Rychlejší přístup než prohlížeči!
70 vztahy: Štefan Marko Daxner, Žilina, Ľudovít Štúr, Čadca, České Budějovice, Banská Bystrica, Bedřich Bloudek, Bernard Janeček, Bitva u Világoše, Bohuslav Nosák, Bratislava, Brezno, Brezová pod Bradlom, Budatín, Bzenec, Chorvati, Daniel Rapant, Dunántúl, František Alexandr Zach, František Josef I., Gemer (župa), Horní Uhry, Jablunkov, Janko Kráľ, Ján Francisci-Rimavský, Ján Horárik, Ján Kollár, Jelšava, Jonáš Záborský, Josip Jelačić, Jozef Miloslav Hurban, Kameňany, Karol Holuby, Košice, Komárno, Kremnica, Kysucké Nové Mesto, Lajos Kossuth, Leopoldov, Levoča, Liptovský Mikuláš, Maďarská revoluce 1848–1849, Michal Miloslav Bakulíny, Michal Miloslav Hodža, Muráň (okres Revúca), Myjava, Němci, Peter Michal Bohúň, Plešivec (okres Rožňava), Poddanství, ..., Poláci, Poriadie, Praha, Prešov, Radikální demokracie, Ratková, Revoluce v roce 1848, Ružomberok, Senica, Slované, Slovenská národní rada (1848–1849), Srbové, Stará Turá, Tisovec (okres Rimavská Sobota), Vídeň, Vysoké Tatry, Záhřeb, Zvolen, 1848, 1849. Rozbalte index (20 více) »
Štefan Marko Daxner
Štefan Marko Daxner (26. prosince 1822, Tisovec, Malohont, Gemersko-malohontská župa, Uhersko – 11. dubna 1891, Tisovec, Uhersko) byl slovenský šlechtic, politik, právník, ekonom, publicista a národní buditel.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Štefan Marko Daxner · Vidět víc »
Žilina
Žilina je krajské a okresní město na Slovensku, 170 km severovýchodně od Bratislavy, na soutoku řek Váhu, Kysuce a Rajčanky v Žilinské kotlině, 28 km od hranic s Českem.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Žilina · Vidět víc »
Ľudovít Štúr
Pamětní deska věnovaná autorovi v Bratislavě Ľudovít Štúr, plným jménem Ludevít Velislav Štúr (28. října 1815 Uhrovec – 12. ledna 1856 Modra), byl nejvýznamnější představitel slovenského národního života v polovině 19. století.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Ľudovít Štúr · Vidět víc »
Čadca
Čadca (polsky Czadca, německy Tschadsa, maďarsky Csaca) je město na severu Slovenska, u hranic s Českou republikou a Polskem, přesněji v Žilinském kraji na řece Kysuci.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Čadca · Vidět víc »
České Budějovice
České Budějovice (v místním nářečí Budějce;, popřípadě) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a České Budějovice · Vidět víc »
Banská Bystrica
Banská Bystrica (česky též Báňská Bystřice či Banská Bystřice) je krajské a okresní město na Slovensku ve Slovenském rudohoří na řece Hron, 165 km severovýchodně od Bratislavy, sídlo banskobystrické diecéze a Univerzity Mateja Bela.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Banská Bystrica · Vidět víc »
Bedřich Bloudek
Bedřich Bloudek (24. března 1815 Křižanov (okres Žďár nad Sázavou) – 11. srpna 1875 Toplice Topusko, Chorvatsko) byl český důstojník, který se v roce 1848 zúčastnil Slovenského povstání.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Bedřich Bloudek · Vidět víc »
Bernard Janeček
Bernard Janeček (28. listopadu 1814 Borohrádek – 1887 pravděpodobně v USA) byl jeden z vojenských členů Slovenské národní rady ve slovenském povstání v letech 1848 až 1849, byl zástupcem vrchního velitele.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Bernard Janeček · Vidět víc »
Bitva u Világoše
#PŘESMĚRUJ Kapitulace u Világoše.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Bitva u Világoše · Vidět víc »
Bohuslav Nosák
Bohuslav Timotej Ignác Nosák, také Bohuš Nosák – Nezabudov (3. února 1818 Tisovec – 5. dubna 1877 Sabinov) byl evangelický kněz, notář, romantický básník, překladatel, publicista, redaktor, autor historických próz a cestopisů.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Bohuslav Nosák · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Bratislava · Vidět víc »
Brezno
Brezno (v letech 1927–1948 Brezno nad Hronom) je okresní město, ležící v Banskobystrickém kraji na Slovensku.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Brezno · Vidět víc »
Brezová pod Bradlom
