Rychlejší přístup než prohlížeči!
103 vztahy: Alexandr Andrejevič Archangelskij, Alexandr Večtomov, Anastazie Kopřivová, Arkadij Timofejevič Averčenko, Český statistický úřad, Česko, Česko-ruské vztahy, Československo, Baďma Ulanov, Bolševici, Bratislava, Brno, Charta 77, Chrám svaté kněžny Olgy (Františkovy Lázně), Chrám svatého Petra a Pavla (Karlovy Vary), Chrám svatého Vladimíra (Mariánské Lázně), Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov), Dmitrij Jaškin, Druhá světová válka, Elizaveta Ukolova, Františkovy Lázně, Grigorij Musatov, Gulag, Gustav Wiedermann, Habsburská monarchie, Igor Ardašev, Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Ivan Ivanovič Lapšin, Ivan Večtomov, Ivo Vasiljev, Jaroslav Svatoš (diplomat), Jelizaveta Nikolská, Jevgenij Nikolajevič Čirikov, Karlovy Vary, Konstantin Čcheidze, Leon Jakimič, Leontij Vasiljevič Kopeckij, Lilian Malkina, Maniak, Mariánské Lázně, Michal Bystrov, Milovice, Mistrovství světa v ledním hokeji 2018, Naděžda Kramářová, Natalia Grigorjevna Jašvili, Nikodim Pavlovič Kondakov, Nikolaj Alexandrovič Chodorovič, Nikolaj Ivanovič Andrusov, Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev, Obyvatelstvo Česka, ..., Okres Karlovy Vary, Olšanské hřbitovy, Pavel Ivanovič Novgorodcev, Příbram, Pjotr Dmitrijevič Dolgorukov, Pjotr Nikolajevič Savickij, Plzeň, Poděbrady, Praha, Pravoslaví, Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, Pravoslavný hřbitov (Olšany), První republika, První světová válka, Ruština, Rus (historické území), Ruská šlechta, Ruská emigrace v Československu, Ruská národní univerzita v Praze, Ruská občanská válka, Ruská pomocná akce, Ruská pravoslavná církev v zahraničí, Ruské impérium, Rusko, Rusové, Sergej Alexandrovič Trailin, Sergej Machonin, Sergej Vojcechovský, Sergij Koroljov, Směrš, Sovětský svaz, Střední skupina vojsk, Vadim Petrov, Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko, Vasilij Ivanovič Zacharka, Velká hospodářská krize, Vladimír Bystrov, Vladimír Hejmovský, Západočeský kraj, 1. březen, 1921, 1926, 1968, 2001, 2003, 2004, 2008, 2009, 2010, 2011, 31. květen, 31. leden, 31. prosinec. Rozbalte index (53 více) »
Alexandr Andrejevič Archangelskij
Alexandr Andrejevič Archangelskij (ves Staroje Tězikovo v Narovčatském ujezdu Penzenské gubernie — 16. listopadu 1924, v Praze) byl ruský sborový dirigent, sbormistr a hudební skladatel.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Alexandr Andrejevič Archangelskij · Vidět víc »
Alexandr Večtomov
Alexandr Večtomov, známější spíše jako Saša Večtomov (12. prosince 1930 Praha – 29. prosince 1989 tamtéž), byl český violoncellista a hudební pedagog, syn violoncellisty ruského původu, Ivana Večtomova.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Alexandr Večtomov · Vidět víc »
Anastazie Kopřivová
Anastazie Kopřivová (rusky Анастасия Копршивова), rozená Anastasia Vasiljevna Vukolova (14. května 1936 Praha) je česká pedagožka ruského původu, historička, překladatelka a publicistka dějin ruské emigrace v Československu.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Anastazie Kopřivová · Vidět víc »
Arkadij Timofejevič Averčenko
A. T. Averčenko Arkadij Timofejevič Averčenko (rusky Аркадий Тимофеевич Аверченко, 27. března greg. / 15. března jul. 1881, Sevastopol – 12. března 1925, Praha) byl ruský spisovatel, humorista, satirik, dramatik a divadelní kritik.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Arkadij Timofejevič Averčenko · Vidět víc »
Český statistický úřad
Český statistický úřad (ČSÚ) je ústřední orgán státní správy České republiky.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Český statistický úřad · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Česko · Vidět víc »
Česko-ruské vztahy
