Rychlejší přístup než prohlížeči!
120 vztahy: Albertina Frederika Bádensko-Durlašská, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandra Nikolajevna Romanovová, Alexandra Petrovna Oldenburská, Alexandra Sasko-Altenburská, Andrej Zubov, Anna Petrovna, Anselm František Thurn-Taxis, Šarlota Pruská (1798–1860), Žofie Dorota Pruská, Žofie Dorota Württemberská, Žofie Dorotea Hannoverská, Černé moře, Řecké království, Bedřiška Braniborsko-Schwedtská, Byrokracie, Car, Cecilie Bádenská, Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad), Děkabristé, Dunaj, Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, Egypt, Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská, Finské velkoknížectví, Francie, František Josef I., Fridrich II. Evžen Württemberský, Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771), Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém III., Gregoriánský kalendář, Hedvika Žofie Švédská, Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská, Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská, Juliánský kalendář, Karel Alexandr Württemberský, Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský, Karel I. Württemberský, Kateřina Dolgorukovová, Kateřina I. Ruská, Kateřina II. Veliká, Katolicismus, Kavalírská cesta, Kongresové Polsko, Konstantin Nikolajevič Ruský, Korunovace, Korunovace polských panovníků, ..., Korunovace ruských panovníků, Kristián August Anhaltsko-Zerbstský, Kristián August Holštýnsko-Gottorpský, Krymská válka, Listopadové povstání, Maďarská revoluce 1848–1849, Mahmut II., Marie Alexandrovna, Marie Augusta Thurn-Taxis, Marie Nikolajevna Ruská, Maximilian de Beauharnais, Michail Nikolajevič Ruský, Morganatické manželství, Moskva, Nacionalismus, Nevolnictví, Nikolaj Nikolajevič Romanov (1831–1891), Nikolaj Nikolajevič Ruský, Novaja gazeta, Oldenburkové, Olga Nikolajevna Romanovová (1822), Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892), Orient, Osmanská říše, Paša, Pavel I. Ruský, Petr I. Veliký, Petr III. Ruský, Petrohrad, Pravoslaví, Protestantismus, Puškin (město), Ruština, Ruské impérium, Rusko-perská válka (1826–1828), Sejm, Seznam finských panovníků, Seznam hlav ruského státu, Seznam polských panovníků, Seznam pruských panovníků, Seznam württemberských panovníků, Smlouva z Hünkâr-İskelesi, Sofie Dorota Württemberská, Spojené království, Středozemní moře, Stroganovové, Sultán, Svatá aliance, Varšava, Vladimir Putin, 1. prosinec, 13. červen, 1796, 1814, 1815, 1817, 1823, 1825, 1826, 1828, 1831, 1833, 1853, 1855, 2. březen, 22. únor, 24. prosinec, 26. prosinec, 26. září, 6. červenec. Rozbalte index (70 více) »
Albertina Frederika Bádensko-Durlašská
Albertina Frederika Bádensko-Durlašská (3. července 1682 – 22. prosince 1755) byla německou princeznou.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Albertina Frederika Bádensko-Durlašská · Vidět víc »
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »
Alexandra Nikolajevna Romanovová
Velkokněžna Alexandra Nikolajevna na portrétu z roku 1840 Alexandra Nikolajevna Romanovová (12. června/24. června 1825, Petrohrad – 29. července/10. srpna 1844, Carské Selo) byla rodem ruská velkokněžna a sňatkem dědičná princezna von Hessen-Kassel zu Rumpenheim.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Alexandra Nikolajevna Romanovová · Vidět víc »
Alexandra Petrovna Oldenburská
Alexandra Petrovna Oldenburská (2. června 1838 – 25. dubna 1900) byla pravnučkou ruského cara Pavla I. a manželkou Nikolaje Nikolajeviče Ruského.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Alexandra Petrovna Oldenburská · Vidět víc »
Alexandra Sasko-Altenburská
Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Petrohrad) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Alexandra Sasko-Altenburská · Vidět víc »
Andrej Zubov
#přesměruj Andrej Borisovič Zubov.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Andrej Zubov · Vidět víc »
Anna Petrovna
Anna Petrovna (v Moskvě – v Kielu) byla ruská velkokněžna, dcera cara Petra Velikého a matka cara Petra III.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Anna Petrovna · Vidět víc »
Anselm František Thurn-Taxis
Anselm František, 2.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Anselm František Thurn-Taxis · Vidět víc »
Šarlota Pruská (1798–1860)
Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Šarlota Pruská (1798–1860) · Vidět víc »
Žofie Dorota Pruská
Žofie Dorota Pruská (25. ledna 1719 – 13. listopadu 1765) se narodila jako dcera Fridricha Viléma I. a Žofie Dorotey Hannoverské.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Žofie Dorota Pruská · Vidět víc »
Žofie Dorota Württemberská
Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Černé moře · Vidět víc »
Řecké království
Řecké království (novořecky, Vasíleion tis Elládos) byl stát existující v letech 1832–1924 a 1935–1973.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Řecké království · Vidět víc »
