Rychlejší přístup než prohlížeči!
90 vztahy: Adolf Hitler, Andrej Antonovič Grečko, Andrej Ivanovič Jeremenko, Šternberk, Železo, Čadca, Čáslav, České Slezsko, Český Těšín, Československé opevnění, Československo, Bílsko-Bělá, Berlín, Bitva o Berlín, Bitvy českých dějin, Bratislavsko-brněnská operace, Darkovice, Druhá světová válka, Ferdinand Schörner, František Fajtl, Fryštát, Fulnek, Generálporučík, Gotthard Heinrici, Hlučínsko, Hornoslezská operace, Ivan Jefimovič Petrov, Karel Klapálek, Karl Hermann Frank, Karpatsko-dukelská operace, Karviná, Kirill Semjonovič Moskalenko, Krnov, Kutná Hora, Litovel, Ludvík Svoboda, Místek, Miloš Sýkora, Morava, Moravská Třebová, Most Miloše Sýkory, Nacistické Německo, Národní památník II. světové války, Němci, Nový Jičín, Nysa, Odra, Olomouc, Opava, Ostrava, ..., Ostravice (řeka), Ostravsko-karvinská uhelná pánev, Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou, Polsko, Porúří, Pražská ofenzíva, Praha, První republika, Ratiboř (Slezské vojvodství), Rožnov pod Radhoštěm, Ružomberok, Rudá armáda, Skočov, Slezsko, Slovensko, Sovětský svaz, Svinov (Ostrava), Svitavy, Tísek, Těšín, Těžký průmysl, Třinec, Vítkovice (Ostrava), Východokarpatská operace, Velká ruská encyklopedie, Velké Karlovice, Viselsko-oderská operace, Waffen-SS, Wehrmacht, Wodzisław Śląski, Zbyslavice, 1. československá smíšená letecká divize v SSSR, 1. československý armádní sbor, 1. tanková armáda (Wehrmacht), 10. březen, 15. duben, 1945, 2. ukrajinský front, 4. ukrajinský front, 5. květen. Rozbalte index (40 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Ostravská operace a Adolf Hitler · Vidět víc »
Andrej Antonovič Grečko
Andrej Antonovič Grečko (Гречко Андрей Антонович, Golodajevka u Rostova – 26. dubna 1976 Moskva) byl sovětský voják a politik ukrajinské národnosti, od roku 1967 ministr obrany, v roce 1973 byl zvolen do politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu.
Nový!!: Ostravská operace a Andrej Antonovič Grečko · Vidět víc »
Andrej Ivanovič Jeremenko
Andrej Ivanovič Jeremenko (správným přepisem Jerjomenko, do češtiny se vžil nefonetický přepis příjmení;; Markivka – 19. listopadu 1970, Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu.
Nový!!: Ostravská operace a Andrej Ivanovič Jeremenko · Vidět víc »
Šternberk
Šternberk (hanácky Štemberk, Sternberg) je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, ležící 16 km severně od Olomouce na říčce Sitce.
Nový!!: Ostravská operace a Šternberk · Vidět víc »
Železo
Železo (chemická značka Fe, ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru, kde hraje významnou roli ve vývoji hvězd.
Nový!!: Ostravská operace a Železo · Vidět víc »
Čadca
Čadca (polsky Czadca, německy Tschadsa, maďarsky Csaca) je město na severu Slovenska, u hranic s Českou republikou a Polskem, přesněji v Žilinském kraji na řece Kysuci.
Nový!!: Ostravská operace a Čadca · Vidět víc »
Čáslav
Čáslav (něm. Tschaslau nebo Časlau) je město ležící v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.
Nový!!: Ostravská operace a Čáslav · Vidět víc »
České Slezsko
České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.
Nový!!: Ostravská operace a České Slezsko · Vidět víc »
Český Těšín
Český Těšín (v době polské okupace v letech 1938 až 1939 Cieszyn Zachodni (Západní Těšín)) je město v okrese Karviná na východě Česka, ve Slezsku, na hranici s Polskem.