Česko-ruské vztahy lze chápat jednak jako bilaterální vztahy mezi Českem a Ruskem, za druhé také jako vztahy mezi českým a ruským národem.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Česko-ruské vztahy · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Československo · Vidět víc »
Baďma Ulanov
Baďma Naranovič Ulanov (31. března 1880 - 23. dubna 1969) byl ruský právník kalmycké národnosti, po bolševické revoluci emigrant v Československu a ve Spojených států.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Baďma Ulanov · Vidět víc »
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Bolševici · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Bratislava · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Brno · Vidět víc »
Charta 77
Praze 6 na místě, kde 6. ledna 1977 Státní bezpečnost dostihla a zatkla Václava Havla, Pavla Landovského a Ludvíka Vaculíka. Charta 77 byla neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala „politickou i státní moc“ za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Charta 77 · Vidět víc »
Chrám svaté kněžny Olgy (Františkovy Lázně)
Chrám svaté kněžny Olgy (Це́рковь Свято́й равноапо́стольной княги́ни О́льги) je pravoslavný kostel ve Františkových Lázních zasvěcený svaté kněžně Olze Kyjevské.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Chrám svaté kněžny Olgy (Františkovy Lázně) · Vidět víc »
Chrám svatého Petra a Pavla (Karlovy Vary)
Pravoslavný chrám svatých apoštolů Petra a Pavla (Це́рковь Святы́хпервоверхо́вныхапо́столов Петра́ и Па́вла, či jen Петропавловская церковь в КарловыхВарах), je chrám Ruské pravoslavné církve v Karlových Varech.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Chrám svatého Petra a Pavla (Karlovy Vary) · Vidět víc »
Chrám svatého Vladimíra (Mariánské Lázně)
Chrám svatého Vladimíra v Mariánských Lázních je jedním z pravoslavných chrámů lázeňského trojúhelníku – Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Chrám svatého Vladimíra (Mariánské Lázně) · Vidět víc »
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov)
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, zvaný též pravoslavný, ruský kostel, či Uspenskij chrám apod., je pravoslavný kostel, nachází se v pravoslavné části Olšanských hřbitovů v Praze 3-Žižkově.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov) · Vidět víc »
Dmitrij Jaškin
Dmitrij Alexejevič Jaškin (* 23. března 1993 Omsk) je český hokejový útočník ruského původu, hrající v KHL za tým Ak Bars Kazaň.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Dmitrij Jaškin · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Druhá světová válka · Vidět víc »
Elizaveta Ukolova
Elizaveta Ukolova (* 12. března 1998 Kirov, Rusko) je česká krasobruslařka ruského původu.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Elizaveta Ukolova · Vidět víc »
Františkovy Lázně
Františkovy Lázně jsou město v okrese Cheb v Karlovarském kraji, 5 km severně od Chebu.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Františkovy Lázně · Vidět víc »
Grigorij Musatov
Grigorij Alexejevič Musatov (29. ledna 1889 Buzuluk – 8. listopadu 1941 Praha) byl československý malíř ruského původu.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Grigorij Musatov · Vidět víc »
Gulag
Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace Memorial Gulag (rusky:, ГУЛаг, Главное управление исправительно-трудовыхлагерей, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) byl jedním z oddělení lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD, ministerstva vnitra) Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Gulag · Vidět víc »
Gustav Wiedermann
Gustav Wiedermann (24. srpna 1850 Františkovy Lázně – 11. února 1914 Františkovy Lázně) byl architekt, syn architekta Karla Wiedermanna.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Gustav Wiedermann · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Igor Ardašev
