Obsah
40 vztahy: Adolf Rhemen, Řád železné koruny, Řád Františka Josefa, Řád Takova, Císařský rakouský řád Leopoldův, Chorvati, Excelence, Franz Conrad von Hötzendorf, Generál, Generál pěchoty, Generálmajor, Harvardova univerzita, Královská chorvatská zeměbrana, Království chorvatsko-slavonské, Litoměřice, Major, Nadporučík, Ogulin, Opatija, Osijek, Plukovník, Podplukovník, Polní podmaršálek, Poručík, Praha, Pula, Rakouská akademie věd, Rakousko-uherská armáda, Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny, Rakousko-Uhersko, Rudolf von Chavanne, Tajný rada, Vídeň, Vojenská záslužná medaile (Rakousko), Vojenský záslužný kříž (Rakousko), Záhřeb, 1. květen, 18. březen, 1849, 1918.
Adolf Rhemen
Adolf svobodný pán Rhemen (Adolf Freiherr Rhemen zu Barensfeld) (22. prosince 1855 Rastatt – 11. ledna 1932 Rekawinkel, Rakousko) byl rakousko-uherský generál.
Vidět Raimund Gerba a Adolf Rhemen
Řád železné koruny
Řád železné koruny (italsky Ordine della Corona Ferrea, francouzsky Ordre de la Couronne de Fer, německy Österreichisch-Kaiserlicher Orden der Eisernen Krone, latinsky ordo coronae ferreae) byl původně napoleonský italský, později rakouský řád založený roku 1805 císařem Napoleonem I.
Vidět Raimund Gerba a Řád železné koruny
Řád Františka Josefa
Řád Františka Josefa (kaiserlich österreichischer Franz Joseph-Orden) byl rakouský (po roce 1867 rakousko-uherský) všeobecně záslužný řád, který založil císař František Josef I. 2.
Vidět Raimund Gerba a Řád Františka Josefa
Řád Takova
Řád Takova nebo Takovský řád (někdy také Řád kříže Takova) byl srbský záslužný řád založený v roce 1865 srbským knížetem Michalem Obrenovićem III., jako upomínku na 50.
Vidět Raimund Gerba a Řád Takova
Císařský rakouský řád Leopoldův
Císařský rakouský Leopoldův řád (Österreichisch-Kaiserlicher Leopold-Orden) byl záslužným řádem Rakouského císařství (později Rakousko-Uherska), který byl založen roku 1808 císařem Františkem I. na památku jeho otce císaře Leopolda II..
Vidět Raimund Gerba a Císařský rakouský řád Leopoldův
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Vidět Raimund Gerba a Chorvati
Excelence
II. prezident Spojených států amerických (tištěná kresba) Excelence (z lat. excellentia – převaha, priorita, lahodnost) je čestný titul užívaný pro některé vyšší státní úředníky, členy královských rodin a církevní představitele.
Vidět Raimund Gerba a Excelence
Franz Conrad von Hötzendorf
Franz hrabě Conrad von Hötzendorf (Franz Joseph Ignaz Graf Conrad von Hötzendorf) (11. listopadu 1852 Penzing u Vídně – 25. srpna 1925 Mergentheim) byl rakousko-uherský generál a během první světové války jeden předních představitelů Trojspolku.
Vidět Raimund Gerba a Franz Conrad von Hötzendorf
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Vidět Raimund Gerba a Generál
Generál pěchoty
Generál pěchoty (německy General der Infanterie) byla vojenská hodnost v armádách Německa a Rakousko-Uherska.
Vidět Raimund Gerba a Generál pěchoty
Generálmajor
upright Hodnostní označení '''generálmajora''' (OF-7) Armády ČR Generálmajor je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Vidět Raimund Gerba a Generálmajor
Harvardova univerzita
Znak s heslem "Veritas" Harvardova univerzita, anglicky Harvard University (název podle Johna Harvarda, označení Harvardská je dle Internetové jazykové příručky ÚJČ AV ČR, v. v. i. také přípustná), byla založena roku 1636 a je nejstarší univerzitou na území USA.
Vidět Raimund Gerba a Harvardova univerzita
Královská chorvatská zeměbrana
Čepice příslušníka Královské chorvatské zeměbrany Královská chorvatská zeměbrana (chorvatsky Kraljevsko hrvatsko domobranstvo) byla chorvatská součást Královské uherské zeměbrany a jako taková i součást Rakousko-uherské armády.
Vidět Raimund Gerba a Královská chorvatská zeměbrana
Království chorvatsko-slavonské
Království chorvatsko-slavonské, též Trojjediné království chorvatské, slavonské a dalmatské bylo mezi lety 1868–1918 autonomní korunní zemí v rámci rakousko-uherského Zalitavska.
Vidět Raimund Gerba a Království chorvatsko-slavonské
Litoměřice
Litoměřice jsou město na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách na západním okraji Polabské nížiny (dříve bylo oblíbené označení „zlatý pruh země české“) v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.
