Rychlejší přístup než prohlížeči!
62 vztahy: Asteriornis, Šplhavci, Čápi, Česká společnost ornitologická, Běžci, Belgie, Brodiví, Brodiví a pelikáni, Dlouhokřídlí, DNA, Dravci, Dropi, Dudek, Faetoni, Galloanserae, Gvačarové, Hoacinové, Hokové, Hrabaví, Hrudní kost, Křída, Kolibříkovití, Krátkokřídlí, Kukačky, Kurol, Lelčíkové, Lelkouni, Lelkové, Leskovci, Měkkozobí, Mesitové, Myšáci, Neoaves, Obratlovci, Papoušci, Pěvci, Perepelovití, Plameňáci, Potápky, Potáplice, Potuové, Ptáci, Seriemy, Slunatci, Sokol stěhovavý, Sokoli, Sovy, Srostloprstí, Stepokurovití, Strunatci, ..., Sval, Svišťouni, Třetihory, Terejové, Trogoni, Trubkonosí, Tučňáci, Turakové, Vrubozobí, Zoborožci, 1900, 2020. Rozbalte index (12 více) »
Asteriornis
Asteriornis byl rod malého pravěkého ptáka z kladu Neornithes, žijícího na úplném konci křídové periody (asi před 66,8 až 66,7 miliony let) na území dnešní Belgie.
Nový!!: Letci a Asteriornis · Vidět víc »
Šplhavci
Šplhavci (Piciformes) jsou rozsáhlý řád ptáků, jehož zástupci jsou rozšířeni po většině kontinentech kromě Austrálie a Antarktidy.
Nový!!: Letci a Šplhavci · Vidět víc »
Čápi
Čápi (Ciconiiformes) jsou řád velkých, u vody žijících ptáků, kteří jsou nápadní svým dlouhým krkem, zobákem i nohama a výrazným zbarvením, které je převážně kombinací černé a bílé barvy.
Nový!!: Letci a Čápi · Vidět víc »
Česká společnost ornitologická
Označení sídla ČSO Česká společnost ornitologická je spolkem sdružujícím profesionální pracovníky i amatéry zabývající se výzkumem a ochranou ptáků, zájemce o pozorování ptáků a milovníky přírody.
Nový!!: Letci a Česká společnost ornitologická · Vidět víc »
Běžci
Běžci (Paleognathae) je jedna ze dvou současných podtříd ptáků (druhou podtřídou jsou letci).
Nový!!: Letci a Běžci · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Letci a Belgie · Vidět víc »
Brodiví
#PŘESMĚRUJ Brodiví a pelikáni#Taxonomie.
Nový!!: Letci a Brodiví · Vidět víc »
Brodiví a pelikáni
Brodiví a pelikáni (Pelecaniformes) je řád středně velkých a velkých vodních ptáků, kteří jsou široce rozšíření po celém světě.
Nový!!: Letci a Brodiví a pelikáni · Vidět víc »
Dlouhokřídlí
Dlouhokřídlí (Charadriiformes) je řád různě velkých, k rozmanitým podmínkám přizpůsobených ptáků, kteří jsou většinou spojováni s vodní prostředním.
Nový!!: Letci a Dlouhokřídlí · Vidět víc »
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Nový!!: Letci a DNA · Vidět víc »
Dravci
Dravci (Accipitriformes) jsou řád ptáků.
Nový!!: Letci a Dravci · Vidět víc »
Dropi
Dropi (Otidiformes) jsou velcí těžší ptáci vyskytující se v otevřených travnatých oblastech mírného a tropického pásu Starého světa; nejrozšířenější jsou v tropech Afriky, odkud zasahují do mírného pásu Eurasie (od Evropy po východní Sibiř), navíc žijí v Indii a Austrálii.
Nový!!: Letci a Dropi · Vidět víc »
Dudek
Dudek (Upupa) je rod hmyzožravých ptáků z řádu zoborožců, jediný rod čeledi dudkovitých.
Nový!!: Letci a Dudek · Vidět víc »
Faetoni
Faetoni (Phaethontiformes) jsou řád tropických vodních ptáků s jedinou čeledí faetonovití (Phaethontidae) a jediným rodem faeton (Phaethon) se třemi druhy.
Nový!!: Letci a Faetoni · Vidět víc »
Galloanserae
Nadřád Galloanserae je jedna z hlavních vývojových větví moderních ptáků.
Nový!!: Letci a Galloanserae · Vidět víc »
Gvačarové
#PŘESMĚRUJ Gvačaro jeskynní.
Nový!!: Letci a Gvačarové · Vidět víc »
Hoacinové
Hoacinové (Opisthocomiformes) je řád ptáků příbuzných turakům (Musophagiformes), papouškům (Psittaciformes) a kukačkám (Cuculiformes).