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Bedřiška Dorota Sofie Braniborsko-Schwedtská (18. prosince 1736, Schwedt – 9. března 1798, Stuttgart) byla hohenzollernská princezna, neteř pruského krále Fridricha II. ''Velikého'' a provdaná württemberská vévodkyně.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Bedřiška Braniborsko-Schwedtská · Vidět víc »
Byrokracie
Byrokracie znamená původně vládu úředníků (byrokratů), pokus o racionální uspořádání výkonu správy a vlády prostřednictvím hierarchie nadřízenosti a podřízenosti placených zaměstnanců.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Byrokracie · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Car · Vidět víc »
Cecilie Bádenská
Cecilie Augusta Bádenská, provdaná Olga Fjodorovna (rusky: Ольга Фёдоровна; 20. září 1839, Karlsruhe – 12. duben 1891, Charkov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem ruská velkokněžna.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Cecilie Bádenská · Vidět víc »
Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)
Petropavlovský chrám (rusky Петропа́вловский собо́р /oficiální název собор во имя первоверховныхапостолов Петра и Павла – chrám ve jménu nejvyšších apoštolů Petra a Pavla/) je pravoslavný chrám v petrohradské Petropavlovské pevnosti.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad) · Vidět víc »
Děkabristé
Děkabristé na Senátním náměstí Děkabristé byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v Rusku z despotismu na konstituční formu vlády.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Děkabristé · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Dunaj · Vidět víc »
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov
Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov byla třetí a poslední vládnoucí ruskou dynastií, která vládla Ruskému impériu v letech 1762–1917.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Egypt · Vidět víc »
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská (23. října 1663, Ansbach – 4. března 1724, Ansbach) byla braniborsko-ansbašskou princeznou a sňatkem württembersko-winnentalskou vévodkyní.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská · Vidět víc »
Finské velkoknížectví
Finské velkoknížectví (finsky Suomen suuriruhtinaskunta; rusky Великое княжество Финляндское, Velikoje kňažestvo Finljandskoje) byl státní útvar v severovýchodní Evropě ustavený po finské válce v roce 1809 a existující až do roku 1917 jakožto autonomní součást Ruské říše.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Finské velkoknížectví · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Francie · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a František Josef I. · Vidět víc »
Fridrich II. Evžen Württemberský
Fridrich II.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Fridrich II. Evžen Württemberský · Vidět víc »
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771)
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (17. listopadu 1700, hrad Oranienbaum-Wörlitz – 4. března 1771 Wildenbruch) byl pruský princ a markrabě Braniborský.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771) · Vidět víc »
Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský
Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský (26. listopadu 1820 – 14. října 1884) byl jediným synem Viléma Hesensko-Kasselského a Luisy Šarloty Dánské.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Gregoriánský kalendář
Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Gregoriánský kalendář · Vidět víc »
Hedvika Žofie Švédská
Hedvika Žofie Švédská (26. června 1681, Stockholm – 11. prosince 1708, Stockholm) byla rodem švédská princezna a sňatkem vévodkyně šlesvicko-holštýnsko-gottorpská.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Hedvika Žofie Švédská · Vidět víc »
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
Jana (Johana) Šarlota Anhaltsko-Desavská (* 6. dubna 1682, Dessau – 31. března 1750, Herford) byla askánská princezna z Anhalt-Dessau a díky výhodnému sňatku i markraběnka Braniborsko-schwedtská.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská · Vidět víc »
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská (24. října 1712, zámek Gottorf – 30. května 1760, Paříž) byla německou regentkou, sňatkem s Kristiánem Augustem anhaltsko-zerbstskou kněžnou a v letech 1747 až 1752 regentkou za nezletilého syna Fridricha Augusta.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská · Vidět víc »
Juliánský kalendář
Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 46 př. n. l. s platností od 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Juliánský kalendář · Vidět víc »
Karel Alexandr Württemberský