Igor Ardašev (* 2. srpna 1967 v Brně) je český virtuóz ve hře na klavír.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Igor Ardašev · Vidět víc »
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa · Vidět víc »
Ivan Ivanovič Lapšin
Ivan Ivanovič Lapšin, Ива́н Ива́нович Лапши́н (11. října 1870 v Moskvě — 17. listopadu 1952 v Praze) byl ruský spisovatel a filosof.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Ivan Ivanovič Lapšin · Vidět víc »
Ivan Večtomov
Ivan Večtomov (celým jménem Ivan Nikolajevič Večtomov, Иван Николаевич Вечтомов, 22. ledna 1902, Jekatěrinburg — 25. dubna 1981, Praha) byl český hudební skladatel a violoncellista ruského původu.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Ivan Večtomov · Vidět víc »
Ivo Vasiljev
Ivo Vasiljev (29. května 1935, Praha — 23. října 2016, České Budějovice) byl český koreanista a vietnamista, bývalý vedoucí oboru vietnamistika na Filosofické fakultě UK, pedagog a polyglot.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Ivo Vasiljev · Vidět víc »
Jaroslav Svatoš (diplomat)
Jaroslav Svatoš (15. května 1871 Luže – 22. července 1932 Praha-Dejvice) byl český pedagog, ředitel škol a diplomat dlouhodobě žijící a působící v Gruzii.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Jaroslav Svatoš (diplomat) · Vidět víc »
Jelizaveta Nikolská
Jelizaveta Nikolská, vlastním jménem de Boulkinová (24. října 1904, Vladivostok, Rusko – 16. srpna 1955, Caracas, Venezuela),Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 337 byla původem ruská tanečnice – baletka, primabalerína Národního divadla v Praze, choreografka a baletní pedagožka.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Jelizaveta Nikolská · Vidět víc »
Jevgenij Nikolajevič Čirikov
Jevgenij Nikolajevič Čirikov (rusky Евгений Николаевич Чириков, 5. srpna 1864 Kazaň – 18. ledna 1932 Praha) byl ruský prozaik, dramatik a publicista.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Jevgenij Nikolajevič Čirikov · Vidět víc »
Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou krajské a statutární město v okrese Karlovy Vary v západních Čechách, v Karlovarském kraji, 110 km západně od Prahy na soutoku Ohře a Teplé.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Karlovy Vary · Vidět víc »
Konstantin Čcheidze
Konstantin Alexandrovič Čcheidze (gruzínsky კონსტანტინე ჩხეიძე, rusky Константин Александрович Чхеидзе, 19. září 1897, Mozdok – 28. července 1974, Praha) byl česko-gruzínsko-ruský spisovatel, filozof a bílý emigrant.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Konstantin Čcheidze · Vidět víc »
Leon Jakimič
Leon Jakimič (* 23. února 1975 Liberec) je český podnikatel, zakladatel nadnárodní společnosti Lasvit, jež se věnuje výrobě a instalaci designových svítidel, skleněných architektonických prvků a uměleckých předmětů ze skla.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Leon Jakimič · Vidět víc »
Leontij Vasiljevič Kopeckij
Leontij Vasiljevič Kopeckij (rusky Леонтий Васильевич Копецкий, 22. srpna 1894 – 4. dubna 1976, Praha) byl rusko-český lexikograf.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Leontij Vasiljevič Kopeckij · Vidět víc »
Lilian Malkina
Lilian Solomonovna Malkina (* 14. července 1938 Tallinn) je česká herečka původem z estonské židovské rodiny.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Lilian Malkina · Vidět víc »
Maniak
Maniak, vlastním jménem Jiří Veselý, je brněnský rapper ruského původu – narodil se v Brně ruské matce a českému otci.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Maniak · Vidět víc »
Mariánské Lázně
Mariánské Lázně jsou město v okrese Cheb v Karlovarském kraji, 27 km jihovýchodně od Chebu.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Mariánské Lázně · Vidět víc »
