44 vztahy: Academia, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandr Solženicyn, Alexej Chomjakov, Austroslavismus, Bělorusové, Car, Církevní slovanština, Dějiny Ruska, Edvard Beneš, Evropa, Filosofie, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Friedrich Schelling, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Individualismus, Ivan Vasiljevič Kirejevskij, Ján Kollár, Johann Gottfried Herder, Konstantin Sergejevič Aksakov, Lev Nikolajevič Tolstoj, Martin C. Putna, Michail Petrovič Pogodin, Mikuláš I. Pavlovič, Náboženství, Národní obrození, Obščina, Osvícenství, Panslavismus, Petr Čaadajev, Petr I. Veliký, Polsko, Pravoslaví, Racionalismus, Rusko, Rusofilství, Slávy dcera, Svetozar Marković, Tomáš Garrigue Masaryk, Ukrajinci, Václav Černý, Západnictví, 1840, 1886.
Academia
Academia je české nakladatelství a knihkupectví, které v roce 1953 zřídila Československá akademie věd (ČSAV).
Nový!!: Slavjanofilství a Academia · Vidět víc »
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Nový!!: Slavjanofilství a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »
Alexandr Solženicyn
Alexandr Solženicyn v roce 1994, po návratu z dvacetiletého vyhnanství Prezident Putin při setkání se Solženicynem Alexandr Isajevič Solženicyn (rusky Алекса́ндр Иса́евич Солжени́цын, 11. prosince 1918 Kislovodsk – 3. srpna 2008 Moskva) byl ruský spisovatel, disident, publicista a politický činitel.
Nový!!: Slavjanofilství a Alexandr Solženicyn · Vidět víc »
Alexej Chomjakov
Alexej Stěpanovič Chomjakov (–) byl ruský filozof, spisovatel, básník a malíř, jeden ze zakladatelů ruského filosofického směru slavjanofilství.
Nový!!: Slavjanofilství a Alexej Chomjakov · Vidět víc »
Austroslavismus
Národy Rakouska-Uherska (William R. Shepherd, 1911) Austroslavismus byl politický koncept a program, který měl řešit problémy Slovanů v Rakouském císařství a později v Rakousku-Uhersku.
Nový!!: Slavjanofilství a Austroslavismus · Vidět víc »
Bělorusové
Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.
Nový!!: Slavjanofilství a Bělorusové · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Slavjanofilství a Car · Vidět víc »
Církevní slovanština
Církevní slovanština je liturgický a literární jazyk používaný slovanskými pravoslavnými a řeckokatolickými církvemi; zapisuje se cyrilicí.
Nový!!: Slavjanofilství a Církevní slovanština · Vidět víc »
Dějiny Ruska
Moskevského velkoknížectví Ruského carství Ruského impéria Státní znak Ruské federace Dějiny Ruska jako státu začínají ve 13.
Nový!!: Slavjanofilství a Dějiny Ruska · Vidět víc »
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Nový!!: Slavjanofilství a Edvard Beneš · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Slavjanofilství a Evropa · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Slavjanofilství a Filosofie · Vidět víc »
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Moskva – Petrohrad) byl ruský spisovatel a filozof, jeden z nejvýznamnějších světových spisovatelů, vrcholný představitel ruského realismu a současně předchůdce moderní psychologické prózy.
Nový!!: Slavjanofilství a Fjodor Michajlovič Dostojevskij · Vidět víc »
Friedrich Schelling
Socha F. W. J. Schellinga v Mnichově ('Der grosse Philosoph') Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling (27. ledna 1775 Leonberg, Švábsko – 20. srpna 1854 Ragaz) byl německý filozof, představitel idealismu.
Nový!!: Slavjanofilství a Friedrich Schelling · Vidět víc »
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) byl filosof, představitel německého idealismu.
Nový!!: Slavjanofilství a Georg Wilhelm Friedrich Hegel · Vidět víc »
Individualismus
Individualismus (z lat. in-dividuus, nedělitelný, a individuum, jednotlivec) je morální, politický nebo společenský názor a postoj, který na první místo klade jedince, jeho nezávislost a soběstačnost.
Nový!!: Slavjanofilství a Individualismus · Vidět víc »
Ivan Vasiljevič Kirejevskij
Ivan Vasiljevič Kirejevskij (Ива́н Васи́льевич Кире́евский;, Moskva –, Petrohrad) byl ruský spisovatel a publicista, spolu s Alexejem Chomjakovem zakladatel a hlavní teoretik slavjanofilství.
Nový!!: Slavjanofilství a Ivan Vasiljevič Kirejevskij · Vidět víc »
Ján Kollár
Ján Kollár, někdy také Jan Kollár (29. července 1793 Mošovce – 24. ledna 1852 Vídeň), byl básník, jazykovědec, historik a evangelický farář slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození a slovenského národního obrození, propagátor ideje slovanské vzájemnosti panslavismu.
