Rychlejší přístup než prohlížeči!
113 vztahy: Alois Negrelli, Anton Jüngling, Architekt, Architektonická soutěž, Škoda 7Tr, Žďárec u Skutče, Železniční trať Kolín – Česká Třebová, Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod, Železniční trať Pardubice–Liberec, Železniční trať Praha – Česká Třebová, Železniční uzel, Česká Třebová, České dráhy (státní organizace), Českomoravské dráhy, Československé státní dráhy, Berlín, Bohumín, Budapešť, Bukurešť, Bylnice, Císařsko-královské státní dráhy, Chrudim, Děčín, Dopravní podnik města Pardubic, Druhá světová válka, Elektrická jednotka 470, Elektrická jednotka 680, Elektrické jednotky 451 a 452, Elektrifikace, Elektrizace, Elektromechanické zabezpečovací zařízení, Elektronické zabezpečovací zařízení, Fonyód, František Josef I., František Karel Habsbursko-Lotrinský, Funkcionalismus, Havlíčkův Brod, Hodina, Holice, Hradec Králové, Hradec Králové hlavní nádraží, Hungaria (vlak), Jan Kašpar, Jan Perner, Jaroměř, Jihoseveroněmecká spojovací dráha, Jože Plečnik, Josef Danda, Josefov (Jaroměř), Karel Řepa, ..., Kino Čas (Pardubice), Kleinové, Košice, Košové návěstidlo, Kolín, Konstantinopol, Koruna československá, Kostěnice (nádraží), Kraje v Česku, Lázně Bohdaneč, LEO Express, Lipsko, Lokomotiva 141, Lokomotiva 498.0, Lokomotiva 759, Lokomotiva EU05, Mangalia, Mechanické návěstidlo, Medzilaborce, Moskva, Motorová jednotka M 295.0, Motorová jednotka M 298.0, Motorový vůz 830, Motorový vůz M 290.0, Nákladní vůz (železnice), Nástupiště, Olomouc, Palec (jednotka), Paramo, Pardubice, Pardubice-Rosice nad Labem (nádraží), Pardubický kraj, Přelouč (nádraží), Přerov, Praha, Praha-Holešovice (nádraží), Protektorát Čechy a Morava, Prusko-rakouská válka, První světová válka, Railjet, Rakouská severozápadní dráha, Rakouská společnost státní dráhy, RegioJet, Reléové zabezpečovací zařízení, Remíza (budova), Sáh, Seřaďovací nádraží, Severní státní dráha, Slovenská strela, Správa železnic, Stejnosměrný proud, SuperCity, Svážný pahrbek, Synthesia, Varšava, Václav Knop, Vídeň, Vlečka, Vodní jeřáb, Volt, Zawidów, Zelené Předměstí, Zhlaví. Rozbalte index (63 více) »
Alois Negrelli
Alois Negrelli, rytíř z Moldelbe (23. ledna 1799 Fiera di Primiero – 1. října 1858 Vídeň) byl význačný rakouský dopravní inženýr, průkopník výstavby železnic.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Alois Negrelli · Vidět víc »
Anton Jüngling
Anton Jüngling (14. dubna 1798 Vídeň – 30. listopadu 1885 Vídeň) byl rakouský železniční architekt.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Anton Jüngling · Vidět víc »
Architekt
Architekt při práci Architekt je člověk tvořící architekturu, tedy plán realizace budovy nebo souboru budov a také dohlíží na jeho realizaci.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Architekt · Vidět víc »
Architektonická soutěž
Opera v Sydney, jeden z nejznámějších příkladů stavby pocházející z architektonické soutěže Architektonická soutěž je pojem vyhrazený pro specifický a osvědčený typ soutěže formovaný dlouhou tradicí.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Architektonická soutěž · Vidět víc »
Škoda 7Tr
Škoda 7Tr je model československého trolejbusu vyráběného v první polovině 50.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Škoda 7Tr · Vidět víc »
Žďárec u Skutče
Žďárec u Skutče je část města Skuteč v okrese Chrudim.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Žďárec u Skutče · Vidět víc »
Železniční trať Kolín – Česká Třebová
#PŘESMĚRUJ Železniční trať Praha – Česká Třebová.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Železniční trať Kolín – Česká Třebová · Vidět víc »
Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod
Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 238) vede přes Chrudim, Chrast u Chrudimi, Žďárec u Skutče, Hlinsko v Čechách, Ždírec nad Doubravou a Chotěboř.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod · Vidět víc »
Železniční trať Pardubice–Liberec
Hradcem Králové a Pardubicemi v červenci 2015. Železniční trať Pardubice–Liberec je jednokolejná (s výjimkou dvoukolejného úseku Pardubice-Rosice nad Labem – Opatovice nad Labem-Pohřebačka) železniční trať celostátní dráhy.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Železniční trať Pardubice–Liberec · Vidět víc »
Železniční trať Praha – Česká Třebová