Brezová pod Bradlom (Birkenhain, Berezó, do roku 1907 Brezova) je malé město na západním Slovensku, v Trenčínském kraji.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Brezová pod Bradlom · Vidět víc »
Budatín
Městská část Žilina-Budatín vyznačená na mapě města Obec Budatín a Budatínský zámek v pozadí Budatín je městská část slovenského města Žiliny.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Budatín · Vidět víc »
Bzenec
Bzenec je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 9 km severozápadně od Veselí nad Moravou a 12 km jihovýchodně od Kyjova.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Bzenec · Vidět víc »
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Chorvati · Vidět víc »
Daniel Rapant
Daniel Rapant (17. dubna 1897 Holíč – 17. dubna 1988 Bratislava) byl slovenský historik, archivář a vysokoškolský pedagog.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Daniel Rapant · Vidět víc »
Dunántúl
#PŘESMĚRUJ Zadunají.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Dunántúl · Vidět víc »
František Alexandr Zach
Hrob Františka Alexandra Zacha František Alexandr Zach (1. května 1807 Olomouc farnosti Olomouc Nová Ulice – 14. ledna 1892 Brno farnosti Brno (kostel sv. Petra a Pavla)) byl český vojenský teoretik a voják působící v Srbsku a generál srbské armády.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a František Alexandr Zach · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a František Josef I. · Vidět víc »
Gemer (župa)
#PŘESMĚRUJ Gemersko-malohontská župa.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Gemer (župa) · Vidět víc »
Horní Uhry
250px Horní Uhry (Felső-Magyarország), také zvané Horní země (Felvidék), je vágní označení severní části Uherska, obývaného převážně slovanským obyvatelstvem, tedy především dnešního území Slovenska a Podkarpatské Rusi (která je součástí Ukrajiny).
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Horní Uhry · Vidět víc »
Jablunkov
Město Jablunkov (v místním nářečí a) je nejvýchodnější město Česka, které se nachází na soutoku řek Olše a Lomné v jihovýchodní části okresu Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Jablunkov · Vidět víc »
Janko Kráľ
Pamětní deska básníka na jeho rodném domě v Liptovském Mikuláši Socha básníka v Liptovském Mikuláši Pamětní deska věnovaná památce Janka Krále ve Zlatých Moravcích Pravdepodobné místo pochování Janka Kráľa ve Zlatých Moravcích Symbolocký hrob básníka v Martině Socha Janka Kráľa v bratislavské Petržalce Janko Kráľ (24. dubna 1822 Liptovský Sv. Mikuláš, Uhersko – 23. května 1876 Zlaté Moravce) byl slovenský národní buditel a jeden z nejvýznamnějších a nejradikálnějších básníků štúrovské generace.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Janko Kráľ · Vidět víc »
Ján Francisci-Rimavský
Ján Francisci-Rimavský (vlastním jménem Ján Francisci, pseudonymy Janko Rimavský, Slavoľub, Vratislav Rimavský, 1. června 1822, Hnúšťa – 7. března 1905, Martin) byl slovenský spisovatel a státník, teolog, kulturně-osvětový pracovník, žurnalista, politik, redaktor, prozaik, teolog, překladatel a spolupracovník Ľudovíta Štúra a Štefana Marka Daxnera.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Ján Francisci-Rimavský · Vidět víc »
Ján Horárik
Ján (János) Horárik (19. května 1808, Bánovce nad Bebravou – 20. května 1864, Banská Bystrica) byl maďarský římskokatolický kněz a filozof slovenského původu.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Ján Horárik · Vidět víc »
Ján Kollár
Ján Kollár, někdy také Jan Kollár (29. července 1793 Mošovce – 24. ledna 1852 Vídeň), byl básník, jazykovědec, historik a evangelický farář slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození a slovenského národního obrození, propagátor ideje slovanské vzájemnosti panslavismu.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Ján Kollár · Vidět víc »
Jelšava
Jelšava (Eltsch nebo Jeltschau, Jolsva, Alnovia) je město ve středním Slovensku v Banskobystrickém kraji, v roce 2011 zde žilo 3 312 obyvatel.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Jelšava · Vidět víc »