Michal Bystrov
Michal Bystrov (* 30. listopadu 1979, Praha) je český novinář, spisovatel, překladatel, písničkář a básník.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Michal Bystrov · Vidět víc »
Milovice
Milovice (německy Milowitz) jsou město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, zhruba 4 km severovýchodně od Lysé nad Labem, 12 km severozápadně od Nymburka.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Milovice · Vidět víc »
Mistrovství světa v ledním hokeji 2018
82.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Mistrovství světa v ledním hokeji 2018 · Vidět víc »
Naděžda Kramářová
Naděžda Nikolajevna Kramářová, v prvním manželství Abrikosovová, rozená Chludovová (30. září 1862 Moskva – 3. prosince 1936 Praha), manželka československého premiéra Karla Kramáře.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Naděžda Kramářová · Vidět víc »
Natalia Grigorjevna Jašvili
Kněžna Natalia Grigorjevna Jašvili(ová) (Наталья Григорьевна Яшвиль, roz. Philipson / Филипсон, 28. prosince 1861, v Petrohradě – 12. června 1939 v Praze) byla ruská šlechtična provdaná do gruzínského knížecího rodu Jašviliů, malířka ikon, veřejná činitelka, mecenáška umění a vědy.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Natalia Grigorjevna Jašvili · Vidět víc »
Nikodim Pavlovič Kondakov
N. P. Kondakov Nikodim Pavlovič Kondakov, rusky Никоди́м Па́влович Кондако́в (13. listopadu 1844 Chalaň, Kurská gubernie – 17. února 1925 Praha) byl ruský historik umění, jeden ze zakladatelů byzantologie a ikonografické metody v dějinách umění, profesor Oděské a Petrohradské univerzity a Univerzity Karlovy v Praze.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Nikodim Pavlovič Kondakov · Vidět víc »
Nikolaj Alexandrovič Chodorovič
Nikolaj Alexandrovič Chodorovič (někdy uváděn též jako Nikolaj Aleksandrovič Chodorovič) (15. prosince 1857, Kyjev – 21. července 1936, Praha) byl ruský generál, který byl jedním z těch, kdo se zasadil o vznik České družiny - předchůdkyně ruských československých legií.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Nikolaj Alexandrovič Chodorovič · Vidět víc »
Nikolaj Ivanovič Andrusov
Nikolaj Ivanovič Andrusov (Николай Иванович Андрусов, Микола Іванович Андрусов; 19. prosince 1861, Oděsa – 27. dubna 1924, Praha) byl ukrajinský geolog, stratigraf a paleontolog, člen Ruské akademie věd.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Nikolaj Ivanovič Andrusov · Vidět víc »
Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev
Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev (1869, Moskevská gubernie – 20. dubna 1938, Praha) byl ruský důstojník, inženýr a veřejný činitel, majitel Ipaťjevova domu, ve kterém byl s celou rodinou zavražděn car Mikuláš II.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev · Vidět víc »
Obyvatelstvo Česka
Obyvatelstvo Česka zahrnuje všechny lidi, kteří mají bydliště na území České republiky.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Obyvatelstvo Česka · Vidět víc »
Okres Karlovy Vary
Přehled obecních znaků okresu Karlovy Vary Okres Karlovy Vary je okres v Karlovarském kraji.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Okres Karlovy Vary · Vidět víc »
Olšanské hřbitovy
Olšanské hřbitovy Olšanské hřbitovy Olšanské hřbitovy jsou největší pražské pohřebiště s rozlohou 50,17 hektarů.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Olšanské hřbitovy · Vidět víc »
Pavel Ivanovič Novgorodcev
Pavel Ivanovič Novgrorodcev (Па́вел Ива́нович Новгоро́дцев, v Bachmutu, Ruské impérium (dnešní Ukrajina) – 23. dubna 1924 v Praze, Československo) byl ruský právník-advokát, filosof, veřejný a politický činitel, historik (autor knih o historii filosofie práva).