Železniční trať Praha – Česká Třebová je nejvytíženější tratí v České republice.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Železniční trať Praha – Česká Třebová · Vidět víc »
Železniční uzel
Vratislav, Polsko Železniční uzel je označení dopravního místa a technického zázemí v železniční dopravě.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Železniční uzel · Vidět víc »
Česká Třebová
Česká Třebová je město na východě Čech v okrese Ústí nad Orlicí, podle počtu obyvatel čtvrté a podle rozlohy (zastavěné plochy) druhé největší město Pardubického kraje.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Česká Třebová · Vidět víc »
České dráhy (státní organizace)
České dráhy, státní organizace byly národní unitární železniční podnik v České republice v letech 1993–2003.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a České dráhy (státní organizace) · Vidět víc »
Českomoravské dráhy
Českomoravské dráhy (celým názvem Böhmisch-Mährische Bahn - Českomoravské dráhy, zkratka BMB-ČMD) byla státní železniční společnost zřízená na území Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Českomoravské dráhy · Vidět víc »
Československé státní dráhy
Československé státní dráhy (ČSD) byla státní organizace, která se zabývala správou železniční infrastruktury a provozováním železniční dopravy na území celého Československa.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Československé státní dráhy · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Berlín · Vidět víc »
Bohumín
Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Bohumín · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Budapešť · Vidět víc »
Bukurešť
Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Bukurešť · Vidět víc »
Bylnice
Bylnice (valašsky Blnica) je část města Brumov-Bylnice v okrese Zlín.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Bylnice · Vidět víc »
Císařsko-královské státní dráhy
Císařsko-královské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche Staatsbahnen, kkStB), od roku 1915 Císařsko-královské rakouské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche österreichische Staatsbahnen), byla státní železniční společnost působící v předlitavské části Rakousko-Uherska.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Císařsko-královské státní dráhy · Vidět víc »
Chrudim
Chrudim (2. pád Chrudimi i Chrudimě; německy zastarale Crudim) je město ve stejnojmenném okrese ve východních Čechách.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Chrudim · Vidět víc »
Děčín
Děčín (původně) je statutární město v okrese Děčín v Ústeckém kraji na soutoku řek Labe a Ploučnice.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Děčín · Vidět víc »
Dopravní podnik města Pardubic
Vozovna Dukla Dopravní podnik města Pardubic a.s. (DPMP) je akciová společnost, jejíž hlavní činností je provozování městské hromadné dopravy v Pardubicích.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Dopravní podnik města Pardubic · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Druhá světová válka · Vidět víc »
Elektrická jednotka 470
Elektrické jednotky 470 byly prototypy jednotek pro příměstskou dopravu používané Českými drahami.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Elektrická jednotka 470 · Vidět víc »
Elektrická jednotka 680
Elektrická jednotka 680 je vysokorychlostní naklápěcí elektrická jednotka, kterou provozují České dráhy.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Elektrická jednotka 680 · Vidět víc »
Elektrické jednotky 451 a 452
Elektrická jednotka řady 451/051 (dřívější označení EM 475.1/N475.1) a její novější modifikace 452/052 (dřívější označení EM 475.2/N475.2) Českých drah patří mezi nejstarší typy českých elektrických souprav pro kapacitní příměstskou osobní železniční dopravu.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Elektrické jednotky 451 a 452 · Vidět víc »
Elektrifikace
Neznámo Elektrifikovaná železniční trať Elektrifikace je proces úpravy nebo změny podstaty systému tak, aby ke své činnosti využíval elektrickou energii, nebo také plošné rozšíření používání elektrického proudu, resp.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Elektrifikace · Vidět víc »
Elektrizace
Elektrizace může být.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Elektrizace · Vidět víc »
Elektromechanické zabezpečovací zařízení