Nový!!: Letci a Hoacinové · Vidět víc »
Hokové
#PŘESMĚRUJ Hoko.
Nový!!: Letci a Hokové · Vidět víc »
Hrabaví
Hrabaví (Galliformes) jsou řád ptáků s velkým přisedlým tělem a chabými létacími schopnostmi, kteří tráví velkou část života na zemi, kde hnízdí a shání potravu.
Nový!!: Letci a Hrabaví · Vidět víc »
Hrudní kost
Hrudní kost (sternum) je plochá kost, která se vyskytuje jako jedna z částí hrudního koše.
Nový!!: Letci a Hrudní kost · Vidět víc »
Křída
Křída je vývojová etapa Země, je nejmladším a zároveň nejdelším útvarem (periodou) druhohor a jednou z hlavních částí geologického času, pokračuje od konce jurského období až do začátku paleocénu.
Nový!!: Letci a Křída · Vidět víc »
Kolibříkovití
Kolibříci, kteří tvoří samostatnou čeleď kolibříkovití (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci.
Nový!!: Letci a Kolibříkovití · Vidět víc »
Krátkokřídlí
Krátkokřídlí (Gruiformes) je řád ptáků vyznačující se různorodostí zástupců a širokým geografickým areálem výskytu.
Nový!!: Letci a Krátkokřídlí · Vidět víc »
Kukačky
Kukačky (Cuculiformes) jsou řád většinou stromových ptáků s dlouhými křídly i ocasem.
Nový!!: Letci a Kukačky · Vidět víc »
Kurol
Kurol (Leptosomus) je endemický pták obývající Madagaskar a Komorské ostrovy.
Nový!!: Letci a Kurol · Vidět víc »
Lelčíkové
Lelčíkové (Aegotheliformes) je skupina malých soumračných až nočních ptáků, kteří se vyskytují na Nové Guineji, Molukách, Nové Kaledonii a v Austrálii.
Nový!!: Letci a Lelčíkové · Vidět víc »
Lelkouni
Lelkouni (Podargiformes) jsou řád soumračných až nočních ptáků, jehož zástupci jsou rozšíření v indomalajské a australské oblasti.
Nový!!: Letci a Lelkouni · Vidět víc »
Lelkové
Lelkové (Caprimulgiformes) je řád ptáků, pro který jsou charakteristické kryptické opeření, dlouhá tenká křídla, krátké slabé nohy a velmi krátký zobák.
Nový!!: Letci a Lelkové · Vidět víc »
Leskovci
Leskovci (někdy také leskovci a lenivky) je skupina malých až středně velkých ptáků označovaná jako samostatný řád Galbuliformes, někdy jako podřád Galbuli náležící ke šplhavcům (Piciformes).
Nový!!: Letci a Leskovci · Vidět víc »
Měkkozobí
Měkkozobí (Columbiformes) jsou skupinou středně velkých ptáků, které spojuje stavba zobáku, jež je tvrdý pouze na špičce a jehož báze je kryta ozobím.
Nový!!: Letci a Měkkozobí · Vidět víc »
Mesitové
#PŘESMĚRUJ Mesitovití.
Nový!!: Letci a Mesitové · Vidět víc »
Myšáci
Myšáci (Coliiformes) jsou malým řádem ptáků, jehož zástupci se vyskytují pouze v subsaharské Africe.
Nový!!: Letci a Myšáci · Vidět víc »
Neoaves
Neoaves je klad ptáků zahrnující všechny moderní ptáky kromě běžců a Galloanserae (hrabaví a vrubozobí).
Nový!!: Letci a Neoaves · Vidět víc »
Obratlovci
Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů.
Nový!!: Letci a Obratlovci · Vidět víc »
Papoušci
Papoušci (Psittaciformes) jsou vývojově starý řád hlučných a pestrých ptáků, jejichž domovem jsou převážně tropické oblasti světa – Austrálie, Tichomoří, Jižní a Střední Amerika.
Nový!!: Letci a Papoušci · Vidět víc »
Pěvci
Pěvci (Passeriformes) jsou největší řád třídy ptáků.
Nový!!: Letci a Pěvci · Vidět víc »
Perepelovití
Perepelovití (Turnicidae) je malá čeleď ptáků, připomínajících na první pohled křepelky, s nimiž však nejsou vůbec příbuzní.
Nový!!: Letci a Perepelovití · Vidět víc »
Plameňáci
Hlava plameňáka. Plameňáci (Phoenicopteriformes) je řád vodních ptáků s dlouhým krkem i nohama.
