Rychlejší přístup než prohlížeči!
49 vztahy: Atletika na letních olympijských hrách, Atletika na Letních olympijských hrách 1984, Atletika na Letních olympijských hrách 1988, Československo, Řím, Berlín, Hamburk, Hod diskem, Imrich Bugár, Jürgen Schult, John Powell, Letní olympijské hry 1984, Letní olympijské hry 1988, Los Angeles, Luis Delís, Mac Wilkins, Madrid, Mistrovství Evropy v atletice 1986, Mistrovství Evropy v atletice 1990, Mistrovství světa v atletice 1987, Německá demokratická republika, Neubrandenburg, Romas Ubartas, Soul, Sovětský svaz, Split, Spojené státy americké, Stanfordova univerzita, Stát, Stuttgart, Trenér, Učitel, Västerås, Západní Německo, 1. červenec, 1. březen, 11. červen, 15. červenec, 1953, 1978, 1980, 1984, 1986, 1987, 1988, 1990, 20. červen, 30. květen, 4. červen.
Atletika na letních olympijských hrách
Atletika je součástí Letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896.
Nový!!: Rolf Danneberg a Atletika na letních olympijských hrách · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 1984
Atletika na Letních olympijských hrách 1984 probíhala na stadionu Los Angeles Memorial Coliseum v Los Angeles.
Nový!!: Rolf Danneberg a Atletika na Letních olympijských hrách 1984 · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 1988
Atletika na Letních olympijských hrách v roce 1988, které se konaly v Soulu, zahrnovala 42 atletických disciplín, z toho 24 pro muže a 18 pro ženy.
Nový!!: Rolf Danneberg a Atletika na Letních olympijských hrách 1988 · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Rolf Danneberg a Československo · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Rolf Danneberg a Řím · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Rolf Danneberg a Berlín · Vidět víc »
Hamburk
Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.
Nový!!: Rolf Danneberg a Hamburk · Vidět víc »
Hod diskem
Kopie antické sochy Diskobola z kodaňské botanické zahrady Hod diskem je sportovní atletická disciplína, ve které je cílem sportovce odhodit malý těžký disk do co největší vzdálenosti.
Nový!!: Rolf Danneberg a Hod diskem · Vidět víc »
Imrich Bugár
Imrich Bugár (* 14. dubna 1955, v obci Ohrady poblíž města Dunajská Streda, nynější Slovenská republika) je bývalý československý atlet maďarské národnosti (maďarská varianta jeho jména je Bugár Imre), diskař, stříbrný z olympiády 1980 v Moskvě.
Nový!!: Rolf Danneberg a Imrich Bugár · Vidět víc »
Jürgen Schult
Jürgen Schult (* 11. května 1960, Amt Neuhaus, Dolní Sasko) je bývalý východoněmecký a později německý atlet, světový rekordman v hodu diskem.
Nový!!: Rolf Danneberg a Jürgen Schult · Vidět víc »
John Powell
John Powell (* 18. září 1963) je britský skladatel filmové hudby.
Nový!!: Rolf Danneberg a John Powell · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1984
XXIII.
Nový!!: Rolf Danneberg a Letní olympijské hry 1984 · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1988
XXIV.
Nový!!: Rolf Danneberg a Letní olympijské hry 1988 · Vidět víc »
Los Angeles
Los Angeles (výslovnost v americké angličtině, počeštěná výslovnost), často zkráceně též L.A., je největší město ve státě Kalifornie, po New Yorku druhé nejlidnatější město Spojených států amerických, středisko stejnojmenného okresu. Los Angeles je jedno z nejvýznamnějších světových center kultury, vědy, technologií, mezinárodního obchodu a vzdělání. Leží na západě země u jižní hranice s Mexikem, na pobřeží Tichého oceánu. Vlastní město má rozlohu 1 302 km² a má 3 980 000 obyvatel (odhad 2019), celá metropolitní oblast pak okolo 13 miliónů. Metropolitní oblast tvoří společně se „City of Los Angeles“ přes 80 dalších samostatných měst, například Long Beach, Pasadena, Burbank, Beverly Hills, Inglewood, Compton, Torrance, Santa Monica atd. V Los Angeles se nachází několik univerzit, nejstarší založená v roce 1890, divadla, knihovny, muzea, planetárium, observatoř. Je důležitým finančním centrem, centrem módy, filmového průmyslu a sídlem finančních a pojišťovacích firem. Je významnou dopravní křižovatkou, nachází se zde tři letiště, teprve od roku 1993 metro. Long Beach je společně s New Yorkem nejdůležitějším obchodním přístavem ve Spojených státech. Charakteristické jsou pro město velké autostrády.