návěstidla. Nad ním v pozadí hradlová skříň. Linci, Horní Rakousy. Elektromechanické zabezpečovací zařízení, řidčeji elektromechanické stavědlo, slangově elektromechanika, je železniční zabezpečovací zařízení druhé kategorie vynalezené a vyráběné koncem 19. století a začátkem 20. století, které se však dosud hojně vyskytuje na železniční síti v České republice i ve světě.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Elektromechanické zabezpečovací zařízení · Vidět víc »
Elektronické zabezpečovací zařízení
Elektronické zabezpečovací zařízení je takové železniční zabezpečovací zařízení, jehož bezpečné logické jádro je tvořeno počítači.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Elektronické zabezpečovací zařízení · Vidět víc »
Fonyód
Fonyód je město v Maďarsku v župě Somogy.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Fonyód · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a František Josef I. · Vidět víc »
František Karel Habsbursko-Lotrinský
František Karel Josef Habsbursko-Lotrinský (17. prosince 1802, Vídeň – 8. březen 1878 tamtéž) byl rakouský arcivévoda a otec rakouského císaře Františka Josefa I.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a František Karel Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »
Funkcionalismus
Ludwiga Mies van der Roheho z konce 20. let 20. století.Památka UNESCO Pisárkách, pavilon ''A'' z roku 1928 Evropě Bohuslava Fuchse a dalších Holešovicích Bellavista Klampenborg (Kodaň), Dánsko od Arne Jacobsena z roku 1934 Bellavista Klampenborg (Kodaň), Dánsko od Arne Jacobsena z roku 1934 Funkcionalismus je architektonický směr, který lze zařadit do obecného pojmu moderní architektura.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Funkcionalismus · Vidět víc »
Havlíčkův Brod
Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod,, lidově Havlbrod) je město ve stejnojmenném okrese, v Kraji Vysočina, na řece Sázavě.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Havlíčkův Brod · Vidět víc »
Hodina
Hodina (značka h) je jedna z jednotek času.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Hodina · Vidět víc »
Holice
Holice (nazývané též Holice v Čechách) jsou město, které se nachází v okrese Pardubice v Pardubickém kraji, přibližně 14 km východně od Pardubic.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Holice · Vidět víc »
Hradec Králové
Hradec Králové je statutární město na východě Čech, ležící na soutoku Labe s Orlicí.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Hradec Králové · Vidět víc »
Hradec Králové hlavní nádraží
Hradec Králové hlavní nádraží je železniční stanice v Hradci Králové.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Hradec Králové hlavní nádraží · Vidět víc »
Hungaria (vlak)
Hungaria, slangově také Hungárka, je mezistátní vlak linek Ex3 a Ex5, pojmenovaný podle země výchozí stanice – Maďarska.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Hungaria (vlak) · Vidět víc »
Jan Kašpar
Jan Kašpar (20. května 1883 PardubiceSOA Zámrsk, Matrika narozených 1880-1887 v Pardubicích – Zeleném předměstí, sign. 2645, ukn. 7226, str.98. Dostupné online – 2. března 1927 PardubiceSOA Zámrsk, Matrika zemřelých 1921-1931 v Pardubicích, sign. 7937, ukn. 7277, str.254. Dostupné online) byl český inženýr, průkopník české aviatiky, nejznámější z prvních českých leteckých konstruktérů a pilotů.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Jan Kašpar · Vidět víc »
Jan Perner
České Třebové Jan Perner (7. září 1815 Bratčice – 10. září 1845 Pardubice) byl český projektant a stavitel železničních tratí.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Jan Perner · Vidět víc »
Jaroměř
Jaroměř je východočeské město v okrese Náchod, ležící 17 km severovýchodně od Hradce Králové na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje v nadmořské výšce 254 m.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Jaroměř · Vidět víc »
Jihoseveroněmecká spojovací dráha
Na mapě je červenými čarami znázorněna síť železnic SNDVB a černými čarami síť majetkově spřízněné firmy ÖNWB. Silnými čarami jsou znázorněny tratě, které firmy přímo vlastnily; slabými tratě, na nichž provozovaly dopravu. Jihoseveroněmecká spojovací dráha (německý oficiální název k.k. priv. Süd-norddeutsche Verbindungsbahn, SNDVB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu na 250 km železničních tratí v regionu mezi Pardubicemi a Libercem.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Jihoseveroněmecká spojovací dráha · Vidět víc »
