Obsah
38 vztahy: Antonín Petr Příchovský z Příchovic, Šlikové, Šternberkové, Šternek, Buštěhradská dráha, Bubeneč, Colloredové, Druhá světová válka, František Adam ze Šternberka, František Michal z Martinic, Hartigové, Jiří František August Buquoy, Josef Jindřich Šlik, Korec (jednotka), Královská obora, Malá Strana, Marie Gabriela z Rottenhanu, Martinicové a Clam-Martinicové, Missironové z Lisonu, Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Oettingenové, Příchovští z Příchovic, Popelářka, Praha, Praha 7, Rotunda svatého Václava (Praha), Rovnoběžník, Ruské velvyslanectví v Praze, Seznam pražských usedlostí, Smečno (zámek), Sovětský svaz, Věrtel, Vilém I. Hesenský, Vinice, Zátorka, 1676, 1684, 20. století.
Antonín Petr Příchovský z Příchovic
Antonín Petr Příchovský z Příchovic (celým jménem Antonín Petr Filip Augustin Josef hrabě Příchovský z Příchovic, 28. srpna 1707, Svojšín – 14. dubna 1793, Praha) byl český šlechtic a římskokatolický duchovní, biskup královéhradecký (1754–1763) a arcibiskup pražský a primas český (1763–1793).
Vidět Miseronka a Antonín Petr Příchovský z Příchovic
Šlikové
Šlikové (též Schlikové, s predikátem z Holíče a Pasounu, německy zu Bassano und Weißkirchen) jsou český šlechtický rod významný především v 15.
Vidět Miseronka a Šlikové
Šternberkové
Český Šternberk Šternberkové (německy Sternberg) jsou starý moravský a český šlechtický rod.
Vidět Miseronka a Šternberkové
Šternek
Šternek je zřícenina hradu, která leží u Bílčic nedaleko města Dvorce v okrese Bruntál nad údolím Moravice.
Vidět Miseronka a Šternek
Buštěhradská dráha
Buštěhradská dráha (BD; v dobových pramenech spíše B.E.B. z německého) bylo obecné označení privátní železniční společnosti, která v letech 1855–1922 provozovala tratě v severozápadních Čechách spojující Kladensko, později i Krušné hory a Podkrušnohoří s Prahou.
Vidět Miseronka a Buštěhradská dráha
Bubeneč
Bubeneč (česky dříve Přední Ovenec) je městská čtvrť a katastrální území Prahy na levém břehu Vltavy.
Vidět Miseronka a Bubeneč
Colloredové
Colloredové (později Colloredové z Wallsee a Colloredo-Mansfeldové) jsou starý italsko-rakouský rod.
Vidět Miseronka a Colloredové
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Vidět Miseronka a Druhá světová válka
František Adam ze Šternberka
František Adam hrabě ze Šternberka, někdy také Adam František Arnošt ze Šternberka (20. července 1711 Vídeň – 19. září 1789 Žirovnice) byl český šlechtic z Leopoldovy linie rodu Šternberků (Sternbergů).
Vidět Miseronka a František Adam ze Šternberka
František Michal z Martinic
František Michal hrabě Bořita z Martinic (německy Franz Michael Graf von Martinitz; 9. srpna 1704 – 27. ledna 1773 Praha) byl český šlechtic ze smečenské pošlosti Martiniců.
Vidět Miseronka a František Michal z Martinic
Hartigové
Hartigové (německy /Adelscheschlecht/ Hartig) jsou český, později rakouský šlechtický rod původem ze Slezska.
Vidět Miseronka a Hartigové
Jiří František August Buquoy
Hrabě Jiří František August Buquoy (Georg Franz August von Buquoy, 7. září 1781 v Bruselu – 19. dubna 1851 v Praze farnosti při kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně v Praze) byl rakouský a český národní ekonom a spisovatel, vědec, národohospodář, podnikatel a vynálezce.
Vidět Miseronka a Jiří František August Buquoy
Josef Jindřich Šlik
Josef Jindřich hrabě Schlik, počeštěně též Šlik (německy Joseph Heinrich Graf Schlik, 14. října nebo 11. listopadu 1754 Vídeň – 13. prosince 1806 nebo 1807 Kopidlno) byl český šlechtic z ostrovské rodové linie Šliků a diplomat.
Vidět Miseronka a Josef Jindřich Šlik
Korec (jednotka)
Korec nebo kořec, někdy též strych nebo měřice, je stará česká míra plošného obsahu a objemová míra užívaná pro sypké látky, jež byla užívána jak v Čechách tak i v jiných evropských zemích.
Vidět Miseronka a Korec (jednotka)
Královská obora
Královská obora neboli Stromovka je park v Praze-Bubenči v nivě Vltavy jižně od Císařského ostrova, od něhož ji odděluje průplav.