Karel Alexandr Württemberský (německy Karl či Carl Alexander von Württemberg-Winnental 24. ledna 1684 Stuttgart – 12. března 1737 Ludwigsburg) byl německý vojevůdce a v letech 1733 až 1737 jedenáctý vládnoucí vévoda württemberský.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Karel Alexandr Württemberský · Vidět víc »
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský (29. dubna 1700, Stockholm – 18. července 1739, Rolfshagen) byl vévoda Holštýnsko-Gottorpský v letech 1702–1739.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský · Vidět víc »
Karel I. Württemberský
Karel I. Fridrich Alexandr (6. března 1823 Stuttgart – 6. října 1891 Stuttgart) byl v pořadí třetí württemberský král vládnoucí v letech 1864 až 1891.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Karel I. Württemberský · Vidět víc »
Kateřina Dolgorukovová
Princezna Kateřina Michajlovna Dolgorukovová někdy také Dolgoruká (14. listopadu 1847, Volyňská gubernie – 15. února 1922, Nice) byla ruská aristokratka, kněžna z knížecího rodu Dolgorukovových.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Kateřina Dolgorukovová · Vidět víc »
Kateřina I. Ruská
Kateřina I. Alexejevna (rusky Екатерина I Алексеевна, vlastním jménem Marta Helena Skowrońska/Skavronská, 15. dubna 1684, Jēkabpils –, Petrohrad) byla ruská carevna v letech 1725–1727, žena Petra I. Velikého.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Kateřina I. Ruská · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Katolicismus · Vidět víc »
Kavalírská cesta
Kavalírská cesta (německy Kavalierstour, Länderreise, anglicky grand tour, z francouzštiny "velká cesta") označovala v období přibližně od renesance do přelomu 18.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Kavalírská cesta · Vidět víc »
Kongresové Polsko
Kongresové Polsko neboli Kongresovka, oficiálním názvem Polské království (polsky Królestwo Polskie; rusky Царство По́льское, Carstvo Polskoje), známé též jako Ruské Polsko, byl státní útvar existující mezi lety 1815 až 1864 (formálně do r. 1916) v personální a později reálné unii s Ruským impériem.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Kongresové Polsko · Vidět víc »
Konstantin Nikolajevič Ruský
Konstantin Nikolajevič Ruský, velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (Petrohrad –, Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855–1881 a v období od června 1862 do 31.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »
Korunovace
Eduarda Gurka Korunovace Matyáše římskoněmeckým císařem v roce 1612 na dobovém mědirytu Korunovace (též investitura) panovníka je slavnostní ceremoniál, při kterém je korunován panovník, nejvyšší politická postava v zemi.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Korunovace · Vidět víc »
Korunovace polských panovníků
Jana Kazimíra II. (1649). Korunovace polských králů tradičně prováděl arcibiskup z Hnězdna (nebo jeho zástupce) a to nejdříve v katedrále v Hnězdně a později ve Wawelské katedrále v Krakově.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Korunovace polských panovníků · Vidět víc »
Korunovace ruských panovníků
Alexandry Fjodorovny, 1896 Korunovace ruských panovníků je někdejší církevní obřad Ruské pravoslavné církve, státní církve Ruského impéria, při kterém byl ruský panovník (obvykle car) korunován, byly mu svěřeny panovnické symboly a poté byl pomazán křižmem, čímž byl formálně stvrzen a duchovně požehnán počátek jeho vlády.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Korunovace ruských panovníků · Vidět víc »
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský (29. listopadu 1690 Dornburg – 16. března 1747 Zerbst) byl německý askánský princ a Anhaltsko-dornburský.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Kristián August Anhaltsko-Zerbstský · Vidět víc »
Kristián August Holštýnsko-Gottorpský
Kristián August Holštýnsko-Gottorpský (11. ledna 1673 – 24. dubna 1726) byl členem vedlejší větve vládnoucího vévodského rodu Holštýnsko-Gottorpských, který se stal knížetem z Eutinu, knížetem-biskupem z Lübecku a regentem Holštýnsko-gottorpského vévodství.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Kristián August Holštýnsko-Gottorpský · Vidět víc »
Krymská válka
Krymská válka byl ozbrojený konflikt v letech 1853–1856 mezi carským Ruskem a Osmanskou říší podpořenou koalicí Francie, Spojeného království a Sardinského království.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Krymská válka · Vidět víc »
Listopadové povstání
Listopadové povstání je vžitý název pro povstání polského lidu, armády a pokrokové inteligence proti ruské nadvládě, které probíhalo na přelomu let 1830 a 1831.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Listopadové povstání · Vidět víc »
Maďarská revoluce 1848–1849
Maďarská revoluce a boj za svobodu a nezávislost 1848–1849 je jednou z největších evropských revolucí roku 1848 a je úzce spojena s revolucí v Českých zemích.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Maďarská revoluce 1848–1849 · Vidět víc »
Mahmut II.