Vidět Raimund Gerba a Litoměřice
Major
Major je vojenská hodnost odpovídající hodnosti OF-3 podle Hodnostního kódování NATO.
Vidět Raimund Gerba a Major
Nadporučík
Hodnostní označení nadporučíka (OF1a) Armády ČR. Hodnostní označení nadporučíka v Armádě České republiky tvoří tři zlaté trojcípé hvězdy, hovorově tzv.
Vidět Raimund Gerba a Nadporučík
Ogulin
Ogulin je město v Chorvatsku, v Karlovacké župě.
Vidět Raimund Gerba a Ogulin
Opatija
Opatija je chorvatské město a turistické letovisko na východním pobřeží Istrie u Kvarnerského zálivu na úpatí pohoří Učka, 11 km západně od Rijeky.
Vidět Raimund Gerba a Opatija
Osijek
Osijek (maďarsky Eszék, německy Esseg, v srbské cyrilici Осијек) je největší město v chorvatské Slavonii a čtvrté největší v zemi.
Vidět Raimund Gerba a Osijek
Plukovník
Plukovník je vojenská hodnost, využívaná v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, má zkratku plk.
Vidět Raimund Gerba a Plukovník
Podplukovník
Podplukovník (zkratka pplk.) je policejní a vojenská hodnost, v češtině má zkratku pplk.
Vidět Raimund Gerba a Podplukovník
Polní podmaršálek
Polní podmaršál(ek) (v němčině Feldmarschalleutnant, FML) byla generálská hodnost, například v rakouské císařsko-královské armádě, zpravidla velitel divize.
Vidět Raimund Gerba a Polní podmaršálek
Poručík
České armády Poručík je základní důstojnická hodnost policií, armád i hasičských sborů po celém světě.
Vidět Raimund Gerba a Poručík
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15.
Vidět Raimund Gerba a Praha
Pula
Pula (slovinsky Pulj, italsky Pola, maďarsky Póla) je chorvatské město, které se nachází na západě země, v jižní části Istrijského poloostrova, 70 km jihozápadně od Rijeky, 87 km jižně od Terstu a 137 km severozápadně od Zadaru.
Vidět Raimund Gerba a Pula
Rakouská akademie věd
Rakouská akademie věd (zkráceně ÖAW) je největší vědeckou institucí neuniverzitního typu v Rakousku.
Vidět Raimund Gerba a Rakouská akademie věd
Rakousko-uherská armáda
Uniformy rakousko-uherské armády kolem 1900 "Alarm im Feldquartier" ("Poplach v polním ležení") Signum Laudis Přilba rakousko-uherského dragounského důstojníka Rakousko-uherská armáda (německy Österreichisch-Ungarische Landstreitkräfte (v překladu do češtiny Rakousko-uherské pozemní síly), chorvatsky Austro-ugarska vojska) bylo označení pozemních vojsk Rakousko-Uherska, součásti ozbrojených sil Rakouska-Uherska.
Vidět Raimund Gerba a Rakousko-uherská armáda
Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina (bosensky/srbochorvatsky Bosna i Hercegovina, turecky Bosna-Hersek, německy Bosnien und Herzegowina) byla mezi lety 1878 a 1908 osmanskou provincií, kterou na základě usnesení Berlínského kongresu okupovalo Rakousko-Uhersko.
Vidět Raimund Gerba a Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8.
Vidět Raimund Gerba a Rakousko-Uhersko
Rudolf von Chavanne
Rudolf von Chavanne (23. června 1850 Bela Crkva – 30. října 1936 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský generál.
Vidět Raimund Gerba a Rudolf von Chavanne
Tajný rada
Císařský tajný rada (německy kaiserlicher Geheimrat, starým pravopisem Geheimrath), později císařsko-královský tajný rada (většinou zapisovaný jako c. k. tajný rada) a konečně císařský a královský tajný rada (c.
Vidět Raimund Gerba a Tajný rada
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Vidět Raimund Gerba a Vídeň
Vojenská záslužná medaile (Rakousko)
Vojenská záslužná medaile známá také jako Signum laudis, byla rakouské záslužné vyznamenání.
Vidět Raimund Gerba a Vojenská záslužná medaile (Rakousko)
Vojenský záslužný kříž (Rakousko)
Vojenský záslužný kříž byl rakouským válečným vyznamenáním, založeným 22. října 1849 rakouským císařem Františkem Josefem I. Udělován byl důstojníkům v jediném stupni za mimořádnou odvahu, rozhodnost a prozíravost před nepřítelem nebo v případě míru za prokázané skvělé služební úsilí.
Vidět Raimund Gerba a Vojenský záslužný kříž (Rakousko)
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Vidět Raimund Gerba a Záhřeb
1. květen
1.
Vidět Raimund Gerba a 1. květen
18. březen
18.
Vidět Raimund Gerba a 18. březen
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Raimund Gerba a 1849
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Raimund Gerba a 1918