Vidět Miseronka a Královská obora
Malá Strana
Historická podoba malostranského znaku Moderní podoba malostranského znaku Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše Malá Strana (původně Nové Město - latinsky Nova civitas sub castro Pragensi do založení dnešního Nového Města a později Menší Město pražské) byla do roku 1784 samostatným městem, do roku 1949 městským obvodem Praha III, nyní je to jen městská čtvrť a katastrální území v centru Prahy na levém břehu Vltavy.
Vidět Miseronka a Malá Strana
Marie Gabriela z Rottenhanu
Marie Gabriela z Rottenhanu (16. ledna 1784 Vídeň – 21. března 1863 Praha) byla rakouská šlechtična z původem francouzsko-bavorského rodu Rottenhanů.
Vidět Miseronka a Marie Gabriela z Rottenhanu
Martinicové a Clam-Martinicové
Martinicové byli český šlechtický rod připomínaný od 14. století, v roce 1416 získali Smečno, které se stalo hlavním rodovým sídlem až do roku 1922.
Vidět Miseronka a Martinicové a Clam-Martinicové
Missironové z Lisonu
Missironové z Lisonu (původně Missironi, možné jsou též varianty Misaroni, Miseroni z Lissone apod.) byl původem severoitalský měšťanský rod glyptiků a brusičů drahokamů z Lissone v Lombardii.
Vidět Miseronka a Missironové z Lisonu
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.
Vidět Miseronka a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Oettingenové
Öttingenové, či Oettingenové je prastarý šlechtický rod s původem ve Frankách, v jižním Německu, poblíž města Riesgau.
Vidět Miseronka a Oettingenové
Příchovští z Příchovic
Příchovští z Příchovic (též psáno Przichowskzy z Przichowitz, Przychowsky z Przychowicz) jsou starý český vladycký rod, pocházející z Příchovic nedaleko západočeských Přeštic.
Vidět Miseronka a Příchovští z Příchovic
Popelářka
Popelářka je usedlost v Praze 7-Troji na rohu ulic Trojská a Pod Lisem.
Vidět Miseronka a Popelářka
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15.
Vidět Miseronka a Praha
Praha 7
Praha 7 označuje jednotku několika způsobů členění hlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení.
Vidět Miseronka a Praha 7
Rotunda svatého Václava (Praha)
Rotunda svatého Václava je bývalá románská rotunda, jejíž pozůstatky se nacházejí pod severozápadním rohem bývalého jezuitského profesního domu na Malostranském náměstí v Praze.
Vidět Miseronka a Rotunda svatého Václava (Praha)
Rovnoběžník
Rovnoběžník Rovnoběžník (parallelogrammum, někdy též r(h)omboid; ve starší české literatuře kosodélník) je čtyřúhelník, jehož protilehlé strany jsou rovnoběžné.
Vidět Miseronka a Rovnoběžník
Ruské velvyslanectví v Praze
Jeden ze vchodů ruské ambasády a také ruská střední škola Velvyslanectví Ruska v Praze je zastupitelským úřadem Ruské federace v České republice.
Vidět Miseronka a Ruské velvyslanectví v Praze
Seznam pražských usedlostí
Seznam pražských usedlostí obsahuje dochované i zaniklé usedlosti viniční a hospodářské, které představují památku na bývalé předměstské osídlení okolí Prahy.
Vidět Miseronka a Seznam pražských usedlostí
Smečno (zámek)
Zámek Smečno je původně gotický hrad přestavěný ve druhé polovině 16. století na renesanční zámek.
Vidět Miseronka a Smečno (zámek)
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Vidět Miseronka a Sovětský svaz
Věrtel
Věrtel je stará česká jednotka objemu užívaná pro sypké látky.
Vidět Miseronka a Věrtel
Vilém I. Hesenský
Vilém I. Hesenský (německy Wilhelm I., Kurfürst von Hessen, 3. června 1743, Kassel – 27. února 1821, tamtéž) byl první (a zároveň poslední) kurfiřt hesenský, nejstarší přeživší syn lankraběte Fridricha II.
Vidět Miseronka a Vilém I. Hesenský
Vinice
Vinice svaté Kláry v pražské Tróji Vinice je pozemek osázený vinnou révou, který slouží k vinařství.
Vidět Miseronka a Vinice
Zátorka
Zátorka (U Vorlíků) je zaniklá usedlost v Praze-Bubenči, která stála na rohu ulic U Vorlíků a Na Zátorce.
Vidět Miseronka a Zátorka
1676
1676 (MDCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Miseronka a 1676
1684
1684 (MDCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Miseronka a 1684
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Vidět Miseronka a 20. století