Nový!!: Slavjanofilství a Ján Kollár · Vidět víc »
Johann Gottfried Herder
Johann Gottfried von Herder (25. srpna 1744 Mohrungen, Východní Prusko – 18. prosince 1803 Výmar) byl německý spisovatel, filosof, průkopník preromantické estetiky v Německu a protestantský kazatel.
Nový!!: Slavjanofilství a Johann Gottfried Herder · Vidět víc »
Konstantin Sergejevič Aksakov
Konstantin Sergejevič Aksakov (Novo-Aksakov, Orenburská gubernie -, ostrov Zakynthos) byl ruský literární kritik a spisovatel a spolu se svým mladším bratrem Ivanem Sergejevičem Aksakovem jeden z prvních slavjanofilů.
Nový!!: Slavjanofilství a Konstantin Sergejevič Aksakov · Vidět víc »
Lev Nikolajevič Tolstoj
Lev Nikolajevič Tolstoj (Jasná Poljana – Astapovo) byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu.
Nový!!: Slavjanofilství a Lev Nikolajevič Tolstoj · Vidět víc »
Martin C. Putna
Martin C. Putna (* 30. května 1968, Písek) je český literární historik a kritik, překladatel, zpěvák, moderátor a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Nový!!: Slavjanofilství a Martin C. Putna · Vidět víc »
Michail Petrovič Pogodin
Michail Petrovič Pogodin (rusky Михаил Петрович Погодин;, Moskva –, Moskva) byl ruský historik, filosof, spisovatel a profesor Moskevské univerzity.
Nový!!: Slavjanofilství a Michail Petrovič Pogodin · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Slavjanofilství a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Náboženství
Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.
Nový!!: Slavjanofilství a Náboženství · Vidět víc »
Národní obrození
Národní obrození je období a proces formování novodobých (moderních) národů, obroda konkrétní národní (etnické) kultury probíhající převážně v 18. a 19. století.
Nový!!: Slavjanofilství a Národní obrození · Vidět víc »
Obščina
Obščina (rusky община, anglicky commune) byla tradiční společenská organizační forma typická pro předfeudální (rodové) a feudální (středověké) společnosti především ve východní Evropě, ale i mimo ni.
Nový!!: Slavjanofilství a Obščina · Vidět víc »
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Nový!!: Slavjanofilství a Osvícenství · Vidět víc »
Panslavismus
Země obývané Slovany. Západní, východní a jižní Slované jsou odlišnými barvami. Panslavismus (všeslovanství či všeslovanské hnutí) je jedna z forem pan-nacionalismu.
Nový!!: Slavjanofilství a Panslavismus · Vidět víc »
Petr Čaadajev
Čaadajevův hrob v Moskvě Petr Jakovlevič Čaadajev (Moskva –, tamtéž) byl ruský křesťanský filosof a politický myslitel, ostrý kritik ruské společnosti a autor Filosofických listů.
Nový!!: Slavjanofilství a Petr Čaadajev · Vidět víc »
Petr I. Veliký
Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.
Nový!!: Slavjanofilství a Petr I. Veliký · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Slavjanofilství a Polsko · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Slavjanofilství a Pravoslaví · Vidět víc »
Racionalismus
Vila v racionalistickém stylu Racionalismus (z lat. rationalis, rozumový) znamená ve filosofii směr, který stojí v protikladu k empirismu a učí, že jediným zdrojem spolehlivých poznatků a kritériem pravdy je rozum, abstraktní myšlení.
Nový!!: Slavjanofilství a Racionalismus · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Slavjanofilství a Rusko · Vidět víc »
Rusofilství
Rusofilství je projev obdivu a úcty k ruské kultuře a roli ruského lidu v dějinách.
Nový!!: Slavjanofilství a Rusofilství · Vidět víc »
Slávy dcera
Slávy dcera je rozsáhlá lyricko-epická básnická skladba Jána Kollára napsaná v humanistické češtině Bible kralické a rozvíjející ideu panslavismu.
Nový!!: Slavjanofilství a Slávy dcera · Vidět víc »
Svetozar Marković
Svetozar Marković (v srbské cyrilici Светозар Марковић, 1846 – 26. února 1876, Terst) byl srbský realistický spisovatel.
Nový!!: Slavjanofilství a Svetozar Marković · Vidět víc »
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Nový!!: Slavjanofilství a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Slavjanofilství a Ukrajinci · Vidět víc »
Václav Černý
Pamětní deska na domě v Zelené ulici v Praze-Bubenči Václav Černý (26. března 1905 Jizbice u Náchoda – 2. července 1987 Praha) byl český literární vědec, spisovatel, překladatel a filozof.
Nový!!: Slavjanofilství a Václav Černý · Vidět víc »
Západnictví
Západnictví vzniklo v letech 1830–1850 jako směr společenského a filosofického myšlení.
Nový!!: Slavjanofilství a Západnictví · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Slavjanofilství a 1840 · Vidět víc »
1886
1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Slavjanofilství a 1886 · Vidět víc »