Jonáš Záborský
Jonáš Záborský (3. února 1812, Záborie, Uhersko – 23. ledna 1876, Župčany) byl slovenský duchovní, básník, spisovatel-prozaik, dramatik, novinář a historik.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Jonáš Záborský · Vidět víc »
Josip Jelačić
Josip hrabě Jelačić z Bužimi (chorvatsky Josip gróf Jelačić Bužimski, 16. října 1801, Petrovaradín – 20. května 1859, Záhřeb), často označovaný jen jako bán Jelačić, byl chorvatský generál a bán v letech 1848–1859.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Josip Jelačić · Vidět víc »
Jozef Miloslav Hurban
Jozef Miloslav Hurban (pseudonymy Slavomil F. Kořennatý, Ľudovít Pavlovič, M. z Bohuslavíc, M. Selovský; 19. března 1817, Beckov – 21. února 1888, Hlboké) byl první předseda Slovenské národní rady, slovenský spisovatel, novinář, politik, evangelický farář.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Jozef Miloslav Hurban · Vidět víc »
Kameňany
Kameňany jsou obec na Slovensku, v okrese Revúca v Banskobystrickém kraji.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Kameňany · Vidět víc »
Karol Holuby
Karol Ján Holuby (14. února 1826, Háj – 26. října 1848, Šulekovo) byl účastník slovenského povstání 1848.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Karol Holuby · Vidět víc »
Košice
Hlavní ulice od divadla k severu Košice jsou druhé nejlidnatější město Slovenska a přirozená metropole východoslovenského regionu.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Košice · Vidět víc »
Komárno
Komárno (maďarsky Komárom nebo také Révkomárom na odlišení od města se stejným názvem v Maďarsku, německy Komorn) je město na Slovensku, na jihu země, u maďarské hranice, v Nitranském kraji.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Komárno · Vidět víc »
Kremnica
Kremnica (německy Kremnitz, maďarsky Körmöcbánya, latinsky Cremnicium) je město v Banskobystrickém kraji s bohatou hornickou a mincířskou tradicí.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Kremnica · Vidět víc »
Kysucké Nové Mesto
Kysucké Nové Mesto je město na Slovensku v okrese Kysucké Nové Mesto.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Kysucké Nové Mesto · Vidět víc »
Lajos Kossuth
Lajos Kossuth (19. září 1802 Monok – 20. března 1894 Turín) byl maďarský politik, spisovatel a revolucionář, nejvýznamnější představitel maďarské revoluce z let 1848–1849 a národní hrdina boje za svobodu a nezávislost.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Lajos Kossuth · Vidět víc »
Leopoldov
Leopoldov (před rokem 1948 Mestečko; maďarsky: Lipótvár, později Újvároska; německy: Leopoldstadt) je slovenské město ležící v Trnavském kraji v okrese Hlohovec.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Leopoldov · Vidět víc »
Levoča
Levoča (maďarsky Lőcse; německy Leutschau; polsky Lewocza) je historické město na východním Slovensku.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Levoča · Vidět víc »
Liptovský Mikuláš
Liptovský Mikuláš, dříve Liptovský Svätý Mikuláš, je slovenské okresní město v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji, v Liptovské kotlině pod Tatrami na řece Váh, 65 km východně od Žiliny.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Liptovský Mikuláš · Vidět víc »
Maďarská revoluce 1848–1849
Maďarská revoluce a boj za svobodu a nezávislost 1848–1849 je jednou z největších evropských revolucí roku 1848 a je úzce spojena s revolucí v Českých zemích.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Maďarská revoluce 1848–1849 · Vidět víc »
Michal Miloslav Bakulíny
Michal Miloslav Bakulíny (16. července 1819 Hrnčiarska Ves – 18. ledna 1892 Kameňany) byl slovenský národní buditel, zakládající člen Matice slovenské.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Michal Miloslav Bakulíny · Vidět víc »
Michal Miloslav Hodža
Michal Miloslav Hodža (22. září 1811 Rakša – 26. března 1870 Těšín) byl slovenský národní buditel, luteránský farář, básník, jazykovědec a reprezentant slovenského národního hnutí ve 40.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Michal Miloslav Hodža · Vidět víc »