Nový!!: Ostravská operace a Český Těšín · Vidět víc »
Československé opevnění
Prostřední Lipky v roce 1938 Pěchotní srub T-S 56 u Trutnova v říjnu 1938 Československé opevnění (v zahraničí někdy též nazývána jako Benešova linie) je soustava pevností a pevnůstek budovaných Československem v letech 1935–1938 v pohraničí a na vybraných vnitrozemských příčkách.
Nový!!: Ostravská operace a Československé opevnění · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Ostravská operace a Československo · Vidět víc »
Bílsko-Bělá
Bílsko-Bělá je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství ležící na úpatí Slezských a Malých Beskyd.
Nový!!: Ostravská operace a Bílsko-Bělá · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Ostravská operace a Berlín · Vidět víc »
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Nový!!: Ostravská operace a Bitva o Berlín · Vidět víc »
Bitvy českých dějin
Českoslovenští legionáři v Rusku Bitvy, boje a válečné operace patří v českých dějinách k tématu, jehož výklad byl ve 20.
Nový!!: Ostravská operace a Bitvy českých dějin · Vidět víc »
Bratislavsko-brněnská operace
Bratislavsko-brněnská operace byla ofenzívou Rudé armády na západním Slovensku a jižní Moravě ke konci druhé světové války.
Nový!!: Ostravská operace a Bratislavsko-brněnská operace · Vidět víc »
Darkovice
Obec Darkovice (německy Gross Darkowitz, polsky Darkowice) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Ostravská operace a Darkovice · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Ostravská operace a Druhá světová válka · Vidět víc »
Ferdinand Schörner
Ferdinand Schörner (12. června 1892, Mnichov, Bavorsko – 2. července 1973, taktéž „Krvavý Schörner“) byl od prosince 1941 generál a od dubna 1945 polní maršál německého wehrmachtu za druhé světové války.
Nový!!: Ostravská operace a Ferdinand Schörner · Vidět víc »
František Fajtl
Generálporučík František Fajtl (20. srpna 1912 Donín farnost Vrbno nad Lesy – 4. října 2006 Praha) byl československý stíhací pilot bojující za druhé světové války v řadách Royal Air Force od roku 1940 a od roku 1944 v československých leteckých jednotkách nasazených proti nacistickému Německu v Slovenském národním povstání a Bitvě o Ostravu.
Nový!!: Ostravská operace a František Fajtl · Vidět víc »
Fryštát
Fryštát (Freystadium Orientale, Freistadt, Frysztat) je centrální historická městská část statutárního města Karviná.
Nový!!: Ostravská operace a Fryštát · Vidět víc »
Fulnek
Fulnek je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, rozkládající se na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, přibližně 30 km jižně od Opavy.
Nový!!: Ostravská operace a Fulnek · Vidět víc »
Generálporučík
''Generálporučík'' Pavel Štefka Hodnostní označení '''generálporučíka''' (OF-8) Armády ČR Generálporučík je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Nový!!: Ostravská operace a Generálporučík · Vidět víc »
Gotthard Heinrici
Gotthard Heinrici (25. prosince 1886, Gumbinnen – 13. prosince 1971, Waiblingen, Německo) byl německý generál ve druhé světové válce.
Nový!!: Ostravská operace a Gotthard Heinrici · Vidět víc »
Hlučínsko
Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.
Nový!!: Ostravská operace a Hlučínsko · Vidět víc »
Hornoslezská operace
Mapka Slezské a Pomořanské operace Rudé armády Hornoslezská operace (rusky: Верхне-Силезская наступательная операция) byla ofenzíva Rudé armády proti německým vojskům, která probíhala v závěrečné fázi Velké vlastenecké války od 15.
Nový!!: Ostravská operace a Hornoslezská operace · Vidět víc »
Ivan Jefimovič Petrov
Ivan Jefimovič Petrov (Trubčevsk – 7. dubna 1958 Moskva) byl sovětský vojenský velitel ruského původu, od roku 1944 armádní generál, známý díky vedení obranných operací při Oděse a Sevastopolu v letech 1941 a 1942.
