Obsah
15 vztahy: Řecko-římská doba, Chemenu, Druhá perská nadvláda, Egyptští bohové, Egyptština, Egyptské hieroglyfy, Egyptský chrám, Faraon, Nachthareheb, Perská říše, Starověký Egypt, Thovt, Usir, 4. století, 4. století př. n. l..
- Starověcí egyptští kněží
Řecko-římská doba
Řecko-římská doba je období dějin starověkého Egypta, které začalo v roce 332 př. n. l., kdy zde převzal moc Alexandr Veliký, a skončilo rozpadem Římské říše v roce 395.
Vidět Padiusir a Řecko-římská doba
Chemenu
Chemenu (v egyptštině „Osmero“, „Město Osmi (bohů)“ vztahující se ke zdejšímu teologickému konceptu Osmera), do češtiny dříve přepisováno jako Chmunev, bylo významné starověké hornoegyptské město, středisko 15.
Vidět Padiusir a Chemenu
Druhá perská nadvláda
Druhá perská nadvláda byla jedna ze staroegyptských královských dynastických dob řazených egyptology do historického období označovaného jako Pozdní doba.
Vidět Padiusir a Druhá perská nadvláda
Egyptští bohové
Ramesse II. pod stromem išed ve společnosti bohů Atuma, Thovta a bohyně Sešat obdarovávajících jej dlouhou vládou Bohové a bohyně a jejich kult jsou ve starověkém Egyptě určujícím konstitutivním prvkem nejen náboženství, ale v jistém ohledu vůbec celé kultury.
Vidět Padiusir a Egyptští bohové
Egyptština
Egyptština (výslovnost v klasické egyptštině) je afro-asijský jazyk příbuzný nejvíce s berberskými jazyky, semitskými jazyky a jazykem bedža, který patří mezi jazyky hamitské.
Vidět Padiusir a Egyptština
Egyptské hieroglyfy
Egyptské hieroglyfické písmo (z řeckého ἱερὰ γλυφή, hiera glyfé – „posvátný znak, symbol“) vzniklo kolem roku 2900 př.
Vidět Padiusir a Egyptské hieroglyfy
Egyptský chrám
chrámu milionů let (uprostřed) je obklopena rozsáhlým komplexem cihlových hospodářských budov, příbytků kněží a dalších pozdějších staveb Egyptský chrám je souhrnné označení pro několik různých typů staveb budovaných ve starověkém Egyptě pro potřeby náboženského kultu bohů a zemřelých panovníků tvořících zcela jedinečný typ sakrální architektury.
Vidět Padiusir a Egyptský chrám
Faraon
symboly života, 5. dynastie Faraon (ve starší literatuře také někdy farao) je titul používaný pro starověké vládce Egypta v hebrejském a později i v řeckém prostředí.
Vidět Padiusir a Faraon
Nachthareheb
Nachthareheb, známý též jako Nektanebos nebo Nachtnebef II., byl posledním faraonem 30. dynastie.
Vidět Padiusir a Nachthareheb
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Vidět Padiusir a Perská říše
Starověký Egypt
Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.
Vidět Padiusir a Starověký Egypt
Thovt
Bůh Thovt Thovt je v řečtině používané (v různých variantách, např. – Thóth) a z egyptštiny ne zcela jasným způsobem odvozené jméno staroegyptského boha Džehutiho zobrazovaného v podobě muže s hlavou ibise (méně často ibise samotného) nebo v podobě paviána a ztotožňovaného s řeckým bohem Hermem.
Vidět Padiusir a Thovt
Usir
Zemřelý před Usirem a Esetou v horním registru votivní stély Usir, někdy též Usirev (řecky Οσιρις – Osiris, původní podoba jména snad byla Asar, Ausar nebo Ausare, jeho překlad je nejistý) je zpravidla staroegyptský bůh se složitým teologickým vývojem.
Vidět Padiusir a Usir
4. století
4.
Vidět Padiusir a 4. století
4. století př. n. l.
Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.
Vidět Padiusir a 4. století př. n. l.
Viz také
Starověcí egyptští kněží
- Šepseskafanch
- Amenhotep, syn Hapuův
- Anhurmose
- Chnumhotep II.
- Idy (vezír)
- Iufaa
- Kaaper
- Manehto
- Nacht
- Padiusir
- Rechmire
- Vedžahorresnet
Také známý jako Petosiris.