Jože Plečnik
Jože Plečnik v roce 1943 Jože Plečnik, v Česku známý též jako Josip Plečnik, (23. ledna 1872 v Lublani – 7. ledna 1957 tamtéž) byl slovinský architekt a urbanista, který svou prací ve 20.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Jože Plečnik · Vidět víc »
Josef Danda
Josef Danda (2. ledna 1906 – 15. března 1999, Horní Počernice) byl český architekt, jeden z autorů nové budovy pražského hlavního nádraží.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Josef Danda · Vidět víc »
Josefov (Jaroměř)
Josefov je východočeské historické pevnostní město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Josefov (Jaroměř) · Vidět víc »
Karel Řepa
Karel Řepa (23. října 1895, Nový PlesSOA Zámrsk, Matrika narozených 1868-1899 Nový Ples, sign. 67-4208, ukn 4000, str.128. Dostupné online. – 2. března 1963, Pardubice) byl český architekt, zejména autor řady funkcionalistických staveb na Pardubicku.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Karel Řepa · Vidět víc »
Kino Čas (Pardubice)
Kino Čas, později Kino Sirius, byl kinosál na hlavním nádraží Pardubice otevřený pod názvem Kino Čásek 15.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Kino Čas (Pardubice) · Vidět víc »
Kleinové
Josefa Kriehubera, 1849) Pečeť bratrů Kleinů roku 1847 Kleinové byla podnikatelská rodina, pocházející z Loučné nad Desnou.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Kleinové · Vidět víc »
Košice
Hlavní ulice od divadla k severu Košice jsou druhé nejlidnatější město Slovenska a přirozená metropole východoslovenského regionu.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Košice · Vidět víc »
Košové návěstidlo
Košové návěstidlo je železniční návěstidlo v podobě stožáru, na který se pomocí lan vytahují kulové koše.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Košové návěstidlo · Vidět víc »
Kolín
Kolín je město v okrese Kolín na východě Středočeského kraje ležící na řece Labi.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Kolín · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Konstantinopol · Vidět víc »
Koruna československá
Československá stokorunová bankovka z roku 1931, jejímž autorem byl Max Švabinský Československá stokoruna (1961) Koruna československá (v období první republiky zkratka Kč, v období druhé republiky K, od roku 1945 Kčs, mezinárodně v ISO 4217 CSK) byla měna, která platila v Československu od roku 1919.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Koruna československá · Vidět víc »
Kostěnice (nádraží)
Kostěnice jsou železniční stanice v obci Kostěnice v okrese Pardubice.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Kostěnice (nádraží) · Vidět víc »
Kraje v Česku
Přehled krajů Česka a jejich znaky Kraje v Česku jsou vyšší územní samosprávné celky, které jsou územními společenstvími občanů s právem na samosprávu.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Kraje v Česku · Vidět víc »
Lázně Bohdaneč
Lázně Bohdaneč (do roku 1980 Bohdaneč) jsou město v okrese Pardubice, které se nachází asi 10 km západně od města Pardubice na křižovatce silnic vedoucích z Hradce Králové do Kutné Hory a z Pardubic do Chlumce nad Cidlinou.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Lázně Bohdaneč · Vidět víc »
LEO Express
#PŘESMĚRUJ Leo Express.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a LEO Express · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Lipsko · Vidět víc »
Lokomotiva 141
Lokomotiva řady 141 je elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud určená k tahání rychlíků, osobních vlaků a lehčích nákladních vlaků.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Lokomotiva 141 · Vidět víc »
Lokomotiva 498.0
Lokomotiva 498.0 zvaná „albatros“ je první poválečnou rychlíkovou lokomotivou v Československu.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Lokomotiva 498.0 · Vidět víc »
Lokomotiva 759
Lokomotiva řady 759 (do roku 1987 řada T 499.0) je dieselová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu určená původně pro vozbu rychlíků na hlavních tratích.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Lokomotiva 759 · Vidět víc »
Lokomotiva EU05
Lokomotivy řady EU05 jsou čtyřnápravové stejnosměrné elektrické lokomotivy, které pro polské železnice Polskie Koleje Państwowe dodala československá firma Škoda v roce 1961 v počtu 30 kusů (tovární typ 44E).
