypygiformes) je řád ptáků, který čítá pouze dvě čeledi, z nichž každá má pouze jednoho žijícího zástupce.
Vidět Letci a Slunatci
Sokol stěhovavý
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) je kosmopolitně (celosvětově) rozšířený sokolovitý pták.
Vidět Letci a Sokol stěhovavý
Sokoli
Sokoli (Falconiformes) jsou řád ptáků.
Vidět Letci a Sokoli
Sovy
Sovy (Strigiformes) jsou poměrně početný řád masožravých ptáků čítající více než 200 druhů.
Vidět Letci a Sovy
Srostloprstí
Srostloprstí (Coraciiformes) je řád ptáků, jehož příslušníci se od ostatních ptáků odlišují srůstem dvou prostředních prstů na noze (tzv. syndaktilní noha).
Vidět Letci a Srostloprstí
Stepokurovití
Stepokurovití (Pteroclididae) je čeleď ptáků, jediná žijící skupina řádu stepokurů (Pteroclidiformes).
Vidět Letci a Stepokurovití
Strunatci
Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých.
Vidět Letci a Strunatci
Sval
zad hladké svaloviny Sval, často také svalovina, je orgán, jehož funkcí je umožnění aktivního pohybu živočicha nebo jeho části.
Vidět Letci a Sval
Svišťouni
Svišťouni (Apodiformes) jsou řád ptáků se srpovitými křídly.
Vidět Letci a Svišťouni
Třetihory
#PŘESMĚRUJ Terciér.
Vidět Letci a Třetihory
Terejové
Terejové (Suliformes) je řád vodních ptáků.
Vidět Letci a Terejové
Trogoni
Trogoni (Trogoniformes) je řád ptáků obsahující pouze jednu čeleď, trogonovití (Trogonidae).
Vidět Letci a Trogoni
Trubkonosí
Trubkonosí (Procellariiformes) je řád mořských ptáků, který zahrnuje čeledi albatrosovitých (Diomedeidae), buřníčkovitých (Oceanitidae), buřňáčkovitých (Hydrobatidae) a buřňákovitých (Procellariidae).
Vidět Letci a Trubkonosí
Tučňáci
Tučňáci (Sphenisciformes) jsou nelétaví ptáci,Tučňáci jsou nelétaví v „technickém“ smyslu.
Vidět Letci a Tučňáci
Turakové
Turakové (Musophagiformes) jsou řád ptáků endemických subsaharské Africe.
Vidět Letci a Turakové
Vrubozobí
Vrubozobí (Anseriformes) jsou řádem středně velkých až velkých ptáků, který zahrnuje čeledi kamišovitých, husovcovitých a kachnovitých.
Vidět Letci a Vrubozobí
Zoborožci
Zoborožci (Bucerotiformes) je řád ptáků, který zahrnuje čtyři čeledě dříve řazené ke srostloprstým (Coraciiformes).
Vidět Letci a Zoborožci
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Letci a 1900
2020
Rok 2020 (MMXX) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný.
Vidět Letci a 2020
Viz také
Letci (ptáci)
Také známý jako Létaví, Neognathae, Neognathia.