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Pavel Ivanovič Novgorodcev · Vidět víc »
Příbram
Příbram (v období protektorátu; vedle obvyklého genitivu Příbrami je v názvech okolních obcí užíván i starší tvar Příbramě) je město v okrese Příbram ve Středočeském kraji, 54 km jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Příbram · Vidět víc »
Pjotr Dmitrijevič Dolgorukov
Kníže Pjotr Dmitrijevič Dolgorukov, (Пётр Дмитриевич Долгоруков) (9. května 1866 Carskoje Selo – 10. listopadu 1951 Vladimir) byl ruský liberální politik a čelný představitel meziválečné ruské emigrace v Československu.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Pjotr Dmitrijevič Dolgorukov · Vidět víc »
Pjotr Nikolajevič Savickij
Pjotr Nikolajevič Savickij (či počeštěně Petr Nikolajevič Savický, Пётр Николаевич Савицкий, někdy pod pseudonymem P. Vostokov, 3. února 1895 v Černihově (dnešní Ukrajina) – 13. dubna 1968 v Praze) byl ruský ekonom, sociolog a geograf.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Pjotr Nikolajevič Savickij · Vidět víc »
Plzeň
Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Plzeň · Vidět víc »
Poděbrady
Poděbrady jsou lázeňské město ve Středočeském kraji v okrese Nymburk.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Poděbrady · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Praha · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Pravoslaví · Vidět víc »
Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku (Pravoslávna cirkev v českých krajinách a na Slovensku) je místní autokefální (samostatná a nezávislá) pravoslavná církev složená z Pravoslavné církve v českých zemích (podle sčítání lidu 2011 měla 20 533 věřících, podle sčítání z roku 2021 již 40 681) a Pravoslavné církve na Slovensku (podle sčítání lidu 2011 49 133 věřících).
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku · Vidět víc »
Pravoslavný hřbitov (Olšany)
Pravoslavná část Olšanských hřbitovů je pohřebiště určené pro zesnulé osoby pravoslavného vyznání v Praze.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Pravoslavný hřbitov (Olšany) · Vidět víc »
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a První republika · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a První světová válka · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Ruština · Vidět víc »
Rus (historické území)
Jaroslava I. Moudrého v roce 1054 Rus (starorusky Рꙋсь, Rous’ nebo Рꙋсьскаꙗ землꙗ, Rous’kaja zemlja; rusky, ukrajinsky, bělorusky Русь, Rus’;, Rhós nebo později Ῥωσσία, Rhóssía) je historické označení pro etnokulturní prostor ve východní Evropě obývaný východními Slovany.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Rus (historické území) · Vidět víc »
Ruská šlechta
Kateřiny II. Ruské státní dumy dne 7. května 1901 při příležitosti 100. výročí jejího založení. (Olej na plátně, Ilja Repin, 1903) Franze Xavera Winterhaltera, 1843 Ruská šlechta je souhrnné označení aristokratických rodů v Rusku, které se utvářely od počátku 14. století a spoluvládly v Ruském impériu až do únorové revoluce v roce 1917.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Ruská šlechta · Vidět víc »
Ruská emigrace v Československu
Isaakij. Olšanských hřbitovů v Praze. Ruská emigrace v Československu je souhrnné označení osob z tzv.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Ruská emigrace v Československu · Vidět víc »
Ruská národní univerzita v Praze
Ruská národní univerzita, nebo též Ruská lidová univerzita (rusky Русский народный университет, zkr. RNU, někdy také Русский Свободный университет – Ruská svobodná univerzita) je někdejší vzdělávací instituce v Praze.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Ruská národní univerzita v Praze · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Ruská pomocná akce
Odznak „ruské akce“ pro členy ruské bílé emigrace žijící v Československu. Odznak měl několik podob, které se vyráběly v letech 1921–1938 Ruská pomocná akce, či Akce ruské pomoci apod.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Ruská pomocná akce · Vidět víc »
Ruská pravoslavná církev v zahraničí
Ruská pravoslavná církev v zahraničí (RPCvZ) resp.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Ruská pravoslavná církev v zahraničí · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Rusko · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Rusové · Vidět víc »
Sergej Alexandrovič Trailin
S.A.Trailin s manželkou Klaudií a vnoučaty Vladimírem a Jindřichem v roce 1943 Sergej Alexandrovič Trailin (Сергей Александрович Траилин, * 16. září 1872 v kozácké stanici Věrchně-Kurmojarskaja Oblasti Vojska donského, Ruské impérium – 2. prosince 1951 v Praze, Československo) byl ruský bělogvardějský generálporučík jezdectva a hudební skladatel.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Sergej Alexandrovič Trailin · Vidět víc »
