Rychlejší přístup než prohlížeči!
29 vztahy: Berlín, Braniborsko, Cihla, Dalekohled, Dělostřelectvo, Druhá světová válka, Havola, Jíl, Kilometr, Kurfiřt, Německá demokratická republika, Německé spolkové země, Německo, Ota IV. Braniborský, Otto von Bismarck, Pískovec, Polsko, Postupim, Rendsburg, Rudá armáda, Sanssouci, Stíhací letoun, Wilhelm Keitel, Zemský okres, Zemský okres Havolsko, 12. století, 1295, 18. století, 2006.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Rathenow a Berlín · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Rathenow a Braniborsko · Vidět víc »
Cihla
Pálené cihly připravené k použití Výroba nepálených cihel Cihla je stavební prvek, lidmi vytvořený umělý „kámen“, vyrobený formováním hlíny do pravidelných útvarů (nejčastěji kvádrů s poměrem stran 4: 2: 1, existují ale i složitější moderní tvary).
Nový!!: Rathenow a Cihla · Vidět víc »
Dalekohled
alt.
Nový!!: Rathenow a Dalekohled · Vidět víc »
Dělostřelectvo
Britští dělostřelci během bitvy u Gallipoli (1915) Dělostřelectvo (zastarale artilerie, z latinského ars tollendi – umění v házení) je druh vojska zajišťující hlavní palebnou podporu na bojišti.
Nový!!: Rathenow a Dělostřelectvo · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Rathenow a Druhá světová válka · Vidět víc »
Havola
Havola je řeka v Německu, kde postupně protéká Meklenburskem-Předním Pomořanskem, Braniborskem, Postupimí, Berlínem a Sasko-Anhaltskem.
Nový!!: Rathenow a Havola · Vidět víc »
Jíl
Jíl je nezpevněná usazená hornina složená z více než 50 % jílovité složky.
Nový!!: Rathenow a Jíl · Vidět víc »
Kilometr
Kilometr (označení km) je jednotka délky v metrické soustavě, která se rovná tisíc metrů.
Nový!!: Rathenow a Kilometr · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Rathenow a Kurfiřt · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Rathenow a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Německé spolkové země
Spolková republika Německo je federativní republikou složenou ze 16 spolkových zemí (německy Bundesland, plurál Bundesländer) s vysokým stupněm autonomie.
Nový!!: Rathenow a Německé spolkové země · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Rathenow a Německo · Vidět víc »
Ota IV. Braniborský
Ota IV.
Nový!!: Rathenow a Ota IV. Braniborský · Vidět víc »
Otto von Bismarck
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.
Nový!!: Rathenow a Otto von Bismarck · Vidět víc »
Pískovec
Namibii Pískovec je zpevněná, klastická usazená hornina.
Nový!!: Rathenow a Pískovec · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Rathenow a Polsko · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Rathenow a Postupim · Vidět víc »
Rendsburg
Rendsburg je město na řece Eider a Kielském průplavu v centrální části Šlesvicko-Holštýnska v Německu.
Nový!!: Rathenow a Rendsburg · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Rathenow a Rudá armáda · Vidět víc »
Sanssouci
Zámek Sanssouci (něm. Schloss Sanssouci) je letní zámecké sídlo založené Hohenzollerny ve východní části parku Sanssouci v Postupimi (něm. Potsdam) v německé spolkové zemi Braniborsko, (něm. Brandenburg).
Nový!!: Rathenow a Sanssouci · Vidět víc »
Stíhací letoun
první světové války. druhé světové války. JAS-39 Gripen – představitel proudového stíhacího letounu 4,5 generace Stíhací letoun (lidově též stíhačka) je vojenský letoun určený primárně k ničení nepřátelských letadel, na rozdíl od bombardovacího letounu, který je určen k ničení cílů pozemních.
Nový!!: Rathenow a Stíhací letoun · Vidět víc »
Wilhelm Keitel
Generalfeldmarschall Wilhelm Bodewin Johann Gustav Keitel (22. září 1882, Helmscherode – 16. října 1946, Norimberk) byl válečný zločinec, vysoce vyznamenaný veterán první světové války, německý polní maršál za druhé světové války a náčelník Hitlerova Oberkommanda der Wehrmacht.
Nový!!: Rathenow a Wilhelm Keitel · Vidět víc »
Zemský okres
Vertikální struktura správy v Německu Zemský okres (zkráceně Lk, Lkr, Lkrs nebo Landkrs., v Severním Porýní-Vestfálsku a Šlesvicku-Holštýnsku pouze okres (Kreis, zkráceně Kr), je podle německého komunálního práva sdružení obcí a územní samosprávný celek ve třinácti spolkových zemích, vyjma městských států Berlína, Brém a Hamburku. Zemský okres spravuje vymezené území podle zákonů místní samosprávy. Kromě zemských okresů existují v Německu také Kreisangehörige Gemeinde, respektive Kreisfreie Städte, tedy obce/města nepříslušející k okresům, v češtině zpravidla označované jako městské okresy.
Nový!!: Rathenow a Zemský okres · Vidět víc »
Zemský okres Havolsko
Zemský okres Havolsko je zemský okres v německé spolkové zemi Braniborsko.
Nový!!: Rathenow a Zemský okres Havolsko · Vidět víc »
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Nový!!: Rathenow a 12. století · Vidět víc »
1295
Bez popisu.
Nový!!: Rathenow a 1295 · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Rathenow a 18. století · Vidět víc »
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Rathenow a 2006 · Vidět víc »