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Lokomotiva EU05 · Vidět víc »
Mangalia
Mangalia (staršími názvy Pangalia nebo Tomisovara) je město a přístav v Rumunsku, na pobřeží Černého moře v župě Constanța, blízko hranice s Bulharskem.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Mangalia · Vidět víc »
Mechanické návěstidlo
Detailní pohled na vjezdové dvojramenné návěstidlo v poloze ''Stůj''. K ovládání stačí pouze jeden pár drátů, je-li návěstidlo v poloze Stůj, pak při pohybu drátů jedním směrem se zvedne pouze horní rameno do polohy ''Volno'', zatímco při pohybu opačným směrem se sklopí i spodní rameno do polohy ''Vjezd do odbočky''. Mechanické návěstidlo je návěstidlo, které má jednu nebo více pohyblivých částí.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Mechanické návěstidlo · Vidět víc »
Medzilaborce
Medzilaborce (Mezőlaborc, Меджильабірці, Medžylabirci, Міжлабірці, Mižlabirci) jsou okresní město v Prešovském kraji na severovýchodním Slovensku.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Medzilaborce · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Moskva · Vidět víc »
Motorová jednotka M 295.0
Motorové jednotky řady M 295.0 (původně označené jako řada M 495.0) byly dodávány pro potřeby Československých státních drah ve tří- nebo čtyřvozovém provedení podnikem Ganz Budapešť v počtu 10 kusů.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Motorová jednotka M 295.0 · Vidět víc »
Motorová jednotka M 298.0
Motorové jednotky řady M 298.0 (původně řada M 498.0) Československých státních drah byla inovovaná verze motorové jednotky řady M 295.0.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Motorová jednotka M 298.0 · Vidět víc »
Motorový vůz 830
Motorové vozy řady 830 (do roku 1988 řada M 262.0) byly vyráběny v letech 1949–1960 ve třech po sobě jdoucích sériích.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Motorový vůz 830 · Vidět víc »
Motorový vůz M 290.0
Motorové vozy řady M 290.0 (výrobní typové označení Tatra 68 podle použitých motorů; v roce 2020 dodatečně přidělena řada 870 dle UIC), nazývané stejně jako vlakový spoj, na němž jezdily, také jako „Slovenská strela“, byly vyrobeny v roce 1936 pro Československé státní dráhy v Tatře Kopřivnice v celkovém počtu dvou kusů.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Motorový vůz M 290.0 · Vidět víc »
Nákladní vůz (železnice)
Dvounápravový krytý vůz běžné stavby, u ČSD jako řada Ztr, zde tentýž typ u TCDD Vůz na stlačený propan pro rozchod 1520 mm, se spřáhlem SA-3, způsobilý pro provoz na území bývalého SSSR, na snímku v Estonsku Vůz Uacs na sypké materiály Klanicový vůz, Finsko Krytý vůz s brzdařskou budkou Nákladní vůz, často označovaný jako (nákladní) vagón, je kolejové vozidlo tažené, určené k přepravě nákladů.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Nákladní vůz (železnice) · Vidět víc »
Nástupiště
Nástupiště Nástupiště (perón) je prostor určený pro nástup nebo výstup cestujících z dopravních prostředků, často slouží též k vyčkávání cestujících na dopravní prostředek.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Nástupiště · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Olomouc · Vidět víc »
Palec (jednotka)
Měřicí pásmo se stupnicí v palcích dělenou na zlomky 1/32 Palcové měřítko s desetinným a dvojkovým dělením Palec nebo také coul (z něm. Zoll) je jednotka pro měření délky, která se v mnoha zemích již přestala používat.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Palec (jednotka) · Vidět víc »
Paramo
PARAMO, a.s. (Pardubická rafinérie minerálních olejů)je společnost se sídlem v Pardubicích, která je producentem asfaltářských výrobků a procesních olejů.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Paramo · Vidět víc »
Pardubice
Pardubice jsou univerzitní a statutární město v okrese Pardubice na východě Čech, metropole Pardubického kraje s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Pardubice · Vidět víc »
Pardubice-Rosice nad Labem (nádraží)
Pardubice-Rosice nad Labem je železniční stanice v nynější části města Pardubice, dříve v samostatné obci Rosice nad Labem v okrese Pardubice v Pardubickém kraji poblíž řeky Labe.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Pardubice-Rosice nad Labem (nádraží) · Vidět víc »
Pardubický kraj
Pardubický kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož územím je jižní část Východočeského kraje (bez okresu Havlíčkův Brod).
