Rychlejší přístup než prohlížeči!
23 vztahy: Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa, Audi, Berlín, Briliant, Cyrilice, Drahokam, Georgij Konstantinovič Žukov, Horch, Kaťuša, Konfiskace, Mercedes-Benz, Moskva, Rehabilitace (právo), Ruské impérium, Rusko, Sovětský svaz, Východní fronta (druhá světová válka), Zpěvák, 1900, 1930–1939, 1973, 21. září, 27. říjen.
Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa
Akt kapitulace podepsaný v Remeši 7. května 1945 Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa byl právní dokument, podle kterého proběhla bezpodmínečná kapitulace ozbrojených sil nacistického Německa spojeneckým mocnostem, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa · Vidět víc »
Audi
Drážďanech Audi A4 allroad Audi TT 2. generace Audi (AUDI AG) je německá společnost, která se zabývá výrobou luxusních automobilů, sídlí v Ingolstadtu v Bavorsku.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Audi · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Berlín · Vidět víc »
Briliant
Briliant Briliant je diamant či jiný drahokam, vybroušený do zvláštní formy s mnoha ploškami tak, aby vynikl jeho lesk.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Briliant · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Cyrilice · Vidět víc »
Drahokam
Diamanty s briliantovým brusem Safír Logan, 16 karátový, v broži s věnečkemn diamantů s briliantovým brusem; Přírodovědecké muzeum Washington Španělský šperk s kolumbijskými smaragdy Výběr běžných šperkových kamenů podle barvy Drahokam či drahý kámen (z latiny Lapis preciosus, angl. Precious stone) je minerál (nerost), ceněný pro své výjimečné fyzikální a estetické vlastnosti a používaný k ozdobným účelům, k reprezentaci anebo k tezauraci majetku.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Drahokam · Vidět víc »
Georgij Konstantinovič Žukov
Georgij Konstantinovič Žukov (Strelkovka, Kalužská gubernie, dnes Kalužská oblast – 18. června 1974 Moskva) byl sovětský vojevůdce a politik, maršál SSSR (od ledna 1943), čtyřnásobný hrdina SSSR, který od srpna 1942 až do roku 1945 v době Velké vlastenecké války působil i ve funkci zástupce Vrchního velitele Rudé armády J. V. Stalina a náměstka lidového komisaře obrany.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Georgij Konstantinovič Žukov · Vidět víc »
Horch
Horch 853 cabrio Emblém na víčku chladiče (raná verze) Pozdější verze emblému na chladiči modelu 830 z roku 1938 Horch byl jednou z mnoha německých předválečných automobilek, vyrábějících především kvalitní a luxusní vozy na vysoké technické úrovni.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Horch · Vidět víc »
Kaťuša
Kaťuša (rusky Катюша) je sovětská válečná píseň o dívce, která čeká na svého mládence, který byl odveden do války.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Kaťuša · Vidět víc »
Konfiskace
259x259pixelů Konfiskace (z latinského confiscatio) označuje na rozdíl od vyvlastnění zabavení majetku bez náhrady.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Konfiskace · Vidět víc »
Mercedes-Benz
Mercedes-Benz (často jen Mercedes) je obchodní značka německého výrobce automobilů, nákladních vozidel, tahačů a autobusů společnosti Daimler AG a její divizí.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Mercedes-Benz · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Moskva · Vidět víc »
Rehabilitace (právo)
Rehabilitace v právu označuje navrácení občanské cti a trestní bezúhonnosti pomocí zahlazení odsouzení.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Rehabilitace (právo) · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Rusko · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Sovětský svaz · Vidět víc »
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »
Zpěvák
Zpěvák Zpěvák či pěvec je múzický umělec, který zpívá, hlasem interpretuje melodii a většinou i text.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a Zpěvák · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a 1900 · Vidět víc »
1930–1939
Roky 1930–1939, souhrnně zvané 30.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a 1930–1939 · Vidět víc »
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a 1973 · Vidět víc »
21. září
21.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a 21. září · Vidět víc »
27. říjen
27.
Nový!!: Lidija Andrejevna Ruslanova a 27. říjen · Vidět víc »