Nový!!: Letci a Plameňáci · Vidět víc »
Potápky
Potápky (Podicipediformes) je řád vodních ptáků.
Nový!!: Letci a Potápky · Vidět víc »
Potáplice
Potáplice (Gaviiformes) je řád vodních ptáků přizpůsobených potápění.
Nový!!: Letci a Potáplice · Vidět víc »
Potuové
Potuové (Nyctibiiformes) je řád ptáků, který zahrnuje pouze jedinou čeleď potuovití (Nyctibiidae) s jediným rodem potu (Nyctibius).
Nový!!: Letci a Potuové · Vidět víc »
Ptáci
Ptáci (Aves) jsou třída teplokrevných obratlovců, pro kterou je charakteristická přítomnost peří, bezzubého zobáku, snášení skořápkových vajec, vysoká rychlost metabolismu, čtyřdílné srdce a pevná lehká kostra s častými srůsty kostí.
Nový!!: Letci a Ptáci · Vidět víc »
Seriemy
Seriemy jsou malá skupina velkých jihoamerických pozemních běhavých ptáků, do které patří pouze dva žijící druhy.
Nový!!: Letci a Seriemy · Vidět víc »
Slunatci
Slunatci (Eurypygiformes) je řád ptáků, který čítá pouze dvě čeledi, z nichž každá má pouze jednoho žijícího zástupce.
Nový!!: Letci a Slunatci · Vidět víc »
Sokol stěhovavý
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) je kosmopolitně (celosvětově) rozšířený sokolovitý pták.
Nový!!: Letci a Sokol stěhovavý · Vidět víc »
Sokoli
Sokoli (Falconiformes) jsou řád ptáků.
Nový!!: Letci a Sokoli · Vidět víc »
Sovy
Sovy (Strigiformes) jsou poměrně početný řád masožravých ptáků čítající více než 200 druhů.
Nový!!: Letci a Sovy · Vidět víc »
Srostloprstí
Srostloprstí (Coraciiformes) je řád ptáků, jehož příslušníci se od ostatních ptáků odlišují srůstem dvou prostředních prstů na noze (tzv. syndaktilní noha).
Nový!!: Letci a Srostloprstí · Vidět víc »
Stepokurovití
Stepokurovití (Pteroclididae) je čeleď ptáků, jediná žijící skupina řádu stepokurů (Pteroclidiformes).
Nový!!: Letci a Stepokurovití · Vidět víc »
Strunatci
Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých.
Nový!!: Letci a Strunatci · Vidět víc »
Sval
zad hladké svaloviny Sval, často také svalovina, je orgán, jehož funkcí je umožnění aktivního pohybu živočicha nebo jeho části.
Nový!!: Letci a Sval · Vidět víc »
Svišťouni
Svišťouni (Apodiformes) jsou řád ptáků se srpovitými křídly.
Nový!!: Letci a Svišťouni · Vidět víc »
Třetihory
#PŘESMĚRUJ Terciér.
Nový!!: Letci a Třetihory · Vidět víc »
Terejové
Terejové (Suliformes) je řád vodních ptáků.
Nový!!: Letci a Terejové · Vidět víc »
Trogoni
Trogoni (Trogoniformes) je řád ptáků obsahující pouze jednu čeleď, trogonovití (Trogonidae).
Nový!!: Letci a Trogoni · Vidět víc »
Trubkonosí
Trubkonosí (Procellariiformes) je řád mořských ptáků, který zahrnuje čeledi albatrosovitých (Diomedeidae), buřníčkovitých (Oceanitidae), buřňáčkovitých (Hydrobatidae) a buřňákovitých (Procellariidae).
Nový!!: Letci a Trubkonosí · Vidět víc »
Tučňáci
Tučňáci (Sphenisciformes) jsou nelétaví ptáci,Tučňáci jsou nelétaví v „technickém“ smyslu.
Nový!!: Letci a Tučňáci · Vidět víc »
Turakové
Turakové (Musophagiformes) jsou řád ptáků endemických subsaharské Africe.
Nový!!: Letci a Turakové · Vidět víc »
Vrubozobí
Vrubozobí (Anseriformes) jsou řádem středně velkých až velkých ptáků, který zahrnuje čeledi kamišovitých, husovcovitých a kachnovitých.
Nový!!: Letci a Vrubozobí · Vidět víc »
Zoborožci
Zoborožci (Bucerotiformes) je řád ptáků, který zahrnuje čtyři čeledě dříve řazené ke srostloprstým (Coraciiformes).
Nový!!: Letci a Zoborožci · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Letci a 1900 · Vidět víc »
2020
Rok 2020 (MMXX) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Letci a 2020 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Létaví, Neognathae, Neognathia.