Muráň (okres Revúca)
Pohled na Muráň Kostel sv. Juraje v Muráni Brána Muráň je obec na Slovensku v okrese Revúca.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Muráň (okres Revúca) · Vidět víc »
Myjava
Myjava (hist. Miava,, Miava), přezdívaná také "Metropole pod slámou" podle stejnojmenného románu spisovatelky Zuzky Zgurišky, je město nacházející se v západní části Trenčínského kraje na Slovensku, 50 km od krajského města Trenčín.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Myjava · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Němci · Vidět víc »
Peter Michal Bohúň
Slovenskou národní galerií, autor: Fraňo Štefunko Peter Michal Bohúň (29. září 1822, Veličná (Velká Ves) – 20. května 1879, Bílsko-Bělá) byl slovenský malíř.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Peter Michal Bohúň · Vidět víc »
Plešivec (okres Rožňava)
Plešivec (maďarsky Pelsőc) je historicky významná obec na Slovensku v okrese Rožňava.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Plešivec (okres Rožňava) · Vidět víc »
Poddanství
Poddanství byla povinnost poddaného (člověka, původně osadníka) vůči vrchnosti, státu a církvi.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Poddanství · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Poláci · Vidět víc »
Poriadie
Poriadie je obec na Slovensku, v okrese Myjava v Trenčínském kraji.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Poriadie · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Praha · Vidět víc »
Prešov
Prešov (a,,, romsky Perješis, přezdívaný také jako Atény nad Torysou) je krajské a okresní město na Slovensku.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Prešov · Vidět víc »
Radikální demokracie
Radikální demokracie je koncepce demokracie, podle níž mají mít lidé základní právo participovat na přijímání všech rozhodnutí, která ovlivňují jejich život.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Radikální demokracie · Vidět víc »
Ratková
Ratková je obec v okrese Revúca na Slovensku.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Ratková · Vidět víc »
Revoluce v roce 1848
Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Revoluce v roce 1848 · Vidět víc »
Ružomberok
Ružomberok (2. pád v češtině Ružomberku) je univerzitní město na severu Slovenska, ležící v Žilinském kraji, na řece Váh.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Ružomberok · Vidět víc »
Senica
Senica je slovenské okresní město ležící v Trnavském kraji.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Senica · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Slované · Vidět víc »
Slovenská národní rada (1848–1849)
Vlajka slovenských dobrovolníků (1848/1849) Slovenská národní rada v letech 1848–1849 byla vrcholným národním orgánem a historicky první slovenskou národní radou.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Slovenská národní rada (1848–1849) · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Srbové · Vidět víc »
Stará Turá
Stará Turá (Alt-Turn, Ótura) je město v západní části Slovenska, v Trenčínském kraji.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Stará Turá · Vidět víc »
Tisovec (okres Rimavská Sobota)
Tisovec je město na středním Slovensku, v Banskobystrickém kraji.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Tisovec (okres Rimavská Sobota) · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Vídeň · Vidět víc »
Vysoké Tatry
Vysoké Tatry je nejvyšší pohoří na Slovensku i v Polsku.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Vysoké Tatry · Vidět víc »
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Záhřeb · Vidět víc »
Zvolen
Zvolen je slovenské okresní město v Banskobystrickém kraji, 18 km jižně od Banské Bystrice na jihu Zvolenské kotliny u soutoku Hronu a Slatiny.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a Zvolen · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a 1848 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Slovenské povstání (1848–1849) a 1849 · Vidět víc »