Nový!!: Rolf Danneberg a Los Angeles · Vidět víc »
Luis Delís
Luis Mariano Delís Fournier (* 6. prosince 1957 Guantánamo) je bývalý kubánský diskař.
Nový!!: Rolf Danneberg a Luis Delís · Vidět víc »
Mac Wilkins
Mac Wilkins (* 11. listopadu 1950, Eugene, Oregon) je bývalý americký atlet, diskař.
Nový!!: Rolf Danneberg a Mac Wilkins · Vidět víc »
Madrid
Madrid (španělsky také Madrid, IPA) je hlavní a největší město Španělska.
Nový!!: Rolf Danneberg a Madrid · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 1986
Gottlieb-Daimler-Stadion v roce 2005 14.
Nový!!: Rolf Danneberg a Mistrovství Evropy v atletice 1986 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 1990
Gradski stadion u Poljudu ve Splitu 15.
Nový!!: Rolf Danneberg a Mistrovství Evropy v atletice 1990 · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice 1987
2.
Nový!!: Rolf Danneberg a Mistrovství světa v atletice 1987 · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Rolf Danneberg a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Neubrandenburg
Neubrandenburg (v překladu Nový Branibor) je město v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Nový!!: Rolf Danneberg a Neubrandenburg · Vidět víc »
Romas Ubartas
Romas Ubartas (26. května 1960 Panevėžys) je bývalý sovětský a později litevský atlet, specializující se na hod diskem, olympijský vítěz.
Nový!!: Rolf Danneberg a Romas Ubartas · Vidět víc »
Soul
Soul (korejsky: 서울특별시) je hlavní město Jižní Koreje (Korejské republiky).
Nový!!: Rolf Danneberg a Soul · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Rolf Danneberg a Sovětský svaz · Vidět víc »
Split
Split je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Rolf Danneberg a Split · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Rolf Danneberg a Spojené státy americké · Vidět víc »
Stanfordova univerzita
Prostor před kostelem Stanfordova univerzita (anglicky Stanford University), plným jménem Leland Stanford Junior University, je americká soukromá univerzita ve Stanfordu nedaleko Palo Alto v Kalifornii v srdci Silicon Valley.
Nový!!: Rolf Danneberg a Stanfordova univerzita · Vidět víc »
Stát
Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu).
Nový!!: Rolf Danneberg a Stát · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Rolf Danneberg a Stuttgart · Vidět víc »
Trenér
Trenér je odborně a pedagogicky vzdělaný tělovýchovný pracovník, který vede sportovcův tréninkový proces, přípravu na sportovní vystoupení i toto vystoupení samotné a spoluzodpovídá za dosažený výsledek.
Nový!!: Rolf Danneberg a Trenér · Vidět víc »
Učitel
Učitel ve třídě Učitel neboli pedagog (někdy také označován jako kantor) je člověk, který jako profesionál vychovává a vzdělává, nejčastěji ve škole.
Nový!!: Rolf Danneberg a Učitel · Vidět víc »
Västerås
Västerås je město ve středním Švédsku, zhruba 100 km západně od Stockholmu.
Nový!!: Rolf Danneberg a Västerås · Vidět víc »
Západní Německo
Západní Německo je historické a neoficiální označení Spolkové republiky Německo v období studené války, kdy bylo součástí západního bloku, zatímco východní část Německa oddělená železnou oponou byla součástí východního bloku.
Nový!!: Rolf Danneberg a Západní Německo · Vidět víc »
1. červenec
1.
Nový!!: Rolf Danneberg a 1. červenec · Vidět víc »
1. březen
1.
Nový!!: Rolf Danneberg a 1. březen · Vidět víc »
11. červen
11.
Nový!!: Rolf Danneberg a 11. červen · Vidět víc »
15. červenec
15. červenec je 196. den roku podle gregoriánského kalendáře (197. v přestupném roce).
Nový!!: Rolf Danneberg a 15. červenec · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Rolf Danneberg a 1953 · Vidět víc »
1978
1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Rolf Danneberg a 1978 · Vidět víc »
1980
1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Rolf Danneberg a 1980 · Vidět víc »
1984
1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Rolf Danneberg a 1984 · Vidět víc »
1986
1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Rolf Danneberg a 1986 · Vidět víc »
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Rolf Danneberg a 1987 · Vidět víc »
1988
1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Rolf Danneberg a 1988 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Rolf Danneberg a 1990 · Vidět víc »
20. červen
20.
Nový!!: Rolf Danneberg a 20. červen · Vidět víc »
30. květen
30.
Nový!!: Rolf Danneberg a 30. květen · Vidět víc »
4. červen
4.
Nový!!: Rolf Danneberg a 4. červen · Vidět víc »
