Rychlejší přístup než prohlížeči!
49 vztahy: Únor 1948, Československo, Bořivoj Novák, Bohatýr, Bohuslav Ilek, Bolševismus, Bylina (pověst), Danuše Kšicová, Dějiny Ruska, Deník (regionální noviny), Filologie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, František Ladislav Čelakovský, František Palacký, Ivo Pospíšil, Ján Kollár, Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Karel Havlíček Borovský, Milan Hrala, Miroslav Mikulášek, Miroslav Zahrádka, Nacionalismus, Národní obrození, Němčina, Normalizace, Oldřich Richterek, Panslavismus, Pavel Josef Šafařík, Petr I. Veliký, Roman Mrázek (jazykovědec), Ruština, Ruská literatura, Ruské impérium, Rusko, Sametová revoluce, Slované, Slovensko, Sovětský svaz, Stanislav Žaža, Staroruština, Světla Mathauserová, Vladimír Svatoň, Zdeněk Mathauser, 12. století, 19. století, 20. století, 2000, 9. století.
Únor 1948
Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.
Nový!!: Rusistika a Únor 1948 · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Rusistika a Československo · Vidět víc »
Bořivoj Novák
Bořivoj Novák (11. července 1906 Letovice – 6. června 1973 Brno) byl český rusista, pedagog, v letech 1965–1973 profesor ruského jazyka a v letech 1970–1971 děkan FF MU v Brně.
Nový!!: Rusistika a Bořivoj Novák · Vidět víc »
Bohatýr
Viktora Vasněcova z roku 1898 Bohatýr (přesněji bogatýr, rusky богаты́рь, původem z turkicko-mongolského baγatur - udatný) je označení pro bájného či polobájného ruského středověkého hrdinného válečníka, obdobného potulným rytířům ze západoevropských legend.
Nový!!: Rusistika a Bohatýr · Vidět víc »
Bohuslav Ilek
Bohuslav Ilek (9. dubna 1902, Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem – 5. ledna 1988, Praha) byl český vysokoškolský učitel, rusista, literární vědec a překladatel z ruštiny.
Nový!!: Rusistika a Bohuslav Ilek · Vidět víc »
Bolševismus
#PŘESMĚRUJ Bolševici.
Nový!!: Rusistika a Bolševismus · Vidět víc »
Bylina (pověst)
Gorynyčem''. Bylina (mn. č. byliny, také bylyny nebo stariny) je žánr ruských epických hrdinských básní, které obvykle popisují hrdinské činy bohatýrů (například Ilja Muromec, Dobryňa Nikitič, Aljoša Popovič, Volch Vseslajevič, Mikula Seljanovič, či Svjatogor).
Nový!!: Rusistika a Bylina (pověst) · Vidět víc »
Danuše Kšicová
Danuše Kšicová (26. dubna 1932, Brno – 31. ledna 2017, tamtéž) byla česká vysokoškolská učitelka a rusistka.
Nový!!: Rusistika a Danuše Kšicová · Vidět víc »
Dějiny Ruska
Moskevského velkoknížectví Ruského carství Ruského impéria Státní znak Ruské federace Dějiny Ruska jako státu začínají ve 13.
Nový!!: Rusistika a Dějiny Ruska · Vidět víc »
Deník (regionální noviny)
Deník jsou regionální noviny, které vydává společnost Vltava Labe Media, a. s., patřící mezi největší vydavatelské domy v České republice, se základním kapitálem necelé dvě miliardy korun.
Nový!!: Rusistika a Deník (regionální noviny) · Vidět víc »
Filologie
Slovo filologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj.
Nový!!: Rusistika a Filologie · Vidět víc »
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (FF MU) je jednou z deseti fakult Masarykovy univerzity.
Nový!!: Rusistika a Filozofická fakulta Masarykovy univerzity · Vidět víc »
František Ladislav Čelakovský
''Litevské národní písně'' (1827) František Ladislav Čelakovský (7. března 1799 Strakonice – 5. srpna 1852 Praha) byl český básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym Marcián Hromotluk.
Nový!!: Rusistika a František Ladislav Čelakovský · Vidět víc »
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
Nový!!: Rusistika a František Palacký · Vidět víc »
Ivo Pospíšil
Ivo Pospíšil (* 14. května 1952 v Budišově) je český rusista, literární vědec, překladatel a vysokoškolský učitel, zaměřující se především na teorii a dějiny literatury, zejména románu.
Nový!!: Rusistika a Ivo Pospíšil · Vidět víc »
Ján Kollár
Ján Kollár, někdy také Jan Kollár (29. července 1793 Mošovce – 24. ledna 1852 Vídeň), byl básník, jazykovědec, historik a evangelický farář slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození a slovenského národního obrození, propagátor ideje slovanské vzájemnosti panslavismu.
Nový!!: Rusistika a Ján Kollár · Vidět víc »
Josef Dobrovský
Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Gyarmat – 6. ledna 1829 Staré Brno) byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky.
Nový!!: Rusistika a Josef Dobrovský · Vidět víc »
Josef Jungmann
Olšanských hřbitovech Josef Jungmann, někdy také Josef Jakub Jungmann (16. července 1773 Hudlice nedaleko Berouna – 14. listopadu 1847 Praha farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském), byl český básník a lingvista a vedoucí osobnost českého národního obrození.