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Pardubický kraj · Vidět víc »
Přelouč (nádraží)
Přelouč je železniční stanice ve stejnojmenném městě na adrese Dukelské náměstí 306, 535 01 Přelouč.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Přelouč (nádraží) · Vidět víc »
Přerov
Přerov (Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km².
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Přerov · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Praha · Vidět víc »
Praha-Holešovice (nádraží)
Vestibul nádraží Praha-Holešovice Nádraží Praha-Holešovice, motorová jednotka Regionova Praha-Holešovice je železniční stanice v Praze, v městské části Praha 7, ve čtvrti a na katastrálním území Holešovice na adresách Partyzánská 1504/24 a Vrbenského 635/39.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Praha-Holešovice (nádraží) · Vidět víc »
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a První světová válka · Vidět víc »
Railjet
Souprava ÖBB railjet Lokomotiva ÖBB řady 1016 v jednom ze tří testovacích nátěrů pro budoucí soupravy Railjet (2007) Sedačky ve třídě 1+ (Business) Interiér rakouské 2. třídy (economy) Logo railjet Interiér české 2. třídy (economy) Railjet je obchodní označení používané Rakouskými spolkovými dráhami (ÖBB) pro moderní vysokorychlostní vlakové soupravy Viaggio Comfort od jízdního řádu ročníku 2008/9.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Railjet · Vidět víc »
Rakouská severozápadní dráha
Černými čarami je zde znázorněna síť ÖNWB, červenými pak síť majetkově spřízněné firmy SNDVB. Silnými čarami jsou vyznačeny tratě, které firmy přímo vlastnily; slabými tratě, na nichž firmy pouze provozovaly dopravu. Na mapě nejsou vyznačeny dvě tratě na jižní Moravě, na nichž ÖNWB v období 1874–1876 dopravu také provozovala.http://historie-trati.wz.cz/ Historie železničních tratí ČR, databáze; Sekera, Pavel Severozápadní nádraží v Praze. Po roce 1919 neslo název Praha Denisovo nádraží, po roce 1940 Praha Vltavské nádraží, po roce 1945 Praha Denisovo nádraží, po roce 1953 Praha - Těšnov Železnice, 150 let železnic v Praze, 1995, příloha str. V. Po roce 1985 po Severozápadním nádraží zůstávají pouze tyto dva oblouky Negrelliho viaduktu zašpiněné kouřem parních lokomotiv. Severozápadní nádraží ve Vídni na obraze Karla Kargera. Památkou na Severozápadní dráhu je i dodnes používaná kilometráž na jejích tratích. Tento kilometrovník u Lysé nad Labem udává vzdálenost z Vídně. Lokomotiva Severozápadní dráhy pro osobní vlaky. Stroj pochází ještě z 19. století, patrná je jeho archaická stavba s vnějším rámem. Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou. Každá ze společností měla své kolejiště na své straně budovy, která stála jako ostrovní uprostřed kolejiště. Takové uspořádání stanic v místě křížení s jinou železniční společností bylo pro Severozápadní dráhu typické. Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Prostředním žlebu. Nymburce. Každý domek byl rozdělen na čtyři části. Lidé zde bydlí dodnes. Rakouská severozápadní dráha, zkratka ÖNWB (německý oficiální název: Österreichische Nordwestbahn) byla privátní železniční společnost, jejíž síť se nacházela na území dnešního Česka a Rakouska.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Rakouská severozápadní dráha · Vidět víc »
Rakouská společnost státní dráhy
Rakouská společnost státní dráhy (německý oficiální název: k. k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft, maďarský název Cs. k. szab. Osztrák-Magyar Államvasúttársaság, známá též pod zkratkou StEG, pozdější oficiální název Rakousko-Uherská společnost státní dráhy), byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, vlastnící a provozující železniční tratě v obou částech monarchie.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Rakouská společnost státní dráhy · Vidět víc »
RegioJet
Jan Paroubek, v době přípravy a zahájení první linky provozní ředitel RegioJet a.s. (VKM: RJ) je provozovatel osobní železniční a autobusové dopravy v Česku, sídlící v Brně.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a RegioJet · Vidět víc »
Reléové zabezpečovací zařízení
Reléové zabezpečovací zařízení (RZZ), někdy nazývané též reléové stavědlo nebo slangově reléovka, je na železnici a na tratích metra staniční zabezpečovací zařízení, kde jsou potřebné logické závislosti realizovány pomocí elektrických obvodů, jejichž nejvýznamnější součástí jsou relé.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Reléové zabezpečovací zařízení · Vidět víc »