Nový!!: Ostravská operace a Ivan Jefimovič Petrov · Vidět víc »
Karel Klapálek
Olšanských hřbitovech Armádní generál Karel Klapálek (26. května 1893, Nové Město nad Metují – 18. listopadu 1984, Praha) byl český voják, příslušník československých legií v Rusku, československý vojenský velitel za 2.
Nový!!: Ostravská operace a Karel Klapálek · Vidět víc »
Karl Hermann Frank
Karl Hermann Frank (24. ledna 1898, Karlovy Vary – 22. května 1946, Praha) byl sudetoněmecký knihkupec, později prvorepublikový politik, člen Sudetendeutsche Partei (SdP) a aktivní nacista s hodností SS-Obergruppenführera.
Nový!!: Ostravská operace a Karl Hermann Frank · Vidět víc »
Karpatsko-dukelská operace
Karpatsko-dukelská operace byla útočná operace sovětských a československých vojsk v jihovýchodním Polsku a na severovýchodním Slovensku na podzim roku 1944, která měla spojit povstalecké síly Slovenského národního povstání se sovětskými armádami.
Nový!!: Ostravská operace a Karpatsko-dukelská operace · Vidět víc »
Karviná
Karviná je statutární město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska, 18 km východně od Ostravy na řece Olši.
Nový!!: Ostravská operace a Karviná · Vidět víc »
Kirill Semjonovič Moskalenko
Kiril Semjonovič Moskalenko (obec Grišino u Doněcku (dnes Pokrovsk) na Ukrajině – 17. června 1985 v Moskvě) byl sovětský vojevůdce, maršál SSSR, hrdina SSSR, hrdina ČSSR, hlavní velitel sovětských strategických raketových sil, generální inspektor ministerstva obrany SSSR.
Nový!!: Ostravská operace a Kirill Semjonovič Moskalenko · Vidět víc »
Krnov
Krnov (Jägerndorf, polsky Karniów nebo Krnów, latinsky Carnovia) je hornoslezské město v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od Opavy a 18 km severovýchodně od Bruntálu, v podhůří Nízkého Jeseníku.
Nový!!: Ostravská operace a Krnov · Vidět víc »
Kutná Hora
Kutná Hora je město v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a městská památková rezervace zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Nový!!: Ostravská operace a Kutná Hora · Vidět víc »
Litovel
Litovel (hanácky Létovel) je město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce na řece Moravě, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz.
Nový!!: Ostravská operace a Litovel · Vidět víc »
Ludvík Svoboda
Ludvík Svoboda, KCB (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979 Praha) byl československý voják a politik, účastník prvního a druhého odboje a v letech 1968–1975 sedmý prezident Československa.
Nový!!: Ostravská operace a Ludvík Svoboda · Vidět víc »
Místek
Místek (Friedberg či Mistek) je bývalé moravské město, dnes součást města Frýdek-Místek.
Nový!!: Ostravská operace a Místek · Vidět víc »
Miloš Sýkora
Konráda Babraje Miloš Sýkora (15. listopadu 1920 Heřmanice – 30. dubna 1945 Ostrava), vlastním jménem Emil Sýkora, byl ostravský soustružník, který zahynul koncem druhé světové války během osvobozování Ostravy a je po něm pojmenován most Miloše Sýkory.
Nový!!: Ostravská operace a Miloš Sýkora · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Ostravská operace a Morava · Vidět víc »
Moravská Třebová
Moravská Třebová (moravsky Střebová) je město ležící v Pardubickém kraji, v okrese Svitavy, na severozápadní Moravě.
Nový!!: Ostravská operace a Moravská Třebová · Vidět víc »
Most Miloše Sýkory
Most Miloše Sýkory v Ostravě Most Miloše Sýkory (hovorově Sýkorův most, Sýkorák) je ocelový nýtovaný obloukový most se spodní mostovkou vedoucí přes řeku Ostravici, který spojuje moravskou a slezskou část Ostravy.