Mahmut II. (20. července 1785 – 1. července 1839) Turky nazývaný Mahmut Adli (Mahmut Spravedlivý), byl sultánem Osmanské říše v letech 1808–1839.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Mahmut II. · Vidět víc »
Marie Alexandrovna
Marie Alexandrovna (8. srpna 1824, Darmstadt –, Sankt Petěrburk), německy Maximiliane Wilhelmine Auguste Sophie Marie von Hessen und bei Rhein, rusky: Мария Александровна Гессен-Дармштадтская, byla rozená princezna hesenská a jako manželka Alexandra II. ruská carevna.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Marie Alexandrovna · Vidět víc »
Marie Augusta Thurn-Taxis
Marie Augusta Thurn-Taxis (11. srpna 1706, Frankfurt nad Mohanem – 1. února 1756, Göppingen) byla členka rodu Thurn-Taxisů a sňatkem také vévodkyně württemberská.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Marie Augusta Thurn-Taxis · Vidět víc »
Marie Nikolajevna Ruská
Marie Nikolajevna Ruská (rusky Мария Николаевна, 18. srpna 1819, Pavlovsk/Petrohrad –21. února 1876, Petrohrad) byla dcera ruského cara Mikuláše I. a jeho manželky Šarloty Pruské.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Marie Nikolajevna Ruská · Vidět víc »
Maximilian de Beauharnais
Maximilian de Beauharnais (2. října 1817 Mnichov – 1. listopadu 1852 Petrohrad) byl manželem velkokněžny Marie Nikolajevny, bratrancem francouzského císaře Napoleona III. a Františka Josefa I. a vnukem první manželky Napoleona I., císařovny Joséphine z jejího prvního manželství s Alexandrem de Beauharnais.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Maximilian de Beauharnais · Vidět víc »
Michail Nikolajevič Ruský
Michail Nikolajevič Romanov (Petěrgof – 18. prosinec 1909, Cannes) byl čtvrtým a nejmladším synem ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský velkokníže a polní maršál, generální guvernér ruského Kavkazu a zakladatel větve Michajlovičů ruského carského rodu Romanov-Holstein-Gottorp.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Michail Nikolajevič Ruský · Vidět víc »
Morganatické manželství
Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Morganatické manželství · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Moskva · Vidět víc »
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Nacionalismus · Vidět víc »
Nevolnictví
Habsburské monarchii (16. listopadu 1781) Nevolnictví je označení vztahu závislosti mezi rolníkem (nevolníkem) a majitelem půdy (pán) v předmoderní Evropě.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Nevolnictví · Vidět víc »
Nikolaj Nikolajevič Romanov (1831–1891)
#PŘESMĚRUJ Nikolaj Nikolajevič Ruský.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Nikolaj Nikolajevič Romanov (1831–1891) · Vidět víc »
Nikolaj Nikolajevič Ruský
Nikolaj Nikolajevič velkokníže ruský (Carskoje Selo –, Alupka) byl třetím synem ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský polní maršál a hlavní velitel ruské armády v rusko-turecké válce roku (1877–1878).
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Nikolaj Nikolajevič Ruský · Vidět víc »
Novaja gazeta
Jelena Valerijevna Milašinová, novinářka deníku ''Novaja gazeta'' Novaja gazeta jsou ruské liberální a opoziční noviny.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Novaja gazeta · Vidět víc »
Oldenburkové
Oldenburkové (jsou původem severoněmecký šlechtický rod, který v 15. století dosáhl dánského, norského a švédského trůnu.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Oldenburkové · Vidět víc »
Olga Nikolajevna Romanovová (1822)
#PŘESMĚRUJ Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892).