Sergej Machonin
Sergej Machonin (29. prosince 1918, Moskva – 24. listopadu 1995, Praha) byl divadelní a literární kritik, divadelní teoretik, dramaturg, scenárista, kulturní redaktor a publicista, překladatel z ruštiny, slovenštiny, srbochorvatštiny, bulharštiny, němčiny a francouzštiny, bratr architekta Vladimíra Machonina a sociologa Pavla Machonina, otec herečky Lenky Machoninové, manžel překladatelky Drahoslavy Janderové.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Sergej Machonin · Vidět víc »
Sergej Vojcechovský
Sergej Nikolajevič Vojcechovský (28. října 1883 Vitebsk – 7. dubna 1951 Ozerlag) byl československý legionář a generál ruského původu.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Sergej Vojcechovský · Vidět víc »
Sergij Koroljov
Arcibiskup Sergij, Архиепископ Сергий, občanským jménem Аркадий Дмитриевич Королёв / Arkadij Dmitrijevič Koroljov (18. (30.) ledna 1881 Moskva – 18. prosince 1952 Kazaň) byl biskup Ruské pravoslavné církve v Praze (1931–1946) a arcibiskup kazaňský a čistopolský.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Sergij Koroljov · Vidět víc »
Směrš
Průkazka organizace (1943) Směrš (též Smerš,, akronym od СМЕРть Шпионам – SMĚRť Špionam) byly zvláštní jednotky sovětské vojenské kontrarozvědky.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Směrš · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Sovětský svaz · Vidět víc »
Střední skupina vojsk
Libavá, zima 1985 Střední skupina vojsk (rusky Центральная группа войск, zkratka ЦГВ) bylo vojenské uskupení Sovětské armády, umístěné v letech 1945–1955 v Rakousku a Maďarsku.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Střední skupina vojsk · Vidět víc »
Vadim Petrov
Vadim Petrov (24. května 1932 Praha – 7. prosince 2020) byl český hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Vadim Petrov · Vidět víc »
Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko
''Svaté hory'', titulní list z roku 1886 Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko toku 1912 Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko (rusky Василий Иванович Немирович-Данченко, 5. ledna 1845, Tbilisi – 18. září 1936, Praha) byl ruský spisovatel a žurnalista.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko · Vidět víc »
Vasilij Ivanovič Zacharka
Vasil Ivanovič Zacharko, Василь Ива́нович Заха́рко, v současné běloruštině jako Vasiľ Ivanavič Zacharka (Васіль Іванавіч Захарка; 1. dubna 1877, ves Dobroselce, Grodenská gubernie, Ruského impéria — 14. března 1943, v Praze, Protektorát Čechy a Morava) byl běloruský pedagog a politický činitel.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Vasilij Ivanovič Zacharka · Vidět víc »
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Velká hospodářská krize · Vidět víc »
Vladimír Bystrov
Vladimír Bystrov st. (7. srpna 1935, Praha – 1. června 2010, tamtéž) byl český publicista, filmový kritik, nakladatel, tlumočník a překladatel z ruštiny.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Vladimír Bystrov · Vidět víc »
Vladimír Hejmovský
Vladimír „Voloďa“ Hejmovský (Владимир Александрович Геймовский, 30. října 1892 Šiauliai – 10. září 1952 Praha) byl český armádní důstojník a dostihový jezdec, vítěz Velké Pardubické v roce 1951.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Vladimír Hejmovský · Vidět víc »
Západočeský kraj
Západočeský kraj byl vytvořen 11.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a Západočeský kraj · Vidět víc »
1. březen
1.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 1. březen · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 1921 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 1926 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 1968 · Vidět víc »
2001
Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 2001 · Vidět víc »
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 2003 · Vidět víc »
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 2004 · Vidět víc »
2008
Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 2008 · Vidět víc »
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 2009 · Vidět víc »
2010
Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 2010 · Vidět víc »
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 2011 · Vidět víc »
31. květen
31.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 31. květen · Vidět víc »
31. leden
31.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 31. leden · Vidět víc »
31. prosinec
31.
Nový!!: Ruská menšina v Česku a 31. prosinec · Vidět víc »