Nový!!: Ostravská operace a Most Miloše Sýkory · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Ostravská operace a Nacistické Německo · Vidět víc »
Národní památník II. světové války
Národní památník II.
Nový!!: Ostravská operace a Národní památník II. světové války · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Ostravská operace a Němci · Vidět víc »
Nový Jičín
Nový Jičín je město v Moravskoslezském kraji, 34 km jihozápadně od Ostravy na řece Jičínce.
Nový!!: Ostravská operace a Nový Jičín · Vidět víc »
Nysa
#PŘESMĚRUJ Nisa (Polsko).
Nový!!: Ostravská operace a Nysa · Vidět víc »
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Nový!!: Ostravská operace a Odra · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Ostravská operace a Olomouc · Vidět víc »
Opava
Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Ostravská operace a Opava · Vidět víc »
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Nový!!: Ostravská operace a Ostrava · Vidět víc »
Ostravice (řeka)
Beskydech Ostravice (moravsky Ostravica) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Ostravská operace a Ostravice (řeka) · Vidět víc »
Ostravsko-karvinská uhelná pánev
Ostravsko-karvinská uhelná pánev kolem 1900 Důl Darkov v Karviné, v popředí krajina postižená důlními poklesy Ostravsko-karvinská uhelná pánev, pro kterou je také užíván hospodářský termín Ostravsko-karvinský revír, je označení části české části hornoslezské uhelné pánve.
Nový!!: Ostravská operace a Ostravsko-karvinská uhelná pánev · Vidět víc »
Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou
Památník osvobození města Plzně americkou armádou v roce 1945 Demarkační čára v Čechách v roce 1945 Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou od německých okupantů bylo jednou z dílčích epizod druhé světové války, které mělo pro Čechy historický význam.
Nový!!: Ostravská operace a Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Ostravská operace a Polsko · Vidět víc »
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Nový!!: Ostravská operace a Porúří · Vidět víc »
Pražská ofenzíva
Pražská operace nebo též Pražská ofenzíva (6. května – 11. května 1945) byla poslední větší ofenzíva na východní frontě druhé světové války.
Nový!!: Ostravská operace a Pražská ofenzíva · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Ostravská operace a Praha · Vidět víc »
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Nový!!: Ostravská operace a První republika · Vidět víc »
Ratiboř (Slezské vojvodství)
Zámecké nádvoří – vlevo pivovar, vpravo kaple sv. Tomáše Bývalý kostel sv. Ducha – městské muzeum Sídlo městského úřadu Dlouhá ulice Vězeňská bašta Vchod do Arboreta Moravské brány Ratiboř (slezskoněmecky Rattebor) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Ratiboř.
Nový!!: Ostravská operace a Ratiboř (Slezské vojvodství) · Vidět víc »
Rožnov pod Radhoštěm
Rožnov pod Radhoštěm (do roku 1912 pouze Rožnov, Rosenaw či Rožnau) je město o celkové rozloze 3 948,23 ha s rozsahem poloh přibližně 360–950 m n. m., většinou plochy v krajinné oblasti Rožnovská brázda, součásti Západních Beskyd, v rámci administrativně správním v okrese Vsetín ve Zlínském kraji na území České republiky.
Nový!!: Ostravská operace a Rožnov pod Radhoštěm · Vidět víc »
Ružomberok
Ružomberok (2. pád v češtině Ružomberku) je univerzitní město na severu Slovenska, ležící v Žilinském kraji, na řece Váh.
Nový!!: Ostravská operace a Ružomberok · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Ostravská operace a Rudá armáda · Vidět víc »
Skočov
Skočov je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín.
Nový!!: Ostravská operace a Skočov · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Ostravská operace a Slezsko · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Ostravská operace a Slovensko · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Ostravská operace a Sovětský svaz · Vidět víc »
Svinov (Ostrava)
Svinov je bývalé město, katastrální území, od 20. května 1957 městská čtvrť města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy.
