Obsah
26 vztahy: Arméni, Čuvaši, Řád německých rytířů, Bělorusové, Federální okruhy Ruska, Fridrich Vilém I. Braniborský, Kaliningrad, Kaliningradská oblast, Karel X. Gustav, Litevci, Mordvinci, Moskva, Němci, Oblasti v Rusku, Operace Hannibal, Pruština, Pruské vévodství, Prusové, Romové, Rusové, Rytířský kříž Železného kříže, Severozápadní federální okruh, Sovětská okupační zóna Německa, Tataři, Ukrajinci, UTC+02:00.
- Hrady v Rusku
- Města v Kaliningradské oblasti
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Vidět Polessk a Arméni
Čuvaši
Čuvaši jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, zejména v Čuvašsku, kde tvoří 70 % obyvatel, dále v Tatarstánu a Baškortostánu a zemích bývalého SSSR.
Vidět Polessk a Čuvaši
Řád německých rytířů
Řád německých rytířů, celým názvem Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě (latinsky Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum nebo Ordo fratrum domus hospitalis Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum, německy Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem) je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů římskokatolické církve.
Vidět Polessk a Řád německých rytířů
Bělorusové
Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.
Vidět Polessk a Bělorusové
Federální okruhy Ruska
Federální okruhy Ruské federace (rusky федеральные округа Российской Федерации) jsou jednotkou státní správy Ruska.
Vidět Polessk a Federální okruhy Ruska
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Vidět Polessk a Fridrich Vilém I. Braniborský
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Vidět Polessk a Kaliningrad
Kaliningradská oblast
Kaliningradská oblast je ruská exkláva na pobřeží Baltského moře, nazvaná podle svého střediska Kaliningradu.
Vidět Polessk a Kaliningradská oblast
Karel X. Gustav
Karel X. Gustav (8. listopadu 1622 – 13. února 1660) byl švédský král od roku 1654 do své smrti.
Vidět Polessk a Karel X. Gustav
Litevci
Litevci jsou evropský národ, patřící k baltským národům, které obývají východní pobřeží Baltského moře.
Vidět Polessk a Litevci
Mordvinci
Mordvinci jsou národem hovořícím mordvinskými jazyky (erzja a mokša), patřícími do finsko-volžské větve ugrofinské jazykové rodiny.
Vidět Polessk a Mordvinci
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Vidět Polessk a Moskva
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Vidět Polessk a Němci
Oblasti v Rusku
Ruská Federace je rozdělena na 83 administrativních subjektů, z nichž 46 nese název oblast.
Vidět Polessk a Oblasti v Rusku
Operace Hannibal
Operace Hannibal byla německá námořní operace na konci druhé světové války, která měla za cíl evakuovat vojenské jednotky a civilisty z Východního Pruska a Pomořanska před postupující Rudou armádou.
Vidět Polessk a Operace Hannibal
Pruština
Rozšíření pruštiny Pruština (Prūsiskan) byl západobaltský jazyk, kterým hovořili Prusové sídlící na jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu.
Vidět Polessk a Pruština
Pruské vévodství
Pruské vévodství či Prusy vévodské nebo knížecí bylo vévodství, které existovalo ve Východním Prusku mezi lety 1525–1701, přičemž od roku 1618 až do roku 1701 bylo v personální a později reálné unii s Braniborskem, kterýžto útvar nesl označení Braniborsko-Prusko.
Vidět Polessk a Pruské vévodství
Prusové
Baltští Prusové, známi též jako Staří Prusové (prusky a litevsky Prūsai, lotyšsky Prūši, polsky Prusowie, německy Pruzzen či Prußen) byli někdejší etnikum baltského původu (nezaměňovat s pozdějšími německými obyvateli Pruska), sídlící od počátku našeho letopočtu v jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu, na území, které se ve středověku nazývalo Prusy.
Vidět Polessk a Prusové
Romové
Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných.
Vidět Polessk a Romové
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Vidět Polessk a Rusové
Rytířský kříž Železného kříže
Rytířský kříž Železného kříže (něm. Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes) je německé vyznamenání, které zřídil v září 1939 Adolf Hitler.
Vidět Polessk a Rytířský kříž Železného kříže
Severozápadní federální okruh
Severozápadní federální okruh Ruské federace (rusky Северо-Западный федеральный округ Российской Федерации) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska.
Vidět Polessk a Severozápadní federální okruh
Sovětská okupační zóna Německa
Sovětská okupační zóna Německa byla jedním ze čtyř okupačních útvarů, v červenci 1945 vítěznými spojenci zřízených v poválečném Německu na základě výsledků Postupimské konference.
Vidět Polessk a Sovětská okupační zóna Německa
Tataři
V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.
Vidět Polessk a Tataři
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Vidět Polessk a Ukrajinci
UTC+02:00
obrys.
Vidět Polessk a UTC+02:00
Viz také
Hrady v Rusku
- Šlisselburg
- Bagrationovsk
- Gatčinský palác
- Gvardějsk
- Michajlovský zámek
- Moskevský Kreml
- Nižněnovgorodský kreml
- Něman (město)
- Polessk
- Seznam pevností, hradů a zámků v Rusku
- Vyborg
- Věznice Butyrka
- Čerňachovsk
Města v Kaliningradské oblasti
- Bagrationovsk
- Baltijsk
- Gurjevsk (Kaliningradská oblast)
- Gusev
- Gvardějsk
- Kaliningrad
- Krasnoznamensk (Kaliningradská oblast)
- Laduškin
- Mamonovo
- Nestěrov
- Něman (město)
- Ozjorsk (Kaliningradská oblast)
- Pioněrskij
- Polessk
- Pravdinsk
- Primorsk (Kaliningradská oblast)
- Slavsk
- Sovětsk (Kaliningradská oblast)
- Svetlogorsk (Kaliningradská oblast)
- Svetlyj
- Zelenogradsk
- Čerňachovsk


Otevřít v Google Maps