Rychlejší přístup než prohlížeči!
28 vztahy: Alexander Thieme, Atletika na letních olympijských hrách, Běh na 100 m, Běh na 4 x 100 m, Berlín, Braniborsko, Halové evropské rekordy v atletice – muži, Halové mistrovství Evropy v atletice, Halové mistrovství Evropy v atletice 1971, Halové mistrovství Evropy v atletice 1973, Halové mistrovství Evropy v atletice 1974, Jörg Pfeifer, Karol Polák, Klaus-Dieter Kurrat, Lehká atletika, Letní olympijské hry 1976, Mistrovství Evropy v atletice, Mistrovství Evropy v atletice 1974, Mistrovství Evropy v atletice 1978, Montréal, Německá demokratická republika, Olympijské hry, Sovětská okupační zóna Německa, Sprint, 1948, 1971, 1973, 3. leden.
Alexander Thieme
Alexander Thieme (13. ledna 1954, Karl-Marx-Stadt, Sasko, Německá demokratická republika - 29. listopadu 2016, Johnsdorf/Erzgebirge, Sasko) byl německý atlet sprinter, který získal stříbrnou olympijskou medaili ve štafetě běhu 4×100 metrů na LOH 1976 v Montrealu (celkový čas 38,66 sekundy).
Nový!!: Manfred Kokot a Alexander Thieme · Vidět víc »
Atletika na letních olympijských hrách
Atletika je součástí Letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896.
Nový!!: Manfred Kokot a Atletika na letních olympijských hrách · Vidět víc »
Běh na 100 m
#PŘESMĚRUJ Běh na 100 metrů.
Nový!!: Manfred Kokot a Běh na 100 m · Vidět víc »
Běh na 4 x 100 m
#PŘESMĚRUJ Běh na 4 × 100 metrů.
Nový!!: Manfred Kokot a Běh na 4 x 100 m · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Manfred Kokot a Berlín · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Manfred Kokot a Braniborsko · Vidět víc »
Halové evropské rekordy v atletice – muži
Seznam evropských halových rekordů v atletice podle disciplín.
Nový!!: Manfred Kokot a Halové evropské rekordy v atletice – muži · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice
Halové mistrovství Evropy v atletice je mezinárodní atletický šampionát, který se odehrává pod záštitou Evropské atletické asociace, s malou výjimkou od roku 1990 každé dva roky.
Nový!!: Manfred Kokot a Halové mistrovství Evropy v atletice · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1971
2.
Nový!!: Manfred Kokot a Halové mistrovství Evropy v atletice 1971 · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1973
Hala Ahoy v Rotterdamu 4.
Nový!!: Manfred Kokot a Halové mistrovství Evropy v atletice 1973 · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1974
Hala Scandinavium v noci 5.
Nový!!: Manfred Kokot a Halové mistrovství Evropy v atletice 1974 · Vidět víc »
Jörg Pfeifer
Jörg Pfeifer (* 19. března 1952, Merseburg, Sasko-Anhaltsko) je bývalý východoněmecký atlet, sprinter.
Nový!!: Manfred Kokot a Jörg Pfeifer · Vidět víc »
Karol Polák
Karol Polák (7. září 1934, Bratislava – 17. ledna 2016, Bratislava) byl slovenský sportovní komentátor.
Nový!!: Manfred Kokot a Karol Polák · Vidět víc »
Klaus-Dieter Kurrat
Klaus-Dieter Kurrat (* 16. ledna 1955, Nauen, Braniborsko, Německá demokratická republika), je bývalý atlet sprinter, který získal stříbrnou olympijskou medaili ve štafetě běhu 4×100 metrů na LOH 1976 v Montrealu.
Nový!!: Manfred Kokot a Klaus-Dieter Kurrat · Vidět víc »
Lehká atletika
Zlaté tretry v Ostravě Běžecký závod Skok do dálky Lehká atletika je jeden z nejstarších sportů.
Nový!!: Manfred Kokot a Lehká atletika · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1976
Sovětská poštovní známka s motivem her XXI.
Nový!!: Manfred Kokot a Letní olympijské hry 1976 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice
Státy, které hostily evropský šampionát Mistrovství Evropy v atletice se poprvé uskutečnilo v roce 1934 v Turíně.
Nový!!: Manfred Kokot a Mistrovství Evropy v atletice · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 1974
11.
Nový!!: Manfred Kokot a Mistrovství Evropy v atletice 1974 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 1978
Stadion Evžena Rošického na Strahově 12.
Nový!!: Manfred Kokot a Mistrovství Evropy v atletice 1978 · Vidět víc »
Montréal
Montréal (výslovnost v češtině podle francouzské nebo podle anglické výslovnosti) je druhé největší kanadské město, největší město provincie Québec a čtvrté největší frankofonní město na světě (po Kinshase, Paříži a Abidžanu).
Nový!!: Manfred Kokot a Montréal · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Manfred Kokot a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Olympijské hry
LOH 2004 Olympijské hry (zkratkou OH, anglicky nebo, francouzsky), též olympiáda, jsou mezinárodní sportovní akce, jejichž součástí jsou soutěže v letních a zimních sportech s účastí tisíců sportovců z celého světa.
Nový!!: Manfred Kokot a Olympijské hry · Vidět víc »
Sovětská okupační zóna Německa
Sovětská okupační zóna Německa byla jedním ze čtyř okupačních útvarů, v červenci 1945 vítěznými spojenci zřízených v poválečném Německu na základě výsledků Postupimské konference.
Nový!!: Manfred Kokot a Sovětská okupační zóna Německa · Vidět víc »
Sprint
Mistrovství světa běh na 200 metrů, Helsinky 2005 Sprint je označení pro rychlý krátký sportovní nebo i motoristický závod, který je charakteristický tím, že dochází k maximálnímu fyzickému vypětí závodníka (nebo jeho technického prostředku) po celou dobu závodu, tento extrémně rychlý pohyb se nazývá sprintování.
Nový!!: Manfred Kokot a Sprint · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Manfred Kokot a 1948 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Manfred Kokot a 1971 · Vidět víc »
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Manfred Kokot a 1973 · Vidět víc »
3. leden
3.
Nový!!: Manfred Kokot a 3. leden · Vidět víc »