Nový!!: Ostravská operace a Svinov (Ostrava) · Vidět víc »
Svitavy
Svitavy jsou město ležící v Pardubickém kraji v okrese Svitavy, 59 km severozápadně od Olomouce.
Nový!!: Ostravská operace a Svitavy · Vidět víc »
Tísek
Tísek je obec, která se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, po obou stranách hranice mezi vlastním Českým Slezskem a někdejšími moravskými enklávami ve Slezsku.
Nový!!: Ostravská operace a Tísek · Vidět víc »
Těšín
Těšín je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Těšín.
Nový!!: Ostravská operace a Těšín · Vidět víc »
Těžký průmysl
Velkostroj pro povrchovou těžbu nerostných surovin (uhlí). Těžký průmysl je označení používané v běžné mluvě pro báňský a hutní průmysl.
Nový!!: Ostravská operace a Těžký průmysl · Vidět víc »
Třinec
Třinec (v místním nářečí a) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy.
Nový!!: Ostravská operace a Třinec · Vidět víc »
Vítkovice (Ostrava)
Vítkovická radnice na Mírovém náměstí v roce 2012 Vítkovice jsou bývalé město, roku 1924 připojené k Moravské Ostravě, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy.
Nový!!: Ostravská operace a Vítkovice (Ostrava) · Vidět víc »
Východokarpatská operace
Východokarpatská operace na východní frontě druhé světové války v roce 1944 byla strategická vojenská operace Rudé armády za účasti československých jednotek.
Nový!!: Ostravská operace a Východokarpatská operace · Vidět víc »
Velká ruská encyklopedie
Velká ruská encyklopedie (rus. Большая российская энциклопедия, zkr. БРЭ) je všeobecná ruskojazyčná encyklopedie.
Nový!!: Ostravská operace a Velká ruská encyklopedie · Vidět víc »
Velké Karlovice
Velké Karlovice jsou obec v okrese Vsetín Zlínského kraje.
Nový!!: Ostravská operace a Velké Karlovice · Vidět víc »
Viselsko-oderská operace
Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou.
Nový!!: Ostravská operace a Viselsko-oderská operace · Vidět víc »
Waffen-SS
Waffen-SS (česky: Zbraně SS, respektive Ozbrojené SS) byly jednotky SS, určené k běžným vojenským operacím.
Nový!!: Ostravská operace a Waffen-SS · Vidět víc »
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Nový!!: Ostravská operace a Wehrmacht · Vidět víc »
Wodzisław Śląski
Vladislav (Wodzisław Śląski, Loslau, Vladislavia) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Wodzisław.
Nový!!: Ostravská operace a Wodzisław Śląski · Vidět víc »
Zbyslavice
Zbyslavice jsou obec, která se nachází v okrese Ostrava-město v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Ostravská operace a Zbyslavice · Vidět víc »
1. československá smíšená letecká divize v SSSR
1.
Nový!!: Ostravská operace a 1. československá smíšená letecká divize v SSSR · Vidět víc »
1. československý armádní sbor
1.
Nový!!: Ostravská operace a 1. československý armádní sbor · Vidět víc »
1. tanková armáda (Wehrmacht)
1.
Nový!!: Ostravská operace a 1. tanková armáda (Wehrmacht) · Vidět víc »
10. březen
10.
Nový!!: Ostravská operace a 10. březen · Vidět víc »
15. duben
15.
Nový!!: Ostravská operace a 15. duben · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ostravská operace a 1945 · Vidět víc »
2. ukrajinský front
Maršál R. J. Malinovskij, velitel 2. ukrajinského frontu od května 1944 2.
Nový!!: Ostravská operace a 2. ukrajinský front · Vidět víc »
4. ukrajinský front
4.
Nový!!: Ostravská operace a 4. ukrajinský front · Vidět víc »
5. květen
5.
Nový!!: Ostravská operace a 5. květen · Vidět víc »