Nový!!: Rusistika a Josef Jungmann · Vidět víc »
Karel Havlíček Borovský
Vlastnoruční dopis Havlíčka adresovaný Fany Weidenhofferové Karel Havlíček Borovský, vlastním jménem Karel Havlíček (31. října 1821 Borová u PřibyslaviSOA Zámrsk, Matrika narozených 1821-1837 v Borové u Přibyslavi, sign.593, ukn.2039, str.2. Dostupné online – 29. července 1856 Praha), byl český novinář, spisovatel, básník a politik.
Nový!!: Rusistika a Karel Havlíček Borovský · Vidět víc »
Milan Hrala
Milan Hrala (13. května 1931 Humpolec – 13. července 2015 Česká Třebová) byl český vysokoškolský pedagog, rusista, překladatel z ruštiny a profesor ruské literatury.
Nový!!: Rusistika a Milan Hrala · Vidět víc »
Miroslav Mikulášek
Miroslav Mikulášek (* 14. března 1930, Rosice u Brna) je český vysokoškolský učitel, literární teoretik (zaměřením hermeneutik) a rusista, vyučující na Katedře slavistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity (FF OU) v Ostravě.
Nový!!: Rusistika a Miroslav Mikulášek · Vidět víc »
Miroslav Zahrádka
Miroslav Zahrádka (* 14. května 1931, Kralupy nad Vltavou) je rusista, překladatel z ruštiny a spisovatel, letitý vyučující na Katedře slavistiky Univerzity Palackého v Olomouci.
Nový!!: Rusistika a Miroslav Zahrádka · Vidět víc »
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Nový!!: Rusistika a Nacionalismus · Vidět víc »
Národní obrození
Národní obrození je období a proces formování novodobých (moderních) národů, obroda konkrétní národní (etnické) kultury probíhající převážně v 18. a 19. století.
Nový!!: Rusistika a Národní obrození · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Rusistika a Němčina · Vidět víc »
Normalizace
Gustáv Husák (vpravo) a Vasil Biľak, hlavní političtí představitelé normalizace Normalizace v československých dějinách je období od násilného potlačení pražského jara v roce 1968 armádami Varšavské smlouvy.
Nový!!: Rusistika a Normalizace · Vidět víc »
Oldřich Richterek
Oldřich Richterek (* 1. ledna 1940, Lubojaty, okres Nový Jičín) je český vysokoškolský učitel a rusista, zaměřující se odborně na dějiny ruské literatury, dále pak umělecký překlad, či mezikulturní vztahy, přednášející na Katedře ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové (PdF UHK).
Nový!!: Rusistika a Oldřich Richterek · Vidět víc »
Panslavismus
Země obývané Slovany. Západní, východní a jižní Slované jsou odlišnými barvami. Panslavismus (všeslovanství či všeslovanské hnutí) je jedna z forem pan-nacionalismu.
Nový!!: Rusistika a Panslavismus · Vidět víc »
Pavel Josef Šafařík
Podpis Šafaříka na vlastnoručním dopisu Pavel Josef Šafařík (též Šafárik – původní příjmení, Šaffařík; zřídka Josef Jarmil,; 13. května 1795, Kobeliarovo – 26. června 1861, Praha) byl slovenský česky píšící spisovatel, slavista, literární historik, etnograf a jazykovědec.
Nový!!: Rusistika a Pavel Josef Šafařík · Vidět víc »
Petr I. Veliký
Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.
Nový!!: Rusistika a Petr I. Veliký · Vidět víc »
Roman Mrázek (jazykovědec)
Roman Mrázek (21. listopadu 1921, Letovice – 17. listopadu 1989) byl český vysokoškolský učitel a slavista, zaměřením rusista.
Nový!!: Rusistika a Roman Mrázek (jazykovědec) · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Rusistika a Ruština · Vidět víc »
Ruská literatura
Ruská literatura je označení pro veškerou literaturu psanou v ruském jazyce obyvateli Ruska nebo ruskými emigranty.
Nový!!: Rusistika a Ruská literatura · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Rusistika a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Rusistika a Rusko · Vidět víc »
Sametová revoluce
Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní.
Nový!!: Rusistika a Sametová revoluce · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Rusistika a Slované · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Rusistika a Slovensko · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Rusistika a Sovětský svaz · Vidět víc »
Stanislav Žaža
Stanislav Žaža (14. dubna 1929, Brno – 5. srpna 2018, Brno) byl český vysokoškolský učitel a jazykovědec, zaměřením rusista, vyučující na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Nový!!: Rusistika a Stanislav Žaža · Vidět víc »
Staroruština
Staroruština či stará ruština byl jazyk, který používali v 6.–14.
Nový!!: Rusistika a Staroruština · Vidět víc »
Světla Mathauserová
Světla Mathauserová (popřípadě Světlana Mathauserová; 7. března 1924 Antalovce u Užhorodu – 21. února 2006 Praha) byla překladatelka, vysokoškolská učitelka, literární historička a rusistka.
Nový!!: Rusistika a Světla Mathauserová · Vidět víc »
Vladimír Svatoň
Vladimír Svatoň (19. července 1931, Praha – 26. prosince 2018), byl český rusista a komparatista, profesor ruské a srovnávací literatury na FF UK v Praze.
Nový!!: Rusistika a Vladimír Svatoň · Vidět víc »
Zdeněk Mathauser
Zdeněk Mathauser (3. června 1920 Rudolfov, okr. České Budějovice – 27. května 2007 Praha) byl český vysokoškolský učitel, rusista, dále pak estetik a literární vědec.
Nový!!: Rusistika a Zdeněk Mathauser · Vidět víc »
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Nový!!: Rusistika a 12. století · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Rusistika a 19. století · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Rusistika a 20. století · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Rusistika a 2000 · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Rusistika a 9. století · Vidět víc »