Remíza (budova)
Remíza na divadelním plakátu Názvem remíza, dříve psáno remisa nebo remise (z latinského remiscere, tj. "přidružit" nebo remittere – "poslat zpět") se označuje objekt či budova, situovaná zpravidla na zadní hranici pozemku, která může sloužit jako sklad, nebo k odstavení vozidel či strojů.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Remíza (budova) · Vidět víc »
Sáh
Antropometrické délkové míry přirovnané k lidskému těluSáh je historická antropometrická délková míra odvozená od rozpětí rozpažených rukou dospělého člověka.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Sáh · Vidět víc »
Seřaďovací nádraží
Seřaďovací nádraží, slangově nazývané také ranžír (z německého výrazu Rangierbahnhof), je na železnici takové nádraží, které slouží k přechodu jednotlivých vozů nebo skupin vozů mezi jednotlivými nákladními vlaky.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Seřaďovací nádraží · Vidět víc »
Severní státní dráha
Severní státní dráha Negrelliho viadukt Severní státní dráha byla první rakouským státem vlastněná železniční trať na českém území.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Severní státní dráha · Vidět víc »
Slovenská strela
Slovenská strela je expresní či rychlíkový železniční spoj, který od července 1936 jezdí mezi slovenským hlavním městem Bratislavou a českým hlavním městem Prahou.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Slovenská strela · Vidět víc »
Správa železnic
Správa železnic, státní organizace (VKM: SŽCZ) je česká státní organizace, která hospodaří s železničními dráhami v majetku státu a plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy ve smyslu zákona o dráhách, zajišťuje provozování, provozuschopnost, modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Správa železnic · Vidět víc »
Stejnosměrný proud
#PŘESMĚRUJ Elektrický proud#Stejnosměrný proud.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Stejnosměrný proud · Vidět víc »
SuperCity
Souprava českého Pendolina SuperCity (SC) je obchodní označení Českých drah pro kategorii vlaků vyšší kvality, v současné době (2022) je nasazována elektrická jednotka řady 680 - Pendolino.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a SuperCity · Vidět víc »
Svážný pahrbek
Posun na svážném pahrbku ve stanici Most nové nádraží Svážný pahrbek nebo spádoviště je na železnici obvyklá součást seřaďovacího nádraží.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Svážný pahrbek · Vidět víc »
Synthesia
Synthesia, a.s. je chemická firma sídlící v Pardubicích v části Semtín zaměřená na tzv.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Synthesia · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Varšava · Vidět víc »
Václav Knop
Václav Knop (* 6. října 1949 Turnov) je český herec, režisér a dabér.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Václav Knop · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Vídeň · Vidět víc »
Vlečka
Vlečka Spolku pro chemickou a hutní výrobu u nádraží Ústí nad Labem západ. Nákladní přístav Bratislava) Vlečka je železniční dráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěna (v českém právním prostředí) do celostátní nebo regionální železniční dráhy nebo do jiné vlečky.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Vlečka · Vidět víc »
Vodní jeřáb
Vodní jeřáb na stanici úzkokolejky v Oybině, SRN Kladně Vodní jeřáb je speciální zařízení železniční stanice, které slouží k rychlému doplňování vody do tendrů parních lokomotiv.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Vodní jeřáb · Vidět víc »
Volt
Multimetr, použitelný k měření elektrického napětí ve voltech Volt je jednotka elektrického napětí, resp. potenciálu v soustavě SI, značí se písmenem V.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Volt · Vidět víc »
Zawidów
Zawidów je slezské město na jihu Polska v okrese Zgorzelec v Dolnoslezském vojvodství.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Zawidów · Vidět víc »
Zelené Předměstí
Zelené Předměstí je evidenční část statutárního města Pardubice.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Zelené Předměstí · Vidět víc »
Zhlaví
Zhlaví železniční stanice (Gaižiūnai, Litva) Zhlaví je část dopravny s kolejovým rozvětvením, ve které se traťová kolej rozvětvuje do dalších dopravních (případně manipulačních a účelových) kolejí.
Nový!!: Pardubice hlavní nádraží a Zhlaví · Vidět víc »