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Olga Nikolajevna Romanovová (1822) · Vidět víc »
Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892)
Olga Nikolajevna Romanovová (Petrohrad – 30. října 1892, Friedrichshafen) byla rodem ruská velkokněžna a sňatkem württemberská královna.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892) · Vidět víc »
Orient
Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Orient · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Osmanská říše · Vidět víc »
Paša
Abdullah Frères: Osmanský paša Osman Nuri paša Paša byl v Osmanské říši titul pro vysoké úředníky a vojenské hodnostáře.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Paša · Vidět víc »
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Pavel I. Ruský · Vidět víc »
Petr I. Veliký
Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Petr I. Veliký · Vidět víc »
Petr III. Ruský
Petr III.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Petr III. Ruský · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Petrohrad · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Pravoslaví · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Protestantismus · Vidět víc »
Puškin (město)
Puškin (do roku 1917 Carskoje Selo (Ца́рское Село́), 1917–1918 Soldatskoje Selo (Солда́тское Село́), 1918–1937 Dětskoje Selo (Де́тское Село́)) je město v severozápadním Rusku, spadající administrativně pod Petrohrad, od jehož centra je vzdáleno asi 25 km jižním směrem.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Puškin (město) · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Ruština · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko-perská válka (1826–1828)
Rusko-perská válka v letech 1826–1828 byla posledním velkým vojenským konfliktem mezi carským Ruskem a Perskou říší.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Rusko-perská válka (1826–1828) · Vidět víc »
Sejm
Sejm Polské republiky (zkráceně Sejm) je dolní komora Parlamentu Polské republiky.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Sejm · Vidět víc »
Seznam finských panovníků
Znak finského velkoknížectví Seznam finských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí švédské krále, kteří ovládali Finsko, kteří také později nosili nominální titul vévody finského, od roku 1581 velkovévody (Suomen suuriruhtinas).
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Seznam finských panovníků · Vidět víc »
Seznam hlav ruského státu
Erb ruských knížat (15. století) Znak Ruského carství (17. století) Malý znak Ruského carství Malý znak Ruského impéria Velký znak Ruského impéria Znak Svazu sovětských socialistických republik Znak Ruské federace Toto je seznam hlav ruského státu.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Seznam hlav ruského státu · Vidět víc »
Seznam polských panovníků
Jagellonců, kolem roku 1500 Polsko-litevské unie (1569–1795) Tento seznam polských panovníků zahrnuje hlavy polského státu od prvního historicky doloženého polského knížete z rodu Piastovců do roku 1917, kdy bylo Polsko součástí Ruského impéria.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Seznam polských panovníků · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Seznam württemberských panovníků
Znak Württemberska Seznam württemberských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí hrabata, vévody a krále.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Seznam württemberských panovníků · Vidět víc »
Smlouva z Hünkâr-İskelesi
Smlouva z Hünkâr-İskelesi (také Ünkar-Iskelessi) představuje dohodu o spojenectví Ruska a Turecka, uzavřenou 8. července 1833 na istanbulském předměstí Hünkâr-İskelesi.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Smlouva z Hünkâr-İskelesi · Vidět víc »
Sofie Dorota Württemberská
#PŘESMĚRUJ Žofie Dorota Württemberská.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Sofie Dorota Württemberská · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Spojené království · Vidět víc »
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Středozemní moře · Vidět víc »
Stroganovové
Stroganovové nebo Strogonovové (Стро́гановы, Строгоновы), ve francouzské podobě jako Stroganoff, je někdejší velmi úspěšná rodina ruských obchodníků, průmyslníků, feudálů a státníků v 16.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Stroganovové · Vidět víc »
Sultán
Sulejman I. Sultán je panovnický titul používaný v muslimských zemích.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Sultán · Vidět víc »
Svatá aliance
Svatá aliance bylo spojenectví tří států Ruska, Rakouska a Pruska vytvořené v roce 1815, v reakci na napoleonské války a francouzskou revoluci.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Svatá aliance · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Varšava · Vidět víc »
Vladimir Putin
Vladimir Vladimirovič Putin (* 7. října 1952 Leningrad) je ruský politik, v letech 2000–2008 a znovu od roku 2012 prezident Ruské federace.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a Vladimir Putin · Vidět víc »
1. prosinec
1.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1. prosinec · Vidět víc »
13. červen
13.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 13. červen · Vidět víc »
1796
1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1796 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1814 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1815 · Vidět víc »
1817
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1817 · Vidět víc »
1823
1823 (MDCCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1823 · Vidět víc »
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1825 · Vidět víc »
1826
1826 (MDCCCXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1826 · Vidět víc »
1828
1828 (MDCCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1828 · Vidět víc »
1831
1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1831 · Vidět víc »
1833
1833 (MDCCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1833 · Vidět víc »
1853
1853 (MDCCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1853 · Vidět víc »
1855
1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 1855 · Vidět víc »
2. březen
2.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 2. březen · Vidět víc »
22. únor
22.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 22. únor · Vidět víc »
24. prosinec
24.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 24. prosinec · Vidět víc »
26. prosinec
26.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 26. prosinec · Vidět víc »
26. září
26.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 26. září · Vidět víc »
6. červenec
6.
Nový!!: Mikuláš I. Pavlovič a 6. červenec · Vidět víc »
