Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Papežská hymna

Index Papežská hymna

Papežská hymna (také pontifikální hymna, původně francouzsky Marche Pontificale, tj. pontifikální pochod, nebo italsky Inno e Marcia Pontificale, tj. pontifikální pochod a hymna) je oficiální hymna Vatikánu a Svatého stolce.

27 vztahy: Štědrý den, Charles Gounod, Dějiny Vatikánu, Francouzština, Intronizace, Italština, Jan Nepomuk Škroup, Josef Antonín Šrůtek, Latina, Papež, Pius IX., Pius XII., Státní hymna, Státní pečeť Vatikánu, Státní znak Vatikánu, Svatý stolec, Svatopetrské náměstí, Vatikán, Vatikánská vlajka, Westminster, 11. květen, 16. říjen, 1857, 1869, 1929, 1949, 1991.

Štědrý den

Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem adventu.

Nový!!: Papežská hymna a Štědrý den · Vidět víc »

Charles Gounod

Charles-François Gounod (17. června 1818, Paříž, Francie – 18. října 1893, Saint-Cloud) byl francouzský skladatel, který se proslavil zejména operami Faust (1859) a Romeo a Julie (Roméo et Juliette; 1867).

Nový!!: Papežská hymna a Charles Gounod · Vidět víc »

Dějiny Vatikánu

''Znak Vatikánu''Název Vatikán se pro část Říma na pravém břehu Tibery používá již od doby Římské říše.

Nový!!: Papežská hymna a Dějiny Vatikánu · Vidět víc »

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.

Nový!!: Papežská hymna a Francouzština · Vidět víc »

Intronizace

Intronizace japonského císaře Naruhita (2019) Intronizace neboli uvedení na trůn (z latinského inthronizatio, inthronizare nebo řeckého enthronídzein; thrónos – trůn) je slavnostní ceremonie, při níž je uveden do úřadu nový monarcha nebo důležitý představitel katolické a pravoslavné církve.

Nový!!: Papežská hymna a Intronizace · Vidět víc »

Italština

Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.

Nový!!: Papežská hymna a Italština · Vidět víc »

Jan Nepomuk Škroup

Jan Nepomuk Škroup (15. září 1811 OsiceSOA Zámrsk, Matrika narozených 1785-1833 v Osicích, sign.122-4, ukn.7130, str.37. Dostupné online, Rakouské císařství – 5. května 1892 Praha, Rakousko-Uhersko) byl hudební skladatel a kapelník.

Nový!!: Papežská hymna a Jan Nepomuk Škroup · Vidět víc »

Josef Antonín Šrůtek

Josef Antonín Šrůtek (2. září 1822 Náchod – 21. června 1901 Hradec Králové) byl římskokatolický kněz, překladatel, spisovatel, novinář, velký vlastenec a příbuzný litoměřického biskupa Hurdálka.

Nový!!: Papežská hymna a Josef Antonín Šrůtek · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Nový!!: Papežská hymna a Latina · Vidět víc »

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Nový!!: Papežská hymna a Papež · Vidět víc »

Pius IX.

Henri Le Lieure: Portrét papeže Pia IX., 1860 Blahoslavený Pius IX. (13. května 1792 Senigallia – 7. února 1878 Řím), vlastním jménem Giovanni Maria Mastai-Ferretti byl 255.

Nový!!: Papežská hymna a Pius IX. · Vidět víc »

Pius XII.

Ctihodný Pius XII., rodným jménem Eugenio Maria Giuseppe Giovanni Pacelli, (2. března 1876, Řím – 9. října 1958, Castel Gandolfo) byl od 2.

Nový!!: Papežská hymna a Pius XII. · Vidět víc »

Státní hymna

Státní hymna České republiky Státní nebo národní hymna je vlastenecká píseň nebo hudební skladba hraná a zpívaná při státních nebo národních oslavách a slavnostních příležitostech.

Nový!!: Papežská hymna a Státní hymna · Vidět víc »

Státní pečeť Vatikánu

''Vatikánská státní pečeť'' Státní pečeť Vatikánu zobrazuje stejně jako ostatní vatikánské státní symboly zkřížené klíče sv. Petra a tiáru nad nimi.

Nový!!: Papežská hymna a Státní pečeť Vatikánu · Vidět víc »

Státní znak Vatikánu

Státní znak Vatikánu obsahuje v červeném štítu papežské insignie – zkřížené klíče sv. Petra a tiáru.

Nový!!: Papežská hymna a Státní znak Vatikánu · Vidět víc »

Svatý stolec

Znak Svatého stolce Svatý stolec (dříve nazývaný též Svatá stolice, lat. Sancta Sedes, it. Santa Sede), též Apoštolský či Petrův stolec, je úřad římského biskupa.

Nový!!: Papežská hymna a Svatý stolec · Vidět víc »

Svatopetrské náměstí

Svatopetrské náměstí (italsky Piazza San Pietro) je hlavní vatikánské náměstí ležící před bazilikou sv. Petra.

Nový!!: Papežská hymna a Svatopetrské náměstí · Vidět víc »

Vatikán

Vatikán, plným názvem Městský stát Vatikán, je vnitrozemský městský stát tvořící enklávu uvnitř Říma, hlavního města Itálie.

Nový!!: Papežská hymna a Vatikán · Vidět víc »

Vatikánská vlajka

Zlevadoprava Vatikánská vlajkaPoměr stran: 1:1 Vlajka Vatikánu je tvořena čtvercovým listem (stejně jako u švýcarské vlajky) se dvěma svisle dělenými poli, žlutým a bílým.

Nový!!: Papežská hymna a Vatikánská vlajka · Vidět víc »

Westminster

Westminster je městská čtvrť náležející k londýnskému městskému obvodu Westminsteru.

Nový!!: Papežská hymna a Westminster · Vidět víc »

11. květen

11.

Nový!!: Papežská hymna a 11. květen · Vidět víc »

16. říjen

16.

Nový!!: Papežská hymna a 16. říjen · Vidět víc »

1857

1857 (MDCCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Papežská hymna a 1857 · Vidět víc »

1869

1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Papežská hymna a 1869 · Vidět víc »

1929

1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Papežská hymna a 1929 · Vidět víc »

1949

1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Papežská hymna a 1949 · Vidět víc »

1991

1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Papežská hymna a 1991 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Hymna Vatikánu, Inno e Marcia Pontificale, Pontifikální hymna, Vatikánská hymna.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »